Nord Stream 2 může vyvolat ekologickou katastrofu celého Baltu. Jen jinak, než bychom čekali
Někomu může vadit, že 110 milionů kubíků zemního plynu z Ruska ročně může učinit země EU závislejší na politice Moskvy. Jiní v tom vidí ústupek evropské politiky od životního prostředí, protože zemní plyn není obnovitelným zdrojem a s jeho uhlíkovou bilancí to také není valné. Další se obávají toho, že vedení nejdelšího podmořského plynovodu je po všech stránkách riskantním projektem. Ale prakticky všichni jsou překvapení poslední komplikací, která dosud víceméně poklidně čekala na dně Baltského moře. Má podobu desítek tisíc tun bomb, granátů a raket, z nichž některé nesou chemickou náplň.
S pohřbíváním chemických zbraních do Baltu začalo ještě před koncem války stopy likvidující nacistické Německo a k „úklidu“ se později připojila i Sovětská armáda. Ve velkém tak činila v roce 1948, ale epizodně ještě několikrát v letech padesátých. Samozřejmě, v režimu přísného utajení. Takže dodnes není úplně jasné, kolik a hlavně čeho na dně skončilo a stejně matoucí jsou dostupné informace o tom, kde přesně se skládky ničivého arzenálu nachází. Oficiálně je takových lokalit pět. Tehdy totiž navigace za moc nestála a s bombami a další municí si už dávno pohrály mořské proudy.
Koho by tehdy napadlo, že v hloubce až 170 metrů pod hladinou může vražedná munice ohrozit nějaký stavební projekt. Ale stalo se. Němci si tu stačili odložit okolo 69 000 tun dělostřelecké munice, z nichž některé nesly hlavice s nervovými plyny, tabunem a fosgenem. Sověti nezaostávali a pohřbili tu nejméně 15 000 tun chemických zbraní. Většinu prý neutralizovaných, bez roznětek. Že to pochopitelně nebyl šťastný nápad, je dnes jasné. Ale v čem spočívá aktuální problém? Že minimálně dva hřbitovy zbraní se nejspíš nachází na trase budovaného plynovodu Nord Stream 2.
A ten momentálně ruská stavební firma buduje spouštěním betonových patek na dno. Na kterém, čistě teoreticky, může odpočívat bomba s nervovým jedem. V takovém případě sice výbuch není pravděpodobný, ale únik toxických látek do vodního prostředí ano. Kromě akutní otravy ryb, mimochodem, zrovna uprostřed pro živobytí místních zásadního rybolovného území, může u přeživších živočichů dojít k mutacím DNA. Tak jako tak, k ekologické katastrofě dost plošných rozměrů. Dopadla by na Německo, Dánsko a Norsko.
Přitom preventivně zjistit, kde se momentálně munice nachází, není zrovna snadné. Bomby totiž leží překryté bahnitým jílem gyttja, ve kterém se ztrácí i sonarům vojenských lodí dánského námořnictva. Výstavba plynovodu kolem rizikové zóny ostrova Bornholm ale pokračuje nadále. Nejvíce proti ní vystupují ukrajinské neziskovky, které ale nejspíš nemají životní prostředí jako prioritu. Partnerské země projektu Nord Stream 2 se přitom snaží limitovat vznik vícenákladů a odmítají prodloužení trasy plynovodu mimo rizikové zóny.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Milan Milan
18.12.2019 08:43Jan Šimůnek
18.12.2019 10:12Pokud se NS II nepodaří postavit, pak jde do kopru "uhlíková neutralita" Německa (a celé EU) - ne, že by jí byla škoda.
Milan Milan
18.12.2019 18:08 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
18.12.2019 18:57Proto všechny fake-news tohoto typu.