Na Jihlávce v Prostředkovicích přibyly meandry, lidé se k vodě lépe dostanou

Úpravu toku prověří samotná příroda při prvých přívalových deštích
a vysvědčení vystaví místní obyvatelé. Stavba v délce 220 m je umístěna
v obydlené části obce a ohraničena dvěma silničními mosty, které jsou
samy o sobě úzkými hrdly pro průtoky většího množství vody. Po letošních povodních u nás dopadlo lépe okolí s pevnými břehy a rychlým odtokem s dostatečnou kapacitou koryt, než plytké meandrující toky s omezeným
průtočným profilem. Tam voda trhala nezpevněné břehy, tím co urvala
zanesla tok tak, že zmenšila průtočný průřez a zaplavila okolí.
Vyrvala křoví i stromy a těmi ucpávala úzká hrdla, včetně prostorů
pod mosty a vytvářela z nich přehrady, nebo je ničila. Takže uvidíme.
Nic víc a nic méně k tomu nemám, každopádně na pohled hezké, ale
staré přísloví říká, že miska musí být funkční a z té hezké se nejí,
ta se pouze vystavuje.

1*

Je fakt, že jak vidím domy u tekoucí vody, tak jsem nervózní, jakkoliv se mi to líbí, když je voda v korytě... :/

Je otázka, kolik vody zvládne tok do vylití na silnici. Z foto není vidět jak vysoko to je. Možná to projektant vychytal a malé průtoky jdou korytem a velké průtoky (500/2000 leté) k silnici.

Nebudou meandry v obci v případě povodní zpomalovat odtok a tedy nepovedou k dřívějšímu rozlití vody mimo břehy?

Za 1,6 milionu ten pokus není asi tak drahý, ale kolik se k němu připočte za škody je na pováženou. Souhlasím s meandry v neobydlené krajině nad obydlenou krajinou, kde tu vodu zpomalí, ale už nikoliv v zástavbě a těsně pod ní, kde z ní odtok brzdí. Na zasakování postačí prahování koryta ve tvaru V, které má i za sucha potřebnou
hloubku pro přežití vodních organismů pod a nad prahy. Plytké toky
leckde zasakují až tak, že zcela vysychají a nebo se stávají toky
s vodou hnijící v meandrech plných usazenin. Přes obydlená místa
má být tok maximálně zkapacitněn tak, aby zvládal i extrémní průtoky s možností sklápění jezů a eliminací překážek. V Beskydech jsem kdysi viděl mobilní můstek přes horský potok, který párem
koní při lijácích vytáhli na břeh a po nich zpět. Totéž udělal
jeden chatař se svojí MVE na podobném potoce, který ji uklízí
při odjezdu z chaty domů. Dočasné překážce nehrozí trvalé
ohrožení a eliminuje případné ostatní škody. Dnes existují jezy
tvořené gumovými válci plněnými vodou, které lze při povodních
snadno vypuštěním vody odstranit a nechat vodě možnost odtoku.
Po povodni se napustí a plní funkci nadlepšení stavu vody z
mělkého toku na tok s hloubkou vhodnou pro život ryb a jiných
vodních organismů. I mnohé lávky pro pěší a málo využité můstky
mohou být mobilní a nevytvářet riziko, že se stanou překážkou v toku při povodních. Chce to pouze myslet a nelpět na tradicích.
No a nejhorší jsou můstky zatrubněné bez dozoru v době povodně,
kdy se ucpou a z můstku je rázem přehrada. U nás kdysi strýc za
socíku dostával od obce 100 Kč měsíčně za odstraňování nánosů
z mříží na vtoku do zatrubnění potoka. Po jeho smrti přešla
povinnost na dobrovolné hasiče, kteří ale zasahují, až už jsou mříže ucpané a nikoliv preventivně, jako kdysi strýc, který u
těch mříží bydlel a bylo i v jeho zájmu, že se voda nevylévala.