Přísnější pravidla proti erozi zemědělské půdy začnou platit až příští rok
22.2.2024 01:00 | PRAHA
(ČTK)
V Česku je podle ministerstva zemědělství (MZe) erozí ohroženo přibližně 60 procent polí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Z předchozích diskusí jsme došli k závěru, že zemědělská praxe ani kontrolní aparát nejsou na tento termín (1. července 2024) zcela připraveny," řekl Skřivánek. Nové podmínky podle něj přinesou navýšení plochy orné půdy, kterou bude povinné před erozí chránit, a to z 580 000 hektarů na více než dvojnásobek - či zpřísnění požadavků na takzvané půdoochranné technologie.
"Já musím mluvit za ministerstvo životního prostředí zcela otevřeně, že nás to trápí, že je nutné stále posouvat zavedení DZES 5 (Standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu). Jsem ale přesvědčen, že to bude platit a že je to poslední odsun," uvedl náměstek ministra životního prostředí Jiří Lehejček.
MZe už dříve uvedlo, že vzniknou dvě nové kategorie mírně erozně ohrožených ploch, na kterých budou muset zemědělci používat specifické půdoochranné technologie. Na mírně ohrožené půdě bude možné pěstovat kukuřici, brambory nebo cukrovou řepu. Plocha silně erozně ohrožené půdy, kde nelze pěstovat brambory, kukuřici ani cukrovou řepu, pak naroste o 11 procent ze současných 54.600 hektarů na 60.600 hektarů. V této kategorii bude platit omezení velikosti půdních bloků osetých jednou plodinou na maximálně deset hektarů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rok
Zemědělci dostanou více času na přípravu protierozních opatření
Farmáři mohou čerpat dotace na sázení stromů na zemědělské půděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.2.2024 08:37to nevím, jak si to vysvětlit. Zemědělci vědí, že mají erozní podmínky na poli a nejsou schopni na to reagovat? Co na tom poli dělaj, když si nechají zásadní " výrobní" prostředek devalvovat erozí a ještě na to se..u. Co to je za hospodáře?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.2.2024 10:09 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo mi také silně vadí, a nechápu, že v tomto sami "netlačí na pilu". Jeden z kritiků GD to v praze vzpomněl, že to vůbec nepatří mezi priority, ač by mělo. To ale novináři přeslechli, protože mu přece šlo o "politické cíle"... Závěry byly přece dopředu jasné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2024 11:18 Reaguje na Karel ZvářalOrná půda uvolňuje metan a co2. A živočišná, co spotřebovává biomasu taky. No a teď babo raď.
Odpovědět
SV
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.2.2024 12:01 Reaguje na Slavomil Vinklerže vás to drásá, to bychom nesměli ani dýchat. Pokud tu budou organismy zpracovávat biologickou masu, metan tu bude vždycky.
"laboratorní" žvejky ekomaniaků by se neměly brát tak doslovně.
Odpovědět
"laboratorní" žvejky ekomaniaků by se neměly brát tak doslovně.
pp
pavel peregrin
22.2.2024 12:57Mohu tento problém shrnout do jediné věty- zemědělci jsou nuceni napravovat diletantství předchozích vlád od roku 1989. Protože ať se to komu bude líbit nebo ne, před rokem 89 takovéto problémy s erozí nebyly. A díky čemu? Převládaly správné osevní postupy a diverzita plodin byla velká, neexistovaly podniky bez ŽV, tudíž i organické hmoty bylo přebytek.
Díky přístupovým dohodám a díky neumětelství polistopadových ministrů to zemědělství dopracovalo tam, kde je. Nemá cenu laickou veřejnost zatěžovat výpočty, pouze tolik mohu říct, že když jsem si před týdnem prováděl kalkulace na jednotlivé plodiny, tj. na vysvětlenou veškeré variabilní a fixní náklady na ně, vyšlo mi, že ziskové jsou v podstatě tři plodiny- cukrovka, mák , zrnová kukuřice a minoritní len. Ostatní skončí ve ztrátě, což mohu směle prohlásit už dnes. Čísla výkupních cen, nákladů a tržeb mluví jasně. Tak kdo co tady ještě chce řešit? Variabilní náklady můžete snížit nepatrně, fixní náklady máte víceméně dané pro každý podnik, tudíž jediným momentem pohybu je cena, ale to je v současných podmínkách dumpingu utopie.
Jen pro zajímavost- pokud tady někdo neustále šermuje s dotacemi, tak chci laskavě upozornit, že veškerá dotace na 1 ha obnáší v současné době +- 5500 Kč/ha. Nájemné v naší oblasti i s daní, která se automaticky připočítává k pachtovnému, činí průměrně 7500,-Kč. A to ještě někteří by chtěli inflační doložku. Takže komu to alespoň trochu ekonomicky myslí, tak je mu situace jasná. Dostali jsme se trochu dál od eroze, ale vše souvisí se vším, skladbou plodin určitě.
Odpovědět
Díky přístupovým dohodám a díky neumětelství polistopadových ministrů to zemědělství dopracovalo tam, kde je. Nemá cenu laickou veřejnost zatěžovat výpočty, pouze tolik mohu říct, že když jsem si před týdnem prováděl kalkulace na jednotlivé plodiny, tj. na vysvětlenou veškeré variabilní a fixní náklady na ně, vyšlo mi, že ziskové jsou v podstatě tři plodiny- cukrovka, mák , zrnová kukuřice a minoritní len. Ostatní skončí ve ztrátě, což mohu směle prohlásit už dnes. Čísla výkupních cen, nákladů a tržeb mluví jasně. Tak kdo co tady ještě chce řešit? Variabilní náklady můžete snížit nepatrně, fixní náklady máte víceméně dané pro každý podnik, tudíž jediným momentem pohybu je cena, ale to je v současných podmínkách dumpingu utopie.
Jen pro zajímavost- pokud tady někdo neustále šermuje s dotacemi, tak chci laskavě upozornit, že veškerá dotace na 1 ha obnáší v současné době +- 5500 Kč/ha. Nájemné v naší oblasti i s daní, která se automaticky připočítává k pachtovnému, činí průměrně 7500,-Kč. A to ještě někteří by chtěli inflační doložku. Takže komu to alespoň trochu ekonomicky myslí, tak je mu situace jasná. Dostali jsme se trochu dál od eroze, ale vše souvisí se vším, skladbou plodin určitě.
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2024 13:23 Reaguje na pavel peregrinNo ja, ale k máku nesmí fetoši, k řepě a kukuřici prasata .. no a len? ten se vůbec ještě pěstuje?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.2.2024 13:51 Reaguje na Slavomil VinklerPěstuje, ale naprosto minoritně. A jen olejný, na semeno. A nejlepší na tom všem je to, že my jsme ho začali pěstovat již před 10 lety, pak jsme na 4 roky přestali a opět se k němu vrátili, letos zvažuji, že buďto nebude nebo za jasných výkupních podmínek. A proč to všechno píšu? Aby si čtenáři uvědomili, že ač jsme se snažili a dále snažíme o co nejširší osevní postup, tak i takovou "pitomost", jako je len, dokáží Poláci přivézt z Kazachstánu a rázem se cena dostává na nějakých ubohých 9,- Kč /kg, což už i u lnu, který má nízké výrobní náklady, je bohužel pod nimi.
Tedy se znovu táži- co proboha chce Výborný řešit, co chcete všichni po zemědělcích, když nikdo není schopen vyřešit to, aby se plodiny kromě dvou-tří dostaly na přijatelnou výkupní cenu? To se nesmí pak nikdo divit, že zemědělci tam pálí ty tři ob rok po sobě! Musí být také z něčeho živi, to není jako státní zaměstnanec, na jehož plat si ten stát klidně bez uzardění půjčí! A že z toho pramení ty problémy s půdou, erozí etc- to se snad někdo ještě diví? A znova opakuji, dotace nepokryjí dnes u drtivé části zemědělců ani ten posr...ný nájem!!
Odpovědět
Tedy se znovu táži- co proboha chce Výborný řešit, co chcete všichni po zemědělcích, když nikdo není schopen vyřešit to, aby se plodiny kromě dvou-tří dostaly na přijatelnou výkupní cenu? To se nesmí pak nikdo divit, že zemědělci tam pálí ty tři ob rok po sobě! Musí být také z něčeho živi, to není jako státní zaměstnanec, na jehož plat si ten stát klidně bez uzardění půjčí! A že z toho pramení ty problémy s půdou, erozí etc- to se snad někdo ještě diví? A znova opakuji, dotace nepokryjí dnes u drtivé části zemědělců ani ten posr...ný nájem!!
Karel Zvářal
22.2.2024 16:04 Reaguje na pavel peregrinPřed chvílí byl v tv nějaký pobaltský europoslanec a koncept GD v zemědělství vytrvale hájil. Nakolik je současná situace (ceny, byrokratická zátěž, kontroly) odlišná (vyhrocenější) od minulosti, kdy se zdálo, že to jakž takž funguje v klidu?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.2.2024 16:33 Reaguje na Karel ZvářalTo je na delší povídání. Byrokratická zátěž se neustále zvyšuje, kdybyste viděl, jaké stohy nesmyslných papírů musí vyplňovat naše komoditářka, zaplakal byste. Ceny- nabídka výkupní ceny krmné pšenice po žních je 3700,- Kč, potravina 13% je 4400,-Kč, řepka 10500,-Kč na prosinec 2024 a mohl bych pokračovat. To jsou ceny hluboko pod výrobní náklady téměř u všech. Kontroly, hlášení, statistika etc.- v 50% naprosto zbytečné atd.
Samozřejmě, kontrola a určitá byrokracie jsou nutné, ale opravdu jen ty smysluplné, je třeba se vší mocí zamezit dumpingovým dovozům. Co se úhorů týká, tam bych to neviděl tak jednoznačně- podniky s úrodnou půdou na tom tratí, podniky s méně úrodnou tolik ne. Nechal bych to na dobrovolnosti, případně by to šlo modifikovat, ale zase rozumně, nikoliv od stolu.V každém případě by ale tisíce zbytečných lidí na různých agenturách ztratilo práci a o to tady běží také, a dost významně.
Odpovědět
Samozřejmě, kontrola a určitá byrokracie jsou nutné, ale opravdu jen ty smysluplné, je třeba se vší mocí zamezit dumpingovým dovozům. Co se úhorů týká, tam bych to neviděl tak jednoznačně- podniky s úrodnou půdou na tom tratí, podniky s méně úrodnou tolik ne. Nechal bych to na dobrovolnosti, případně by to šlo modifikovat, ale zase rozumně, nikoliv od stolu.V každém případě by ale tisíce zbytečných lidí na různých agenturách ztratilo práci a o to tady běží také, a dost významně.
Karel Zvářal
22.2.2024 17:03 Reaguje na pavel peregrinS těmi úhory souhlasím, tu kvalitu půdy je třeba hlídat systematicky/dlouhodobě, ten úhor je taková úlitba byrokratů, že také něčemu pomohli. A k té poslední větě: znám nemálo odborníků (zoologů), co jsou schopni se do krve hádat, jak jsou paraziti pro své hostitele důležití. Takováto "logika" si říká o zrušení veterinární služby, potažmo farmacie. A děkuji za odpověď!
Odpovědět
AN
Aleš Nebáznivý
23.2.2024 07:36 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, díky za osvětu. Prostě nahnat úředníky a reformisty na pole na několik let a pak se žačít bavit co s tím uděláme.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.2.2024 09:37 Reaguje na Aleš NebáznivýAno na vině je odtrženost teoretiků od praxe a to ve všech oborech. I Baťa kdysi
prosazoval postup od píky směrem nahoru.
Dnes stačí vzdělání pochybné úrovně a hurá do funkce radit a nařizovat těm, co
od té píky postupovali. Poznat pracnost
odplevelení úhoru, tak to nikdo chytrý
neprosazuje, ale poradí třeba vojtěšku
k zaorání. Totéž radě pěstovat kukuřici
pro bioplynku by měla předcházet exkurze
na pole zničené po takovém pěstování a
posoudit v praxi přínos digestátu pro
půdu. Schází praxe těch, kteří toto vše
nařizují praktikům a ti už se bouří,
protože to už překračuje trpělivost, že
je to pouze přechodný stav těch, kteří
časem zmoudří. Opak je pravdou a blbnou
stále více a více. To i tažný vůl si
nakonec postaví hlavu jako osel a už
odmítá táhnout přetížený vůz do kopce.
Navíc, když cítí, že sešup dolů mu může
dolámat nohy.
Odpovědět
prosazoval postup od píky směrem nahoru.
Dnes stačí vzdělání pochybné úrovně a hurá do funkce radit a nařizovat těm, co
od té píky postupovali. Poznat pracnost
odplevelení úhoru, tak to nikdo chytrý
neprosazuje, ale poradí třeba vojtěšku
k zaorání. Totéž radě pěstovat kukuřici
pro bioplynku by měla předcházet exkurze
na pole zničené po takovém pěstování a
posoudit v praxi přínos digestátu pro
půdu. Schází praxe těch, kteří toto vše
nařizují praktikům a ti už se bouří,
protože to už překračuje trpělivost, že
je to pouze přechodný stav těch, kteří
časem zmoudří. Opak je pravdou a blbnou
stále více a více. To i tažný vůl si
nakonec postaví hlavu jako osel a už
odmítá táhnout přetížený vůz do kopce.
Navíc, když cítí, že sešup dolů mu může
dolámat nohy.
Jakub Graňák
23.2.2024 10:04 Reaguje na pavel peregrinSkutečně chcete problematiku eroze redukovat jen na hnůj příp osevní postupy? Jste si doufám vědom toho, že podobným nemístným zjednodušováním deklasujete především sám sebe? Postupný trvalý úbytek organické složky půdy (elementární příčinu eroze) sleduje VÚMOP po celou dobu své existence, tedy cca 70 let - příčinou jsou především utužení vlivem mechanizace, nadmíra anorganických hnojiv inhibující produkci primární organické hmoty (exsudátů) a devastace edafonu pesticidy + velikost půdních bloků, která erozi nahrává. Mimochodem o tom, že deficit organické složky se ještě za bývalého režimu pohyboval na úrovni cca 160 t/ha jsem se tu zmiňoval opakovaně.
Pokud hovoříte o pachtovném a nájmech, musím se smát... nebyl jste to i Vy, kdo tady vyzdvihoval "přínosy" kolektivizace zemědělství? Co je příčinou toho, že polák platí na pachtovném cca 3 % celkových nákladů na ha zatímco čech 40 %? Je to důsledek, toho, že pozemky nebyly znárodněny, poněvadž by soudruhy roznesli sedláci na vidlích... V přirozeně se vyvíjejícím prostředí by podniky jistě rostly, jenže by rostly na vlastní koupené půdě, nikoli na půdě "vypůjčené". Polák koupil jenom to, na co měl... díky tomu strká SAPS do kapsy, místo toho aby ho rozhodil mezi nájemce - tudíž pokud zde vzýváte kolektivizaci, tak holt musíte příjmout i negativní důsledky, které z toho plynou.
Pokud kritizujete byrokraticku zátěž, dovolím si upozornit, že na přemíru byrokracie upozorňují menší subjekty více než 15 let. Chci věřit tomu, že to kritizujete celou tu dobu, ne jako AK a velké podniky, které se celou dobu za rohem pošklebovaly s vidinou toho, jak papírovou válkou zmožené menší subjekty za hubičkou schlamstnou - pokrytci.
Pokud hovoříte o rozkolísaných cenách komodit, je třeba si uvědomit, proč k tomu došlo... v důsledku války na ukrajině a toho, jak se rusák snaží podtrhnout cenu na burze levným výprodejem vlastní produkce - pokud se nepletu tak jste tu i Vy ruskou invazi obhajoval - čekat, že válka mezi dvěma z největších producentů obilí nebude mít vliv na cenu, mohl jenom člověk bez elementární schopnosti předvídat.
Odpovědět
Pokud hovoříte o pachtovném a nájmech, musím se smát... nebyl jste to i Vy, kdo tady vyzdvihoval "přínosy" kolektivizace zemědělství? Co je příčinou toho, že polák platí na pachtovném cca 3 % celkových nákladů na ha zatímco čech 40 %? Je to důsledek, toho, že pozemky nebyly znárodněny, poněvadž by soudruhy roznesli sedláci na vidlích... V přirozeně se vyvíjejícím prostředí by podniky jistě rostly, jenže by rostly na vlastní koupené půdě, nikoli na půdě "vypůjčené". Polák koupil jenom to, na co měl... díky tomu strká SAPS do kapsy, místo toho aby ho rozhodil mezi nájemce - tudíž pokud zde vzýváte kolektivizaci, tak holt musíte příjmout i negativní důsledky, které z toho plynou.
Pokud kritizujete byrokraticku zátěž, dovolím si upozornit, že na přemíru byrokracie upozorňují menší subjekty více než 15 let. Chci věřit tomu, že to kritizujete celou tu dobu, ne jako AK a velké podniky, které se celou dobu za rohem pošklebovaly s vidinou toho, jak papírovou válkou zmožené menší subjekty za hubičkou schlamstnou - pokrytci.
Pokud hovoříte o rozkolísaných cenách komodit, je třeba si uvědomit, proč k tomu došlo... v důsledku války na ukrajině a toho, jak se rusák snaží podtrhnout cenu na burze levným výprodejem vlastní produkce - pokud se nepletu tak jste tu i Vy ruskou invazi obhajoval - čekat, že válka mezi dvěma z největších producentů obilí nebude mít vliv na cenu, mohl jenom člověk bez elementární schopnosti předvídat.
pp
pavel peregrin
23.2.2024 13:42 Reaguje na Jakub GraňákTak si to probereme jednotlivě. Co se eroze týká, neslevím ani o píď a nemyslím si, že bych se deklasoval- nehledejte složitosti tam, kde nejsou. Podstatné zjednodušení osevních postupů a razantní úbytek ŽV má rozhodující vliv a samozřejmě na to navazující podstatný úbytek víceletých pícnin. Protože tyto faktory jsou schopny hravě eliminovat vliv mechanizace, který uvádíte a dále nechápu souvislost s primární organickou hmotou- primární organická hmota zahrnuje vše od slámy, posklizňových zbytků, kejdy, hnoje etc. Nepleťte si primární organickou hmotu s humusem!
Co se kolektivizace týká, jen zlomek je pravdou. Našim sceleným lánům by Polák za opravdu tržních podmínek nebyl schopen konkurovat ani omylem, to samé Němec či Francouz. Jenže to by také naše vlády musely provádět rozumnou agrární politiku a věřte, že pak i to pachtovné bychom unesli mnohem lépe.
Co se byrokratické zátěže týká, samozřejmě to kritizuji neustále, bohužel jsem toho součástí.
No a rozkolísané ceny komodit se samozřejmě daly předpokládat, to bych byl hodně naivní a Rus udělal přesně to, co jste napsal- vyblokoval Ukrajině obilí, svoje prodal a teprve pak uvolnil ukrajinskému cestu do Evropy, kde také zůstalo. Naprosto geniální tah od Putina, bohužel pro Evropu méně radostný. Ale kdo seje vítr, sklízí bouři a znovu opakuji, že kdyby Ukrajina nevedla regulérní válku od roku 2014 proti Doněcku a Luhansku- a to jsou jasně ověřitelná fakta- tak by se vývoj ubíral jinudy. Jestliže si tedy USA a NATO zvolily cestu proxy války rukama Ukrajiny, je to jejich rozhodnutí, ale nevím, proč bychom na jejich debilitu měli my doplácet.
Odpovědět
Co se kolektivizace týká, jen zlomek je pravdou. Našim sceleným lánům by Polák za opravdu tržních podmínek nebyl schopen konkurovat ani omylem, to samé Němec či Francouz. Jenže to by také naše vlády musely provádět rozumnou agrární politiku a věřte, že pak i to pachtovné bychom unesli mnohem lépe.
Co se byrokratické zátěže týká, samozřejmě to kritizuji neustále, bohužel jsem toho součástí.
No a rozkolísané ceny komodit se samozřejmě daly předpokládat, to bych byl hodně naivní a Rus udělal přesně to, co jste napsal- vyblokoval Ukrajině obilí, svoje prodal a teprve pak uvolnil ukrajinskému cestu do Evropy, kde také zůstalo. Naprosto geniální tah od Putina, bohužel pro Evropu méně radostný. Ale kdo seje vítr, sklízí bouři a znovu opakuji, že kdyby Ukrajina nevedla regulérní válku od roku 2014 proti Doněcku a Luhansku- a to jsou jasně ověřitelná fakta- tak by se vývoj ubíral jinudy. Jestliže si tedy USA a NATO zvolily cestu proxy války rukama Ukrajiny, je to jejich rozhodnutí, ale nevím, proč bychom na jejich debilitu měli my doplácet.
PE
Petr Elias
23.2.2024 14:25 Reaguje na pavel peregrinI když tyhle tupé russácké lži budeš opakovat tisíckrát, nic to nemění na tom, že je to russácká lež a ty jsi sprostý lhář. ;)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.2.2024 15:38 Reaguje na Petr EliasDráždí tě to, viď? Tak si zapamatuj, že lež má krátké nohy a nebude to trvat už dlouho. Ti ukrajinští smradi v roce 2014 vyvolali naprosto regulérní válku proti vlastnímu obyvatelstvu a sklidí, co zaseli, a nic na tom nezmění tvoje propagandistické kydy.
Odpovědět
JH
PE
Petr Elias
23.2.2024 17:05 Reaguje na JHVšak toho ubožáka nechte. ;) Svět ví jaká je pravda. A žvatlání tupé prorusské nuly - která svá moudra tahá z análů russáckých admirálů - na tom nic nezmění. ;)
Odpovědět
JH
JH
23.2.2024 17:42 Reaguje na Petr EliasLež má krátké nohy. A každý debilní režim založený na lžích jednou blbě skončí. Jistě to platí i pro současný režim v Rusku. A jeho podporovatelé budou potom za blbce. Ale na to asi musí přijít sami.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.2.2024 17:23 Reaguje na pavel peregrinAle nedráždí. Mě už dávno kolaboranti jako jsi ty nedráždí. Já se vám ubožákům akorát směji. :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.2.2024 11:22Proběhl kdysi rozhovor s historikem, který se zabýval hladem v SSR ve 20.letech 20. století. Mluvilo se o tehdy novém dle něj americkém vynálezu mělké orby, kterou zkoušeli v Kazachstánu, výsledkem bylo během krátké doby přemnožení myší, možná jiné nemoci plodin, přidalo se počasí, a následkem vznikl největší hlad a úmrtnost v SSSR. Nerozumím tomu, proč by EU měla zájem, dokonce "eko" nařízení (?), aby sedláci používali tak nebezpečný postup.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.2.2024 11:39 Reaguje na Jarka O.Sice za to mohlo úplně něco jiného, než nějaký ,,americký vynález,, , ale proč nezamotat USA do hladomoru v SSSR v 1921-22, že? :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.2.2024 12:01 Reaguje na Petr EliasTo řekl historik na základě výzkumu, není to názor. Co tedy způsobilo ten hladomor?
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.2.2024 14:31 Reaguje na Jarka O.Nějaký ruský historik? :D
https://alphahistory.com/russianrevolution/great-famine-of-1921/
Odpovědět
https://alphahistory.com/russianrevolution/great-famine-of-1921/
JO
JO
Jarka O.
23.2.2024 14:43 Reaguje na Petr EliasNevím jestli to bylo ono, asi ne, protoze o revoluci ten historik nemluvil,ale ani váš odkaz neotevírám.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.2.2024 14:52 Reaguje na Jarka O.Jsou tam příčiny toho hladomoru. :D Ale když ,,nějaký,, historik tvrdí, že za to mohl americký vynález, tak to tak jistě bude. ;)
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.2.2024 10:50 Reaguje na Petr EliasSnad tedy bylo pro vás video přínosem. Já jsem viděla rozhovor v historickém pořadu v TV před koronou.
Odpovědět
JH
JH
23.2.2024 12:03 Reaguje na Jarka O.U nás to dělá spousta zemědělců celkem úspěšně, takže buďte v klidu, hladomor u nás "mělká orba" celkem určitě nezpůsobí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.2.2024 13:48 Reaguje na Jarka O.Ono to tak není, respektive musí se na problém pohlížet v historických souvislostech. Konkrétně obilí vůbec nevadí redukovaná příprava půdy, u ostatních plodin to již tak jednoznačné není. Dále takováto agrotechnika předpokládá vyšší hnojařské vstupy, protože je celkově nižší mineralizace, a také vyšší úroveň ochrany. To ve 20. letech samozřejmě splněno nebylo a tudíž výsledek se dal očekávat.
Dnes jsme poněkud dál a koneckonců, regenerativní zemědělství, které mnozí vzývají jako mantru, pracuje na podobných postupech. Jenže zdaleka se nehodí všude, musí k tomu být příhodné půdy a podnebí.
Odpovědět
Dnes jsme poněkud dál a koneckonců, regenerativní zemědělství, které mnozí vzývají jako mantru, pracuje na podobných postupech. Jenže zdaleka se nehodí všude, musí k tomu být příhodné půdy a podnebí.
JO
JO
Jarka O.
26.2.2024 10:53 Reaguje na pavel peregrinTakže pomocníkem nyní jsou pesticidy? Ono tam nešlo o to, že by obilí nerostlo, ale o myši, které ho požraly.
Odpovědět
Rz
Roman z Vysočiny
24.2.2024 11:20Nevím proč se má udržovat při životě to, co je minulost, potravin je přebytek a Ukrajina by dokázala uživit snad celou Evropu (černozemní obilnice světa). U nás zemědělství zaměstnává snad necelá 3% lidí, proč necháme jimi půdu a krajinu nadále huntovat nechápu, zisk malé skupiny obyvatel mě nezajímá, v době již změněného klimatu takhle nejde uvažovat, lidé mají právo na dostatek vody (i spodní) a bez pesticidů a zdravé lesy mající spoustu ekosystémových funkcí (zapomeňte na pouze hospodářský účel viz lekce kůrovec), brát si je jako rukojmí svého podnikání je naprosto skandální, ale demošky proti byrokracii plně podporuji, bohužel v boji proti změně klimatu jsou zemědělci a ty jejich traktory za těžké miliony úhlavní nepřítel, to vám řekne každej vědec (utužení půdy, chybějící nejen protierozní vodní opatření, ale hlavně ty větrné jako větrolamy, remízky atd.). Osobně bych využil co funguje v zahraničí tj. agrolesnictví, povinně, na produkci potravin stačí zlomek půdy (vyčlenit bezrizikové zóny), většinový zbytek musíte vyčlenit na adaptaci na klimazměnu, žádnejch 10% ladem podle Green Dealu(kde žijete) a dát zemědělcům (nově agrolesníkům) dotace na obhospodařovanou zelenou plochu a množství organiky v půdě, naopak chov dobytka formou pastevectví je emisně užitečný, podporuje organiku v půdě, která zadržuje mnohem více uhlíku než cokoliv jiného (neexistuje holá plocha půdy), jedině takhle máme budoucnost, bez vody nebude žádný průmysl nebo energetika ani plánované bloky jaderek.
Odpovědět
