https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/novy-majitel-aera-uz-ve-vodochodech-neplanuje-mezinarodni-letiste
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nový majitel Aera už ve Vodochodech neplánuje mezinárodní letiště Aktualizováno

29.11.2021 16:28 | ODOLENA VODA (ČTK)
Nový majitel výrobce letecké techniky Aero Vodochody nepočítá s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu. Letiště bude sloužit hlavně pro firemní potřeby. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Aera Vodochody Tobiáš Tvrdík. Vytvořit ve Vodochodech mezinárodní letiště, které by mohlo konkurovat Ruzyni, plánoval předchozí majitel Aera, investiční skupina Penta. Okolní obce, které proti záměru protestovaly, výsledek přivítaly.
 

Majitelem Aera Vodochody je od září společnost HSC Aerojet, v níž má většinu maďarský finančník Szalay-Bobrovniczky. Menší podíl vlastní česká skupina Omnipol. "Po změně majitelů Aera Vodochody se s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu už nepočítá. Noví vlastníci společnosti jsou přesvědčení, že letiště ve Vodochodech má sloužit zejména potřebám Aera," uvedl Tvrdík.

Aero Vodochody podle mluvčího využívá letiště pro lety při vývoji letounů a k zalétávaní letadel po generálních opravách. Na letišti také působí letecké školy a využívají ho privátní provozovatelé letadel.

Letiště Vodochody před osmi lety získalo od ministerstva životního prostředí kladný posudek dopadu svého rozšíření na životní prostředí. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí pak ministerstvo své stanovisko zrušilo. Letiště ovšem zrušení souhlasu napadlo žalobou a po zásahu justice se platnost kladného posudku v létě 2017 obnovila. Penta jako investor projektu tehdy plánovala dokončit rozšíření letiště do sedmi let.

Stížnost 12 středočeských obcí proti obnovené platnosti kladného posudku odmítl Ústavní soud. Stížností obcí se předloni odmítl zabývat Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Podle dokumentu zveřejněného v informačním systému EIA platnost posudku uplynula v pátek 26. listopadu.

Starosta Veltrus Filip Volák (Pro Veltrusy) přivítal, že se letiště nebude rozšiřovat. "Naše území je tak zatížené dopravou a průmyslem, že je to jedině dobře. A protože jsme už půl století spjatí s intenzivním chemickým průmyslem a rafinérií, tak si nemyslím, že by to bylo v dnešní době úplně bezpečné a strategické tady pár kilometrů od druhé nejvýznamnější rafinérie v republice zakládat velké letiště," řekl dnes Volák ČTK. Kromě Veltrus v minulosti proti záměru protestovaly i další okolní obce, společně založily iniciativu Stop letišti Vodochody.

Letiště mělo podle plánů Penty odbavovat ročně až 3,5 milionu cestujících hlavně na linkách nízkonákladových aerolinií a při nepravidelných a soukromých letech. Investor chtěl na rozšíření vynaložit asi tři miliardy korun.

O rozšíření letiště ve Vodochodech se diskutovalo 16 let

Červenec 2005 - V tisku se objevily informace o tom, že Aero Vodochody, tehdy vlastněné státem, plánuje na továrním aerodromu otevřít mezinárodní veřejné letiště.

14. března 2006 - Starostové 11 obcí v blízkosti Aera odmítli záměr přeměnit tovární přistávací plochu na letiště.

25. října 2006 - Vláda prodala Aero Vodochody včetně letiště firmě Oakfield z investiční skupiny Penta.

13. ledna 2010 - Letiště představilo plány rozšíření, ročně by mělo odbavit 3,5 milionu cestujících (asi čtvrtina provozu v Ruzyni). Na plány reagovaly okolní obce řadou referend.

9. listopadu 2010 - Letiště předložilo ministerstvu životního prostředí (MŽP) novou dokumentaci k posouzení dopadů na životní prostředí (EIA). Projekt nepočítal s nočním provozem, změnily se koridory a firma slíbila napojení na dálnici. Obce plán odmítly.

9. února 2011 - MŽP vrátilo letišti materiál k dopracování.

7. září 2011 - Letiště v přepracované studii EIA nabídlo lidem v okolí kompenzace. Měl se zřídit speciální účet, na který by se poukazovaly peníze, jimiž by disponovaly obce.

26. září 2011 - Starostové 15 obcí zapojených do iniciativy Stop Letišti Vodochody odmítli návrh na finanční kompenzace.

10. října 2011 - Středočeský kraj souhlasil s dostavbou. Požadoval ale zohlednění připomínek obcí. Později kraj názor změnil a v létě 2013 začal s obcemi spolupracovat v boji proti rozšíření letiště.

18. listopadu 2011 - MŽP oznámilo, že se k přepracované verzi studie EIA sešlo na 2000 připomínek. Ministerstvo si pro jejich zpracování nechalo vypracovat nezávislý oponentní posudek.

16. května 2013 - Projekt letiště získal kladný posudek vlivu na životní prostředí. Zástupci obcí oznámili, že pokud MŽP vydá souhlas se stavbou, obrátí se na soud.

29. října 2013 - MŽP souhlasilo se vznikem letiště. V rámci řízení EIA si ale vymínilo 124 podmínek. Iniciativa Stop Letišti Vodochody oznámila, že navrhne zrušení kladného stanoviska k EIA.

28. dubna 2014 - MŽP začalo prověřovat, zda dřívější souhlasné stanovisko s EIA netrpí závažnými právními vadami.

13. června 2014 - MŽP zrušilo kladný ekologický posudek.

27. června 2014 - Letiště podalo vůči usnesení MŽP rozklad.

19. září 2014 - Rozkladová komise doporučila ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), aby potvrdil zrušení ekologického posudku na rozšíření Letiště Vodochody.

29. října 2014 - MŽP potvrdilo zrušení ekologického posudku.

19. prosince 2014 - Deník E15 uvedl, že Letiště Vodochody žaluje MŽP kvůli tomu, že zrušilo posudek k rozšíření letiště.

19. ledna 2015 - Pražský městský soud se odmítl zabývat žalobou Letiště Vodochody na MŽP. Letiště následně koncem ledna podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

7. května 2015 - NSS nařídil Městskému soudu v Praze, aby se zabýval žalobou Letiště Vodochody na postup MŽP.

15. prosince 2015 - Pražský městský soud vrátil Letišti Vodochody kladný posudek vlivu na životní prostředí EIA.

17. prosince 2015 - Sdružení Stop Letišti Vodochody oznámilo, že obce se budou rozšíření letiště bránit kasační stížností.

15. března 2016 - Letiště Vodochody oznámilo, že bude podle prosincového rozsudku pokračovat v přípravách rozšíření. Platí tak původní souhlasný posudek k vlivu na životní prostředí.

29. března 2016 - MŽP podalo kasační stížnost proti rozsudku umožňujícímu rozšíření letiště. Kasační stížnost podalo také Sdružení Stop Letišti Vodochody, ve kterém je 15 obcí.

11. května 2016 - NSS v Brně odmítl kasační stížnost obcí.

23. června 2016 - Ministr Brabec rozhodl, že MŽP opět projedná posudek vlivu na životní prostředí pro rozšíření letiště.

4. listopadu 2016 - Úřad pro civilní letectví okolo letiště vytvořil ochranné hlukové pásmo, ve kterém se už nebudou moci stavět domy.

20. února 2017 - Hospodářské noviny napsaly, že soud ochranné hlukové pásmo zrušil. Na soud se obrátili starostové okolních obcí.

8. března 2017 - NSS zamítl kasační stížnost MŽP proti rozsudku, který umožňuje rozšíření letiště. Přípravy na rozšíření tak pokračují.

26. května 2017 - MŽP zastavilo přezkumné řízení u posudku vlivu na životní prostředí pro rozšíření letiště Vodochody. Kladné stanovisko z roku 2013 je tak platné.

17. ledna 2018 - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost 12 středočeských obcí, které se dlouhodobě staví proti rozšíření Letiště Vodochody.

26. února 2019 - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se odmítl zabývat stížností středočeských obcí, které se dlouhodobě staví proti rozšíření Letiště Vodochody.

30. září 2021 - Dokončen byl prodej Aera Vodochody. Nově patří společnosti HSC Aerojet, v níž má většinu maďarský finančník Szalay-Bobrovniczky. Menší podíl vlastní česká skupina Omnipol. Součástí prodeje bylo i letiště Vodochody

29. listopadu 2021 - Mluvčí Aera Vodochody Tobiáš Tvrdík na dotaz ČTK uvedl, že nový majitel Aera Vodochody nepočítá s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu. Letiště bude sloužit hlavně pro firemní potřeby.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

29.11.2021 22:16
Škoda, Ruzyně by nutně potřebovala konkurenci.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.11.2021 22:22 Reaguje na
Smrad, kravál, znečištění spodních vod, zabetonované hektary zemědělské půdy. To fakt potřebujeme?
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.11.2021 08:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
ono to tam teď není zabetonované? to asi doma na kredenci máme každej trochu jinej globus. na tom mém vidím půltřetího kilometru ranveje. podobně jako na jistém jihomoravském mezinárodním letišti.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2021 09:59 Reaguje na Lukas B.
A Vy si myslíte, že pokud by se změnil status tohoto letiště na mezinárodní, vystačilo by si se současnými parametry? A zkuste mi vysvětlit jednu věc. Když už jste zmínil jisté jihomoravské letiště, tak na co takový krcálek jako Česká republika potřebuje tolik mezinárodních letišť? Je to podobné megalomanství jako když tady jistá skupina politiků chtěla prosadit DOL.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.11.2021 11:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
s ranvejí by si letiště vystačilo. možná by potřebovalo hektar či dva parkovací plochy pro letadla a asi nějakou tu odbavovací halu kombinovanou s parkovacím domem.
pravý důvod útlumu aktivity je ten, že se z netržních důvodů létá méně než před pár lety, a není tedy poptávka. jestli se létání oživí, zase se projekt letiště probudí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2021 14:29 Reaguje na Lukas B.
Česká republika má 78 tisíc čtverečních kilometrů a šest mezinárodních letišť. I těch šest je podle mě moc. Lepší by bylo míň těchto letišť a kvalitnější pozemní doprava k nim. Náš stát je fakt krcálek na to, aby tu za každým rohem bylo mezinárodní letiště. Kromě toho nové letiště nutně odebere část pasažérů těm ostatním, čímž se jim sníží tržby. A o to jde taky.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.11.2021 14:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
město velikosti prahy by mělo mít dvě letiště dostupná příměstskou dopravou do třičtvrtěhodiny z centra (jako pražan považuji druhé letiště za menší zlo než periody startování a přistávání nad centrem při údržbě té jediné ruzyňské pořádné ranveje). a pak by se tu a tam rozházená po republice šikla nějaká ta charterová minimalistická letiště na pár letadel denně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.11.2021 15:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
ČR by se potřebovala především napojit na evropský systém rychlostních železnic, tudy vede cesta, létání po Evropě je nacypa už dnes a bude se to jen zhoršovat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.12.2021 10:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Na to se vyloženě těším ... myslím na to projednávání trasy VTR. Když vidím, jak se to daří třeba u takového Pražského okruhu ... :-).

O financování ani nemluvím ...
Odpovědět
ig

30.11.2021 14:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nějaké stavby by tam jistě byly, ale šlo by o low-cost letiště. Vždycky po něčem takovém zatoužím, když na Ruzyni dojde na místní taxikáře nebo platby za parkování :-)
Odpovědět
ig

30.11.2021 09:06
Vy byste chtěl místo čistého povrchu z nejlepšího portlandského cementu jakousi uprášenou a mazlavou hlínu?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2021 10:07 Reaguje na
Protože mám rád svěží zelenou barvu, mám s tím betonem trochu problém. Bude ho třeba každý rok znova natírat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist