Na kraji Poděbrad vznikne osm hektarů přírodního areálu, dá domov třeba motýlům
8.5.2022 01:35 | PODĚBRADY
(ČTK)
V okrajové části Poděbrad ve Velkém Zboží u závodu Poděbradky letos vznikne osmihektarový přírodní areál s květnou loukou, tůněmi, sadem a lesem. Na městských pozemcích ho vybudují ochránci přírody z poděbradské záchranné stanice Huslík. Zhruba půl milionu korun by měla na zlepšení biodiverzity v neudržované části města přispět společnost Mattoni, která zdejší výrobní závod minerální vody vlastní. Poděbradští zastupitelé schválili pro tuto oblast na posledním jednání změnu v územním plánu. ČTK to sdělil starosta města Jaroslav Červinka (STAN).
reklama
"Jde o lokalitu, která ležela 30 let ladem, naposledy se tam plánovalo autokino, ale to nedopadlo," řekl Červinka. Další výstavbu zde město neplánuje a část pozemků už dalo k dispozici místnímu kynologickému klubu, který se sem přestěhoval na začátku letošního roku. Ze zbývající části ochranáři odstraní nálety a vysadí přes čtyři hektary nového lesa. Další prvky areálu by měly pomoci vrátit na území více druhů rostlin a živočichů.
Podle Marty Bryndové ze záchranné stanice Huslík bude zřejmě na podzim vyseta květná louka s různými druhy rostlin a nektarodárných druhů keřů, které mají lákat zejména motýly. "Louka se bude sekat takzvanou mozaikovou sečí, kdy část plochy vždy zůstane nepokosena, aby umožnila obživu i úkryt hmyzu," uvedla. V plánu je vysazení několika stromů starých ovocných odrůd a keřů. Dvě malé vodní tůně budou domovem pro obojživelníky. Ochránci přírody vyvěsí i budky pro zpěvné ptáky, sovy a poštolky.
Vznik podobného území podpořila společnost Mattoni také v Byňově nedaleko Nových Hradů na Českobudějovicku. "Vytipovali jsme tři taková místa, kde se snažíme rozvíjet biodiverzitu, a jedno z nich je právě u závodu v Poděbradech. Naše pozemky zde ale nebyly vhodné, zaujala nás proto nedaleká louka, která patří městu. Je uzavřená ze všech stran a do budoucna by to mohla být jakási oáza klidu třeba i pro veřejnost," řekla ČTK za Mattoni Klára Hálová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůní
Lokalita Na Skřivánku je bohatá na vzácné druhy. S pomocí veřejnosti ČSOP vykupuje další pozemky
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
ss
smějící se bestie
8.5.2022 06:44Ale takovou louku, může mít každé město, vesnice i každý domek se zahrádkou - stačí vybrat místo a nesekat trávník sekačkou každý týden.
Ale postaru - kosou, po odkvětu rostlin.
Odpovědět
Ale postaru - kosou, po odkvětu rostlin.
Karel Zvářal
8.5.2022 08:17 Reaguje na smějící se bestieAle potom by nemohly probíhat výzkumy, proč ubývá hmyzu a celkové diverzity...
Odpovědět
va
vaber
8.5.2022 08:24,,Jde o lokalitu, která ležela 30 let ladem,,
a co tam bylo, když ležela ladem, skládka odpadu nebo přírodní květná louka?
Odpovědět
a co tam bylo, když ležela ladem, skládka odpadu nebo přírodní květná louka?
ss
smějící se bestie
8.5.2022 08:58 Reaguje na vaberZ květné louky se za tu dobu stane nepoužitelný pozemek, převážně zarostlý plevelem, náletovými rostlinami i stromky.
Podobnou parcelu o velikosti 1/2ha, mám na dohled.
Odpovědět
Podobnou parcelu o velikosti 1/2ha, mám na dohled.
va
vaber
9.5.2022 08:50 Reaguje na smějící se bestienic takového jako,, nepoužitelný pozemek,, se z pozemku stát nemůže,když leží ladem,
nepoužitelný se stane ,když ho člověk něčím kontaminuje, nebo chcete-li zasviní,
růst plevele a náletových rostlin je přirozený proces, pozemek neničí ,jen překáží člověku v využívání pozemku a to využívání pozemku člověkem je často opravdové ničení
Odpovědět
nepoužitelný se stane ,když ho člověk něčím kontaminuje, nebo chcete-li zasviní,
růst plevele a náletových rostlin je přirozený proces, pozemek neničí ,jen překáží člověku v využívání pozemku a to využívání pozemku člověkem je často opravdové ničení
kk
karel krasensky
8.5.2022 09:11Muže to mít něco do sebe.Jedno vlastooční pozorování. V době kdy měli všichni anglii paní vdova duchodkyně měla nevykošenou zahradu s převahou jetele lučního.Na zahradě o rozměrech zhruba 15-30 m se za jedinou potravní nábídkou v širokém okolí slítly snad stovky ruzných druhu baboček.Těch 450 m čtverečních bylo doslova zaplaveno motýly.Hezká,rarítní podívaná.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.5.2022 10:11 Reaguje na karel krasenskyNěco podobného zažívám každoročně s kouskem zahrady se svazénkou,
kam se slétají snad všichni čmeláci a motýli z vesnice. Od včel to
tam hučí jako ventilátor a ač to ten hmyz nespasí, tak zážitek je
to pro všechny, kteří to viděli. Takových lákadel mám na zahradě
několik, ale prosadit to mezi zemědělci, lesníky a ochranáři je
těžké. Něco není ekonomicky výhodné, něco nepůvodní(akát, klejicha)
a nebo dokonce invazní(netykavka žláznatá, křídlatka a zlatobýl).
To, že to miluje hmyz je jedno i "ochranářům".
Odpovědět
kam se slétají snad všichni čmeláci a motýli z vesnice. Od včel to
tam hučí jako ventilátor a ač to ten hmyz nespasí, tak zážitek je
to pro všechny, kteří to viděli. Takových lákadel mám na zahradě
několik, ale prosadit to mezi zemědělci, lesníky a ochranáři je
těžké. Něco není ekonomicky výhodné, něco nepůvodní(akát, klejicha)
a nebo dokonce invazní(netykavka žláznatá, křídlatka a zlatobýl).
To, že to miluje hmyz je jedno i "ochranářům".
kk
karel krasensky
8.5.2022 10:32 Reaguje na Břetislav MachačekJeště jedná osobní zkušenost.Horské udolí v Beskydech kde na konci je malá enklava dřevěnek dodnes bez zavedené elektřiny a okolo nich dnes už většinou nekošené louky zarustající ostružíníkem a javorem.Do udolí nikdy nevstoupili profi zemědělci a chemie.Nadmořská výška okolo 600 m obklopeno smrkovou monokulturou.V udolí hodně motýlu od baboček až po žlutasky.Co je na tom nejzajímavější,že ti motýli jsou i při běžném pohledu o něco větší,mohutnější než motýli někde ze zahrad,zemědělské oblasti.At se vede.
Odpovědět
JO
BM
Břetislav Machaček
8.5.2022 10:58 Reaguje na karel krasenskyOno to nemusí být rovnou chemie, ale lidský zlozvyk
uklízet a mít vše pokoseno a uhrabáno. Loni jsem se
se těšil ze stovek housenek baboček kopřivových na
kopřivách kolem jedné "zapomenuté" vodoteče. O pár
dnů později jdu kolem a málem jsem se rozbrečel,
když jsem je viděl pokosené aniž by se stačily
housenky vykrmit a zakuklit. Roky tam měly klid
a náhle i tam to nějaký estét nechal pokosit a
sekáčům to bylo ukradené. Splnili úkol a pak se
lidé diví, že ubývá hmyzu. Na čem má vyrůstat,
čím se má živit a kde má mít klid k přečkání zimy?
Nejhorší je "semílání" trávy rotačními sekačkami,
které sečou tak rychle, že hmyz nestačí odletět
a je důkladně semlet těmito "HMYZOMLÝNKY". Zlaté
lištové sekačky a nebo i bubnovky, ale traktůrky
a rotačky s pojezdy je doslova pohroma. Těm, kteří
v mém okolí kosí kvetoucí trávu i v poledne těmito
monstry med neprodávám a vždy jim tvrdím, že zabili ty včely, které ho mohly vyprodukovat. Hezký den.
P.S. Pokud to údolíčko nechcete utajit, tak dejte tip. Rád co by Bohumíňák trempuji po Beskydech a
tak se kouknu i tam. Ono to doslova člověka pohladí na duši, když ještě někde uvidí krajinu z dětství.
Předem děkuji.
Odpovědět
uklízet a mít vše pokoseno a uhrabáno. Loni jsem se
se těšil ze stovek housenek baboček kopřivových na
kopřivách kolem jedné "zapomenuté" vodoteče. O pár
dnů později jdu kolem a málem jsem se rozbrečel,
když jsem je viděl pokosené aniž by se stačily
housenky vykrmit a zakuklit. Roky tam měly klid
a náhle i tam to nějaký estét nechal pokosit a
sekáčům to bylo ukradené. Splnili úkol a pak se
lidé diví, že ubývá hmyzu. Na čem má vyrůstat,
čím se má živit a kde má mít klid k přečkání zimy?
Nejhorší je "semílání" trávy rotačními sekačkami,
které sečou tak rychle, že hmyz nestačí odletět
a je důkladně semlet těmito "HMYZOMLÝNKY". Zlaté
lištové sekačky a nebo i bubnovky, ale traktůrky
a rotačky s pojezdy je doslova pohroma. Těm, kteří
v mém okolí kosí kvetoucí trávu i v poledne těmito
monstry med neprodávám a vždy jim tvrdím, že zabili ty včely, které ho mohly vyprodukovat. Hezký den.
P.S. Pokud to údolíčko nechcete utajit, tak dejte tip. Rád co by Bohumíňák trempuji po Beskydech a
tak se kouknu i tam. Ono to doslova člověka pohladí na duši, když ještě někde uvidí krajinu z dětství.
Předem děkuji.
kk
karel krasensky
8.5.2022 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekNic ve zlém,ale nechce se mi nic konkretního uvadět.Jen si myslím,že jste s tou křídlatkou ulítl.Tu mám taky na vlastní oči dlouhodobé pozorování a když se jí dá volná ruka-morová rána.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.5.2022 11:03 Reaguje na karel krasenskyJak to začne zarůstat ostružiníkem, javorem, je po louce.
Práce pro zelený, 2x pokosit/kosou, po odkvětu rostlin.
Odpovědět
Práce pro zelený, 2x pokosit/kosou, po odkvětu rostlin.
ss
kk
karel krasensky
8.5.2022 11:24 Reaguje na smějící se bestieTy louky jsou soukromý majetek tak to už my tu nevyřešíme
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.5.2022 11:44 Reaguje na karel krasenskyKdyž se nabídnou k práci, soukromník jistě neodmítne.
Odpovědět
Sl
Slovan
8.5.2022 13:01 Reaguje na smějící se bestieMůžete těm "zeleným" ukázat, jak by se to mělo dělat a ujmout se toho. Tak šup, šup
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.5.2022 13:13 Reaguje na Slovanjsou dospělí, všeho znalí přece - oni rádi radí
Odpovědět
MK
Sl
Slovan
8.5.2022 11:09 Reaguje na Břetislav MachačekAle pane Machačku, ochranářům to jedno je. Na své zahradě si klidně pěstujte sekvoj, když vám to udělá radost, ale zabraňte šíření rychle se šířících druhů mimo vaše království. Problém totiž samozřejmě nejsou nepůvodní druhy jako takové, ale ty nepůvodní druhy, které můžeme nazvat invazivními - tedy ty, jejichž rychlá schopnost šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad. Pokud je jejich počet kontrolován někde na zahradě, oka a klidně si tu svou křídlatku mějte. Fakt je ale ten, že zrovna křídlatka je skutečným problémem na mnoha místech naší země a já osobně bych si ji třeba nahradil naším krásným kyprejem.
A až vás váš akát přestane bavit, rozhodně nestačí ho jenom pokácet, protože silně zmlazuje z kořenů a pak není jeden akát, ale spousta akátů. A pokud někdo v takové "tradici" bude pokračovat, pak může nastat akátový problém. Nechte ho tedy prosím stát a dožít, děkuji.
Odpovědět
A až vás váš akát přestane bavit, rozhodně nestačí ho jenom pokácet, protože silně zmlazuje z kořenů a pak není jeden akát, ale spousta akátů. A pokud někdo v takové "tradici" bude pokračovat, pak může nastat akátový problém. Nechte ho tedy prosím stát a dožít, děkuji.
BM
Břetislav Machaček
8.5.2022 11:49 Reaguje na SlovanJsou místa, kde se nic jiného než ta křídlatka
neudrží a bez celoplošné likvidace chemií se ji
nikdy nezbavíte. Já se ji na kdysi koupené zahradě
bez chemie zbavil zakrytím pozemku starým gumolitem
a do dvou let bylo po ní, ale co kolem řek a nebo
železnic? Půjde to bez chemie a systémem každý rok
kousek s návratem křídlatky za rok zase zpět? Ona
adaptace hmyzu a zvířat je i na tu křídlatku a asi
by jste se divil kolik života v těch houštinách je.
V dutých stvolech přežívá hmyz a z mrtvé haldy je
po pár letech svah pokrytý vrstvou organické hmoty.
Já ji nefandím, ale marnost toho "boje" proti ni
je pouze dobrým kšeftem pro některé firmy. Vidím
to každoročně na některých pozemcích v okolí Odry
a Olše. Stačí jeden rok vynechat kosení a postřiky
a je tu znovu. Má to smysl, když ji přinese každá
povodeň znovu? No a akát na některých lokalitách, kde nepřežijí původní dřeviny až tak moc vadí?
Ve městech došlo až na takovou absurditu, že akát
ano, ale nekvetoucí kultivar. Přitom nábytek z akátu, sudy a kůly do vinohradů nemají konkurenci.
Přehnaný fanatizmus ho nutí likvidovat i včelaře,
kteří si je vysadili na svých pozemcích. Ano to
už je fanatizmus a nikoliv ochrana přírody, neboť
přírodou je i ten akát a možná budeme jednou rádi,
že na suchých obnažených skalnatých svazích bude růst alespoň on. Na železničních a dálničních náspech přece nemusí nikomu vadit a splní úkol
kořeny svahy zpevnit a snáší velmi dobře i ořez
a zmlazování, což jiné dřeviny nemusejí snášet.
Chce to prakticky uvažovat kde ano a kde nikoliv,
protože nic není černobílé, ale je to většinou
pouze odstín šedi.
Odpovědět
neudrží a bez celoplošné likvidace chemií se ji
nikdy nezbavíte. Já se ji na kdysi koupené zahradě
bez chemie zbavil zakrytím pozemku starým gumolitem
a do dvou let bylo po ní, ale co kolem řek a nebo
železnic? Půjde to bez chemie a systémem každý rok
kousek s návratem křídlatky za rok zase zpět? Ona
adaptace hmyzu a zvířat je i na tu křídlatku a asi
by jste se divil kolik života v těch houštinách je.
V dutých stvolech přežívá hmyz a z mrtvé haldy je
po pár letech svah pokrytý vrstvou organické hmoty.
Já ji nefandím, ale marnost toho "boje" proti ni
je pouze dobrým kšeftem pro některé firmy. Vidím
to každoročně na některých pozemcích v okolí Odry
a Olše. Stačí jeden rok vynechat kosení a postřiky
a je tu znovu. Má to smysl, když ji přinese každá
povodeň znovu? No a akát na některých lokalitách, kde nepřežijí původní dřeviny až tak moc vadí?
Ve městech došlo až na takovou absurditu, že akát
ano, ale nekvetoucí kultivar. Přitom nábytek z akátu, sudy a kůly do vinohradů nemají konkurenci.
Přehnaný fanatizmus ho nutí likvidovat i včelaře,
kteří si je vysadili na svých pozemcích. Ano to
už je fanatizmus a nikoliv ochrana přírody, neboť
přírodou je i ten akát a možná budeme jednou rádi,
že na suchých obnažených skalnatých svazích bude růst alespoň on. Na železničních a dálničních náspech přece nemusí nikomu vadit a splní úkol
kořeny svahy zpevnit a snáší velmi dobře i ořez
a zmlazování, což jiné dřeviny nemusejí snášet.
Chce to prakticky uvažovat kde ano a kde nikoliv,
protože nic není černobílé, ale je to většinou
pouze odstín šedi.
kk
karel krasensky
8.5.2022 12:25 Reaguje na Břetislav Machačekpane Machaček budu vám s tou křídlatkou tvrdě oponovat.První výskyt ve volné přírodě v čr-1892.Sám popisujete jak to výpádá okolo Olše,Odry a to nejsou zdaleka jediné lokality v MS kraji.Jsou další.Takže co křídlatka za 130 lét dokazala víme.Píšete železniční náspy.Dobře.Budu tam mít třeba letos křídlatku na 100m2.Otázkou je kde ta křídlatka bude třeba v roce 2030.Jediné plus má křídlatka pro včelstva a okrajově v tom,že se v ní staví hnízda některé druhy pěvcu.V tomhle případě opravdu mačeta,křovinořez,postřikovač a vyhubit do posledního výhonku.Oba si zkusme představít jak by to vypadalo třeba v roce 2040 kdyby se nezačala řešit.
Odpovědět
Sl
Slovan
8.5.2022 12:42 Reaguje na Břetislav MachačekJistěže vím co v takovém velkém křídlatkovém porostu je a žije, protože v době studia nás v obci vždy nahnali k řece (jako brigádníky) s mačetami a už jsme "bojovali". Nejpočetnější byli vždy ovádi, ti tam vládli jak nikde jinde v okolí, takže jsem se za těch 6-7 hodin asi tak 50x plácl a stejně jsem druhý den přišel "obvázaný", protože mi jejich kousance moc dobře nedělají :) Samozřejmě, že tam byl i jiný hmyz, ale jestli ho tam bylo víc než kdyby tam rostlo něco jiného? Třeba kopřivy... to spíš ne. Ona je opravdu extrémně odolná, hodně rychle se šíří a ve velkém množství je problémem (vytlačuje domácí, citlivější druhy rostlin a na ně vázané živočišné druhy). Čímž nepopírám, že si z toho některé firmy dělají pěkný kšeft - to je bohužel pravda.
Mě je akát na zahradách šumák. Fakt. Jen by měl každý majitel vědět do čeho jde. To kořenové zmlazování je velké, takže by se měl dávat jen tam, kde se nebude muset kácet, ale nechá se dožít. Kvůli jeho kořenovému zmlazování bych ho na ty náspy taky nedával... je spousta dřevin, stromů i keřů, které se na to hodí lépe a je jistota, že by nevznikl problém s tím, jak se ho případně zbavit. Tam se ty stromy prostě nemohou nechat dožít.
Znovu opakuji, že podle mého nejsou problém nepůvodní druhy jako takové (už vůbec ne někde na zahradě), ale ty nepůvodní, které jsou invazivní... ty dokáží negativně ovlivnit náš ekosystém a naši původní floru/faunu.
Odpovědět
Mě je akát na zahradách šumák. Fakt. Jen by měl každý majitel vědět do čeho jde. To kořenové zmlazování je velké, takže by se měl dávat jen tam, kde se nebude muset kácet, ale nechá se dožít. Kvůli jeho kořenovému zmlazování bych ho na ty náspy taky nedával... je spousta dřevin, stromů i keřů, které se na to hodí lépe a je jistota, že by nevznikl problém s tím, jak se ho případně zbavit. Tam se ty stromy prostě nemohou nechat dožít.
Znovu opakuji, že podle mého nejsou problém nepůvodní druhy jako takové (už vůbec ne někde na zahradě), ale ty nepůvodní, které jsou invazivní... ty dokáží negativně ovlivnit náš ekosystém a naši původní floru/faunu.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
8.5.2022 17:09 Reaguje na SlovanVysekat křídlatku je nesmysl. Je to takzvaný bylinný keř, kde na zimu všechny nadzemní části odumírají. Vysekáním větví jste akorát podpořili růst podzemních výhonů a v příštím roce křídlatky vyrostly s větší silou. Tady pomůže snad jenom nějaká chemie, protože mechanická likvidace by byla účinná leda za předpokladu, že by se zničil i kořenový systém.
Odpovědět
kk
Jakub Graňák
8.5.2022 19:26 Reaguje na karel krasenskyAni omylem Karlíčku, jediné co zabere, je Garlon, a ještě k tomu opakovaně
Odpovědět
kk
karel krasensky
8.5.2022 19:36 Reaguje na Jakub GraňákMuže být kubíku.Garlon neznám.S opakovaným postřikem jsi mi nic nověho nesdělil
Odpovědět
Jakub Graňák
8.5.2022 19:55 Reaguje na karel krasenskyS roundupem si neškrtneš, to můžeš stříkat furt dokola, u garlonu dvě aplikace a je po křídlatce
Odpovědět
kk
karel krasensky
8.5.2022 20:08 Reaguje na Jakub GraňákOsobní zkušenost co mám.Kolo křídlatky.Sesekalo se mačetou a pak až se znovu ukazala někde ve výšce 30 cm postřik roundupem snad dva to už neeví a šla do kopru.
Odpovědět
kk
Jakub Graňák
8.5.2022 20:16 Reaguje na karel krasenskyTak to byla nějaká malá plocha a ta křídlatka tam nerostla dlouho, na větších a letitějších plochách by ses opupínkoval a bez efektu
Odpovědět
kk
karel krasensky
8.5.2022 20:21 Reaguje na Jakub GraňákPřesně.Šlo o asi 3-4 m2 a chytilo se to zpočatku.Snad se míchala silnější koncentrace roundupu to už nevím.Povedlo se.
Odpovědět
kk
karel krasensky
8.5.2022 20:40 Reaguje na karel krasenskyDodám.Šlo o malou horskou beskydskou loučku uprostřed smíšených porostu buk a smrk kde se uplně zahadně objevila.Jediné co mě napada,že tam je v blízkosti krmelec a nedostala se tam z krmivem.Jinak jsme z článku o motýlech udělali diskusi o křídlatce
Odpovědět
Jakub Graňák
9.5.2022 12:48 Reaguje na karel krasenskySpíš bych řekl, že sem tam nějaké semínko dozraje a pak to roznesou ptáci
Odpovědět
Sl
Slovan
8.5.2022 19:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVíte, bylo mi 16-17 a byla to brigáda, takže co nám bylo řečeno, to jsme udělali. Chápem?
Odpovědět
Jakub Graňák
8.5.2022 19:54 Reaguje na SlovanUpřesním: akát tvoří výmladky i bez pokácení skrz kořenovou výmladnost
Odpovědět
Sl
Slovan
8.5.2022 21:34 Reaguje na Jakub GraňákUrčitě souhlasím a díky. Nicméně při ponechání akátu svému osudu je to následné zmlazení nižší než pokud bude pokácen (pokud se pletu, tak mě opravte, nejsem si úplně jistý). Když se ho chce člověk zbavit, jsou s tím celkem problémy, protože ta jeho odolnost je fakt velká.
Odpovědět
Jakub Graňák
9.5.2022 12:51 Reaguje na SlovanJe to tak, jinak ještě existuje metoda, že se ten strom uřeže na vysoký pařez a následně se vylamuje adventivní obrost, čímž se "vyhladoví" kořenový systém, ale to je řešení spíš jen pro jednotlivé kusy, nebo malé plochy
Odpovědět
DV
Daniela V.
8.5.2022 11:57Vím, že na takový to počin je mnoho pohledů ....My, starší, jsme zažili ještě přírodu krásnou. Navíc, jaksi dříve to bylo samo sebou. Má babička, která pracovala v zelinářské zahradě, dala mně a bratrovi do vínku um a šikovnost. Na našich zahradách jsme pak od batolecího věku viděli co a jak. Naše rodina měla zeleninu, ovoce, seno pro králíky. Nyní mladá, městská generace, se musí učit .....tak třeba jim toto pomůže.
Odpovědět
Anyr
9.5.2022 15:29 Reaguje na Daniela V.Jojo. A zvláště skvělé je, že právě starší generace tu přírodu zkurvily zavlékáním invazivních druhů. A snad to tu žádný dežo nebude vyvracet, a že "všechno udělali ti mladí".
A vůbec - u důchodců to jsou samé červené buky, červené lísky, pruhované ptačí zoby, sterilní zlatice, zbytečné šeříky... všechno zakrslé, ořezané, plnokvěté, geneticky znetvořené, a ten geneticky znetvořený kód se pak navíc mnohdy šíří pylem/semeny do volné přírody a narušuje ji na té nejzákladnější, genetické, úrovni.
Fakt tleskám. Vykácené lesy, vysušená krajina, meze a remízky v zádeli, rezidua jedů v půdě, invazivní druhy, naše druhy zasažené genetickým znečištěním, v zástavbě po vás člověk vykope akorát rozpadlé plasty, kusy skla, plechovek a eternitu (sousedi vykopali dokonce půlku staré škodovky)... chovali jste se k přírodě jen jako ke zdroji, který je nutno vyždímat co to dá, udělat všude bordel, a po nás potopa.
Hlavně ale nesahat na důchody, že? A kecat, remcat, urážet, nadávat, radit a stěžovat si, tam kopete v drtivé většině první ligu.
Takže, pěkně prosím, vezmi ten svůj um a šikovnost, a pokud patříš k té nepatrné části současných důchodců, které myslí hlavou/srdcem a ne egem, tak to použij k osvětě a praktické podpoře přírody, abys pomohla napravit to, co tvá generace přírodě provedla a díky čemuž jí my, mladší ročníky, krásnou už neuvidíme.
Děkuji a pěkně zdravím.
Odpovědět
A vůbec - u důchodců to jsou samé červené buky, červené lísky, pruhované ptačí zoby, sterilní zlatice, zbytečné šeříky... všechno zakrslé, ořezané, plnokvěté, geneticky znetvořené, a ten geneticky znetvořený kód se pak navíc mnohdy šíří pylem/semeny do volné přírody a narušuje ji na té nejzákladnější, genetické, úrovni.
Fakt tleskám. Vykácené lesy, vysušená krajina, meze a remízky v zádeli, rezidua jedů v půdě, invazivní druhy, naše druhy zasažené genetickým znečištěním, v zástavbě po vás člověk vykope akorát rozpadlé plasty, kusy skla, plechovek a eternitu (sousedi vykopali dokonce půlku staré škodovky)... chovali jste se k přírodě jen jako ke zdroji, který je nutno vyždímat co to dá, udělat všude bordel, a po nás potopa.
Hlavně ale nesahat na důchody, že? A kecat, remcat, urážet, nadávat, radit a stěžovat si, tam kopete v drtivé většině první ligu.
Takže, pěkně prosím, vezmi ten svůj um a šikovnost, a pokud patříš k té nepatrné části současných důchodců, které myslí hlavou/srdcem a ne egem, tak to použij k osvětě a praktické podpoře přírody, abys pomohla napravit to, co tvá generace přírodě provedla a díky čemuž jí my, mladší ročníky, krásnou už neuvidíme.
Děkuji a pěkně zdravím.
DV
Daniela V.
9.5.2022 22:03 Reaguje na AnyrProboha pane, o mne nevíte vůbec nic a o dalších důchodcích také mnoho ne..... úplně mně stačí Vaše věta " nesahat na důchody ". Zřejmě v tom máte problém ..... Tak si tímto názorem žijte, nepřítele jste už našel. Pro mne hodně málo .....
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.5.2022 16:46 Reaguje na Daniela V.Co máte z něho - taky bude za 30 let starej. To mi připomíná ten vtip. Já sa té nové společnosti nedožiju mládenci, Ale vám to lumpové přeji.
Odpovědět
DV
Daniela V.
10.5.2022 18:21 Reaguje na Slavomil VinklerAno, asi tak nějak .....u koho stojí zdraví a štěstí, ten se důchodu dočká. A někdy s tím přijde i zmoudření.
Odpovědět
