Národní park Šumava se letos zaměřil na uvolnění potoků z potrubí na povrch
„Obnova pramenišť se pomalu stává ikonou šumavských revitalizací. Každý rok jich obnovíme kolem šesti. Prameniště generují vodní toky, jsou důležitou strukturou na cestě vody krajinou, a přesto patří mezi mokřady nejvíce poškozené odvodněním,“ vysvětluje Iva Bufková z Národního parku Šumava, která se mokřadům věnuje v rámci projektu LIFE FOR.
V posledních dvou letech se podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. Pro srovnání, před rokem 2018 se podobná plocha obnovovala 20 let. Do svých původních zvlněných tras se loni a letos vrátilo také 17 km napřímených potoků.
„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště na Šumavě, a to v údolí řeky Křemelné poblíž bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až 3 metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou a vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch,“ říká Bufková. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné.
Před revitalizací byly některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazilo až metr pod povrchem půdy, někdy i níže. Zrušením drenážní sítě se podzemní voda vrací k povrchu a půda se nasytí vodou podobně jako před odvodněním.
Voda držená v půdě mokřadů často nebývá na první pohled vidět, je však pro život a pro krajinu stejně důležitá jako viditelná voda v různých nádržích.
„Konkrétní objemy nově akumulované vody v současné době počítáme na základě dat měřených přímo v terénu. Na první pohled je však objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Můžeme s jistotou říci, že ke konci projektu se bude jednat o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v šumavské krajině,“ předpokládá Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů Správy Národního parku Šumava.
Také další příznivé dopady revitalizací je možné sledovat poměrně záhy po jejich provedení. Voda z obnovených pramenišť odtéká přírodními potůčky pomaleji, cestou se může zasakovat. Obnovené potoky jejich okolí ihned objevují ptáci, obojživelníci a další živočichové.
„V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná jsme umístili fotopast, která zachytila na Šumavě velmi vzácného chřástala vodního. Revitalizované mokřady rovněž obsazuje dnes pomalu mizející bekasina otavní. Sledovaná termální data nám také ukazují, do jaké míry mohou obnovené mokřady pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být do budoucna přínosem především pro zemědělce i další hospodáře v krajině,“ zmiňuje Lukáš Linhart.
V roce 2022 se v rámci projektu LIFE for MIRES, tedy Život pro mokřady, plánuje obnovit dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i některá dobře známá místa, např. Jezerní slať, Mrtvý luh nebo Novosvětské slatě u Borových Lad.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Robert Jirman
23.12.2021 08:20Karel Pavelka
23.12.2021 09:18Richard Vacek
23.12.2021 13:18Radim Polášek
24.12.2021 13:27 Reaguje na Richard VacekMajka Kletečková
23.12.2021 15:22smějící se bestie
23.12.2021 17:16 Reaguje na Majka KletečkováJde jen o kompromis - kde se co hodí podle konkrétního místa, ku prospěchu přírody i lidí.
Radim Polášek
24.12.2021 13:31 Reaguje na smějící se bestieProduktivita zemědělství výrazně stoupla, už nemusíme jako před 50 - 100 lety převádět na zemědělskou produkci každý kousek pole, který převést jen trochu jde, abychom se vůbec uživili. Můžeme část těch nejnásilněji a nejvíc proti přírodě ploch převedených do formy pro intenzívní zemědělskou produkci vrátit. Respektive dnes už spíš předělat zpět na původní biotopy a tím ozdravit a stabilizovat krajinu jako celek.