Návrh nařízení, které zjednodušuje vysazování nepůvodních ryb, schválila vláda
V odůvodnění návrhu nařízení se uvádí, že přispěje ke stabilizaci a udržitelnosti rybích společenstev v rybářských revírech v ČR a zjednodušení postupů při rozšiřování spektra ryb v revírech. Vysazování nepůvodních druhů má přispět k částečné kompenzaci negativních vlivů jako jsou klimatické změny, nadměrný výskyt predátorů nebo rozkolísanost průtoků.
Návrh také uvádí, že nařízení obsahuje seznam druhů, které tvoří významný podíl v úlovcích sportovních rybářů. Pstruh duhový nebo siven americký může podle materiálu plnit funkci vhodné alternativy za některé původní druhy jako jsou pstruh obecný nebo lipan říční, které ohrožuje hlavně vydra říční a kormorán rybožravý.
Materiál uvádí, že například pstruh duhový se v českém rybářství využívá již od roku 1888 a jde o celosvětově významný druh. Spolu se sivenem americkým tvoří zhruba třetinu všech úlovků sportovních rybářů. Ve zprávě se také uvádí, že jeseteři patří mezi hospodářsky nejcennější druhy, které byly vždy loveny pro kvalitní maso a v ČR roste poptávka po mase jeseterovitých druhů.
Nařízení vlády umožní i vysazování amura bílého, který se na území ČR dostal v roce 1961 a našel zde široké uplatnění zejména v rybníkářství jako doplňkový druh k chovu kapra obecného. V ČR se přirozeně nerozmnožuje a jeho vysazováním proto nelze narušit rovnováhu rybích společenstvech, uvádí vládní materiál.
Nařízení bylo konzultováno s Českým rybářským svazem a Moravským rybářským svazem, které sdružují uživatele rybářských revírů. Konzultován byl i s Rybářským sdružením České republiky, které sdružuje producenty ryb.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Radim Polášek
26.5.2022 08:18Jestli by nebylo mnohem lepší se vykašlat na knižecí rady či příkazy od reality totálně odtržených bruselských aktivistů a úředníků a třeba na vybraných tocích, vodních plochách či mikroregionech automaticky omezovat přímo vydru nebo kormorána.
V. Kolar
26.5.2022 20:27 Reaguje na Radim PolášekJindřich Duras
27.5.2022 12:47 Reaguje na V. KolarV. Kolar
26.5.2022 20:28 Reaguje na Radim PolášekBřetislav Machaček
26.5.2022 08:56Takže úkol pro rybáře zní: vychovejte třeba i nepůvodní potravu pro původní
hájené predátory, aby nebyly potoky a řeky zcela bez ryb. Co tak ještě uměle chovat žáby, raky a škeble jako doplněk jejich stravy? Hlavně nepřiznat chybu, že se to s ochranou predátorů místy přepísklo a tak se potravní řetězec doplní uměle vychovanou potravou. Prostě ZOO ve velkém, ale i tam funguje regulace počtu dobře se množících zvířat. Snad za pár
let dojdou k tomu, že to nezachrání ani ti duháci, siveni atd., ale
pouze rozumná regulace predátorů. Zatím však je třeba zarputile vytrvat
na mantře samoregulace, která zlikvidovala potočáky, lipany, raky atd.
Jan Miko
26.5.2022 10:04Ti ,kdo zničili původní druhy pstruhových vod,tak mají nyní uvolněné ruce.
Slovan
26.5.2022 18:33Tyhle ryby působí na ty naše původní (hlavně potočňáka nebo lipana) velice negativně - jsou větší, přebírají jim potravu, žerou jejich plůdky a jedná se pro ně i o významný stresový faktor. Pokud se budou řeky dále pravidelně přecpávat cizokrajnými duháky, budou jakékoliv souběžné výsadky potočňáka nebo lipana zbytečné. Ty ryby ten konkurenční tlak nevydrží. Pro správné posouzení příčin jakýchkoliv změn je vždy nutné odlišit důležité faktory od malicherných. Ať mi tedy někdo vysvětlí, jak je možné, že duháků se neustále loví mraky, zatímco naše původní druhy mizí. Vydry a volavky jak tvrdí Machaček? Pokud mají takový obrovský vliv, pak by to měl v místě jejich výskytu výrazně schytávat i duhák. Tak to ale není. Raději bych se tedy podíval na historii výsadků a srovnal to s výlovky.
Říční revír může být buď plný „trofejních sádkových ryb“ - duháků (což bude jistým rybářům ke spokojenosti úplně stačit) anebo přestaneme podporovat ve velkém druh, který má na některé naše původní velký nepříznivý vliv. Při první možnosti se ale smiřme s tím, že v řekách bude přežívat jen torzo populací původních pstruhů a lipanů.
Bohužel se trošku obávám, že ten prospěchářský pohled převáží...
Jindřich Duras
27.5.2022 12:50 Reaguje na SlovanBřetislav Machaček
27.5.2022 16:09 Reaguje na Jindřich Durasa vyvážený podíl kořisti a predátorů. Obojí se vždy děje ve
vlnách a nárazově. Po vysazení, či namnožení přijde predace a po ní chudá voda s pár přeživšimi tvory. Když to ponechám přírodě, tak vyhladovím predátora, ten půjde jinam a přijde zase, až se obsádka rozmnoží. Pokud ho budu pravidelně krmit, tak zůstane a úspěšně se bude množit. Takže tu je možnost nevysazovat do vody nic, nechat vyhladovět predátory, kteří odejdou a ubude jich i bez regulace člověkem. No a pak tu je možnost stejná jaká byla v minulosti a to tlumit predátory a mít možnost odlovovat namnožené ryby. Je tu ještě možnost třetí a to rozumná regulace predátorů a nečekat na přírodní regulaci jejich vyhladověním, neboť od úlovku v potoce se přeorientují na mimopstruhový revír a nebo rybník. Oni se totiž přemístí
za potravou poměrně snadno, až jim potrava někde dojde.
Naši předci měli jako prioritu ryby pro lidi a ochranáři zase pro predátory a nebo se zhlížení v samoregulaci,
která se nekoná, protože predátor nalézá náhradní potravu
někde jinde, vrací se zpět pro něco lepšího a snáze
ulovitelného. Ulovit pstruha v řece a nebo při výtěru v
potoce je sakra rozdíl a tak se už potočák ani sám
nevytírá a musí se vytírat uměle v líhních, kde jsou
matečné ryby chovány chráněné před predátory. Kdysi
jsme je lovili v revíru agregátem, ale nyní tam už
dávno ani nejsou a nechovat je uměle, tak není co ani
vytírat. Takto dopadla celá slavná ochrana přírody za
pár desetiletí a stále se hledá jiný viník, než ten
kdo viníkem je. Je jim člověk, který chce změněnou
přírodu násilím vracet do doby bez člověka a přitom ji
chce mít stejnou jaká byla po jeho působení po staletí
regulace predátorů a preference lovených ryb a zvěře.
Břetislav Machaček
27.5.2022 15:37 Reaguje na Slovanvysadí míroví před zahájením sezóny, do dvou týdnů se odchytají a
ani se nestačí aklimatizovat a lovit přirozenou potravu. Koukněte
na soukromé revíry, kde ho chytají systémem chyť a pusť i na ty
granule, kterými byl krmen v mládí před vysazením. Za ty dva
týdny je slovitelnost vysazených ryb velmi vysoká a predátorům
toho moc nezbývá na rozdíl od vysazených ročků potočáka a lipana.
Pokud ale bude vysazován jako roček a hájen, tak dopadne stejně
jako potočáci, lipani, střevle, vranky a jiné ryby horských
potoků a říček. Tam jsme opět u toho potravního řetězce, kde
ten malý pstruh potřebuje hmyz a potěr jiných ryb k přežití a
koukněte se do nich! Dneska vidět střevli, hrouzka nebo vranku,
tak dám pomalu na modlení, ale vidět od vydry převrácené kameny
na dně potoka a zbytky její rybí hostiny je daleko běžnější.
To už nelze přecházet bez povšimnutí a ani pstruží kapiláru
(odchovný potůček) po vysazení půlročka potočáka s co půl
kilometru lovící volavkou. Je to marnost nad marnost a tak se
někdo snaží nakrmit predátory i takto. Někdo v naději, že tak
bude ve vodě alespoň něco a jiný v naději, že si alespoň ty
dva týdny po vysazení zachytá. Déle totiž nepřežije ani většina
těch duháků. U sivenů to je navíc dáno kyselostí vody a nehodí
se do každého potoka a říčky. Navíc průmyslový odchov duháků
je poměrně snadný a hladová mírová ryba ráda skočí na cokoliv.
Na jedné rybí farmě na udici brali i na nedopalky cigaret,
neboť jim připomínaly milované granule. Na větších tocích pod
přehradami se velký duhák udrží déle a doroste někdy trofejní
velikosti, pokud nebyl tak velký ke zpestření úlovků vysazen po
své "službě" v líhni. Je možné nechat pstruhové revíry zcela bez vysazování a lovu rybáři a zjistíte, že budou bez ryb taky. I v
NP, kde rybáři neloví se musí pstruzi do vody vysazovat, aby tam vůbec nějací žili. Je to smutné, ale je tomu tak a je třeba se zamyslet, proč tam mizí i bez lovu rybáři! Že by predátoři?
Richard Toman
29.5.2022 20:53 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
30.5.2022 09:17 Reaguje na Richard Tomannečistí. Čístí hlavně pouze to, co vadí lidem
senzoricky(kal, zápach), ale ty největší sajrajty
procházejí přes čističku jako nůž máslem. No a to
nehovořím o ochozech čističek při lijáku a jiných
černých výpustích. Pseudoochranářům vadí totiž
hlavně ti, kteří chránili přírodu dávno před nimi
jako rybáři, myslivci a jiní dobří hospodáři, kteří
dokázali přírodu udržet do stavu pokusů ochranářů.
Od doby těchto pokusů se hromadí jeden problém za
druhým a hledají se viníci. Módou je tak napadat ty, kteří ochranářům předali v dobrém stavu to, co se oni nyní snaží chránit po svém, ale s hromadou
kopanců bez sebereflexe a poučení od předků.