Národní park Šumava se v programech pro veřejnost zaměří na téma tlejícího dřeva
31.1.2024 16:25 | SRNÍ
(ČTK)
"Tlející dřevo je takovým šumavským fenoménem, hlavně kvůli tomu, že Šumava jsou především pralesy, pralesní zbytky, jsou to lesy, kde je velká míra bezzásahovosti, a to s sebou přináší právě tlející dřevo."
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
"Tlející dřevo je takovým šumavským fenoménem, hlavně kvůli tomu, že Šumava jsou především pralesy, pralesní zbytky, jsou to lesy, kde je velká míra bezzásahovosti, a to s sebou přináší právě tlející dřevo. A my v letošním roce budeme nejrůznějšími akcemi představovat tlející dřevo ze všech možných úhlů pohledu," řekl. Podle odborníků představuje tlející dřevo zásadní součást lesních ekosystémů. Na rozkládajícím se dřevě či na odumírajících stromech jsou důležitá stanoviště pro řasy, houby, mechy, hmyz či ptáky. Je zdrojem cenných živin pro přirozenou obnovu lesa i roli v morfologii svahů.
V programech pro veřejnost chtějí proto správci parku představit všechny tyto aspekty a popsat i postupy, které v parku aplikují. "Například že i v těch zásahových lesích necháváme docela velké procento tlejícího dřeva, necháváme třeba vysoké dvoumetrové pařezy nebo neshrabáváme klest a necháváme ho na místě a podobně," popsal mluvčí.
Jedním z příkladů, kde se podle něj ukazuje důležitost ponechání mrtvého dřeva v přírodě, je oblast Poledníku. Po orkánu Kyrill v roce 2007 a po následném napadení kůrovcem tam uhynula a zůstala ležet na zemi většina stromů, les se tam ale přirozeně obnovil. "Dlouhou dobu si lidé mysleli, že tam nic neporoste, když tam odumřel les. Protože Poledník je vysoký kopec, panují tam extrémní meteorologické podmínky a ten růst lesa je vidět až teprve teď. Je tam možné krásně ilustrovat to, že když les na Šumavě odumře, neznamená to konec života, ba právě naopak, úplně nový život," dodal Dvořák.
Tematické roky pořádá správa parku od roku 2016. V roce 2016 si park připomínal 25 let od založení, následovaly například roky šelem, šumavských luk či mokřadů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Prokázané posílení populace tetřeva na Šumavě může pomoci otevřít Modrý sloup
Roklanská chata v nepřístupné části NP Šumava se nebude bourat
NP Šumava otevřel novou zážitkovou trasu ze Srní k návštěvnickému centru s vlkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
SV
Slavomil Vinkler
31.1.2024 17:34Problém není tlející dřevo. problém je koloběh Stejnověký jednodruhový smrk, následuje polom, pak kůrovec a naletí stejnověký smrk. V nižších příhodných polohách už dávno měly být vysazeny kotlíky autochtonních semenných stromů, co tam patří. No jako buk, jilm, javor klen, jedle,...
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
31.1.2024 19:45 Reaguje na Slavomil VinklerSouhlasím. Jednodruhové to bude, ale snad už to nebude striktně tak jednověké, jako kdyby se to tam lesnicky nasázelo do sponu během jedné plošné výsadby.
Existují vůbec ještě nějaké autochtonní semenní jedinci klenu, jilmu? (asi ano, ale tisíce jich nebudou). Ale jsem jednoznačně za tyto kotlíky. Mix klenu a jilmu v horských kamenitých údolí je něco úchvatného na pohled(a do toho třeba nějaké jedle)
Odpovědět
Existují vůbec ještě nějaké autochtonní semenní jedinci klenu, jilmu? (asi ano, ale tisíce jich nebudou). Ale jsem jednoznačně za tyto kotlíky. Mix klenu a jilmu v horských kamenitých údolí je něco úchvatného na pohled(a do toho třeba nějaké jedle)
SV
Slavomil Vinkler
1.2.2024 10:21 Reaguje na Jakub BrennNo stejnověké to je. On totiž rozdíl 20 let vyklíčení ve zralém lese stromů á 100 let není poznat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.2.2024 19:31 Reaguje na Slavomil VinklerNepoznáte rozdíl 100 let. Takže o nějaké stejnověkosti si nechte zdát.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
1.2.2024 11:19 Reaguje na Jakub BrennAutochtonní populace lesních dřevin pochopitelně stále existují. Kleny nebo ptačí třešně jsou všude na lesních pláštích a až donedávna (desetiletí) je nikdo v lesích speciálně nevysazoval. Jeřáby, břízy jsou bez debat místní a stačí pouze redukovat úsilí o jejich potlačení. I jilmy se ostrůvkovitě zachovaly. V okolí našeho domu vím o několika velkých exemplářích jilmu drsného, ze kterých si sbírám semena a pěstuji sazenice.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
3.2.2024 20:03 Reaguje na Dalibor MotlTaky jsem si v truhlíku napěstoval pár jilmů (jilm má semen fůry), ale po přesazení na pozemek mi další rok zašly, bylo příliš sucho.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.1.2024 19:54 Reaguje na Slavomil VinklerNo jo, stará píseň, ale vono je lepší koukat na bezsásadhovost, viď! Kdysi jsem v jednom článku měl tuto pasáž, za kterou jsem to pěkně schytal... Zlaté CHKO!
...Patřím k těm, kteří jsou spíše pro odstranění kůrovcem napadených stromů v zájmu záchrany okolních porostů. Zhodnocená vytěžená kulatina by měla sloužit k obnově přirozeného ekosystému, za který monokulturní smrčinu bez výrazné příměsi buku, javoru, jeřábu, borovice a jiných dřevin nepovažuji. Vytvoření vitálního horského lesa potrvá mnoho desetiletí. Přehoustlý hospodářský les mělce kořenících smrků je náročný na přísun vláhy. Dlouhá období bez deště spojená se změnou klimatu si vybírají svou daň. Suchem oslabené stromy jsou lákadlem pro známého brouka, který je atraktivní pro chráněného datlíka tříprstého. Ale hrozně rád bych viděl i jiné vzácné druhy, nebo alespoň jejich pobytové stopy. Raději než pohledem na torza velikánů („Grauwald“) se budu při návštěvě hraničního horstva kochat výsadbou méně problémových stromů a keřů. Možná málo ztepilých a živořících, ale o to potřebnějších. Zapíchnout cedule s logem parku do země v nepůvodním(!) hospodářském lese není žádné umění a ani maximum možného při snahách o krásnou přírodu. Měl by to být jen začátek dlouhého procesu, protože národní park si představuji celkem jinak. Stabilita a úživnost ekosystému spočívá v pestrosti. A ta by se měla stát prioritou ochranářů!...
Odpovědět
...Patřím k těm, kteří jsou spíše pro odstranění kůrovcem napadených stromů v zájmu záchrany okolních porostů. Zhodnocená vytěžená kulatina by měla sloužit k obnově přirozeného ekosystému, za který monokulturní smrčinu bez výrazné příměsi buku, javoru, jeřábu, borovice a jiných dřevin nepovažuji. Vytvoření vitálního horského lesa potrvá mnoho desetiletí. Přehoustlý hospodářský les mělce kořenících smrků je náročný na přísun vláhy. Dlouhá období bez deště spojená se změnou klimatu si vybírají svou daň. Suchem oslabené stromy jsou lákadlem pro známého brouka, který je atraktivní pro chráněného datlíka tříprstého. Ale hrozně rád bych viděl i jiné vzácné druhy, nebo alespoň jejich pobytové stopy. Raději než pohledem na torza velikánů („Grauwald“) se budu při návštěvě hraničního horstva kochat výsadbou méně problémových stromů a keřů. Možná málo ztepilých a živořících, ale o to potřebnějších. Zapíchnout cedule s logem parku do země v nepůvodním(!) hospodářském lese není žádné umění a ani maximum možného při snahách o krásnou přírodu. Měl by to být jen začátek dlouhého procesu, protože národní park si představuji celkem jinak. Stabilita a úživnost ekosystému spočívá v pestrosti. A ta by se měla stát prioritou ochranářů!...
SV
Slavomil Vinkler
1.2.2024 10:38 Reaguje na Karel ZvářalNo a nejste vy ten snílek mimo realitu?
Odpovědět
MM
Milan Milan
31.1.2024 21:12Nechápu co chtějí veřejnosti vysvětlit? Pro brouky, houby atd. není potřeba mít v celém lese binec a "porodnici" pro škůdce. Myslel jsem že kůrovcová kalamita byla vysoce zdviženým prstem proti nekonání. Zdá se, že chuť a možnost experimentovat s veřejnými statky je pro některé manažery snad koníčkem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.2.2024 10:24 Reaguje na Milan MilanNo on nějakej binec v rozsahu 10, 20% plochy není na závadu. Je to zase jiný biotop. Ale zdevastované stovky km 2 najednou je jiná káva.
Odpovědět
Sl
Slovan
1.2.2024 18:02Přírodě se tam daří jako asi nikde jinde u nás. Má tam svůj klid i prostor, který je v naší zemi vzácností. Probíhají tam přirozené procesy, které jinde člověk potlačuje a i díky tomu se tam daří druhům, které z jiných míst naší země mizí a nedaří se je zachránit a stabilizovat. Současně s tím však i člověk citlivě zasahuje, protože NP není ani zdaleka celý bezzásahový. Současné vedení má jasnou představu, jakým směrem by se měl NP v příštích desetiletích ubírat - a za mě je to naprosto správný směr.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.2.2024 10:37 Reaguje na SlovanPokud se spokojíme s tím, že cílený smíšený les vznikne za 300
let, tak budiž. Ano příroda si poradí i s opuštěnou továrnou, či
JE Černobyl. Pokud vám nevadí les mezi ruinami na kontaminované
půdě a budete ho opěvovat jako přírodu, tak budiž. Lépe je ale
ruiny zlikvidovat, půdu dekontaminovat a podobně i u lesů jim
pomoci proces přeměny urychlit. Pokus se samoobnovou lze přece
dělat na pár hektarech, ale na tisících je třeba provádět pouze
dosud osvědčenou praxi. Tak je to i s ostatními rostlinnými a
živočišnými druhy, kdy bez pokusu v malém se nemá dělat "pokus"
ve velkém. Co člověk zpackal, má taky napravit a nesložit ruce
do klína a čekat, jak to dopadne. Já, vy a ani současné vedení
NP se skutečně přírodního lesa v NP Šumava už nedožije a bude
to pouze něco jako ten Černobyl, či zkrachovalá továrna, kde si
to příroda udělala po svém, ale vždy to zůstane tím zbořeništěm
s kontaminovanou půdou. Tak samo to bude Šumava se stejnověkými
smrčinami čekajícími na svoji zralost, aby je opět napadl brouk.
S velkým množstvím tlející dřevní hmoty se k němu přidá Václavka
a jiné dřevokazné houby, kterým nechutná pouze smrk. Každý strom
má své škůdce a když se mu dá možnost, tak koná. Navíc smrk má
nerad mezi sebou někoho, kdo roste pomaleji, než on a dokáže ho
"zadusit" tak, že buď uhyne a nebo má v 70. letech dva metry. Je
tomu tak i naopak, když zasadíte smrk do pískovny, tak má po
50. letech metr a půl. To jsou poznatky z praxe, které mi nikdo
nevymluví i kdyby měl deset titulů před a za jménem a funkci na
kterou ho dosadili jeho kamarádi. Umění okecat pokus bez praxe
je výsadou těch lidí, kteří ze zásady haní poznatky předků a
prosazují nečinnost a přihlížení. To se ale může vymstít jako
v NP ČŠ, kde se čekalo, že souše zetlí a ony shořely takovým
žárem, že popraskaly skály a popel doletěl až na Ostravsko.
Nezetlely, shořely a tak může dopadnout leckde i Šumava.
Odpovědět
let, tak budiž. Ano příroda si poradí i s opuštěnou továrnou, či
JE Černobyl. Pokud vám nevadí les mezi ruinami na kontaminované
půdě a budete ho opěvovat jako přírodu, tak budiž. Lépe je ale
ruiny zlikvidovat, půdu dekontaminovat a podobně i u lesů jim
pomoci proces přeměny urychlit. Pokus se samoobnovou lze přece
dělat na pár hektarech, ale na tisících je třeba provádět pouze
dosud osvědčenou praxi. Tak je to i s ostatními rostlinnými a
živočišnými druhy, kdy bez pokusu v malém se nemá dělat "pokus"
ve velkém. Co člověk zpackal, má taky napravit a nesložit ruce
do klína a čekat, jak to dopadne. Já, vy a ani současné vedení
NP se skutečně přírodního lesa v NP Šumava už nedožije a bude
to pouze něco jako ten Černobyl, či zkrachovalá továrna, kde si
to příroda udělala po svém, ale vždy to zůstane tím zbořeništěm
s kontaminovanou půdou. Tak samo to bude Šumava se stejnověkými
smrčinami čekajícími na svoji zralost, aby je opět napadl brouk.
S velkým množstvím tlející dřevní hmoty se k němu přidá Václavka
a jiné dřevokazné houby, kterým nechutná pouze smrk. Každý strom
má své škůdce a když se mu dá možnost, tak koná. Navíc smrk má
nerad mezi sebou někoho, kdo roste pomaleji, než on a dokáže ho
"zadusit" tak, že buď uhyne a nebo má v 70. letech dva metry. Je
tomu tak i naopak, když zasadíte smrk do pískovny, tak má po
50. letech metr a půl. To jsou poznatky z praxe, které mi nikdo
nevymluví i kdyby měl deset titulů před a za jménem a funkci na
kterou ho dosadili jeho kamarádi. Umění okecat pokus bez praxe
je výsadou těch lidí, kteří ze zásady haní poznatky předků a
prosazují nečinnost a přihlížení. To se ale může vymstít jako
v NP ČŠ, kde se čekalo, že souše zetlí a ony shořely takovým
žárem, že popraskaly skály a popel doletěl až na Ostravsko.
Nezetlely, shořely a tak může dopadnout leckde i Šumava.
Sl
Slovan
2.2.2024 11:12 Reaguje na Břetislav MachačekOdborníci na “cílený smíšený les” v dnešních bezzásahových oblastech fakt nečekají, protože tam smrčiny dominují poslední tisíce let naprosto přirozeně (dokázáno z rozborů pylových sedimentů). Pokud se začne smrk přirozeně nahrazovat, bude to tak či tak postupný proces, který není nutno urychlovat. Všechny ekosystémy, a Šumava fakt není výjimkou, podléhají neustálým, často těžko předvídatelným změnám, regulují je nejen vnitřní, ale i vnější činitelé a opakované disturbance patří v přírodním prostředí k zcela základním procesům. Neexistuje konečný stav ekosystému, který by se dal jednou provždy zakonzervovat, jak tvrdíte vy.
Ono se podsazuje a sází v nižších polohách, takže i na Šumavě se tomu pomáhá, není to rezervace plně ponechaná bezzásahu.
No a na ten zbytek nemá moc smysl reagovat. Nějaké praxe máte neustále plná ústa, ale reálně jste jen kecal, co žádné zkušenosti nemá. Hospodaření člověka vidíme všude kolem a je to spíše velký špatný, než naopak. Na Šumavě příroda ukazuje, že umí mnohem lépe.
Odpovědět
Ono se podsazuje a sází v nižších polohách, takže i na Šumavě se tomu pomáhá, není to rezervace plně ponechaná bezzásahu.
No a na ten zbytek nemá moc smysl reagovat. Nějaké praxe máte neustále plná ústa, ale reálně jste jen kecal, co žádné zkušenosti nemá. Hospodaření člověka vidíme všude kolem a je to spíše velký špatný, než naopak. Na Šumavě příroda ukazuje, že umí mnohem lépe.
pp
pavel peregrin
2.2.2024 12:22 Reaguje na SlovanPokud se zeměděství týká, tak s příspěvky p. Machačka se většinou s drobnými vyjímkami mohu ztotožnit. Takže bych s hodnocením"kecal bez zkušeností" byl hodně, hodně opatrný.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.2.2024 16:40 Reaguje na pavel peregrinProblém s panem Macháčkem je ten, že on má rád když se věci řídí, plánují a činí s předem jasně daným výsledkem a za nějakým takovým účelem. A zemědělství je taková cílená lidská činnost s jasným cílem, takže vcelku jeho parketa.
Nicméně zejména klidová území NP jsou místem, kde uvedené prostě neplatí a platit by ani nemělo a člověk by měl být primárně pozorovatelem toho, jak si příroda sama poradí a moc se jí do toho nemontovat, ideálně vůbec. Což ale některým lidem prostě nedá a furt mají tendenci tomu nějak pomáhat, a postrkovat to a tak podobně ... prostě jim to nedá:-). A z toho pak pramení ty rozpory v názorech.
Odpovědět
Nicméně zejména klidová území NP jsou místem, kde uvedené prostě neplatí a platit by ani nemělo a člověk by měl být primárně pozorovatelem toho, jak si příroda sama poradí a moc se jí do toho nemontovat, ideálně vůbec. Což ale některým lidem prostě nedá a furt mají tendenci tomu nějak pomáhat, a postrkovat to a tak podobně ... prostě jim to nedá:-). A z toho pak pramení ty rozpory v názorech.
BM
Břetislav Machaček
3.2.2024 18:01 Reaguje na Radek ČudaPokud z hospodářského lesa nicneděláním čekám
na přirozený les, tak se sice dočkám, ale za
300 let. Pozorovat lze pokusný les, ale nikoli celé pohoří, na které navazuje okolí a povodí
nějaké velké řeky. Tady se mohou experimenty
vymstít buď vysycháním a nebo povodněmi.
Dosud naši předci urychleně a cíleně lesy
obnovovali a my pouze čekáme a přihlížíme,
jak to dopadne. Přihlížíme i jiným dějům
o kterých nevíme jak dopadnou a asi budeme
leckde překvapeni. Třeba u nás v Bohumíně
pouze přihlížíme šíření bobrů, kteří jsou
už v centru města u aquaparku, kde kácejí
zpevňující břehové porosty a hrází zvedají
spodní vodu v okolí. PŘIHLÍŽÍME a možná už
provrtali i ochrannou protipovodňovou hráz.
Stále se pouze všude přihlíží přírodě a
konat se bude, až bude pozdě. Přihlíželo
se kůrovci, václavce, kormoránům, volavkám,
vydrám, až tu byla kůrovcová kalamita a
vymizeli lipani a potočáci. Stále se pouze
přihlíží a výsledky se už dostavují. Naši
předci se koukli a konali, aby nám měli co
předat a my mohli pouze přihlížet. Tak si
přihlížejte s rukama v klíně, až zjistíte,
že přihlížením nezachráníte raky, lipany, pstruhy, střevle a nebo nespasené louky,
kde to chovatelé sužováni vlky vzdali. To
bude nádherný pohled zaviněný přihlížením!
Odpovědět
na přirozený les, tak se sice dočkám, ale za
300 let. Pozorovat lze pokusný les, ale nikoli celé pohoří, na které navazuje okolí a povodí
nějaké velké řeky. Tady se mohou experimenty
vymstít buď vysycháním a nebo povodněmi.
Dosud naši předci urychleně a cíleně lesy
obnovovali a my pouze čekáme a přihlížíme,
jak to dopadne. Přihlížíme i jiným dějům
o kterých nevíme jak dopadnou a asi budeme
leckde překvapeni. Třeba u nás v Bohumíně
pouze přihlížíme šíření bobrů, kteří jsou
už v centru města u aquaparku, kde kácejí
zpevňující břehové porosty a hrází zvedají
spodní vodu v okolí. PŘIHLÍŽÍME a možná už
provrtali i ochrannou protipovodňovou hráz.
Stále se pouze všude přihlíží přírodě a
konat se bude, až bude pozdě. Přihlíželo
se kůrovci, václavce, kormoránům, volavkám,
vydrám, až tu byla kůrovcová kalamita a
vymizeli lipani a potočáci. Stále se pouze
přihlíží a výsledky se už dostavují. Naši
předci se koukli a konali, aby nám měli co
předat a my mohli pouze přihlížet. Tak si
přihlížejte s rukama v klíně, až zjistíte,
že přihlížením nezachráníte raky, lipany, pstruhy, střevle a nebo nespasené louky,
kde to chovatelé sužováni vlky vzdali. To
bude nádherný pohled zaviněný přihlížením!
JS
Jarek Schindler
2.2.2024 19:36 Reaguje na SlovanTak článek je hlavně o mrtvém dřevě a vy to jistě vezmete za pana Dvořáka a vysvětlíte mi kde vezmou v dostatečném množství to mrtvé tlející dřevo za takových 30-40 roků. To tam snad budou k zetlení dovážet jinde pokácené stromy?
Odpovědět
Sl
Slovan
3.2.2024 07:41 Reaguje na Jarek SchindlerCo příroda nadělá, to tam bude. Nikdo nic dovážet fakt nebude.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.2.2024 12:19Jako tohle fajn.
Jak to je ale v souladu s tím, že v rámci boje za nízkoemisní světlé a zelené zítřky se běžné hospodářské lesy vyloženě luxují na hlínu/šutr a co se dá, to se odveze, naštěpkuje a propálí komínem ... to fuck teda nevím.
Z celospolečenského pohledu je to buď tak, že jedna ruka neví co dělá druhá, nebo jde o pokrytectví jak sfiňa.
Odpovědět
Jak to je ale v souladu s tím, že v rámci boje za nízkoemisní světlé a zelené zítřky se běžné hospodářské lesy vyloženě luxují na hlínu/šutr a co se dá, to se odveze, naštěpkuje a propálí komínem ... to fuck teda nevím.
Z celospolečenského pohledu je to buď tak, že jedna ruka neví co dělá druhá, nebo jde o pokrytectví jak sfiňa.
BM
Břetislav Machaček
4.2.2024 09:33 Reaguje na Radek ČudaJe to jako na poli. Pokud bude jedno ladem(zetlí tam, co narostlo),
tak na tom vedlejším nenechám ani stéblo, protože jsem přišel o ta
zetlelá stébla z toho úhoru. Něco když nechám přírodě a nemám za
to náhradu, tak na zbytku zužitkuji i poslední větvičku. Co tak
udělat pravidlem kompromis a někde ubrat a jinde přidat tak, aby
se někde neplundrovalo, aby jinde zůstalo v lese vše? Jeden kmen
ponechaný v lese štěpkou naplní stejný kontejner, jako větve ze
sta stromů( samozřejmě podle druhu a zavětvení kmene)! Můj známý,
bývalý revírník razil zásadu vytěžit kulatinu a z větví udělat
v lese hrázky po vrstevnicích zadržující splachy z půdy dočasně
bez porostu. Než větve zetlely, tak už byla půda pokryta stromy
a stromy zužitkovaly živiny z těch větví. V hromadách žil hmyz,
hnízdili ptáci a žili a rozmnožovali se drobní obratlovci. Ty
hromady zadržely listí a jehličí při lijácích a s nimi i vodu.
Levné a jednoduché protierozní opatření a přitom mladé stromky
měly kolem dost prostoru k růstu a my k likvidaci buřeně. Jinde
se klest pálil, nyní se štěpkuje, ale u něho zůstal v lese půdě.
Jako ing. byl diskriminován za obou režimů za své názory a taky
za to, že kamarádil s trempy, kterým umožnil na několika místech
tábořit, pokácet souše na táboráky a oni mu pomohli v lese s
pěstební činností. Vzájemná spolupráce, pohoda, klídek a les jako
ze škatulky. Po odchodu do penze se zařekl a do lesa nechodil,
aby se nemusel dívat na nové hospodaření, kdy se čekalo s deseti
kůrovčáky, až jich bude tisíc a až seštěpkují i poslední větev.
Tyto lidi lituji ze všeho nejvíc, když vidí zmar své práce díky
ideovým přehmatům a nebo dokonce úmyslu, protože se těžba tisíce
stromu vyplatí a o těch deset nikdo soutěžit nebude.
Odpovědět
tak na tom vedlejším nenechám ani stéblo, protože jsem přišel o ta
zetlelá stébla z toho úhoru. Něco když nechám přírodě a nemám za
to náhradu, tak na zbytku zužitkuji i poslední větvičku. Co tak
udělat pravidlem kompromis a někde ubrat a jinde přidat tak, aby
se někde neplundrovalo, aby jinde zůstalo v lese vše? Jeden kmen
ponechaný v lese štěpkou naplní stejný kontejner, jako větve ze
sta stromů( samozřejmě podle druhu a zavětvení kmene)! Můj známý,
bývalý revírník razil zásadu vytěžit kulatinu a z větví udělat
v lese hrázky po vrstevnicích zadržující splachy z půdy dočasně
bez porostu. Než větve zetlely, tak už byla půda pokryta stromy
a stromy zužitkovaly živiny z těch větví. V hromadách žil hmyz,
hnízdili ptáci a žili a rozmnožovali se drobní obratlovci. Ty
hromady zadržely listí a jehličí při lijácích a s nimi i vodu.
Levné a jednoduché protierozní opatření a přitom mladé stromky
měly kolem dost prostoru k růstu a my k likvidaci buřeně. Jinde
se klest pálil, nyní se štěpkuje, ale u něho zůstal v lese půdě.
Jako ing. byl diskriminován za obou režimů za své názory a taky
za to, že kamarádil s trempy, kterým umožnil na několika místech
tábořit, pokácet souše na táboráky a oni mu pomohli v lese s
pěstební činností. Vzájemná spolupráce, pohoda, klídek a les jako
ze škatulky. Po odchodu do penze se zařekl a do lesa nechodil,
aby se nemusel dívat na nové hospodaření, kdy se čekalo s deseti
kůrovčáky, až jich bude tisíc a až seštěpkují i poslední větev.
Tyto lidi lituji ze všeho nejvíc, když vidí zmar své práce díky
ideovým přehmatům a nebo dokonce úmyslu, protože se těžba tisíce
stromu vyplatí a o těch deset nikdo soutěžit nebude.
HH
Honza Honza
9.2.2024 19:57Ponechání dřeva na zemi je skvělý počin, částečně by se tak mělo dělat i v normálním lese- ponechat i stojící matečné stromy, neuklízet větve, místy ponechat i padlé stromy- např. jimi přehradit potok.
Smíšený les je v dnešní době, kdy hrozí destabilizace a vyschnutí jakéhokoli jiného zatím prosperujícího i smíšeného lesa, nutnost.Je to jediná rozumná prevence. Když vidím, že ani na horách není v únoru sníh, tak vidím, že se něco mění, musí se měnit i příroda.
Chyba správců parku bylo nezasáhnout včas poti kůrovci. Stačilo vykácet např. 2 zasažené kopce a kůrovec by se tolik nerozšířil. Požár je taky přírodní proces a musí se proti němu zasáhnout.
Odpovědět
Smíšený les je v dnešní době, kdy hrozí destabilizace a vyschnutí jakéhokoli jiného zatím prosperujícího i smíšeného lesa, nutnost.Je to jediná rozumná prevence. Když vidím, že ani na horách není v únoru sníh, tak vidím, že se něco mění, musí se měnit i příroda.
Chyba správců parku bylo nezasáhnout včas poti kůrovci. Stačilo vykácet např. 2 zasažené kopce a kůrovec by se tolik nerozšířil. Požár je taky přírodní proces a musí se proti němu zasáhnout.
