Na chmelnicích na Žatecku rozkvetly tisíce květin, vyživí půdu a pomohou chmelu

Zřejmě ano, ale více by asi pomohlo kapkové zavlažování, jako mají mnohde zavedeno v sadech.

Houby vyživí půdu. Spíše odčerpá z půdy nadbytečné živiny a pravda je v tom, že zamezí erozi a částečně zadrží v půdě půdní vláhu. Respektive omezí extrémy, v době, kdy rostlinky chmele na poli nejsou nebo jsou malé omezí příliš sucho za sucha nebo příliš mokro za dlouhých deštů. A omezí jednostranné vyčerpání půdy chmelem.
Otázka je, jaký to bude mít vliv na chmel. Pravděpodobně se trochu sníží objem sklizené hmoty, ale může se zvýšit kvalita chmele. Což potom bude záležet na odrůdě, naše původní odrůda Poloraný Červeňák je založena právě na produkci menšího množství výnosu chmele, ale kvalitního. Možná pak bude důvod víc sadit novější odrůdy chmele vyšlechtěnými na výrazně vyšší výnosy a o něco nižší kvalitu - horší hořkost. Která se právě tím podsetím zlepší.
Množství uhlíku v půdě moc nezvýší, i když osázená tím heřmánkem nebo rmutem to bude lepší než když se tam obděláváním udržovala holá půda. Odkud uhlík velkým přirozeným rozkladem mizel. Nebo trávou, pokud tam chtějí nechat pást ovce. Ovšem tráva musí být zřejmě speciální určená pro silně zastíněné plochy, protože od cca června po sklizeň na přelomu srpna a září půdu kultura chmele jakožto původně liány snášející v lese sama o sobě i silné zastínění tu půdu velmi silně zastíní, takže světlomilné rostliny v podstatě vymřou nebo budou jenom živořit. Na rozdíl od vinné révy, kde se taky takové etchnologie zavádí. A která je výrazně víc světlomilná a rostliny jsou mnohem m nižší. Jedině žy by výrazně zvetšili rozteč mezi řádky chmele, tím ovšem taky výrazně sníží výnosy z pole. Zvýšit množství uhlíků v půdě chmelnice by s enejspíš a nejrychleji dalo zeleným hnojením, zaoráním pozemní rostlinníé kultury. U chmelnice jsou rozteče mezi řádky takové, že se tam vejde jednoduchý stroj v šíři běžného traktoru plus kousek (respektivy během našich chmelových brigád v mládí to tak bylo) Není problém zavést do chmelnice dvakrát v roce zeelné hnojení, jednou po sklizni na začátku září se zaoráním před zimou a jednou časně na jaře se zaoráním někdy v červnu.
Je taky otázka, jestli zvířata nebudou ožírat chmelové rostliny a tím je ničit. Listy chmelu jsou sice velmi drsné, ale to by ovcím vadit nemuselo.
Výhoda chmelnice osázené travou bude potom taky v tom, že bude možné do chmelnice vjet i za velmi nepříznivého mokrého počasí. Pokud současné automatické trhače chmele nejsou příliš těžké. My jsme ještě trhali ručně, takže v chmelnicích se jezdilo pouze s velmi lehkým sklizňovým vozíkem za obyčejným traktorem a s takovou zátěží ten traktor projel i v mokré holé půdě chmelnice, mimo dobu, kdy silněji pršelo. Akorát jsme tehdy zkoušeli první trhače chmele imitující práci běžného strhávače štoků. Majitel chmelnice bude moct dneska zřejmě sklízet i za deště a tím sklidí rychleji a chmel tak může mít jednotnější kvalitu.

Chmel se po seřezávání, kdy je chmelnice rovná, zavádí na dráty a pak se přiorává. Ta zemina se hrne z meziřadí. Takže by mne zajímalo, jak tam chtějí zachovat trvalý porost.