MŽP vrátilo elektrárně Opatovice k dopracování záměr spalovny odpadu
Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) by mělo zpracovávat 150.000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou tepla 615 terrajoulů (TJ), z toho 17 TJ činí vlastní spotřeba, a výrobou elektrické energie 78,5 gigawatthodin (GWh) za rok, přičemž vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh. Podle mluvčí společnosti Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterými chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácnostem krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.
Hradec Králové považuje navrhovanou kapacitu za předimenzovanou. Pro hodnocení produkce odpadů by měla být využita aktuální data, nikoliv údaje z roku 2019. Požaduje také doložení zájmu významných společností nakládajících s odpady o tuto spalovnu. Vyhodnocení celkových vlivů považuje za nedostatečné, požaduje využití železnice pro přepravu odpadů a chybí mu bilance dioxinů.
Velké výhrady má obec Čeperka, v jejímž katastru by spalovna stála. Záměr vloni v září obyvatelé odmítli v místním referendu. Obec se proto snaží změnit územní plán, aby výstavbě zabránila. Čeperka je již nyní zatížena činností blízké elektrárny, nedaleko má stát papírna firmy Rollpap či průmyslový park společnosti Czech Industrial Development, v katastru se má těžit písek, navíc obec trápí hluk z dálnice D35 a silnice pro motorová vozidla z Hradce Králové do Pardubic, řekla dříve ČTK starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. V připomínkách radnice uvedla, že záměr počítá s kapacitou 150.000 tun odpadu ročně, zatímco současná produkce odpadu v okolí je přibližně třetinová.
S výstavbou spalovny nesouhlasí ani blízké obce Podůlšany a Vysoká nad Labem. Mají připomínky k technickému řešení a celkovému smyslu zařízení. Výhrady vyjádřil rovněž spolek Vysoká z Vysoké nad Labem a spolek Zdravý a bezpečný Březhrad z Hradce Králové. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje požaduje dopracování akustické studie a hodnocení vlivů na veřejné zdraví.
Pardubice ani Pardubický kraj k záměru připomínky neuplatnily, v minulosti jej podpořily. V době, kdy se o vzniku spalovny jednalo, se proti ní postavila sousední obec Opatovice nad Labem, na jejímž katastrálním území část elektrárny leží. V roce 2006 uspořádala referendum, které záměr odmítlo a na jehož základě byl změněn územní plán Opatovic. Referendum stále platí a obec je jeho výsledkem vázána.
reklama
Dále čtěte |
Pardubice schválily stavbu třídicí linky, investice dosáhne 240 milionů
Produkce odpadů v Česku v přepočtu na člověka byla loni nejnižší od roku 2017
MŽP by mělo podle Senátu znovu řešit záměr obnovit spalovnu v RybitvíOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Tonda Selektoda
7.4.2023 22:25Naše právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí a ochrany zdraví jsou obdobné, jako v ostatních státech €U. V €U je provozováno již na pět set zařízení tohoto druhu, které ročně využiji na 100 milionů tun domovního odpadu. Z toho v ČR jsou bezproblémově provozována čtyři ZEVO, s roční kapacitou 700 tis. tun komunálního odpadu. Proto jistě není důvod, aby v ČR nemohlo být postaveno další moderní ZEVO, které bude využívat směsný komunální odpad k výrobě energie, způsobem šetrným k přírodě, např. na pozemku stávající uhelné elektrárny.
