https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/navrh-evropske-komise-podpori-reseni-nahrazujici-zemni-plyn-uvedl-svaz-moderni-energetiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Návrh Evropské komise podpoří řešení nahrazující zemní plyn, uvedl Svaz moderní energetiky

16.12.2021 01:38 | BRUSEL (ČTK)
Z pohledu domácností a firem je podle Sedláka klíčové, aby Česko podpořilo všechny možnosti, které jim pomohou stát se nezávislými na fosilních palivech a tedy i rostoucích účtech za energii. V první fázi je to podpora renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů, typicky solárních elektráren na střechách domů.
Z pohledu domácností a firem je podle Sedláka klíčové, aby Česko podpořilo všechny možnosti, které jim pomohou stát se nezávislými na fosilních palivech a tedy i rostoucích účtech za energii. V první fázi je to podpora renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů, typicky solárních elektráren na střechách domů.
Návrh Evropské komise, který chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy, povede k podpoře řešení, která do budoucna pomohou nahradit zemní plyn. ČTK to řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Právě zelené a nízkouhlíkové plyny jsou klíčovým řešením evropských ambicí pro ochranu klimatu vedle rozvoje obnovitelných zdrojů v elektřině a snižování energetické náročnosti budov, uvedl.
 

Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.

"Dostupná řešení pro ozelenění plynu má i Česko. Jde například o výrobu biometanu z biologicky rozložitelného odpadu nebo energetických plodin, ale také výroba zeleného vodíku. Dekarbonizace dodávek plynu je příležitostí pro české technologické firmy právě v oblasti produkce vodíku. Jde také o impuls pro zemědělství, které hraje klíčovou roli v produkci biometanu," řekl Sedlák.

Rozvojem domácích zdrojů zelených a nízkouhlíkových plynů podle něj ČR sníží svou závislost na dodávkách z Ruska. "Do budoucna se tak vyhneme hrozbě růstu cen zemního plynu, kterému musí spotřebitelé čelit letos," uvedl.

Pokud má Česko úspěšně zvládnout proměnu energetiky v oblasti dodávek plynu, potřebuje podle Sedláka zrychlit přípravu pilotních projektů výroby zeleného vodíku. "Jeho výroba se neobejde bez zvyšování podílu levné elektřiny z fotovoltaiky nebo větrných turbín. V oblasti produkce biometanu pomůže konec skládkování a podpora pro udržitelné zemědělství," řekl.

Z pohledu domácností a firem je podle Sedláka klíčové, aby Česko podpořilo všechny možnosti, které jim pomohou stát se nezávislými na fosilních palivech a tedy i rostoucích účtech za energii. V první fázi je to podpora renovace budov a instalace obnovitelných zdrojů, typicky solárních elektráren na střechách domů. Díky těmto opatřením lze snížit platby za elektřinu a plyn na minimum. Pro zbývající část pokrytí spotřeby plynu je klíčové nastartování bezemisních řešení, dodal.

Podle analytika ENA Jiřího Gavora se dodavatelé plynu a provozovatelé plynárenských sítí již nyní připravují, že postupně se bude do přírodního, tedy fosilního zemního plynu přidávat vodík, bioplyn, případně syntézní metan vyrobený z obnovitelných zdrojů. Plynárenská infrastruktura tedy podle něj určitě nezanikne, jen je ji nutné přizpůsobit na nové chemické složení přepravované komodity.

"To ještě není technologicky dotažené. Úprava konečných spotřebičů není až tak technicky náročná, primárně půjde o výměnu hořáků. To vše ale stojí peníze. Nezbývá než doufat, že technologický pokrok ve využití vodíkových technologií bude rychlý a náklady, které jsou nyní stále velmi vysoké a pro spotřebitele neúnosné, postupně klesnou," řekl Gavor.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně bude vliv na trh plynu po roce 2040 relativně malý. "Za těch 20 let může samozřejmě přijít nějaký technologický skok, ale zatím je reálnou myslitelnou alternativou topení elektřinou. Ta bude sice z větší části vyráběna z obnovitelných zdrojů, ale dál také z plynu a patrně i z uhlí. Takže plynem se bude vytápět i nadále, jen bude muset projít do domu ve formě elektřiny. A to může nakonec, díky energetickým ztrátám při konverzi a při transportu, být méně efektivní forma vytápění, a tedy i méně ekologická," řekl Bartoň ČTK.

Návrh EK bude mít na příští měsíce spíše nulový vliv. "I kdyby toto snížilo poptávku po plynu po roce 2040, současné kriticky vysoké ceny plynu to neovlivní," řekl Bartoň. Vysoké ceny energií ale podle něj již nyní zvyšují poptávku po energeticky šetrnějších budovách. "Ovšem pokud regulace zdraží byt o milion korun jen proto, aby nevznikly emise v hodnotě třeba 500 korun, to není racionální investice do boje proti změnám klimatu. To je snaha o zavedení chudoby. A jako chudí boj prohrajeme," řekl Bartoň.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že zemním plynem je v ČR plně či částečně vytápěno zhruba 1,6 milionu bytů. Rozšířenějším druhem energie k vytápění je již pouze teplo. V bytech rodinných domů pak plyn dominuje dokonce i nad teplem. "Teplo se však vyrábí převážně opět z neobnovitelných zdrojů, jako je plyn a uhlí. Z plynu a z uhlí se vyrábí také podstatná část elektřiny, která s obnovitelnými zdroji energie a tuhými palivy představuje třetí až pátý nejrozšířenější druh energie k vytápění bytů v ČR," řekl Kovanda.

Útlum jak přímého vytápění plynem, tak nepřímého skrze teplo a elektřinu z plynu získané, by tedy podle něj vedl k citelnému poklesu celkové poptávky České republiky po plynu. "Většina dodavatelů energií v ČR by tak odešla z trhů, zejména by se to týkalo těch menších, kteří nepředstavují dodavatele poslední instance. Vzhledem k tomu, že v současnosti prudce rostou náklady vytápění domácnostem dokonce i při plném zapojení plynových zdrojů, je obtížně představitelné, že se kompletní útlum využívání plynu a dalších fosilních paliv podaří realizovat pouze v necelých dalších 20 letech, aniž by přitom došlo k mohutnému nárůstu ceny vytápění, který by uvrhl do energetické chudoby miliony lidí v ČR," uvedl Kovanda.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

16.12.2021 09:47
Včera jsem jenom chvilku v televizi poslouchal jednoho chytrolína z ČVUT.To byla snůška takových blábolů,že tito lidé s jejich myšlením by se možná hodili k zametání dvora ve fabrice.Hlavním bezemisním zdrojem bude fotovoltaika blábolil.Kolik kilometrů čtverečních by jí muselo být aby dávala to, co např.Temelín.A co kdy nesvítí a co v zimě? O tom se ten progresivista už nezmínil.I tady máme nepřemýšlející zblblé janky kteří by zlikvidovali celou ekonomiku.Oni se vůbec nebojí,že se to všechno může obrátit proti nim.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

16.12.2021 13:41 Reaguje na Václav Kain
kalkulace je poměrně jednoduchá.

pokud si vystačíte s celoročním průměrem - tak solární panel má cca 25 procent účinnost, po dobu 25 let s běžnou údžbou. Tuto ideální efektivitu má 20 procent času, Temelín 80 procent.

čili - na 1GW Temelína potřebujete cca 4GW v soláru, s 250W/m2 v ideálním případě to vychází na 16 000 000m2 - tedy 16km2. za předpokladu zcela dokonalé akumulace.


čili pokud by jsme počítali s tím že v ČR zcela škrteme veškerý export, započteme kogeneraci tepla z velkých elektráren, elektrickou spotřebu, teplárny a průměrný odhad lokálního topení v individuálních domech

budeme v ideálním případě někde na 30GW totální spotřeby.
s mírnou rezervou 500km2 solárních panelé v republice (cca 45x veškerá střešní plocha prahy)

k tomu samozřejmě dokonalá akumulace a značně nahuštěné distribuční sítě.


I reálnou akumulací do vodíku- učinnost cca 30 procent z léta do zimy bych to viděl bratru na nějakých 1500km2.
samozřejmě k tomu navíc vodíková infrastruktura - současná plynová bude téměř k ničemu ale šli by použít věcná břemena z ní na přestavbu.

K tomu je třeba samozřejmě ještě vzít v úvahu že životnost instalace panelu je cca 20-25 let.

jaderná elektrárna 50-60 čili -údržba na W vychází cca na stejno - do toho soláru bude třeba investovat 2x-3x.
Plus =udržba vodíkové infra - vodík je chemicky pěkná svině, budou též o dost dražší než u zemního plynu.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

16.12.2021 13:43 Reaguje na Vaclav Sobr
(pardon 25x - 45x je efektivní užitná střešní plocha prahy - bez střech mířících na sever či památkových)
Odpovědět
VN

Vilém N

16.12.2021 14:18 Reaguje na Vaclav Sobr
Všechno jde. Spousta věcí má technické řešení. Jde to v případě, že mám postaveny soláry, větrníky, bioplynovky, dostatek vodíku v potrubí. Pak se rozhlédnu napravo a nalevo se slovy "Tak teď vypínáme ten plyn a uhlí a přejíždíme na ekologické zdroje."
Ne, že vypneme uhlí a plyn, rozhlédneme se napravo a nalevo se slovy" No, a co dál?"
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

16.12.2021 16:47 Reaguje na Vilém N
Otázka je ovšem za kolik... od koho toho budeme schopní tolik nakoupit, a kolik lidí to bude schopno fyzicky stavět.

Třeba v Británii Johnson přišel se skvělým plánem aby británie do 7mi let přešla komplet na tepelná čerpadla.

plán vyžaduje 60000 kvalifikovaných topenářů na předělání spousty rozvodů a instalaci těch čerpadel (tzn i elektrotechnické vzdělání)

Británie má 1800 takových lidí - ergo - plán není s dostupnými lidskými zdroji realizovatelný ani do roku 2200.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

16.12.2021 13:44 Reaguje na Václav Kain
nebyla by katedra a fakulta prosím? :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.12.2021 09:11 Reaguje na Václav Kain
Není to složité. Plocha velká asi jako vytěžený lom Bílina (asi 29km2) by dal, při pokrytí panely, trvalý výkon jako uhelná elekrárna s výkonem asi 450 MW.
Samozřejmě by se letní přetoky uchovávaly do vodíku pro noční a zimní produkci.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

17.12.2021 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
A cena této elektrárny včetně údržby, cena toho uchování do vodíku, cena infrastruktury na jeho přepravu, distribuci, pálení....

a životnost cca 25-30 let, pak znovu.

životnost vodíkové infra a její náklady - prosím o odhad protože sem nikde nenašel náklady na údržbu a provoz. (sama výstavba nebude jednoduchá)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.12.2021 16:55 Reaguje na Vaclav Sobr
Náklady na provoz ani nezná ještě nikdo, je to supermoderní technologie a delší dobu v komerčním provozu nikde nejede. Ale z principu by to nemělo být nijak dramatické, elektrody je podařilo udělt z laciných kovů a jinak na tom asi nic není.

Ovšem pořízení by stálo bambilión, jenže na to je ochotna silně přispět Unie.
Stejně by to uhlí za pár let došlo, co potom??
Odpovědět
MD

Milan Dostál

17.12.2021 22:00 Reaguje na Pavel Hanzl
By neměl být problém, tak za 5 let nebo 10.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2021 18:01 Reaguje na Milan Dostál
To dojde uhlí?
Odpovědět
DV

DV

18.12.2021 13:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Žádná supermoderní technologie to není, doktor Fergusson vodíkem vzniklým elektrolýzou pohánel létající stroj už v roce 1865.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2021 18:04 Reaguje na DV
"A kovář Iljič zvaný Černá bouřka z Jaroslavské oblasti sestrojil křídla z drátů a papíru a létal sobě ani vysoko ani nízko."
Ze sovětské učebnice o vynálezu letadla.
Odpovědět
EN

Emil Novák

18.12.2021 17:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, co kdybyste si místo toho nekonečného hujerství a omílání dokola pořád stejných nesmyslů vzal na deset minut do ruky kalkulačku?
Standardně dostanete z jednoho km2 fotovoltaické elektrárny lehce přes 100 GWh ročně. 29 km2 tedy poskytne roční výrobu asi 3,3 TWh. Vydělíme 8760 a dostáváme průměrný výkon 377 MW, tedy žádných 450 MW. Ale je to jen průměr. Za ideálních podmínek můžeme mít i 2500 MW a v noci zase čistou nulu.
Řekněme tedy, že vše co je nad 200 MW uložíme do vodíku, (přeloženo pro vás masivní přetoky). Odpovídá to 2,5 TWh z těch 3,3 TWh. Z toho následně při zoufalé účinnosti vodíkového cyklu 25 % v zimě vyrobíme 0,63 TWh elektřiny a máme průměrný výkon nikoliv vašich 450 MW, ale 160 MW, abychom jakžtakž dosáhli toho vašeho trvalého výkonu. 60 % vyrobené elektřiny přitom vyšlo úplně vniveč na ztráty ve výrobě a stlačení vodíku a následně při výrobě elektřiny. Cena - astronomická.
Odpovědět
SZ

Stanislav ZČeska

20.12.2021 00:36 Reaguje na Emil Novák
Co kdybyste vy, a vam podobni, radeji prestali poukazovat na nedostatecnou inteligenci zelenych mozku a radeji navrhli reseni? Pokud nehodlate uznat, ze vyuzivani fosilnich paliv meni klima nasi planety, a tim nas zivotni prostor, z "celkem dobre pro zivot" na "misty neobyvatelno" pak musite uznat, ze tato paliva zakonite jednoho krasneho dne dojdou. Cim nahradite tento zdroj energie pred zvladnutim technologie termojaderne fuze? Ono je velice jednoduche primitivne vykrikovat, ze ostatni vymysli nesmysli a vsechno je spatne ale jake mame tedy moznosti? Cesta fotovoltaiky a vodiku je proveditelna uz dnes. Za predpokladu vysokych investic a politicke autority jsou ochotne do ni investovat. Uznavam, ze system vypneme soucasne zdroje energie a teprve potom budeme resit vystavbu alternativnich zdroju je ponekud dementni ale co jineho cekat od politicke autority? Neustale prohlasovani, ze fotovoltaika a vodik jsou nesmysl pod kazdym podobnym clankem doplnene promyslenym matematickym vypoctem, ktery v praxy bude stejne uplne nekde jinde, nikomu nepomuze. Preju hodne zdaru.
Odpovědět

Viktor Šedivý

20.12.2021 14:48 Reaguje na Stanislav ZČeska
Je to ekonomický i technický nesmysl. Pod každým podobným článkem se to objeví, protože každý takový článek ty nesmysly obsahuje.
Smysl má stavět jaderné zdroje a za každý postavený GW v jádru odstavit GW v uhlí. Cokoli jiného je jen šíleným plýtváním zdroji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.12.2021 17:53 Reaguje na Viktor Šedivý
Až postavíme GW v jádru, tak už hezký pár let žádné uhlí mít nebudeme mít.
Odpovědět
LV

Lubomír Vrána

22.12.2021 13:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Uhlí se ovšem v české kotlině stále vyskytuje. Kladenský revír není zdaleka vytěžen, pod Slánskem je hafo uhlí, dále např. Levínská plošina u N. Paky. Nelze ho však těžit za současných podmínek: technických, ekonomických a politických.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2021 17:59 Reaguje na Lubomír Vrána
Tak se musí dynamitem nebo jadernou pumou odstranit vše, co je na povrchu a pak se to může celý vyrabovat a vyfučet do atmosféry. Proč asi těžko snáším Ropáky??
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

5.1.2022 23:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Slyšel jste někdy o hlubinné těžbě?
Házet na potenciální důl je rozumné pouze tehdy, když to chcete celé rozvolnit a zpřeházet, aby se tam nedalo těžit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2021 17:57 Reaguje na Stanislav ZČeska
To je naprosto přesný, ropáci pořád jen kritizujou a vykřikují, jak je celá EU úplně blbá a jak jsou zaprdění čecháčci rozumní.
A k tomu furt bečí, že nemají ani na uhláky, fakt neskutečný.
Pokud bysme šli do fve ve velkým EU nám to zaplatí.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

5.1.2022 23:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Bodejť, že kritizujeme. "Člověka, který ví, že dělám chybu a neřekne mi to, nemohu považovat za svého přítele". J. London.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

5.1.2022 22:58 Reaguje na Stanislav ZČeska
Co kdybyste vy, požadující návrh řešení, přestali požadovat návrh řešení a poslechli si, co my a nám podobní navrhujeme a co nám v inženýrských výpočtech vychází?
Slyšel jste už něco o úplně klasické jaderné elektrárně? O "malých" reaktorech velikosti těch do atomové ponorky? O té německé uhelné elektrárně snad někde u Hamburku, která se po snad pěti letech provozu bourá, přestože je postavená se schopností v použitelně rychlém čase regulovat výkon v rozmězí 25 - 100%?
Už vám došlo, že pro přechod ze spalovacích automobilů na elektromobily potřebujete několik dosud neexistujících bloků zvíci jednoho Temelínského? Že - tady někde zmíněno - FV elektrárna potřebuje zhruba 100x víc plochy, než jaderná? Že nápad využít všechny střechy znamená půlku jich zesílit (můj okamžitý!!! odhad, ale profesně se tím příležitostně zabývám, takže vůbec není vycucaný z prstu)?
Že na tolik baterií brzy nebude dost lithia? Že na to všechno prostě NENÍ dost peněz, protože mluvíme o několika státních rozpočtech daného území? Včetně mandatorních výdajů (mj. veškeré sociálno), které tvoří víc než bilión z asi 1,5 biliónu toho rozpočtu? V ČR, v korunách.
Od politické autority čekám leccos, ale ne dementnost. Dementní politik je úplně stejný dement jako dementní policajt, řidič, vedoucí, dělník, inženýr...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.12.2021 17:52 Reaguje na Emil Novák
U nás dává sluneční výkon v průměru asi 1kWp na 1m2.
Panely mají asi 20% účinnost, takže na výrobu 1kWp potřebujete asi 5m2 panelů. Ty vám vyrobí asi 3kWh denně, takže ročně 1MWh.
Kilometr čteverční je milión metrů a tím vám vychází 200TWh ročně, ne 100. Ovšem 29 km2 vy máte 3.3 TWh, je to ale jen 2.9. Takže mě vychází 662 MW, proto píšu 450. Z plochy využijete jen asi 70%, ztráty tam mám odhadem. Uhlák ale taky nejede normálně víc, jak na 80%.

Přetoky je lepší zpracovávat na syntetické palivo, tam bude asi rentabilita výrazně lepší, záleží na ceně výsledného produktu.
Vodíkový cyklus přes elektrolyzér a palivový článek měl před dost lety 40% účinnost.
(teď bude kádrování, kde jsem k tomu přišel)

Bohužel, my moc jiných možností nemáme, maximálně vítr. Ale když fučí v Rakousích, mohlo by i u nás.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

16.12.2021 18:19
Blouznivcům z EK doporučuji, aby se podívali jaká je spotřeba primárních zdrojů - v odkazu je Čína, ale mohou si přepnout i na evropské země. Pak ať si odmyslí zakázané uhlí, k tomu zemní plyn a benzín s naftou. Zjistí, že nemáme skoro žádnou energii. A třeba se probudí.
https://www.iea.org/countries/china
Odpovědět
MD

Milan Dostál

18.12.2021 19:39 Reaguje na Richard Vacek
Pořád čekám na vyjádření p. Hanzla k skutečnosti výroby a spotřeby v srn, kde má ty obrovské přebytky z oze a pořád nic.
https://www.agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/power_generation/11.12.2021/18.12.2021/today/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.12.2021 19:31
Já miluji jedince, kteří dokážou pouze kritizovat a jinak NIC.
To, že nic nedělají není problém, nic dělat taky nemůžou. Jenže jsou to voliči a stát už něco dělat může.
Především musí. Když udělám solidní odhad, tak to zvládnout nemůžeme.
Jenže tohle poraženectví máme taky v povaze (dřív se tomu říkalo mnichovanství), ale Evropa bojuje, tak ji podporuji. Bude to stát bambilión a obrovské úsilí, ale šance tu je.
Evropa je bohatá dost a nic důležitějšího hlavně na práci nemá.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

5.1.2022 23:04 Reaguje na Pavel Hanzl
EU je zadlužená až po uši.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist