Návrh Evropské komise podpoří řešení nahrazující zemní plyn, uvedl Svaz moderní energetiky

Z pohledu domácností a firem je podle Sedláka klíčové, aby Česko podpořilo všechny možnosti, které jim pomohou stát se nezávislými na fosilních palivech a tedy i rostoucích účtech za energii. V první fázi je to podpora renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů, typicky solárních elektráren na střechách domů.

Zdroj | depositphotos

Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.

"Dostupná řešení pro ozelenění plynu má i Česko. Jde například o výrobu biometanu z biologicky rozložitelného odpadu nebo energetických plodin, ale také výroba zeleného vodíku. Dekarbonizace dodávek plynu je příležitostí pro české technologické firmy právě v oblasti produkce vodíku. Jde také o impuls pro zemědělství, které hraje klíčovou roli v produkci biometanu," řekl Sedlák.

Rozvojem domácích zdrojů zelených a nízkouhlíkových plynů podle něj ČR sníží svou závislost na dodávkách z Ruska. "Do budoucna se tak vyhneme hrozbě růstu cen zemního plynu, kterému musí spotřebitelé čelit letos," uvedl.

Pokud má Česko úspěšně zvládnout proměnu energetiky v oblasti dodávek plynu, potřebuje podle Sedláka zrychlit přípravu pilotních projektů výroby zeleného vodíku. "Jeho výroba se neobejde bez zvyšování podílu levné elektřiny z fotovoltaiky nebo větrných turbín. V oblasti produkce biometanu pomůže konec skládkování a podpora pro udržitelné zemědělství," řekl.

Z pohledu domácností a firem je podle Sedláka klíčové, aby Česko podpořilo všechny možnosti, které jim pomohou stát se nezávislými na fosilních palivech a tedy i rostoucích účtech za energii. V první fázi je to podpora renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů, typicky solárních elektráren na střechách domů. Díky těmto opatřením lze snížit platby za elektřinu a plyn na minimum. Pro zbývající část pokrytí spotřeby plynu je klíčové nastartování bezemisních řešení, dodal.

Podle analytika ENA Jiřího Gavora se dodavatelé plynu a provozovatelé plynárenských sítí již nyní připravují, že postupně se bude do přírodního, tedy fosilního zemního plynu přidávat vodík, bioplyn, případně syntézní metan vyrobený z obnovitelných zdrojů. Plynárenská infrastruktura tedy podle něj určitě nezanikne, jen je ji nutné přizpůsobit na nové chemické složení přepravované komodity.

"To ještě není technologicky dotažené. Úprava konečných spotřebičů není až tak technicky náročná, primárně půjde o výměnu hořáků. To vše ale stojí peníze. Nezbývá než doufat, že technologický pokrok ve využití vodíkových technologií bude rychlý a náklady, které jsou nyní stále velmi vysoké a pro spotřebitele neúnosné, postupně klesnou," řekl Gavor.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně bude vliv na trh plynu po roce 2040 relativně malý. "Za těch 20 let může samozřejmě přijít nějaký technologický skok, ale zatím je reálnou myslitelnou alternativou topení elektřinou. Ta bude sice z větší části vyráběna z obnovitelných zdrojů, ale dál také z plynu a patrně i z uhlí. Takže plynem se bude vytápět i nadále, jen bude muset projít do domu ve formě elektřiny. A to může nakonec, díky energetickým ztrátám při konverzi a při transportu, být méně efektivní forma vytápění, a tedy i méně ekologická," řekl Bartoň ČTK.

Návrh EK bude mít na příští měsíce spíše nulový vliv. "I kdyby toto snížilo poptávku po plynu po roce 2040, současné kriticky vysoké ceny plynu to neovlivní," řekl Bartoň. Vysoké ceny energií ale podle něj již nyní zvyšují poptávku po energeticky šetrnějších budovách. "Ovšem pokud regulace zdraží byt o milion korun jen proto, aby nevznikly emise v hodnotě třeba 500 korun, to není racionální investice do boje proti změnám klimatu. To je snaha o zavedení chudoby. A jako chudí boj prohrajeme," řekl Bartoň.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že zemním plynem je v ČR plně či částečně vytápěno zhruba 1,6 milionu bytů. Rozšířenějším druhem energie k vytápění je již pouze teplo. V bytech rodinných domů pak plyn dominuje dokonce i nad teplem. "Teplo se však vyrábí převážně opět z neobnovitelných zdrojů, jako je plyn a uhlí. Z plynu a z uhlí se vyrábí také podstatná část elektřiny, která s obnovitelnými zdroji energie a tuhými palivy představuje třetí až pátý nejrozšířenější druh energie k vytápění bytů v ČR," řekl Kovanda.

Útlum jak přímého vytápění plynem, tak nepřímého skrze teplo a elektřinu z plynu získané, by tedy podle něj vedl k citelnému poklesu celkové poptávky České republiky po plynu. "Většina dodavatelů energií v ČR by tak odešla z trhů, zejména by se to týkalo těch menších, kteří nepředstavují dodavatele poslední instance. Vzhledem k tomu, že v současnosti prudce rostou náklady vytápění domácnostem dokonce i při plném zapojení plynových zdrojů, je obtížně představitelné, že se kompletní útlum využívání plynu a dalších fosilních paliv podaří realizovat pouze v necelých dalších 20 letech, aniž by přitom došlo k mohutnému nárůstu ceny vytápění, který by uvrhl do energetické chudoby miliony lidí v ČR," uvedl Kovanda.