https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nove-zelene-budovy-nejsou-resenim.lepsi-je-regenerovat-ty-stare-tvrdi-charles-gillott
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nové zelené budovy nejsou řešením. Lepší je regenerovat ty staré, tvrdí Charles Gillott

23.11.2021 16:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Žádná, byť sebevíce udržitelná, energeticky maximálně efektivní a přitom nízkouhlíková realizovaná novostavba není „eko“, protože její vznik se pojí se spotřebou materiálu, produkcí odpadů a emisí.
Žádná, byť sebevíce udržitelná, energeticky maximálně efektivní a přitom nízkouhlíková realizovaná novostavba není „eko“, protože její vznik se pojí se spotřebou materiálu, produkcí odpadů a emisí.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Stavebnictví je celosvětově sektorem, který sice jde s dobou, ale přesto pořád zaostává. Po stránce produkovaných emisí skleníkových plynů, úhrnem spotřeby materiálu a produkce odpadů patří mezi ty největší znečišťovatele. Jak je to možné, když je dnes ekologické stavebnictví v centru pozornosti?
 

Například ve Velké Británii je stavební činnost odpovědná za 62 % veškerého produkovaného odpadu a 38 % celonárodních emisí a podobné hodnoty jsou vlastní ostatním zemím Evropy. Přitom zrovna britské stavitele nemůžeme nařknout z nečinnosti: přívlastek eko nebo nízkouhlíkový zaznívá v názvu většiny aktuálních realizací. Ostatně, certifikát BREEAM, hodnotící u současných projektů udržitelnost a vztah k životnímu prostředí, tu nyní drží 540 000 budov. Dá se říct, že jiné stavby než ty udržitelné, se tu dnes skoro ani nestaví. Tak proč tu emise a odpady ze stavebnictví dál neutěšeně přibývají?

Je to prosté: v principu totiž žádná, byť sebevíce udržitelná, energeticky maximálně efektivní a přitom nízkouhlíková realizovaná novostavba není „eko“, protože její vznik se pojí se spotřebou materiálu, produkcí odpadů a emisí.

Nálepky udržitelnosti nám nepomáhají

Celý formát certifikace zelených budov totiž vychází jen z provozního stavu hotového objektu. Toho, jak tu funguje osvětlení, vytápění, izolace, elektrické spotřebiče, spotřeba a zadržování, čištění vody. „Znamená to, že když je v projektu dobře vyřešena tepelná izolace, objekt má kvalitní vytápění, solární panel na střeše a úspornou žárovku uvnitř, automaticky dostane nálepku udržitelnosti,“ říká Charles Gillott, inženýr staveb z Univerzity v Sheffieldu. „Ovšem bez ohledu na to, zda proces stavby byl šetrný k životnímu prostředí a zda stavba samotná byla nezbytná.“

Co víc, nové projekty staveb mohou snadno nasbírat laciné body pro ekologická hodnocení, když do sebe začlení například stojany pro jízdní kola, pochozí střešní terasu pokrytou vegetací anebo dobíjecí porty pro elektromobily. „Bez ohledu na to, jestli je někdy bude někdo využívat a zda jsou pro řešený objekt skutečně podstatné,“ dodává Gillott.

Uhlík vyprodukovaný ke stavbě tvoří u novostavby až 70 % její celkové uhlíkové bilance, během celé její existence.
Uhlík vyprodukovaný ke stavbě tvoří u novostavby až 70 % její celkové uhlíkové bilance, během celé její existence.

To, co v debatě o udržitelnosti stavebnictví není moc slyšet, jsou kritické hlasy upozorňující na přehlížené emise tzv. vtěleného uhlíku (embodied carbon). Tedy emise, jež v podstatě předcházely vzniku stavby, stavebnímu materiálu. A jsou v ní přitom trvale zapracované. Jinými slovy: emise, spotřeba materiálu ani objem produkovaných odpadů stavebnictvím nemohou klesat, pokud budeme koukat jen na stav po vlastní realizaci. Je to o bodu, jež jsme si zvolili jako start našich výpočtů. Bodu, od kterého počítáme jen to dobré, a přitom všechno před ním nás vlastně nezajímá. Protože budova je „udržitelná“.

Šetřit na počátku, nebo šetřit napodruhé?

Vtělený uhlík přitom tvoří u novostavby až 70 % její celkové uhlíkové bilance, během celé její existence. Jsou to emise spojené s těžbou a zpracováním surovin na stavební materiál, jeho přeprava na místo stavby, provoz těžké stavební techniky, demolice předchozí budovy na dané parcele. Dobrá polovina veškerých emisí a odpadů, spojená se stavbou, vznikne ještě před tím, než v ní začnou žít nebo pracovat první obyvatelé.

Jak pro perspektivu uvádí Gillott: administrativní budova pro 750 úředníků nebo zaměstnanců korporátu „přijde“ v průměru vtěleného uhlíku zhruba na 10 000 tun. „To je jako 11 000 transatlantických letů nebo 48 milionů kilometrů najetých v autě s dieselovým motorem.“ Za zoufalé pak považuje, když se (britská) vláda snaží o regulaci faktorů provozní bilance budov (činí tak už od 60. let minulého století), ale přitom ignoruje problematiku vtěleného uhlíku, jež vzniku staveb předchází. To kolik vrstev zaizolovaného skla máte v oknech anebo jestli svítíte LED zářivkami, totiž dělá necelá procenta a promile celkové uhlíkové bilance, zatímco dvoutřetinový díl problému je neřešenou oblastí.

Je nějaká šance na změnu a zlepšení? Ano, teoreticky

Britská vláda pod vlivem silných dojmů a závazků z klimatického summitu v Glasgow oprášila strategii, jež v podobě návrhu od Rady pro zelené budovy (GBC) ležela na stole skutečně dlouho. Jmenuje se Build Back Greener a ve své podstatě vystavuje stopku novým eko a nízkouhlíkovým stavebním realizacím. Že to zní trochu protimyslně? Pozastavení nových stavebních projektů je naštěstí jen první polovinou strategie: druhá část totiž počítá s ekologickou přestavbou, úpravou objektů již existujících. Tedy nestavět nové "eko" objekty (a tím neúměrně zvyšovat onen vtělený uhlík), ale raději se postarat o funkční adaptaci již stávajících staveb. Jejich regenerace je účelnější, protože šetří emise provozní a zároveň výrazně nepodněcuje nárůst emisí vtělených. Stavba je koneckonců už totiž hotová.

Přestavby jsou účelnější, protože šetří emise provozní a zároveň výrazně nepodněcuje nárůst emisí vtělených. Stavba je koneckonců už totiž hotová.
Přestavby jsou účelnější, protože šetří emise provozní a zároveň výrazně nepodněcuje nárůst emisí vtělených. Stavba je koneckonců už totiž hotová.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Nadšení z takového přístupu má ale své hranice. Z principu jsou proti totiž všichni klíčoví hráči: při pokusu o regeneraci stávajících objektů namísto budování novostaveb budou o zakázky částečně ochuzeni výrobci a dodavatelé stavebního materiálu, stavební společnosti soustředící se na komplexní realizace, developeři nové stavby financující, bankovní instituce a nakonec i firmy, které se chtějí zabydlet v novém. V současnosti jsou navíc pravidla nastavena jednoznačně pro podporu vzniku nových eko staveb, než realizaci stavebních úprav. Nové projekty totiž podléhají nulovému zdanění DPH.

„Musíme přestat bourat staré budovy a nahrazovat je novými,“ uzavírá Gillett. „Namísto toho bychom měli zužitkovat vtělený uhlík staveb již existujících, tedy emise, které jsme vyprodukovali v minulosti, abychom se vyhnuli dalším emisím v budoucnosti.“

Žárovkami stavbu ekologičtější neučiníme

Jedna paleta pálených cihel, metr krychlový praktického staviva, v sobě nese přibližně 375 kg CO2. Je v tom započítána extrakce materiálu, zpracování, úprava, vypálení. Kubík stavebního betonu v sobě pak nese 3507 kg CO2. Skoro desetkrát víc. Typický anglický domek z předměstí (do patra, s třemi ložnicemi), vystavěný na betonových základech z cihel, nese 7 tun CO2 jen ve svých zdech. Dalších 19 tun CO2 je v základech, a o dalších tunách rozhodne provedení střešní krytiny, fasády, zateplení. V lepším případě je tedy dům obdařen dluhem 30 tun CO2 ještě před tím, než se do něj nastěhují první obyvatelé. Běžná 25W žárovka totiž ročně vyprodukuje přes 10 kg CO2, zatímco LED žárovka pouze 1,26 kg. Jak dlouho by asi trvalo v takovém typickém obydlí srovnat dluh vtělených emisí tím, že je budeme řešit provozní bilancí a ekologickým osvětlením?


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ad

23.11.2021 13:21
Podobné jako s automobily. Pokud jezdím málo nenechám si vyrábět elektro auto, které má větší výrobní stopu než auto klasické (kvůli baterii?). Ale pokud už nemohu využívat hromadnou dopravu, tak si pořídím ojeté auto pro ježdění na krátkou vzdálenost.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.11.2021 09:04
Jistě dobrá článek k zamyšlení.

V článku se ale v podstatě zapomnělo na uhlíkovou stopu vytápění, což je ve Velké Británii značná položka, protože tak jsou domky nemožně tepelně zaizolované. Každopádně je ve Velké Británii velmi vlídné klima bez mrazů a kdyby se dům opravdu pořádně při rekonstrukci zateplil, nemuselo by se v něm vůbec topit. To si, myslím, zaslouží důkladný výzkum, zda a za jakou cenu je toto možné dosáhnout.

Je samozřejmě otázka, zda 100-letý dům není natolik zchátralý a nevyhovující současným a budoucím požadavkům, že je opravdu lepší ho zbourat než rekonstruovat na polouspokojující stav.

Takže to doporučení z článku nelze rozhodně brát obecně.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist