https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nova-vyhlaska-zpresnuje-pravidla-pro-ukladani-uhynulych-zvirat-na-vlastnim-pozemku-ci-na-zvirecich-hrbitovech
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nová vyhláška zpřesňuje pravidla pro ukládání uhynulých zvířat na vlastním pozemku či na zvířecích hřbitovech

2.11.2022 14:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | George Chernilevsky / Wikimeda Commons
Nová vyhláška Ministerstva zemědělství upřesní veterinární a hygienické požadavky na ukládání uhynulých těl koňovitých (například koní a oslů) a zvířat v zájmovém chovu, včetně požadavků na zvířecí hřbitovy. Nově už například chovatelé nebudou muset místo zahrabání koňovitých na vlastním pozemku označovat, ale budou povinni vést k nim dokumentaci. Hřbitovy pro zvířata musí být oplocené. Návrh vyhlášky bude v nejbližších dnech rozeslán do meziresortního připomínkového řízení, účinnost se předpokládá od 1. července 2023. Informuje o tom Ministerstvo zemědělství.
 
„Možnost zahrabání zvířete na vlastním pozemku je pro mnohé chovatele citovou záležitostí, zejména pokud jde o šampióny nebo chovatelsky cenná zvířata. Vyhláška má stanovit jasná a splnitelná pravidla, která zajistí, aby nebylo ohroženo veřejné zdraví ani životní prostředí. Také uložit uhynulé zvíře na zvířecím hřbitově je pro mnohé lidi vhodným způsobem důstojného rozloučení se, ale i tam je nutno dodržovat přesná pravidla,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Pokud jde o koňovité, neškodné odstranění jejich kadáverů zahrabáním na vlastním pozemku už nyní povoluje veterinární zákon za souhlasu příslušné krajské veterinární správy. Nově nebudou muset chovatelé místo zahrabání označovat po dobu deseti let, jak tomu bylo dosud. Místo ale nesmí kontaminovat vodní zdroj a nesmí se nacházet v záplavovém území. Od dalšího chovu živých zvířat musí být vzdáleno nejméně 10 metrů, od vodního zdroje nejméně 200 metrů, nejméně 50 metrů od nejbližší stavby pro bydlení a nejméně 10 metrů od sousedního pozemku. Na jednom místě může být zahrabáno pouze jedno tělo koňovitého na tlecí dobu nejméně 10 let. Uhynulé savce vyžadující zvláštní péči (např. tygry) na vlastním pozemku zahrabat nelze.

Hřbitovy pro zvířata také nesmí kontaminovat vodní zdroj a nesmí zasahovat do jeho ochranného pásma, vzdálenosti od chovu zvířat, vodního zdroje či nejbližší stavby a pozemku jsou stejné jako při ukládání koňovitých. Uhynulá těla na zvířecích hřbitovech musí být ošetřena nehašeným vápnem nebo jiným desinfekčním prostředkem a zasypána vrstvou zeminy ve výši nejméně 80 cm do úrovně terénu a dalšími 10 cm nad úrovní terénu. Na jedno místo může být uloženo pouze jedno tělo na tlecí dobu nejméně 5 let, pokud nejde o uhynulá zvířata jednoho chovatele zahrabaná současně.

Chovatelé koňovitých i provozovatelé hřbitova pro zvířata musí vést záznamy, které obsahují druhy uhynulých zvířat, datum a místo jejich zahrabání, po dobu nejméně pěti let. V České republice funguje několik hřbitovů pro zvířata, ale podmínky pro zahrabávání kadáverů nebyly zatím právními předpisy stanoveny. Nová vyhláška má všem provozovatelům stanovit stejná pravidla.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

3.11.2022 08:27
V článku to zní dost dobře. Jenom mně připadá, že ta vrstva zeminy minimálně 80 centimetrů plus dalších 10 nad úroveň terénu je asi málo. Zápach při rozkladu tak velkého zvířete jako kůň se podle mne dostane ven a bude lákat hmyz i mrchožravá zvířata.
Odpovědět
AV

Andrea Vesecká

3.11.2022 15:31 Reaguje na Radim Polášek
Uvádí se, že místo musí být oploceno. Btw skoro metr zeminy nad kadaverem je dostatečné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.11.2022 09:43 Reaguje na Andrea Vesecká
Pokud bude utěsněná a udusaná. To podle mne ale definitivně ukáže praxe.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.11.2022 07:13 Reaguje na Radim Polášek
úplně stejně jako na vesnických hřbitovech, kde se stále ještě pohřbívá do země. žádného smradu jsem si nikdy nevšimnul.
samozřejmě čím hlouběji tím lépe, dvoumetrovou jámu vykope každý minibagr za chvilku.

jiná věc je, že to znamená mít pozemek jak hrom (ne zahrádku ale pastvinu), to umístění mrchoviště má podmínky, které spolehlivě zajišťují, aby někdo nezakopal koně někde na předzahrádce dva metry od sousedovy studny.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.11.2022 13:57 Reaguje na Lukas B.
Na kterém vesnickém hřbitově pochovávají půltunové nebožtíky bez rakve?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.11.2022 17:05 Reaguje na Viktor Šedivý
A jenom 80 + 10 centimetrů hluboko? Předepsaná vrstva zeminy pro člověka v rakvi je nějak 150 - 180 centimetrů. Aspoň takhle se na hřbitovech pohřbívá.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.11.2022 20:07 Reaguje na Radim Polášek
Je fakt ze dnes vetsinou mrtvi konci v krematoriu. Vykopat 150 cm hlubokou jamu v kamenitem terenu
ceskych kopcu slozenych casto ze zuly a jinych tvrdych hodnin muze byt docela problem. Jak to driv delali vlastne, kdyz hrbitov byl na kamenite strani a ne dole v naplavech potoka ci reky?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.11.2022 23:45 Reaguje na Miloš Zahradník
Tak hřbitovy nebývaly v kamenitém terénu, kde tu díru nešlo vykopat dostatečně hluboko. Tady nemáme nějaká divoký westernový americkomexický Západ. Hřbitovy taky nebývaly v náplavách potoka či řeky, kde je jednak vysoko spodní voda, jednak to bývá zátopová oblast.
To je ale planá diskuze, protože všechny tyto věci jsou jednoznačně regulovány tuším Zákonem o pohřebnictví. Už o hodně století dříve si totiž lidi všimli, že když se mrtví dostatečně nezakopou nebo když je vyplavuje voda, mohou se ty místa stát zdrojem nepříjemných nákaz.
Kromě toho kostel a k nemu přináležící hřbitov jakožto ústředí původních lidských křesťanských osad zabíral odjakživa tady u nás prestižní místo a první osídlenci na ně nešetřili kvalitní půdou. Takže bylo obvyklé, že hroby šly kopat dostatečně hluboko a v těch dírách spodní voda nebývala.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

7.11.2022 21:42 Reaguje na Radim Polášek
To byl z me strany jen zvedavy dotaz. Samozrejme vnimam, ze misto pro kostel byvalo vzdy vybirano - z hlediska viditelnosti a malebneho umisteni v krajine, velmi uvazene. Kdyz k tomu ale pripoctu jeste ten pozadavek nejmene 1.5 metru hliny bez velkych kamenu nemluve o skalnatem podkladu pod kostelem - tak to byla na znacne casti naseho uzemi docela netrivialni uloha
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.11.2022 07:59 Reaguje na Miloš Zahradník
v mém druhém domově (kde jsem náplavou) se zhruba 200 let zpívá místní tradiční varianta lidového nápěvu, a píseň vypráví o tom, jak má nebožtík u nebeské brány poškrábanou nohu, a když se ho svatej Petr zeptá, co se mu to stalo, tak nebožtík vypráví, že mu nohu poškrábaly slepice, protože u nich doma pohřbívají mělce, protože je tam příliš mnoho kamení.

teď vážně: když se kopaly základy pro kostel, tak se kameny daly stranou a použily do stavby, a přebytečnou zeminou se srovnal nějaký ten plácek u kostela, takže většina historických hřbitovů je na historických navážkách.
Odpovědět
me

meluzína

7.11.2022 11:11
... já tedy určitě nemám zájem mít někde na pozemku zakopané 600-800kg mršiny, i kdyby 2m pod zemí na velkém pozemku... Chápu ale že když umře pejsek nebo kočička, lidi chtějí mít své zvířecí přátele pohřbené s úctou a třeba i na své zahradě.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist