Německá vláda podpořila systém národních emisních povolenek

Zavedení systému národních emisních povolenek v oblastech dopravy a bydlení včera schválila německá vláda. Vyslovila se také pro zákaz montáže nových topných systémů využívajících energii z topných olejů, který má platit od roku 2026. Dvojice opatření, která ještě musí projít parlamentem, má spolu s dalšími přispět k tomu, aby spolková republika splnila své klimatické cíle pro rok 2030. Řada odborníků je však považuje za nedostatečná.

Cílem emisního systému je postupné zdražování produkce oxidu uhličitého (CO2), který je skleníkovým plynem s významným vlivem na globálně stoupající teploty. Opatření počítá s tím, že v roce 2021 bude mít tuna CO2 pevnou cenu deseti eur (256 korun), která do roku 2025 postupně stoupne na 35 eur (897 korun). Víceméně tržně, ale stále s omezením minima ve výši 30 eur a maxima ve výši 60 eur, se cena CO2 bude utvářet až od roku 2026.

Ceny benzinu a dieselu mají v důsledku opatření, které se přímo týká jen firem obchodujících s naftou, zemním plynem nebo topným olejem, v roce 2021 stoupnout o zhruba tři centy (0,78 koruny) za litr, v dalších letech pak o celkem deset centů (2,59 koruny) za litr. Poroste také cena topných olejů a zemního plynu.

Podle řady odborníků však schválené opatření, které je v rámci celého klimatického balíčku klíčové, nejde dost daleko. Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, s nímž se o nutných změnách radila i kancléřka Angela Merkelová, má za to, že je nutné, aby cena za tunu CO2 byla pro začátek stanovena nikoliv na deseti, ale 50 eurech a postupně rostla až na 130 eur. Jinak podle institutu nebude možné klimatické závazky pro rok 2030 splnit.

Aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Největší změny jsou třeba v dopravě, kde je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.

---

reklama

---