Na Aljašce vznikají nová jezera, pod jejichž hladinou bublá ohavné tajemství
Jezera známá jako termokrasová neboli rozmrzající vznikají, když věčně zmrzlá půda - tedy permafrost - rozmrzne v důsledku stoupajících teplot, povolí a propadne se. Nově vzniklou propadlinu nakonec zaplní voda a vytvoří jezero, které se hemží bakteriemi, jež vylučují metan.
Metan je silný skleníkový plyn, takže jezera dále podporují klimatickou krizi, kvůli které vznikla. Na tato nově vznikající jezera se zaměřil projekt amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Arctic Boreal Vulnerability Experiment (ABoVE).
Tento projekt zkoumá vznik termokrasových jezer, aby zjistil, jak mohou ovlivňovat širší životní prostředí. Jedno z nově vzniklých jezer, Big Trail Lake, na svém blogu popsala Katey Walterová Anthonyová, ekoložka projektu ABoVE.
"U jezera Big Trail Lake to vypadá, jako byste úplně poprvé otevřeli dvířka mrazáku a dali všechno jídlo mikrobům, aby ho rozložili. A ti při jeho rozkládání vyvrhují metan," uvedla.
Permafrost taje po celém světě extrémní rychlostí a v jezeře Big Trail Lake produkují bakterie tak velké množství plynu, že jsou na něm vidět bubliny stoupající k hladině.
Jak věčně zmrzlá půda taje a bakterie znovu ožívají, vypouštějí skleníkové plyny, které se dostávají do atmosféry, zadržují teplo a přispívají k dalším klimatickým změnám - metan je při zadržování tepla více než pětadvacetkrát účinnější než oxid uhličitý.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (70)
Richard Vacek
22.10.2022 06:29Pavel Hanzl
22.10.2022 08:28 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
22.10.2022 10:58 Reaguje na Pavel HanzlA i my si to pamatujeme - i proto si stavíme obydlí, proto nosíme oblečení - abychom alespoň kolem sebe měli mikroklima, které nám vyhovuje.
Jakub Graňák
22.10.2022 11:48 Reaguje na Richard VacekRichard Toman
22.10.2022 13:28 Reaguje na Jakub GraňákPavel Hanzl
22.10.2022 11:50 Reaguje na Richard VacekDness máme více jak 400 ppm a teplotu na historickém maximu.
A je jasně vidět, jak celý ekosystém trpí, vymírají celé druhy ve velkém, vymírají i korálové ekosystémy, vymírá hmyz, rozšiřují se pouště atd. atd. atd.
Zatím jsme teplotně prakticky stejně, jak bylo nejteplejší období čtvrtohor, středověké (římské) optimum.
Ale další oteplení už jde mimo toleranční schopnosti zemského ekosystému, který se mění v řádu statisíců až miliónů let.
A dnešní rychlost připomíná náraz asteroidu a určitě víte, jak s tím zamával třeba Cixulub před 60 milióny let.
Jenže tenkrát to byla změna vratná, což ta dnešní není.
Jan Omasta
22.10.2022 16:51 Reaguje na Pavel HanzlJe to proto, že se planeta ochlazuje a slábnou větry od západu.
Pavel Hanzl
22.10.2022 18:02 Reaguje na Jan OmastaIvan Rusek
12.12.2022 04:30 Reaguje na Jan OmastaMichal Ukropec
22.10.2022 21:22 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
22.10.2022 22:11 Reaguje na Michal UkropecJediný problém je v tom, že tyhle cykly jsou velmi dlouhodobé, pokud probíhaly rychle, tak rychlostí asi +1°C za 10 tisíc let. A dnes to probíhá stokrát rychleji, takže tento vliv je prakticky nulový.
Jaroslav Pobeha
23.10.2022 13:33 Reaguje na Pavel HanzlKatastrofické zmeny boli veľmi rýchle. Mladší dryas prišiel behom pár rokov.
Pavel Hanzl
23.10.2022 18:56 Reaguje na Jaroslav PobehaTo dnes nevidíme.
Dnes to jsou ty lidské emise CO2.
Jaroslav Pobeha
23.10.2022 13:41 Reaguje na Pavel HanzlV západnej aj strednej europe sa rochnila africká fauna - hrochy, slony, nosorožce.
Samozrejme boli vtedy teplejšie /chladnejšie a vlhkejšie/suchšie obdobia rovnako ako teraz.
400 ppm nie je až tak veľa, ak by sa to zastavilo na tejto úrovni.
Ekosystémy trpia hlavne kvôli rabovaniu, bezohľadným úpravám krajiny, a masívnemu zabíjaniu živočíchov.
Petr Eliáš
23.10.2022 17:07 Reaguje na Jaroslav PobehaPavel Hanzl
23.10.2022 18:58 Reaguje na Jaroslav PobehaJaroslav Pobeha
2.12.2022 13:46 Reaguje na Pavel HanzlA v kenozoiku boli veľmi dlhé teplé obdobia, keď sever bol bez takmer bez ľadu a zaľadnená bola sčasti len antarktída.
Paradoxne sa môže pri stúpajúcej teplote posunúť západoafrický monzun na sever, čím by sa sahara znova zazelenala. Nestalo by sa tak prvýkrát v historii.
V kenozoiku tu rástli aj súčasné stromy takže
Radim Polášek
23.10.2022 10:59 Reaguje na Richard VacekJaroslav Pobeha
23.10.2022 13:31 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
24.10.2022 07:29 Reaguje na Jaroslav PobehaSprávný důvod je, abychom na Zemi vytvořili další niku, která se dá osídlit dalšími například 4 miliardami lidí a zajistit jim tak spokojený život v určitém dostatku.
Jaroslav Pobeha
2.12.2022 13:52 Reaguje na Radim PolášekA prosím vás, kde majú žiť tie divé zvieratá , keď ich skoro nikto do svojej krajiny nechce, obzvlášť nie pokryteckí europania.
Jaroslav Pobeha
23.10.2022 13:30 Reaguje na Pavel HanzlNa prelome eocenu a paleocenu tu bolo teplotné optimum. Zvieratá a to aj veľké prosperovali.
https://en.wikipedia.org/wiki/Paleocene%E2%80%93Eocene_Thermal_Maximum
Pavel Hanzl
23.10.2022 19:05 Reaguje na Jaroslav PobehaJaroslav Pobeha
2.12.2022 13:50 Reaguje na Pavel HanzlMiloš Zahradník
22.10.2022 10:02Jeste za gorbacovske perestrojky jsem se docetl, v souvislosti s tehdejsimi grandioznimi plany obraceni casti vody sibirskych rek do stredni Asie, jaka nebezpeci by z toho plynula. Snizil by se pritok teple letni vody sibirskych veletoku do toho zamrzleho severniho okeanu a on by pak prestal v lete rozmrzat dostatecne rychle. Coz by byla katastrofa... Me prijde, ze to byl tehda podobny vykrik jako to dnesni lamentovani nad metanem. Ale aspon vim to, ze nevim :)
Pavel Hanzl
22.10.2022 11:55 Reaguje na Miloš ZahradníkJenže to není lokální problém. Permafrosty obsahují snad tolik CO2, co celá atmosféra a jeho uvolnění by znamenalo totální konec.
Nějaké obácené řeky jsou jen plivnutí do moře.
Pavel Hanzl
22.10.2022 15:09 Reaguje na Miloš ZahradníkSlavomil Vinkler
22.10.2022 16:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
22.10.2022 16:45 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
22.10.2022 18:24 Reaguje na Pavel HanzlMichal Ukropec
22.10.2022 21:27 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
22.10.2022 22:14 Reaguje na Slavomil VinklerMiloš Zahradník
22.10.2022 22:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.10.2022 07:43 Reaguje na Miloš ZahradníkPavel Hanzl
23.10.2022 07:38 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Polášek
23.10.2022 11:10 Reaguje na Pavel HanzlProblémem jsou tady klimatičtí propagandisté, protože operují se vzrůstem teploty o + 5 st C, ale už neříkají, že to je výpočet, který vychází pro případ nemezeného pálení fosilních paliv. Neboli za určitým účelem vědomě lžou.
Pokuk se vůbec lidstvo svými emisemi na nějakém významné oteplování vůbec nějakou rozhodující mírou podílí, protože ty procesy, ze kterých ty výpočty vycházejí, nejsou ještě tak jasně a dokonale objasněny.
Pavel Hanzl
23.10.2022 11:43 Reaguje na Radim PolášekPokud bychom okamžitě fosil zarazili celosvětově úplně, tak možná šance je, ale je to naprostá iluze. Takže ti propagandisté mají pravdu a lidské emise jsou dávno prokázané na sto procent.
Miloš Zahradník
23.10.2022 16:30 Reaguje na Radim Polášekje treba upresnit. Prislusne procesy vubec jeste nejsou poradne objasneny, je to prilis slozita vec. Na rozdil od meteorologickych modelu, kde situace je mnohem jednopdussi a potrebujete "jen" nejrychlejsi superpocitace a miliony online mereni po cele Zemekouli (plus prislusne rovnice vyvoj pocasi popisujici) vyvoj klimatu je
mnohem slozitejsi problem nejen kvuli nepredvidatelnosti chovani napr. Slunce mebo kvuli vybuchum sopek a podobnych trivialit. Chovani sklenikovych plynu muzete presne merit ve zkumavce ale jejich skutecny efekt ve slozite vrstvene zemske atmosfere vlastne neni poradne znam. Neni jak ho zmerit! nemate dve zemekoule vedle sebe kde u jedne z nich byste pokusne zvysili koncentraci CO_2 a pozorovali prislusne efekty. Prilozit pravitko nebo krivitko k namerenemu grafu
globalnich teplot, to jeste neni veda. To dokaze i cvicena opice a problem vyvoje klimatu ne neskutecne krat slozitejsi. Kupodivu nikdo se nesnazi ignorantum neznalym zakladu fyziky a matematiky vylozit co se vlastne deje v atomove bombe ci elektrarne. "Vylozit" jak funguje mnohem a mnohem slozitejsi jev - zemsky klimat
Vam ale uz nekolik desetileti nabizi kvanta ideologu a ignorantu nechopnych poradne pochopit i jednoduchou fyziku
Petr Eliáš
23.10.2022 16:53 Reaguje na Miloš ZahradníkPavel Hanzl
23.10.2022 18:36 Reaguje na Miloš ZahradníkPetr Eliáš
23.10.2022 16:57 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
28.10.2022 06:29 Reaguje na Petr EliášTakovým způsobem, když se lidi oblbujou dostatečně dlouho a sežene se dostatek peněz, se dá odhlasovat a tvrdit, že to je správné, cokoliv. Klidně třeba i to, že Země stojí a Slunce kolem ní obíhá.
Pavel Hanzl
28.10.2022 09:58 Reaguje na Radim PolášekPavel Hanzl
28.10.2022 09:59 Reaguje na Radim PolášekIvan Rusek
12.12.2022 04:38 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
23.10.2022 10:54Ta biomasa, co se během pár století po ukončení středověkého klimatického optima a začátkku malé doby ledové v těch polárních končinách postupně každý rok zamrazila jako v mrazničce, nyní naopak postupně zase taje a ta rozmražená část biomasy hnije a rozkládá se. Je to normální geologický cyklus. Kdyby působením nějakých geologických mechanismů došlo k překrytí všechny té zamražené biomasy neprostupnou vrstvou, tak by se vytvořily během geologického času statisíců a miliónů let nová další ložiska ropy a zemního plynu. Takhle se ta postupně rozmražovaná biomasa za úniku metanu a oxidu hličitého akorát rozloží. A uvolní emise uhlíku, které během pár posledních staletí tam byly uloženy.
Pavel Hanzl
23.10.2022 11:32 Reaguje na Radim PolášekNastane totiž bod zlomu, kdy tyhle jevy (albedo, vodní pára, permafrosty atd. atd.) převezmou ten proces oteplování úplně a pak bude úplně fuk, jestli lidi zablokují emise CO2 totálně. To je pak konečná.
Jenže nikdo neví, kdy ten zlom má přijít. Nejvíc příznivců má asi názor, že do roku 2030.
Radim Polášek
23.10.2022 13:08 Reaguje na Pavel HanzlVe skutečnosti jsou všechny údaje o oteplování založena na přibližných odhadech, protože přesné mechanismy jak jednotlivé emise látek ovlivňují oteplování či ochlazování nejsou zatím objeveny. Zatím jsou známy jen hrubá schémata těchto klimatických změn a z nich jsou k dispozici pouze hrubé odhady. Často ještě propagandisticky zdůrazněné takovými směry, které propagandistům vyhovují k prosazování jejich finančních či mocenských záměrů.
Pavel Hanzl
23.10.2022 18:45 Reaguje na Radim PolášekA když k tomu přihodí ruskou demagogii, vznikne tenhle kdákanec.
Jaroslav Pobeha
23.10.2022 13:50 Reaguje na Pavel HanzlVäčšie teplo znamená aj silnejší výpar a viac oblakov.
Paradoxne väčšie otepľovanie môže spôsobiť že bude viac pršať v subtropoch kvôli silnejším monzunom.
Napríklad západoafrický monzun sa posunie na sever a sahara sa znova zazelená. Podľa mňa sa to stane do 100-200 rokov.
V južnej Europe a juhu severnej amerike bude zrejme suchšie.
Pavel Hanzl
23.10.2022 18:51 Reaguje na Jaroslav PobehaRadim Polášek
24.10.2022 07:43 Reaguje na Jaroslav PobehaOvšem například zelenání Sahary a naopak vysušení jiných oblastí, které jsou nyní zeolené a vlhké může na Zemi výrazně zvýšit ukládání CO2. V současné době je totiž ukládání CO2 do oceánů výrazně limitováno přinášením živin do těch oceánů pro zelené organismy, které působením energie slunečního svitu přeměňují vzdušný CO2 na bioamsu, kterýá potom klesá do hlubin moří a tam se ukládá. Nyní je to limitováno hlavně přínosem prachu s těmi živinami ze Sahary. Ta už je ale větrem silně vyfoukaná. Pokud se suché pásmo a silné monzunové větry způsobující prachové bouře dostanou víc na sever, vyschnou a otevřou se tak větrné erozi plochy s množstvím kvalitní černozemě a hnědozemě s velmi vysokým obsahem živin. Oceány tak mohou dostávat mnohem vyšší dávku živin a tudíž tempo vychytávání vzdušného cO2 a jeho ukládání do hlubin moří se tak může mnohonásobně zvýšit.
Miloš Zahradník
24.10.2022 20:25 Reaguje na Radim PolášekPavel Hanzl
25.10.2022 13:15 Reaguje na Miloš ZahradníkRadim Polášek
28.10.2022 06:53 Reaguje na Miloš ZahradníkPavel Hanzl
24.10.2022 22:39 Reaguje na Radim PolášekMiloš Zahradník
25.10.2022 00:16 Reaguje na Pavel Hanzlmnozstvi "uvezneneho uhliku" to je?
Pavel Hanzl
25.10.2022 13:11 Reaguje na Miloš ZahradníkKdyby se dnes ještě něco ukládalo, tak by ta rachlost byla vyhodnocena za naši civilizace asi jako absolutní nula.