Němečtí politici po volbách do EP hýří nápady na ochranu klimatu

Zřejmě i v důsledku propadu v evropských volbách, v nichž hrálo velmi důležitou roli téma boje proti klimatickým změnám, dávají německé vládní strany CDU/CSU a SPD v posledních dnech najevo, kolik různých opatření a plánů mají k dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Své vize přitom přednesli šéfové tak rozličných ministerstev jako jsou životní prostředí, doprava nebo vnitro.

Právě ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), pod něhož v Německu spadá i oblast stavitelství, přišel s nápadem, aby bylo možné rekonstrukce budov směřující k jejich větší ekologičnosti odečítat z daní. "Výměna starých topení, fasád a střech by u starých budov mohla výrazně snížit emise CO2," je přesvědčen bavorský politik, podle něhož by opatření stát přišlo na miliardu eur ročně (25,9 miliardy korun).

Andreas Scheuer (CSU), šéf resortu dopravy, který zatím v plnění klimatických cílů výrazně zaostává, by rád zvýšil dotace na nákup elektrických aut. Při ceně do 30.000 eur (776.000 korun), by měly namísto 2000 eur (52.000 korun) činit dvojnásobek. Ministr také počítá s tím, že by u lístků na dálkovou železniční dopravu klesla daň z přidané hodnoty z 19 na sedm procent. Obecně chce jít podle svých slov cestou ulehčování, nikoliv zákazů.

Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD) je zase pro to, aby spolková republika zavedla daň z oxidu uhličitého (CO2). Konkrétními návrhy se má v červenci zabývat takzvaný klimatický kabinet, v němž zasedají ministři, jichž se problematika týká. V září by o nich pak měl rozhodnout.

Některé opoziční strany mají ale za to, že dosavadní návrhy nestačí. Podle šéfa Levice Bernda Riexingera je potřeba přijmout mnohem zásadnější opatření. Jako příklad uvedl posunutí termínu, kdy Německo přestane používat energii z uhlí z roku 2038 na rok 2030, nebo zásadní změnu zemědělské politiky. Podobně to vidí i Zelení, podle nichž právě ministr dopravy Scheuer dosud jakoukoliv klimatickou politiku ve svém úřadu sabotoval.

To, že se v dopravě zatím prakticky vůbec nedaří snižovat emise oxidu uhličitého, dosvědčují i čísla. Zatímco v roce 1990 vyprodukoval sektor dopravy 163 milionů tun CO2, loni jich bylo pouze o milion méně.

Dokonce i mládežnická organizace pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) dnes stranu vyzvala, aby přehodnotila svůj skepticismus ohledně klimatické změny. "Vyzýváme k široké diskusi v AfD o životním prostředí a klimatické politice," napsala organizace Mladá alternativa pro Německo na facebooku. "Milujeme svou zemi a to znamená, že je důležité zachránit životní prostředí pro budoucí generace," uvedli mladí alternativci.

Reagovali tak na výsledky evropských voleb, v nichž AfD získala 11 procent hlasů, přičemž podle analýzy hlasování stranu podpořilo pouze sedm procent voličů z věkové skupiny 18-29 let, zatímco u Zelených to bylo 31 procent. Zelení v eurovolbách v Německu získali 20,5 procenta hlasů, čímž překonali své dosavadní maximum a umístili se na druhé příčce za CDU/CSU.

Celkově spolková republika plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů o zhruba 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2020 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) tento měsíc vyjádřila přesvědčení, že by Německo už mělo také hledat cesty, jak se do roku 2050 stát klimaticky zcela neutrální zemí.

---

reklama

---