Moravský kras bude letos poprvé bez mláďat sokola stěhovavého
V Moravském krasu se letos poprvé nepodařilo vyvést mláďata žádnému páru sokola stěhovavého. Strážci přírody chráněné krajinné oblasti tam monitorují tři hnízda. Jedno na Býčí skále, kde vajíčka vychladla, a dvě na severu krasu, tam jsou hnízda prázdná. Sokoli by se mohli pokusit o druhou snůšku, šance jsou ale velmi malé, řekl ČTK strážce Radovan Mezera.
Za prázdná hnízda na severu krasu pravděpodobně může útok výra velkého, kuny či jiného predátora. "Útok a usmrcení mláďat výrem velkým se nám potvrdil v jednom hnízdě. Protože známe místo, kde výr hnízdí, kolega ho navštívil a objevil zbytky sokolích mláďat. K predaci muselo dojít pravděpodobně někdy v noci nebo k ránu 17. května," uvedl Mezera. Stejný výří pár podle něj vyplenil stejné sokolí hnízdo v roce 2019.
Mláďata nebudou ani na Býčí skále, kde kvůli hnízdění vzácného ptáka platil pro turisty zákaz vstupu před skálu. Strážci začátkem května omezení odstranili, důvodem bylo právě to, že pod hnízdem našli dvě mrtvá mláďata sokola stěhovavého. "Nevíme, co přesně se stalo, ale samičku něco vyplašilo a do hnízda se už nevrátila. V hnízdě zůstala dvě vajíčka, která vychladla," dodal Mezera. Podle něj se mohl do hnízda pokusit dostat nějaký predátor nebo sokola vyrušil člověk.
Vzácní dravci se v Moravském krasu poprvé uhnízdili v roce 2016, a to zhruba po půl století. Na Býčí skále sokoli zahnízdili poprvé v roce 2017, od té doby obvykle vyvedli jedno mládě. Sokolům se dařilo i v dalších hnízdech, kde mívali kolem čtyř mláďat.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Ona ty komíny v chemičkách jsou o hodně bezpečnější no. Vždyť je tam trvalá strážní služba.
Odpovědět
Tak nějak. Synantropizace sokolům svědčí, podobně jako řadě jiných druhů. Koroptve, zajíci apod jsou na jednotkách procent minulosti, tak nezbývá, než aby ikony lovily ikony.
Odpovědět
Plně souhlasím. Údajně největší populace sokola stěhovavého je v New Yorku, kde na výškových budovách mají příležitostí k hnízdění nepočítaně a díky potravinovým odpadkům tam žijí milióny kusů jejich potravy - holubů.
Odpovědět
Před pár lety výři zahnízdili v Helsinkách, na střeše budovy se cítí jako na skále. Potravní zdroj bohatý, tj kachny, racci, holubi... Takže nejen kuny, prasata, lišky atp pronikají do měst, vedle zmíněných druhů to jsou i krkavcovití, poštolky, krahujci. Potom se můžeme divit, že valem ubývá zpěvného ptactva, když ten tlak je nevídaný.
Odpovědět
To mizení ptactva v mětech souvisí i se zateplováním. Bydlím v Ostravě a jenom na našem paneláku, který má 11 vchodů byly stovky příležitostí pro hnízdění díky vypadaným mřížkám ve větracích šachticích. Pak se zateplilo, větrací otvory se zamříkovaly a zmizeli rorýsi, netopýři, vrabci, sýkorky a podobně. Prostě nemají kde hnízdit.
Odpovědět
U nás se o nápravu stará strakapoud (velký), který snadno vydlabe šachtu pro přespávání. Snažili se mu v tom bránit (pozvali horolezce...), ale byly to vyhozené peníze - další rok bez problémů vytvořil nové. On tam nehnízdí, jen v zimě přespává, ale díky němu tam jsou polňáci, rorýsi, špačci, a modřinky si také v měkkém polystyrénu vydlabou pod římsou komůrku. Tito ptáci mají tedy chráněné bydlení. Horší je to se zvonky, stehlíky, pěnkavami, kosy atd., kteří hnízdí na stromech. Díky sojkám, poštolkám, ale i krahujci či včelojedu mají obrovské hnízdní ztráty, produktivní jsou spíše ve druhé polovině léta. Celoročně přikrmuji, takže aspoň jim částečně pomohu při nedostatku hmyzu vločkami a slunečnicí.
Odpovědět
Kosice mi kdy\si jeden rok hnízdila na balkóně a vůbec jí nevadilo, že metr od ní na balkóně chodím a zalévám kytky. Bohužel většinu hnízda vybrala poštolka. Kdyby to skusili kosi znova, vůbec by mi to nevadilo. Bohužel se zatím pokouší akorát holubi a ty tady fakt nechci.
Odpovědět
|
|
Ptákem roku 2025 se stal konipas horský
Ohrožený sýček se na jihu Moravy loni rozšířil do více lokalit
Kraj Vysočina vyzývá lesníky, aby netěžili dřevo při hnízdění orlů mořských
