MŽP vytipovalo šest nejvhodnějších míst pro přečerpávací vodní elektrárny
Seznam míst vychází ze studie ministerstva průmyslu z roku 2010 a zahrnuje i oblasti vybrané ministerstvem životního prostředí a vodohospodáři. Podle Hladíka by tato zařízení měla zanedbatelný dopad na životní prostředí a vznikla by na existujících přehradách. "Z pohledu dopadu na životní prostředí je vždycky výhodnější využít stávající soustavu nebo jednu z nádrží a budovat jen nádrž druhou," podotkl Hladík.
V případě elektráren Vinice a Libochovany mohou být investorem státní podniky Povodí Labe a Vltavy, u zbývajících by to mohla být polostátní firma ČEZ, která je provozovatelem dosavadních vodních elektráren. Například výstavba elektrárny Vinice by trvala 14 let a náklady by byly podle dnešních cen 28 miliard korun. Na kolik by vyšly ostatní přečerpávací elektrárny, zástupci ministerstev neuvedli. Podle Hladíka by šlo o desítky miliard korun. "Jsme hodně na začátku, posoudili jsme lokality z hlediska dopadu na životní prostředí, z pohledu možnosti technické realizace," uvedl.
Ministerstvo podle něj zatím hledá správný investorský model a zdroje financování. Neznamená to však, že elektrárny určitě vzniknou. "Je to jenom posouzení toho, že u těchto šesti lokalit je dopad na životní prostředí minimální nebo zanedbatelný," řekl k aktivitám svého úřadu Hladík.
U elektrárny Vinice by se voda z Orlické nádrže přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by vznikla horní nádrž o objemu 4,4 milionu metrů krychlových. Dále by bylo potřeba vybudovat podzemní, asi tři kilometry dlouhý přivaděč z horní nádrže zpátky do Orlické přehrady. V dolní části elektrárny by vznikla strojovna se čtyřmi turbínami po 110 MW. Roční výroba elektrické energie by byla 217.800 MWh.
Podle Hladíka by Česko výstavbou šesti elektráren posílilo svou energetickou nezávislost i bezpečnost. Připomněl, že výroba obnovitelných zdrojů energie není plynulá, proto je potřeba je doplňovat o akumulaci. Přečerpávací elektrárny dokážou v případě akutní potřeby dodat elektřinu do sítě během minuty, a jsou tak podle ministra jedním z nejvhodnějších úložišť elektrické energie.
V Česku jsou nyní v provozu čtyři přečerpávací vodní elektrárny, a to Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Jejich celkový instalovaný výkon je 1171,5 MW. V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 GWh a vyrobily 977 GWh, což za rok odpovídá spotřebě asi 333.000 průměrných domácností.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (68)
Slavomil Vinkler
6.3.2024 07:06Místo toho jsou lepší ty 4 ks JE.
Šimon Špidla
6.3.2024 07:38 Reaguje na Slavomil VinklerMísto, aby se FVE a VTE v době přebytků vypínaly, uloží energii do gravitačního potenciálu přečerpávací elektrárny. Tím se uschová část výroby ma dobu, kdy FVE A VTE nevyrábí. Vyjde to levněji, než pálit uhlí nebo jaderná elektrárna.
Emil Novák
6.3.2024 11:14 Reaguje na Šimon ŠpidlaŠimon Špidla
6.3.2024 12:59 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
6.3.2024 15:25 Reaguje na Šimon Špidla2) Co těžko odhadovat a co může být 10 až 20 let?
3) Proč by se tou dobou musely stavět nějaké další bloky?
4) Těžko můžete očekávat, že se postaví něco, co bude levné a do ceny ee se to nepromítne.
5) Jak jste přišel na to, že ekonomika přečerpávacích elektráren "je minimálně předvídalelnější"?
6) Nechcete doufám tvrdit, že volba stojí mezi stavbou jaderných a přečerpávacích elektrárny, když jde o úplně jiné zdroje s úplně jinou funkcí, vzájemně nezamněnitelnou, že ne?
Šimon Špidla
8.3.2024 07:53 Reaguje na Emil NovákCena výstavby jaderné elektrárny má tu vlastnost, že roste v čase. To dobře víte. Přečerpávací elektrárna je podstatně jednodušší (i když náročná) stavba. Také její provoz je nesrovnatelně jednodušší a bezpalivový. Životnost dlouhá. Poptávka po regulačních službách je víceméně jistá.
Přečerpávací elektrárny jsou součástí sítě. Energii, kterou vyrobí, není potřeba vyrábět jinde. Výkonově je to samozřejmě rozdíl, ale je to jeden z mnoha dílů, které ukrajují z potřeby stavět 4 předražené JE zdroje.
Emil Novák
8.3.2024 08:13 Reaguje na Šimon Špidla2) Cena přečerpávací elektrárny má taky tu vlastnost že roste v čase. Říká se tomu inflace a platí i pro cokoliv dalšího. Peníze se v čase znehodnocují, takže stejná věc stojí víc, ale my si taky přibližně o to víc vyděláme, takže to není nijak zásadní problém.
3) Přečerpávací elektrárna není alternativou k elektrárně jaderné, takže srovnávat co je jednodušší je úplně mimo, nicméně se podívejte, jak dlouho se stavěly Dlouhé stráně - déle než Temelín.
4) "Palivem" pro přečerpávací elektrárnu je elektřina, které spotřebuje dokonce víc než vyrobí, takže energii kterou přečerpávací elektrárny vyrobí samozřejmě je potřeba vyrábět jinde.
5) Z potřeby stavět "4 předražené JE zdroje" neukrajuje stavba předražených PVE (abych použil stejnou rétoriku) vůbec nic, protože první je zdroj základního zatížení, druhé naopak špičkový zdroj, které vzájemně nejsou zaměnitelné vůbec nijak. Předvádíte stejnou naivitu, jako kdybyste chtěl nahrazovat letadla koloběžkami.
Ladislav Pícha
7.3.2024 11:00 Reaguje na Šimon ŠpidlaCož je, 30% sem - 30% tam, docela srovnatelné.
Dalibor Motl
6.3.2024 07:44 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
6.3.2024 08:43 Reaguje na Dalibor MotlAle opravdu nic nového nevyrobí, takže jen zdražují EE z občasných zdrojů. Jsou extrémně drahé a skladování na měsíce taky neumí.
Šimon Špidla
6.3.2024 09:54 Reaguje na Slavomil VinklerJE je kolos, který musí jet naplno, aby se vyplatil. Reulace výkonu je pomalá. Cena 4 bloků se počítá v biliónech a spuštění v desetiletích. Nejsem si jistý, jestli gatrantovaná cena elektřiny z JE bude pak levnější. Například u Hinlkey Point je rozhodně vyšší než tržní cena.
Jaroslav Studnička
6.3.2024 10:33 Reaguje na Šimon ŠpidlaDaniel Vondrouš
6.3.2024 11:36 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
6.3.2024 11:52 Reaguje na Daniel VondroušKdyž už chceme srovnávat ceny plánovaných bloků JE a uváděných PVE, tak ovšem nesrovnávejme jablka s hruškami.
Emil Novák
6.3.2024 12:16 Reaguje na Daniel VondroušSlavomil Vinkler
6.3.2024 11:04 Reaguje na Šimon ŠpidlaEmil Novák
6.3.2024 11:21 Reaguje na Šimon ŠpidlaJE nemusí je naplno, aby se vyplatila, když bude za flexibilitu odměňovaná, tak se může vyplatit i jako flexibilní zdroj. Regulace výkonu u nových JE není pomalá, za půl hodiny umí změnit výkon klidně o 75 % nominálního výkonu. Cena 4 bloků se nepočítá v bilionech a my nestavíme Hinkley Point s jeho extrémně drahým finančním modelem, který elektřinu z něj prodražuje, takže nás nemusí trápit cena elektřiny v Hinkley Point.
Šimon Špidla
6.3.2024 12:26 Reaguje na Emil NovákNejsem specialista, ale pokud vím, výkon JE krátkodobě reguluje v jednotkách procent. O možnosti průběžného měnění výkonu o 75 procent jsem neslyšel.
Jaké asi bude využití JE v letních měsících třeba za 5 let? Nevěřím, že elektřina z JE bude někdy levná.
Emil Novák
6.3.2024 12:42 Reaguje na Šimon Špidla2) Tak to "víte" resp. si to myslíte špatně, opět odkážu na informace k reaktoru EPR-1200, kde je to přímo uvedeno, APR-1000 má ty možnosti podobné, ostatně je to i požadavek European utitlities requirements a flexibilita je jedna ze základních vlastností reaktorů 3. generace: https://czech-republic.edf.com/cs/nase-technologie
3) Čemu věříte nebo nevěříte je celkem nepodstatné, využití JE v letních měsících bude pravděpodobně hodně podobné jako je dnes, kromě pravidelných odstávek nemají současné jaderné elektrárny žádný důvod výkon snižovat, protože mají elektřinu prodanou na celý rok, tedy i na léto, ta elektřina má svého zákazníka dlouho dopředu a jestli tedy bude mít někdo problém s využitím v letních měsících, tak to budou v první řadě fotovoltaické elektrárny, které prodávají elektřinu typicky až den dopředu podle aktuálního počasí.
Radek Čuda
6.3.2024 16:46 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
6.3.2024 17:59 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
7.3.2024 14:38 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
7.3.2024 14:48 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
8.3.2024 16:02 Reaguje na Emil NovákJinak mi nedá pesimisticky nedodat, že co už není může zase být ...
Daniel Višňovský
14.3.2024 11:15 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
14.3.2024 11:26 Reaguje na Daniel Višňovský2) Můžete mi sdělit, kdo konkrétní "vzal cenu za kubík betonu, a tu pronásobil počtem kubíků na stavbě JE", nebo to byl jen nějaký pokus o slaměného panáka?
Jarka O.
6.3.2024 11:30 Reaguje na Šimon Špidlasmějící se bestie
6.3.2024 10:19 Reaguje na Dalibor MotlTy už měly být v provozu, místo FVE i VTE, dávno !
Ladislav Pícha
7.3.2024 11:07 Reaguje na smějící se bestieFrantišek Orság
6.3.2024 15:49 Reaguje na Slavomil VinklerMiroslav Vinkler
6.3.2024 08:16Které jak jinak půjdou z kapes plátců elektřiny.
Pokud by energetika ČR byla založena na jádru (uhelky v rámci dekabonizace zrušeny) , nic takového by se stavět nemuselo.
Dalibor Motl
6.3.2024 08:22 Reaguje na Miroslav VinklerLukas B.
6.3.2024 08:57 Reaguje na Dalibor MotlSlavomil Vinkler
6.3.2024 09:04 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
6.3.2024 11:42 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
6.3.2024 16:59 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
6.3.2024 18:36 Reaguje na Slavomil Vinkler* blbý ovšem je, že ona ve článku uváděná skladovací kapacita přečerpávačky odpovídá plnému naplnění/vyprázdnění dvakrát denně (zdroj: čísla v článku + kupecké počty, v primitivní formě převýšení krát tíha zádrže = energie), což má smysl u vyrovnávání stabilního zdroje a dvou špiček spotřeby, pro nahodilý zdroj (pár týdnů nezafouká/nezasvítí) to nemá smysl vůbec žádný.
Zdenek Wenzel
6.3.2024 10:58 Reaguje na Miroslav VinklerBohužel brečíš moc hezky, ale na špatném hrobě.
Já i Ty se toho, že budou spuštěny nové bloky JE nebo přečerpávačky asi už nedočkáme a pokud ANO BUDE LÍP.
karel krasensky
6.3.2024 08:33Břetislav Machaček
6.3.2024 09:37 Reaguje na karel krasenskylidé chodit plivat.
Břetislav Machaček
6.3.2024 09:34se všemi negativy, které to přináší. Například jikry na suchu a nebo naopak
ve velké hloubce. Změna teploty vody po přečerpání mezi jednotlivými nádržemi a třeba i kal a přenos nemocí ryb proti proudu. U Slezské Harty
ve spojení s níže položeným Kružberkem může být problém s kvalitou pitné
vody, kde je Slezská Harta sedimentační nádrží pro Kružberk a míchání vody
sedimentaci a kvalitě vody asi moc neprospěje. Budiž, ale využívat k tomu
místo nově a účelově vybudovaných přečerpávacích elektráren ty současné
nádrže mi připadá polovičaté a možná i kontroverzní. Každopádně je to ale
zoufalost, kdy se po 35 létech chrápání snaží lepit díry na trouchnivé
pramici, která už nabírá vodu. Polovičatá řešení zůstanou polovičatá a
nikdy nenahradí řešení plnohodnotná.
Radim Polášek
6.3.2024 11:27Za prvé tato akumulace je zatím nejefektivnější ze všech velkoobjemových akumulací elektřiny. I když efektivita našich přečerpávaček bude o něco nižší než alpských nebo skandinávských.
Za druhé umožní víc využívat současné občasné zdroje elektřiny k trvalé spotřebě elektřiny v našich továrnách a nakonec i obydlích. Sice na jedné straně tu elektřinu prodraží svou existencí, na druhé straně udělají z nekvalitní, levné až škodlivé elektřiny v době nadbytku produkce občasných zdrojů elektřinu kvalitní v době, kdy občasné zdroje neprodukují a spotřebu elektřiny zajišťují klasické zdroje. Které brzo kvůli nucenému vypínání uhlí budou chybět. A té nekvalitní elektřiny z občasných zdrojů bude s instalací FV panelů všude možně a plánovaným nárůstem další kapacity německých občasných zdrojů čím dál víc.
za třetí tyto přečerpávací akumulace umíme sami produkovat včetně všech komponent, takže investované peníze mohou všechny v republice zůstat, přinést tak českým občanům práci i peníze a prosperitu.
Přirozeně problém je v detailech. Přečerpávací elektrárny, respektive přečerpávací akumulace jsou ekologické zejména tehdy, pokud se nepoužívají. Jak se používají, je s jejich ekologičností problém, zvláště pokud se používají v maximální míře, kdy dochází v obou nádržích k obrovskému kolísání stavu vody.
Lukas B.
6.3.2024 12:03Miloš Zahradník
6.3.2024 12:50Radek Čuda
6.3.2024 16:42Bo třeba Štěchovice jsou v pohodě, i když samozřejmě když to stavěli, tak to musel být celkem Mordor, ale taky mají jen 45 MW a jsou fakt prcek. To ta Vinice má být kua větší.
Slavomil Vinkler
6.3.2024 17:03 Reaguje na Radek ČudaRadim Polášek
6.3.2024 19:30 Reaguje na Slavomil VinklerLukas B.
8.3.2024 08:31 Reaguje najinak setrvačnost vody a ztráty dané vizkozitou a třením o dno a břehy jsou docela vtipné - osahal jsem si to na jistém plavebním kanále, který je na první pohled vodorovný dlouhý rybník, ale každé napuštění plavební komory nadělá na jeho konci impulz, který dělá jakési podélné dlouhé vlny výšky hladiny, ne nepodobné přílivu a odlivu, vlny létají sem a zase tam a když do toho prijde další napuštění komory, tak zajímavě interferují.
Lukas B.
12.3.2024 10:22 Reaguje naMiloš Zahradník
12.3.2024 22:58 Reaguje naRadim Polášek
6.3.2024 19:36 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
7.3.2024 14:42 Reaguje na Radim PolášekPetr Brok
6.3.2024 16:57Honza Honza
6.3.2024 20:24Myslím, že výhodnější by bylo, aby jich bylo více a byly méně nákladné.
Zároveň je vidět, jak tato cesta je nesmírně nákladná a finančně absolutně nevýhodná.
Investice do přírody- zavodnění, zalesnění, ochlazení je proti tomu nic, přitom jenom tato cesta zajistí vodu, udrží fukci přírody i v nastupujícím oteplení.
Lukas B.
7.3.2024 10:30 Reaguje naEmanuel Svoboda
7.3.2024 17:38Jarka O.
8.3.2024 09:25Jarek Schindler
8.3.2024 20:03 Reaguje na Jarka O.Pavel Jeřábek
10.3.2024 23:20No nevím - asi jsem chyběl ve škole.
A proto si myslím, že tady mi něco nesedí.
Pokud si pamatuji, tak přečerpávající elektrárny jsou jen na ranní, případně večerní špičku spotřeby elektřiny.
Takže uvádět množství výroby se spotřebou domácností není moc seriózní, protože ty přečerpávačky jen vyrovnaly špičkové odběry.