https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/narodni-park-sumava-se-letos-zameril-na-uvolneni-potoku-z-potrubi-na-povrch?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Národní park Šumava se letos zaměřil na uvolnění potoků z potrubí na povrch

22.12.2021 18:12 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Potok vrácený z potrubí na povrch u obce Dobrá.
Potok vrácený z potrubí na povrch u obce Dobrá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / Správa NP Šumava
Obnova mokřadů a odtrubnění potoků je významným způsobem, jak do krajiny vracet vodu. Národní park Šumava se od roku 2018 systematicky zaměřuje na obnovu pramenišť a drobných potoků. Letos poprvé začal ve větší míře uvolňovat potoky z drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch.
 

„Obnova pramenišť se pomalu stává ikonou šumavských revitalizací. Každý rok jich obnovíme kolem šesti. Prameniště generují vodní toky, jsou důležitou strukturou na cestě vody krajinou, a přesto patří mezi mokřady nejvíce poškozené odvodněním,“ vysvětluje Iva Bufková z Národního parku Šumava, která se mokřadům věnuje v rámci projektu LIFE FOR.

Zatrubněný potok na Šumavě před revitalizací a po ní.
Zatrubněný potok na Šumavě před revitalizací a po ní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lukáš Linhart / Správa NP Šumava

V posledních dvou letech se podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. Pro srovnání, před rokem 2018 se podobná plocha obnovovala 20 let. Do svých původních zvlněných tras se loni a letos vrátilo také 17 km napřímených potoků.

„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště na Šumavě, a to v údolí řeky Křemelné poblíž bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až 3 metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou a vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch,“ říká Bufková. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné.

Před revitalizací byly některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazilo až metr pod povrchem půdy, někdy i níže. Zrušením drenážní sítě se podzemní voda vrací k povrchu a půda se nasytí vodou podobně jako před odvodněním.

Obnovené prameniště pod Skelnou na Šumavě.
Obnovené prameniště pod Skelnou na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lukáš Linhart / Správa NP Šumava

Voda držená v půdě mokřadů často nebývá na první pohled vidět, je však pro život a pro krajinu stejně důležitá jako viditelná voda v různých nádržích.

„Konkrétní objemy nově akumulované vody v současné době počítáme na základě dat měřených přímo v terénu. Na první pohled je však objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Můžeme s jistotou říci, že ke konci projektu se bude jednat o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v šumavské krajině,“ předpokládá Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů Správy Národního parku Šumava.

Také další příznivé dopady revitalizací je možné sledovat poměrně záhy po jejich provedení. Voda z obnovených pramenišť odtéká přírodními potůčky pomaleji, cestou se může zasakovat. Obnovené potoky jejich okolí ihned objevují ptáci, obojživelníci a další živočichové.

Potok vrácený z potrubí na povrch u obce Dobrá.
Potok vrácený z potrubí na povrch u obce Dobrá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / Správa NP Šumava

„V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná jsme umístili fotopast, která zachytila na Šumavě velmi vzácného chřástala vodního. Revitalizované mokřady rovněž obsazuje dnes pomalu mizející bekasina otavní. Sledovaná termální data nám také ukazují, do jaké míry mohou obnovené mokřady pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být do budoucna přínosem především pro zemědělce i další hospodáře v krajině,“ zmiňuje Lukáš Linhart.

V roce 2022 se v rámci projektu LIFE for MIRES, tedy Život pro mokřady, plánuje obnovit dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i některá dobře známá místa, např. Jezerní slať, Mrtvý luh nebo Novosvětské slatě u Borových Lad.


reklama


reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RJ

Robert Jirman

23.12.2021 08:20
na mé milované Šimavě to dělaji dobře, mám z toho radost, ještě nějak pořešit ty neustálé tlaky na další výstavbu a budu s fungováním NP spokojen na 1
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

23.12.2021 09:18
Velice správné, to je cesta...Na větším území se zadrží daleko více vody a to ve vyšších nadmořských výškách než v nějaké přehradě. A nebude třeba za pár desítek lety řešit co s bahnem na dně..Navíc oproti těmto megalomanským projektům velmi levné..A betonová lobby ostrouhá...Připomínám ještě nápad z Beskyd, již realizovaný i jinde, a to budování tůní na nepotřebných lesních cestách...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

23.12.2021 13:18
Dříve se lidé chtěli zbavit bažin a tak prováděli odvodnění, meliorace. Dnes lidé chtějí bažiny, tak meliorace ruší. Prostě člověk si krajinu upravuje tak, jak mu to vyhovuje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.12.2021 13:27 Reaguje na Richard Vacek
Tak hlavně tehdy to byly nebo se člověk snažil z toho udělat zemědělsky využívané plochy. Na tom není nic špatného, pokud se to povedlo a hlavně pokud postatná část toho biotopu zůstala původní, nebyla člověkem přeměněna na pole či pastvinu atd a tudíž krajina zůstala stabilní.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.12.2021 15:22
Těmhle aktivitám na rozdíl od budování nových přehrad fandím. Tyhle úpravy považuji za skutečné vracení vody do krajiny.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.12.2021 17:16 Reaguje na Majka Kletečková
Člověk v dnešní době potřebuje oboje.
Jde jen o kompromis - kde se co hodí podle konkrétního místa, ku prospěchu přírody i lidí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.12.2021 13:31 Reaguje na smějící se bestie
Přesně tak.
Produktivita zemědělství výrazně stoupla, už nemusíme jako před 50 - 100 lety převádět na zemědělskou produkci každý kousek pole, který převést jen trochu jde, abychom se vůbec uživili. Můžeme část těch nejnásilněji a nejvíc proti přírodě ploch převedených do formy pro intenzívní zemědělskou produkci vrátit. Respektive dnes už spíš předělat zpět na původní biotopy a tím ozdravit a stabilizovat krajinu jako celek.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.12.2021 13:24
V chráněných zemědělsky nevyužívaných oblastech by se toto mělo dít automaticky. Na potoku tekoucím v hloubce v zemi potrubí a na povrchu tři dny od deště plno prachu v ovzduší nic přírodního není. Nemluvě o tom, že kolem takových přírodních toků jsou velmi cenné biotopy sloužící ke stabilizaci krajiny a pro dnes už vzácné živočichy a rostliny.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

24.12.2021 16:05
Takto odtrubnit je potřeba ve volné krajině co nejvíce toků, pozemky vykoupit (LČR, Povodí..) a provést také protipovodňová opatření ( suché poldry). Věřím, že i ten nějaký rybníček se tam může vejít. I V suchém Polabí je spousta zatrubněných náhonů atd. Odpar v v létě může pomoci snížit teplotu v krajině a také rosný bod.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist