Nové studie zmapují místa v Praze nepřipravená na horka a sucha
Praha je podle Arniky nepřipravená na klimatickou změnu, což, jak tvrdí, dokazuje i náročná situace metropole během posledních veder. Pobyt ve městech by během horka ulehčily stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů a potoků. Dále i fontány, osázené balkony, vnitrobloky, fasády s popínavými rostlinami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. To vše by mohlo zachytávat vodu, která odpařováním ochlazuje vzduch.
Arnika v současnosti zkoumá nejproblematičtější místa i opatření, která zavádějí některé městské části. Na studiích bude spolupracovat s místními obyvateli i komunálními politiky, posloužit by měla dalším městským částem i investorům. "V současné době chybí i motivace developerů například vzájemnými dohodami o zelených opatřeních nebo efektivní dotační politikou," uvedl odborník na zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů a územní plánování Václav Orcígr z Arniky.
První studie se zabývala situací v Praze 12, kde není problém množství zeleně, je ale třeba dbát na její údržbu i systém zavlažování. Radnice proto začala budovat nádrže na zachytávání dešťové vody ve veřejném rekreačním areálu nebo na sběrném dvoře, začala méně sekat trávníky a vysazovat luční trávníky pro zadržování vody. Studii je možné vidět na internetu.
Praha 12 také pořídila kompostéry k rodinným domům a na sídliště. "Kompostování je jednou z našich cest, jak bojovat proti suchu. Dodání organického humusu městské zeleni napomůže ve schopnosti zachytávat vodu a přežít. Navíc bioodpad v sobě obsahuje značné množství vlhkosti, která je nyní nesmyslně svážena auty do spalovny," sdělila bioložka Veronika Oušková.
reklama
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
Praha osazuje vodohospodářské objekty fotovoltaikou, první je v Modřanech
V Průhonickém parku začíná na Velký pátek hlavní návštěvnická sezona