Nové studie zmapují místa v Praze nepřipravená na horka a sucha
Praha je podle Arniky nepřipravená na klimatickou změnu, což, jak tvrdí, dokazuje i náročná situace metropole během posledních veder. Pobyt ve městech by během horka ulehčily stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů a potoků. Dále i fontány, osázené balkony, vnitrobloky, fasády s popínavými rostlinami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. To vše by mohlo zachytávat vodu, která odpařováním ochlazuje vzduch.
Arnika v současnosti zkoumá nejproblematičtější místa i opatření, která zavádějí některé městské části. Na studiích bude spolupracovat s místními obyvateli i komunálními politiky, posloužit by měla dalším městským částem i investorům. "V současné době chybí i motivace developerů například vzájemnými dohodami o zelených opatřeních nebo efektivní dotační politikou," uvedl odborník na zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů a územní plánování Václav Orcígr z Arniky.
První studie se zabývala situací v Praze 12, kde není problém množství zeleně, je ale třeba dbát na její údržbu i systém zavlažování. Radnice proto začala budovat nádrže na zachytávání dešťové vody ve veřejném rekreačním areálu nebo na sběrném dvoře, začala méně sekat trávníky a vysazovat luční trávníky pro zadržování vody. Studii je možné vidět na internetu.
Praha 12 také pořídila kompostéry k rodinným domům a na sídliště. "Kompostování je jednou z našich cest, jak bojovat proti suchu. Dodání organického humusu městské zeleni napomůže ve schopnosti zachytávat vodu a přežít. Navíc bioodpad v sobě obsahuje značné množství vlhkosti, která je nyní nesmyslně svážena auty do spalovny," sdělila bioložka Veronika Oušková.
reklama
Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 42,8 milionu korun, více než letos
Trojský kanál se začne 27. listopadu vypouštět. Staví tam uzávěru proti povodním
Praha dá příští rok do vodohospodářské infrastruktury přes 3,33 miliardy korun