https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-vytipovalo-sest-nejvhodnejsich-mist-pro-precerpavaci-vodni-elektrarny
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

MŽP vytipovalo šest nejvhodnějších míst pro přečerpávací vodní elektrárny

6.3.2024 01:28 | SOLENICE (ČTK)
Nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl na tiskové konferenci u Orlické přehrady ministr životního prostředí Petr Hladík.
Nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl na tiskové konferenci u Orlické přehrady ministr životního prostředí Petr Hladík.
Zdroj | MŽP ČR
V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí (MŽP) a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl na tiskové konferenci u Orlické přehrady ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
 

Seznam míst vychází ze studie ministerstva průmyslu z roku 2010 a zahrnuje i oblasti vybrané ministerstvem životního prostředí a vodohospodáři. Podle Hladíka by tato zařízení měla zanedbatelný dopad na životní prostředí a vznikla by na existujících přehradách. "Z pohledu dopadu na životní prostředí je vždycky výhodnější využít stávající soustavu nebo jednu z nádrží a budovat jen nádrž druhou," podotkl Hladík.

V případě elektráren Vinice a Libochovany mohou být investorem státní podniky Povodí Labe a Vltavy, u zbývajících by to mohla být polostátní firma ČEZ, která je provozovatelem dosavadních vodních elektráren. Například výstavba elektrárny Vinice by trvala 14 let a náklady by byly podle dnešních cen 28 miliard korun. Na kolik by vyšly ostatní přečerpávací elektrárny, zástupci ministerstev neuvedli. Podle Hladíka by šlo o desítky miliard korun. "Jsme hodně na začátku, posoudili jsme lokality z hlediska dopadu na životní prostředí, z pohledu možnosti technické realizace," uvedl.

Ministerstvo podle něj zatím hledá správný investorský model a zdroje financování. Neznamená to však, že elektrárny určitě vzniknou. "Je to jenom posouzení toho, že u těchto šesti lokalit je dopad na životní prostředí minimální nebo zanedbatelný," řekl k aktivitám svého úřadu Hladík.

Vizualizace přečerpávací elektrárny Vinice
Vizualizace přečerpávací elektrárny Vinice
Zdroj | MŽP ČR

U elektrárny Vinice by se voda z Orlické nádrže přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by vznikla horní nádrž o objemu 4,4 milionu metrů krychlových. Dále by bylo potřeba vybudovat podzemní, asi tři kilometry dlouhý přivaděč z horní nádrže zpátky do Orlické přehrady. V dolní části elektrárny by vznikla strojovna se čtyřmi turbínami po 110 MW. Roční výroba elektrické energie by byla 217.800 MWh.

Podle Hladíka by Česko výstavbou šesti elektráren posílilo svou energetickou nezávislost i bezpečnost. Připomněl, že výroba obnovitelných zdrojů energie není plynulá, proto je potřeba je doplňovat o akumulaci. Přečerpávací elektrárny dokážou v případě akutní potřeby dodat elektřinu do sítě během minuty, a jsou tak podle ministra jedním z nejvhodnějších úložišť elektrické energie.

V Česku jsou nyní v provozu čtyři přečerpávací vodní elektrárny, a to Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Jejich celkový instalovaný výkon je 1171,5 MW. V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 GWh a vyrobily 977 GWh, což za rok odpovídá spotřebě asi 333.000 průměrných domácností.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 07:06
No jo, ale ty elektrárny nevyrobí nic nového, jen zdražují výslednou cenu EE.
Místo toho jsou lepší ty 4 ks JE.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

6.3.2024 07:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ty 4 JE v době spuštění do provozu nic nového nevyrobí. Pouze nahradí výkon odstavených JE.

Místo, aby se FVE a VTE v době přebytků vypínaly, uloží energii do gravitačního potenciálu přečerpávací elektrárny. Tím se uschová část výroby ma dobu, kdy FVE A VTE nevyrábí. Vyjde to levněji, než pálit uhlí nebo jaderná elektrárna.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.3.2024 11:14 Reaguje na Šimon Špidla
Není to pravda, 4 nové bloky JE budou mít výkon v rozmezí 4-4,8 GW a odstavovat se budou pouze bloky v Dukovanech, které mají výkon jen cca 2 GW. Takže 4 nové bloky by znamenaly čistý nárůst výkonu.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

6.3.2024 12:59 Reaguje na Emil Novák
Po nějakou dobu ano. Těžko odhadovat, ale může to být 10 až 20 let. Tou dobou až se budou muset stavět další bloky, jejichž cena se promítne do ceny ee. Levné to nebude. Přečerpávací elektrárny také ne, ale jejich ekonomika je minimálně předvídalelnější.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.3.2024 15:25 Reaguje na Šimon Špidla
1) Po nějakou dobu co ano?
2) Co těžko odhadovat a co může být 10 až 20 let?
3) Proč by se tou dobou musely stavět nějaké další bloky?
4) Těžko můžete očekávat, že se postaví něco, co bude levné a do ceny ee se to nepromítne.
5) Jak jste přišel na to, že ekonomika přečerpávacích elektráren "je minimálně předvídalelnější"?
6) Nechcete doufám tvrdit, že volba stojí mezi stavbou jaderných a přečerpávacích elektrárny, když jde o úplně jiné zdroje s úplně jinou funkcí, vzájemně nezamněnitelnou, že ne?
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

8.3.2024 07:53 Reaguje na Emil Novák
Pár let bude nový instalovaný výkon vyšší. Až se odstaví původní bloky Temelína, budeme zase na nule. Takže pokud byste chtěl udržet navýšení, musíte stavět další bloky s předstihem.

Cena výstavby jaderné elektrárny má tu vlastnost, že roste v čase. To dobře víte. Přečerpávací elektrárna je podstatně jednodušší (i když náročná) stavba. Také její provoz je nesrovnatelně jednodušší a bezpalivový. Životnost dlouhá. Poptávka po regulačních službách je víceméně jistá.

Přečerpávací elektrárny jsou součástí sítě. Energii, kterou vyrobí, není potřeba vyrábět jinde. Výkonově je to samozřejmě rozdíl, ale je to jeden z mnoha dílů, které ukrajují z potřeby stavět 4 předražené JE zdroje.




Odpovědět
EN

Emil Novák

8.3.2024 08:13 Reaguje na Šimon Špidla
1) Původní bloky Temelína se neodstaví po "pár letech", nepočítá se s jejich odstavením před rokem 2060, spíš mají být v provozu do roku 2080. Takže je naprosto předčasné toto teď řešit.
2) Cena přečerpávací elektrárny má taky tu vlastnost že roste v čase. Říká se tomu inflace a platí i pro cokoliv dalšího. Peníze se v čase znehodnocují, takže stejná věc stojí víc, ale my si taky přibližně o to víc vyděláme, takže to není nijak zásadní problém.
3) Přečerpávací elektrárna není alternativou k elektrárně jaderné, takže srovnávat co je jednodušší je úplně mimo, nicméně se podívejte, jak dlouho se stavěly Dlouhé stráně - déle než Temelín.
4) "Palivem" pro přečerpávací elektrárnu je elektřina, které spotřebuje dokonce víc než vyrobí, takže energii kterou přečerpávací elektrárny vyrobí samozřejmě je potřeba vyrábět jinde.
5) Z potřeby stavět "4 předražené JE zdroje" neukrajuje stavba předražených PVE (abych použil stejnou rétoriku) vůbec nic, protože první je zdroj základního zatížení, druhé naopak špičkový zdroj, které vzájemně nejsou zaměnitelné vůbec nijak. Předvádíte stejnou naivitu, jako kdybyste chtěl nahrazovat letadla koloběžkami.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

7.3.2024 11:00 Reaguje na Šimon Špidla
O moc levněji ne. V článku je cena jedné 28 miliard a bude jich šest celkem tedy, nehorázně odhadnuto, 180 miliard, pozor - za asi 1200 MW instalovaného výkonu za 250 miliard Kč.
Což je, 30% sem - 30% tam, docela srovnatelné.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.3.2024 07:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přečerpávací elektrárny jsou zatím nejefektivnější forma skladování energie jakou máme. Už v současnosti (v éře všech těch fovoltaik na domcích, halách i polích a cyklické spotřeby s nějakým denním a týdenním cyklem) je v některých okamžicích cena energie záporná jindy vystřeluje do nepříjemných výšek. Ve špičkách a "roklích" je žádoucí pro udržení stability soustavy přebytečnou energii buď využít na čerpání vody do kopce nebo okamžitě dodat do sítě. JE řeší (snad budou řešit) dlouhodobou stabilní výrobu, přečerpávačky regulaci v řádech desítek minut nebo jednotek hodin během špiček.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 08:43 Reaguje na Dalibor Motl
Hoši to já vím taky. Jsem energetik.
Ale opravdu nic nového nevyrobí, takže jen zdražují EE z občasných zdrojů. Jsou extrémně drahé a skladování na měsíce taky neumí.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

6.3.2024 09:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Investice to je velká, ale v podstatě jednorázová. Pak dodává levnou energii v době, kdy je drahá. Takže energii ve výsledku zlevňuje. Navíc je to dobrá pojistka proti blackoutům.

JE je kolos, který musí jet naplno, aby se vyplatil. Reulace výkonu je pomalá. Cena 4 bloků se počítá v biliónech a spuštění v desetiletích. Nejsem si jistý, jestli gatrantovaná cena elektřiny z JE bude pak levnější. Například u Hinlkey Point je rozhodně vyšší než tržní cena.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

6.3.2024 10:33 Reaguje na Šimon Špidla
Kde jste přišel na to, že "Cena 4 bloků se počítá v biliónech" ?
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

6.3.2024 11:36 Reaguje na Jaroslav Studnička
Konkrétně nejméně ve třech bilionech https://plus.rozhlas.cz/tendr-nenaplnil-ocekavani-vlady-ctyri-nove-jaderne-bloky-vysly-na-3-biliony-9167509
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

6.3.2024 11:52 Reaguje na Daniel Vondrouš
Podobné články jsou na úrovni "jedna paní povídala".

Když už chceme srovnávat ceny plánovaných bloků JE a uváděných PVE, tak ovšem nesrovnávejme jablka s hruškami.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.3.2024 12:16 Reaguje na Daniel Vondrouš
"Tvrdí minoritní akcionář Šnobr" a dál ani není třeba číst...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 11:04 Reaguje na Šimon Špidla
Jakýkoli zdroj EE je nejefektivnější, když jede naplno 24/7, I FVE, I VTE.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.3.2024 11:21 Reaguje na Šimon Špidla
"Investice to je velká, ale v podstatě jednorázová. Pak dodává levnou energii v době, kdy je drahá. Takže energii ve výsledku zlevňuje. Navíc je to dobrá pojistka proti blackoutům." - to samé se dá říct i o jaderné elektrárně.
JE nemusí je naplno, aby se vyplatila, když bude za flexibilitu odměňovaná, tak se může vyplatit i jako flexibilní zdroj. Regulace výkonu u nových JE není pomalá, za půl hodiny umí změnit výkon klidně o 75 % nominálního výkonu. Cena 4 bloků se nepočítá v bilionech a my nestavíme Hinkley Point s jeho extrémně drahým finančním modelem, který elektřinu z něj prodražuje, takže nás nemusí trápit cena elektřiny v Hinkley Point.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

6.3.2024 12:26 Reaguje na Emil Novák
Všude se píše o biliónech. Model financování není zatím znám, ale jisté je, že se tyto obří náklady promítnou do ceny ee dávno před tím, než budou bloky v provozu a také dávno potom.

Nejsem specialista, ale pokud vím, výkon JE krátkodobě reguluje v jednotkách procent. O možnosti průběžného měnění výkonu o 75 procent jsem neslyšel.

Jaké asi bude využití JE v letních měsících třeba za 5 let? Nevěřím, že elektřina z JE bude někdy levná.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.3.2024 12:42 Reaguje na Šimon Špidla
1) Všude se nepíše o biliónech, o biliónech píšou lidi jako Šnobr, kteří dělají všechno pro to aby se nic nestavělo, a vymýšlejí si k tomu nejrůznější pseudodůvody. Např. včera EDF zmínila odhad ceny jednoho bloku 250 miliard Kč, a to nepochybně Francouzi předloží dražší nabídku než KHNP, takže žádné bilióny to nejsou: https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/francouzi-prinesli-i-realnejsi-odhad-ceny-za-reaktor-250-miliard-prinos-by-byl-dvojnasobny-1414087
2) Tak to "víte" resp. si to myslíte špatně, opět odkážu na informace k reaktoru EPR-1200, kde je to přímo uvedeno, APR-1000 má ty možnosti podobné, ostatně je to i požadavek European utitlities requirements a flexibilita je jedna ze základních vlastností reaktorů 3. generace: https://czech-republic.edf.com/cs/nase-technologie
3) Čemu věříte nebo nevěříte je celkem nepodstatné, využití JE v letních měsících bude pravděpodobně hodně podobné jako je dnes, kromě pravidelných odstávek nemají současné jaderné elektrárny žádný důvod výkon snižovat, protože mají elektřinu prodanou na celý rok, tedy i na léto, ta elektřina má svého zákazníka dlouho dopředu a jestli tedy bude mít někdo problém s využitím v letních měsících, tak to budou v první řadě fotovoltaické elektrárny, které prodávají elektřinu typicky až den dopředu podle aktuálního počasí.
Odpovědět

Radek Čuda

6.3.2024 16:46 Reaguje na Emil Novák
ad 3) ... malá korekce, v reálu budou mít problém hlavně spotřebitelé a/nebo daňoví poplatníci, kteří tu srandu budou cálovat, jedno jakou formou.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.3.2024 17:59 Reaguje na Radek Čuda
Malá korekce: ten "problém" by měli jedině v případě, že se objeví nějaký zázračný levnější nízkoemisní zdroj, který bude levnější celých 8760 hodin v roce, protože o výhodnosti zdroje základního zatížení rozhoduje cena v celém roce. Žádný takový ale není ani na obzoru, takže by měli "spotřebitelé a/nebo daňoví poplatníci" problém spíš v případě, že bychom nic nestavěli.
Odpovědět

Radek Čuda

7.3.2024 14:38 Reaguje na Emil Novák
Asi si nerozumíme, má poznámka se týkala tohoto ... " ... a jestli tedy bude mít někdo problém s využitím v letních měsících, tak to budou v první řadě fotovoltaické elektrárny, které prodávají elektřinu typicky až den dopředu podle aktuálního počasí."
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.3.2024 14:48 Reaguje na Radek Čuda
Aha, už rozumím jak jste to myslel. Naštěstí se novým fotovoltaickým elektrárnám další provozní podpora už nevyplácí, takže cálování se omezuje na investiční podporu, kterou už skrytě platíme hlavně v emisních povolenkách.
Odpovědět

Radek Čuda

8.3.2024 16:02 Reaguje na Emil Novák
Já jsem lakomej:-))), pro mne je i tohle víc než dost:-/.

Jinak mi nedá pesimisticky nedodat, že co už není může zase být ...
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

14.3.2024 11:15 Reaguje na Emil Novák
Pane Nováku, jak někdo dopředu může určit cenu, když neví, za kolik bude stavět? Víte, ono nelze vzít cenu za kubík betonu, a tu pronásobit počtem kubíků na stavbě JE.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.3.2024 11:26 Reaguje na Daniel Višňovský
1) To se ptáte hezky ale na špatném místě, na to "dopředu určení ceny" se ptejte autorů tvrzení jako "Všude se píše o biliónech" nebo "Konkrétně nejméně ve třech bilionech".
2) Můžete mi sdělit, kdo konkrétní "vzal cenu za kubík betonu, a tu pronásobil počtem kubíků na stavbě JE", nebo to byl jen nějaký pokus o slaměného panáka?
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.3.2024 11:30 Reaguje na Šimon Špidla
PVE jsou fajn pro krátkodobý výkon, a jen jako doplněk stabilních zdrojů E nezávislých na počasí. Z hobby zdrojů se např. při dnešním počasí „nenabijí“, tudíž při zimní inverzi bude výkon OZE+PVE nula, a zimní necinností se prodraží. Potřebujete vždy, i na bezpečné nabití PVE, stabilní levné zdroje – UE JE VE, jak vám píše p. Vinkler. Také, jednorázová investice bez údržby neexistuje.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.3.2024 10:16 Reaguje na Dalibor Motl
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.3.2024 10:19 Reaguje na Dalibor Motl
Teprve vytipované ?
Ty už měly být v provozu, místo FVE i VTE, dávno !
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

7.3.2024 11:07 Reaguje na smějící se bestie
Prečerpávačka je baterie, nikoliv zdroj.
Odpovědět
FO

František Orság

6.3.2024 15:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Srovnávat JE s PVE je naprostý nesmysl. Když pominu dobu výstavby a zprovoznění, tak JE řeší výrobu v základní oblasti, naopak přečerpávací elektrárny řeší výrobu ve špičkových oblastech, navíc mohou poskytovat systémové služby a to i v oblasti spotřeby.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.3.2024 08:16
Nejde o nic jiného než o přiznání , že OZE vykazují takové výchylky výkonu, že je nutno vybudovat další kompenzace v řádech desítek mld. Kč.
Které jak jinak půjdou z kapes plátců elektřiny.

Pokud by energetika ČR byla založena na jádru (uhelky v rámci dekabonizace zrušeny) , nic takového by se stavět nemuselo.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.3.2024 08:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Možná ne v takovém rozsahu. Ale regulace je nutná. Spotřeba elektřiny kolísá a není účelné regulovat výkon jaderné elektrárny podle okamžité spotřeby.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.3.2024 08:57 Reaguje na Dalibor Motl
to jistěže ne. nicméně je nutno poctivě říci, že jaderná (a uhelná) elektrárna lze regulovat a její výkon lze plánovat a není potřeba tak obrovský záložní zdroj s rychlým náběhem nebo skladování nadbytečné energie. když si vezmu tu přečerpávačku Vinice (beru čísla z článku, jakkoli mi při projetí kupeckými počty připadají "divná"): roční produkce 217800 MWhod, když to pro kupecké porovnání vydělím 24 (hodin za den) a 365 (dnů v roce), dostanu "průměrný výkon" 24MW za cenu 28 miliard. když to porovnám s cenou za 1 instalovaný MW výkonu jaderky (která dává výkon téměř 24/365 a koeficient využití je přes 90%), potom ta přečerpávačka takové terno rozhodně není.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 09:04 Reaguje na Lukas B.
Ale počítáte chybně. Jaderka EE vyrábí a přečerpávačka jen recykluje již vyrobenou, tj. náklady na vyrobenou + recyklovanou se sčítají.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.3.2024 11:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
ano, správná připomínka, jaderka vyrábí, přečerpávačka nevyrábí ale uchovává. přečerpávačka ovšem kalkuluje s tím, že spotřebovává energii s hodnotou blízkou nule.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 16:59 Reaguje na Lukas B.
I tady záleží jak to počítáte. FV a VT má investiční a provozní náklady celkem vysoké a musí se splatit za max. 10 let. A dostává mraky dotace. Pokud chcete efektivitu, měl byste náklady celkové podělit dodanou EE. Nikoli brát tržní ceny, neb ty jsou při nadvýrobě dotované. Kým? Spotřebiteli!!!
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.3.2024 18:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
já se s Vámi zásadně nepřu. já kupecky počítám, že přečerpávačka je nesmysl nejen energeticko-ekonomicky (její cenu je nutno rozpustit v ceně nahodile fungujících zdrojů*), ale i čistě ekonomicky jako nákup energie za nulu a prodej za komerční cenu v konkurenci s jádrem.

* blbý ovšem je, že ona ve článku uváděná skladovací kapacita přečerpávačky odpovídá plnému naplnění/vyprázdnění dvakrát denně (zdroj: čísla v článku + kupecké počty, v primitivní formě převýšení krát tíha zádrže = energie), což má smysl u vyrovnávání stabilního zdroje a dvou špiček spotřeby, pro nahodilý zdroj (pár týdnů nezafouká/nezasvítí) to nemá smysl vůbec žádný.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

6.3.2024 10:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Miri, všechno nejlepší k tvému svátku !!!
Bohužel brečíš moc hezky, ale na špatném hrobě.
Já i Ty se toho, že budou spuštěny nové bloky JE nebo přečerpávačky asi už nedočkáme a pokud ANO BUDE LÍP.
Odpovědět
kk

karel krasensky

6.3.2024 08:33
Neřešte to.Stejně se nic nepostaví.Začne a skončí to chytrymi řečmi
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 08:44 Reaguje na karel krasensky
Souhlas.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2024 09:37 Reaguje na karel krasensky
Taky souhlasím. Tato vláda si tak leda postaví pomník na který budou
lidé chodit plivat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2024 09:34
U přečerpávací elektrárny se počítá s prudkými výkyvy výšky vodního sloupce
se všemi negativy, které to přináší. Například jikry na suchu a nebo naopak
ve velké hloubce. Změna teploty vody po přečerpání mezi jednotlivými nádržemi a třeba i kal a přenos nemocí ryb proti proudu. U Slezské Harty
ve spojení s níže položeným Kružberkem může být problém s kvalitou pitné
vody, kde je Slezská Harta sedimentační nádrží pro Kružberk a míchání vody
sedimentaci a kvalitě vody asi moc neprospěje. Budiž, ale využívat k tomu
místo nově a účelově vybudovaných přečerpávacích elektráren ty současné
nádrže mi připadá polovičaté a možná i kontroverzní. Každopádně je to ale
zoufalost, kdy se po 35 létech chrápání snaží lepit díry na trouchnivé
pramici, která už nabírá vodu. Polovičatá řešení zůstanou polovičatá a
nikdy nenahradí řešení plnohodnotná.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.3.2024 11:27
Mně to zní na první pohled dobře.
Za prvé tato akumulace je zatím nejefektivnější ze všech velkoobjemových akumulací elektřiny. I když efektivita našich přečerpávaček bude o něco nižší než alpských nebo skandinávských.
Za druhé umožní víc využívat současné občasné zdroje elektřiny k trvalé spotřebě elektřiny v našich továrnách a nakonec i obydlích. Sice na jedné straně tu elektřinu prodraží svou existencí, na druhé straně udělají z nekvalitní, levné až škodlivé elektřiny v době nadbytku produkce občasných zdrojů elektřinu kvalitní v době, kdy občasné zdroje neprodukují a spotřebu elektřiny zajišťují klasické zdroje. Které brzo kvůli nucenému vypínání uhlí budou chybět. A té nekvalitní elektřiny z občasných zdrojů bude s instalací FV panelů všude možně a plánovaným nárůstem další kapacity německých občasných zdrojů čím dál víc.
za třetí tyto přečerpávací akumulace umíme sami produkovat včetně všech komponent, takže investované peníze mohou všechny v republice zůstat, přinést tak českým občanům práci i peníze a prosperitu.
Přirozeně problém je v detailech. Přečerpávací elektrárny, respektive přečerpávací akumulace jsou ekologické zejména tehdy, pokud se nepoužívají. Jak se používají, je s jejich ekologičností problém, zvláště pokud se používají v maximální míře, kdy dochází v obou nádržích k obrovskému kolísání stavu vody.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.3.2024 12:03
a mimochodem, pohledem na geologickou mapu se jeví lokace na kopci Pteč jako velmi podivná, skoro to vzbuzuje podezření, že je to umístěné jen podle vrstevnic.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.3.2024 12:50
Ja zopakuji svoji oblibenou predstavu velke prehrady pod Zvikovem, v uzkem hrdle udoli Vltavy. Vysusit celou horni cast Orliku nad Zvikovem - promenit to uzemi v raj vodaku a ekologu a vodu z Vltavy cerpat precerpavanici elektrarnou ze skalnateho dna pod Zvikovem nahoru do stavajici nadrze Orlik. Melo by to hlavne take nezanedbatelnou protipovodnovou funkci - ohromny polder ktery by v pripade potreby slo docasne zatopit
Odpovědět

Radek Čuda

6.3.2024 16:42
Z těch lokalit znám skutečně hodně dobře jen ty Slapy, inu Pražák:-))), ale fakt by mne zajímalo, kam to tam chtějí naprat aby to k něčemu bylo a současně platilo " dopad na životní prostředí minimální nebo zanedbatelný,...". Já netvrdím, že by to nešlo, ale ten flek by mne skutečně zajímal.

Bo třeba Štěchovice jsou v pohodě, i když samozřejmě když to stavěli, tak to musel být celkem Mordor, ale taky mají jen 45 MW a jsou fakt prcek. To ta Vinice má být kua větší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 17:03 Reaguje na Radek Čuda
Kdesi jsem viděl návrh Lipno/Dunaj. To je energeticky/technicky rozumné. Ale jinak?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.3.2024 19:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Není to energetiky rozumné, protože velkou délkou málo svažitého potrubí budou velké ztráty.
Odpovědět
ig

8.3.2024 05:39 Reaguje na Radim Polášek
Nevychází to tak hrozně. Zajímavá je tam trochu horší pohotovost daná setrvačností té hmoty vody v potrubí, ale s tím by se dalo žít. Nebo tu vodu pustit přes Lipno a pak dál vltavskou kaskádou :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.3.2024 08:31 Reaguje na
nejsem si jist, jestli pravidelné promíchávání vod dvou úmoří je úplně to pravé, co ona zhusta opěvované biodiverzita žádá.

jinak setrvačnost vody a ztráty dané vizkozitou a třením o dno a břehy jsou docela vtipné - osahal jsem si to na jistém plavebním kanále, který je na první pohled vodorovný dlouhý rybník, ale každé napuštění plavební komory nadělá na jeho konci impulz, který dělá jakési podélné dlouhé vlny výšky hladiny, ne nepodobné přílivu a odlivu, vlny létají sem a zase tam a když do toho prijde další napuštění komory, tak zajímavě interferují.
Odpovědět
ig

9.3.2024 13:28 Reaguje na Lukas B.
Kde to mají, tyhle solitérní vlny bych rád někdy viděl naživo :-) Na youtube je sice mají, ale to není ono :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.3.2024 10:22 Reaguje na
no ony ty vlny jsou takové pseudopřílivové, žádné drama, prostě kolísání hladiny, kdy se pohybuje hladina od -25 do +25 centimetrů od průměrné, stoupání i pokles trvá desítky minut.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.3.2024 22:58 Reaguje na
Rika se nekterym temto nelinearnim vlnam solitony a muzete si je i namodelovat na pocitaci :) Vypadaji teda jinak na hluboke a melke vode, protoze i prislusne rovnice jsou odlisne
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.3.2024 19:36 Reaguje na Radek Čuda
Všechno větší, co člověk postaví, má nějaký větší dopad na životní prostředí. V horším případě ho nějak zhoršuje, i když jen "přiměřeně", v lepším nějak mění a těžko říct, jestli k horšímu nebo lepšímu. Ale zelení aktivisti jsou proti každé změně od nějakého hypotetického "přírodního" stavu.
Odpovědět

Radek Čuda

7.3.2024 14:42 Reaguje na Radim Polášek
No, mne právě zaujala ta formulace, bo podle ní bych to tipnul spíš na nějakou tůňku;-) než PVE s takovým výkonem a 3 km přivaděčem.
Odpovědět
PB

Petr Brok

6.3.2024 16:57
Kdyby vláda byla co k čemu, tak by objednala 12 bloků, ještě 4 na sever Čech a 4 na sever Moravy. Vytvořila by pružnější prostředí a rozepsala harmonogram na 40 let s pojistkami. A celkem by dostala slevu na 3 bloky. A příští vlády by mohly v klidu přemýšlet, jak zajistit eletřinu pro 22. století.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 17:01 Reaguje na Petr Brok
No jo, no.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.3.2024 20:24
jasně, že je to správná cesta. rozvoj elektrifikace, FV, elektroaut nelze zastavit. Budou i roboti, automaty, vše na elektřinu. Nelze vše vyrábět jen v JE. Ale OZE musí mít účinné cenově přijatelné úložiště, jinak nemá smysl. Zárověň se zachycuje voda, zvyšuje se stav spodní vody, výparem se zvlhčuje vzduch apod.
Myslím, že výhodnější by bylo, aby jich bylo více a byly méně nákladné.
Zároveň je vidět, jak tato cesta je nesmírně nákladná a finančně absolutně nevýhodná.
Investice do přírody- zavodnění, zalesnění, ochlazení je proti tomu nic, přitom jenom tato cesta zajistí vodu, udrží fukci přírody i v nastupujícím oteplení.
Odpovědět
ig

6.3.2024 21:51
Je škoda, že je ve zprávě o přečerpávací elektrárně uveden výkon, ale ne kapacita (to chybí už v tiskové zprávě ministerstva). Pro tu soustavu Orlík - Pteč jsem si aspoň udělal orientační výpočet. Spád beru jako čistý výškový rozdíl podle mapy 333 m, zbytek je v článku, vyšly 4 GWh (nutno to považovat za horní odhad). Prakticky přibližně stejné jako Dlouhé stráně. Pro zbytek jsem to už nepočítal.
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.3.2024 10:30 Reaguje na
taky jsem si samozřejmě podobný výpočet prováděl a došel jsem k ke stejnému kupeckému výsledku 330m převýšení * 4,4 (miliard kilogramů)*g/3600=4GWhod. samozřejmě bez ztrát a plná kapacita nádrže. zázrak to fakt není.
Odpovědět
ig

7.3.2024 11:00 Reaguje na Lukas B.
Děkuji za verifikaci :-) Pokud tu elektrárnu postaví, bude jich tedy chybět už pouze 998 na dosažení cíle úplného přechodu naší energetiky na FVE.
Odpovědět
ES

Emanuel Svoboda

7.3.2024 17:38
Největší již zhruba 40 let v plánech navržená je přečerpávací vodní elektrárna Lipno u které by se využilo jako horní vodní nádrž Lipenské jezero a pro dolní nádrž by se využilo stávající vodní jezero na Dunaji. Při výstavbě dvou zhruba 25 kilometrů dlouhých podzemních tunelů by se obě stávající vodní nádrže propojily a pro lepší kontrolu a nekradení elektrické energie z Rakouské , nebo České strany by bylo nejlepší jednu strojovnu s přečerpávací turbínou umístit na území Rakouska a druhou přečerpávací turbínu umístit v hloubce na území ČR. Náklady na vybudování těchto přečerpávacích vodních elektráren by se podle mého názoru splatily jejich provozem za zhruba 4 roky a ještě by tyto elektrárny sloužily jako protipovodňová ochrana v povodí řeky Vltavy. Více informací při zadání na internetu: Přečerpávací vodní elektrárna Lipno.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.3.2024 09:25
Je mezi vytipovanými lokalitami bývalý důl ČSLA u Krušných hor, kde existuje starý plán na PVE, a o kterém se tu často píše?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.3.2024 20:03 Reaguje na Jarka O.
Co vím tak těch lokalit v Krušných horách, vhodných pro vybudování dalších PVE bylo kdysi uvažováno víc. Díky teréním podmínkám to je jedna z mála u nás vhodných lokalit. Člověk se sice asi z Dlouhých strání nepoučil ( technický div) , ale snad to nezopakujeme v takovém prostředí a tomto rozsahu někde jinde.
Odpovědět
ig

8.3.2024 22:03 Reaguje na Jarka O.
To rekultivační jezero by určitě bylo vhodné jako dolní nádrž, má být dost velké. Potíž je co s horní nádrží. Nejbližší už existující je přehrada Fláje, která je nějakých 16 km daleko a formálně má objem desetkrát větší než horní nádrž Dlouhých strání. Spád by byl stejný nebo lehce větší. Netuším jaký by se dal získat provozní objem, ale určitě by byl spojený s kolísáním hladiny o desítky metrů, což by asi neprošlo :-) Možná pak jedině nějaká spíš sci-fi stavba poblíž, třeba Lesná, vystěhovat, zbourat, odtěžit :-)
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.3.2024 23:20
"... V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 GWh a vyrobily 977 GWh, což za rok odpovídá spotřebě asi 333.000 průměrných domácností.".
No nevím - asi jsem chyběl ve škole.
A proto si myslím, že tady mi něco nesedí.
Pokud si pamatuji, tak přečerpávající elektrárny jsou jen na ranní, případně večerní špičku spotřeby elektřiny.
Takže uvádět množství výroby se spotřebou domácností není moc seriózní, protože ty přečerpávačky jen vyrovnaly špičkové odběry.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.3.2024 23:02 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tohle je ale obecny zvyk tehle ekologu - ze vykon starych, spinavych a planetu Zemi nicicich zdroju se meri v staromodnich jednotkach jako je kilo/megawatt atd. zatimco vykon novych, pokrokovych ekologickych zdroju se meri v modernich jednotkach zvanych "prumerna domacnost" :)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist