https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/o-degradaci-zemedelske-pudy-se-vi-roky.-cesta-k-naprave-je-znama.-co-brani-se-po-ni-vydat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

O degradaci zemědělské půdy se ví roky. Cesta k nápravě je známá. Co brání se po ní vydat?

28.1.2019 10:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zemědělství u nás výrazně stojí na velkopodnicích. Ilustrační snímek.
Zemědělství u nás výrazně stojí na velkopodnicích. Ilustrační snímek.
V České republice dochází k masivní degradaci půdy. A závažnost problému rychle narůstá. „Denně nám ubývá 12–15 ha půdy,“ uvádí pedolog Bořivoj Šarapatka. Zemědělská půda se ochuzuje o ornici – nejúrodnější část, která umožňuje pěstování plodin. O problému se podle odborníků mluví zhruba 20 let. A řešení, která je potřeba provést, jsou známá. Jen jsou nedosažitelná. Co tedy brání ochraně zemědělské půdy?
 

Právě nad touto otázkou se sešli odborníci na ochranu půdy na semináři Co brání udržitelnému zacházení s půdou? pořádaném Společností pro trvale udržitelný život v lednu v Praze.

Debata nastínila takovýto motiv. Zemědělství u nás výrazně stojí na velkopodnicích, jejichž primárním cílem je vytvářením zisku. Agrobyznys, chcete-li. Pokud opatření, která vedou k udržitelnému hospodaření s půdou, nezvyšují zisk, nemají velkopodniky žádnou motivaci je realizovat. Nicméně půda je základním přírodním bohatstvím naší země, a stát by měl zajistit její dostatečnou ochranu. Zatím se mu to ale nedaří.

Právní ochranu půdy vymezuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Ten spadá pod ministerstvo životního prostředí. Nicméně nástroje, kterými se zemědělská půda chrání, jsou v kompetenci ministerstva zemědělství. Příkladem, jak toto rozdělení působnosti funguje, může být projednávání tzv. protierozní vyhlášky.

Prováděcí vyhláška k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, tzv. protierozní vyhláška, má dát zemědělcům návod, jak při hospodaření chránit půdu před erozí. Nabízí se celá řada opatření: zmenšit pole, vysadit remízky, aleje, budovat meze a tůně, správné osevní postupy atd.

Vyhláška by měla přinést zásadní změnu v tom, že bude vymahatelná. Původně měla začít platit v červenci 2017, poté v červenci 2018, pak se jednalo o začátku roku 2019. Dosud ale není hotová a zdá se, že se její přijetí zaseklo.

Ministerstvem životního prostředí připravená protierozní vyhláška byla založena na využití aplikace Protierozní kalkulačka, kterou společně vyvinulo ministerstvo zemědělství a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd. Nicméně ministerstvo zemědělství chce, aby protierozní kalkulačka byla jen dobrovolný nástroj a vyhláška na něm nestála. Podle Lindy Stuchlíkové z ministerstva životního prostředí bez kalkulačky nedává vyhláška zamýšlený smysl. Podle ní by měla smysl, aby vyhláška byla přijata v původní podobě, nebo vůbec.

Půdu je potřeba chránit.
Půdu je potřeba chránit.

Někteří zemědělci vidí očekávání vkládaná do protierozní vyhlášky jako přehnaná. Patří mezi ně Daniel Pitek, sedlák hospodařící pod Milešovkou. Pitek pro srovnání připomíná dotace na tzv. greeningová (ozeleňovací) opatření. Ta měla přinést zemědělcům pozitivní motivaci – finanční podporu, když budou v krajině vysazovat potřebné zelené pásy, stromy a dalším způsobem ozeleňovat krajinu. „Na krajině se po čtyřech letech greening nijak neprojevil,“ říká Pitek a účinek dotací hodnotí jako mizivý.

Fragmentace ve vlastnictví půdy

Pokud se podíváme na půdu jako na majetek, uvidíme toto: v České republice je jedna z největších fragmentací ve vlastnictví půdy v Evropě. Většina zemědělské půdy, na které se hospodaří, je pronajatá. V roce 2013 byl podíl vlastní půdy oproti najaté 25,7 %. Pozemky, navrácené v restitucích potomkům původních hospodářů, byly většinou příliš malé na to, aby je bylo možné rentabilně obdělávat. Restituované parcely byly navíc často součástí velkých celků a neumožňovaly, aby je nový majitel obhospodařoval samostatně. Lepším řešením tedy bylo pronajmout je zemědělskému podniku.

Česká republika má pak i další prvenství v Evropě. „Kvůli intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v ČR největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze jen podporuje. Navíc byly při scelování pozemků ve velkém rušeny hydrografické a další krajinné prvky, docházelo k rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidaci rozptýlené zeleně, které zrychlenou erozi účinně omezovaly,“ uvádí se na webu ministerstva zemědělství.

Velké zemědělské podniky

Na 65 % zemědělské půdy hospodaří podle dat Českého statistického úřadu velké zemědělské podniky. Velké lány se obhospodařují velkými zemědělskými stroji, pro něž jsou meze, remízky a polní cesty překážkou – právě z toho důvodu byly v minulosti rozorány.

Problém je, že v měřítku velkého hospodářství se ztrácí i zájem o krajinu. „Zemědělec musí být s krajinou sžitý, aby věděl, kde udělat rybník, alej, remízek,“ poukázal na důsledky, které tento stav pro krajinu má, Tomáš Hodek z organizace Ekodomov, která se zabývá ochranou půdy. „Manažerovi z Ostravy je jedno, jak se hospodaří na jeho pozemcích u České lípy,“ doplňuje ho Daniel Pitek.

Podle Pitka jsou u nás pravidla nastavená tak, aby mohli hospodařit především ti, kteří hospodaří velkoplošným způsobem. To by se ale mohlo změnit.

Zastropování dotací

Evropská komise navrhuje zavést maximální limit pro přímé platby zemědělcům, tzv. zastropování dotací. Dosud se vyplácí podpora na plochu, tzn. čím větší plocha, tím větší finanční podpora. Reforma společné zemědělské politiky po roce 2020 ale navrhuje zavést maximální příspěvek 100 000 EUR pro jednu farmu. Česká republika se postavila proti tomuto návrhu, a nadále usiluje o to, aby zastropování dotací v Evropě neprošlo.

„Vzhledem ke střetu zájmů, v jakém vláda a také sněmovní výbor pro zemědělství jsou, není překvapením, že je zastropování přímých plateb blokováno,“ komentoval postoj vlády místopředseda Pirátů Radek Holomčík. „Tento přístup je u nás bohužel dlouhodobý, trvající déle než jedno funkční období. Je důkazem, že česká zemědělská politika je pod vlivem zájmových skupin, které na současném stavu nejvíce profitují.“

Debata o nové evropské zemědělské politice otevřela diskuzi o tom, zda by měli být podporováni všichni zemědělci, nebo jen ti, kteří dělají veřejnou službu – např. snižují vodní a větrnou erozi, předcházejí nadměrnému utužování půdy, používají postupy přispívající k zadržování vody v krajině nebo realizují adaptační opatření ve vztahu ke změně klimatu.

Vodní eroze unáší ornici z pole.
Vodní eroze unáší ornici z pole.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

V debatě stojí na jedné straně rodinné farmy a sedláci, kteří by změnu financování uvítali, a na druhé straně velké agrární podniky, které argumentují tím, že oni zajišťují většinu produkce potravin a že podporu potřebují, aby byli v rámci jednotného evropského trhu konkurenceschopní.

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana zatím není jasné, zda EU stihne nastavit nová pravidla zemědělské politiky do května letošního roku, kdy budou volby do europarlamentu. Pokud ne, mohlo by nastat několikaleté přechodné období, kdy by se evropské dotace vyplácely za současných podmínek.

Dobré příklady

Bez ohledu na to, jaká je a bude zemědělská politika na evropské a státní úrovni, můžeme v ČR najít příklady dobré zemědělské praxe již dnes. Ministerstvo zemědělství podporuje tzv. demonstrační farmy, které hospodaří udržitelně, inovativně a své zkušenosti předávají dál. Asociace soukromého zemědělství chce inspirovat příklady dobré praxe v programu Pestrá krajina.

Na Broumovsku vznikl projekt, v jehož centru je zadržování vody v území. Jeho primárním záměrem je ukázat, že je možné se vypořádat s vysušováním krajiny v souvislosti s probíhající klimatickou změnou. Výsledkem by měly být lepší podmínky pro zemědělství, hospodářskou i divokou zvěř, větší zásoba podzemní vody a omezení povodní z přívalových srážek a půdní eroze.

Voda se do krajiny Zdoňovska vrátila díky mokřadům, novým tůním a rybníčkům, dělání meandrů u řek a napravování nevhodných melioračních opatření. „Jelikož podobný projekt v ČR neexistuje, měl by posloužit zároveň jako model pro celou republiku i EU. Naše know-how je zcela ojedinělé tím, že bude moci být zhlédnuto přímo v terénu,“ říká Jiří Malík ze spolku Živá voda. „Po dokončení práce bychom projekt v elektronické podobě předali k volnému využití a zdarma zastupitelům měst, občanům a všem místně příslušným úřadům či školám."

Témata ochrany půdy a vody v krajině jsou silně propojená. Je to dobře především pro půdu. „Zjistili jsme, že půda není pro lidi téma. Museli jsme se k půdě dostat přes vodu,“ vysvětluje Tomáš Hodek z organizace Ekodomov, jak hledali veřejnou podporu pro projekt na ochranu půdy. Nakonec jej pojmenovali Voda pro každého. A podařilo se. Pro společné prohlášení získali podporu vědců napříč obory, odborné veřejnosti i politiků, včetně pracovníků ministerstva zemědělství.

Společné prohlášení odborníků k péči o půdu a vodní zdroje


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

28.1.2019 08:30
Dokud tady na nejvyšších politických místech budou lidé co pracují v agrobyznisu a pro které je zisk na prvním místě,tak se tady žádný ozdravný program který by pomohl chránit půdu neprosadí.Vyhnat všechny ty Babiše,Tomany a další nenažrance.Ono vůbec voličům ANO nedochází,že díky jim jsou potraviny čím dál dražší.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.1.2019 11:04 Reaguje na Václav Kain
Paní Zdeňka Kovaříková zjevně nechce poukázat na ty, kteří lobbují ve prospěch agrárních velkokomplexů. Takže článek o tom, že v noci je tma, a během tmy není světlo, a když neprší - nezmoknem.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

28.1.2019 10:57
K článku netřeba nic dodávat-perfektně napsaný . Jasně ukazuje , kde je schovaný kostlivec ve skříni.
Měl jsem tu čest seznámit se s prof. Šarapatkou i p.Pitkem. První to dělá dobře hlavou, druhý neméně dobře rukama.
Stav půdy v mé lokalitě, roztříštěná vlastnická držba, jeden velký nájemce (Mespol Medlov) je strašný. Půda bez organiky, zhutnělá ,vodu nezadržující, navíc z minulosti "obšťastněná" melioracemi a dá se říct bez půdního života. Zato silně dotovaná průmyslovými hnojivy a pesticidy. Řepka,kukuřice,obilí .
Přístup MŽP byl sympatický - nedodržuješ zásady protierozní vyhlášky - budeš krácen na dotacích.
Přístup MZe - dobrovolná akceptace vyhlášky - je k smíchu ,spíše bych to nazval sabotáží.

Pokud se budou pánové ještě pár let dohadovat, půda zkolabuje= zůstane mrtvá hmota- a co potom ?
Odpovědět
VK

Václav Kain

28.1.2019 13:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere myslíte si,že ti kteří tady drancují půdu si z toho dělají těžkou hlavu?Ani náhodou.Je
jim to jedno,hlavně že bobtná konto.Podívejte se jak se Babiš brání aby nepřišel o dotace.Ale on ty dotace neinvestuje tam, kam by měl.On díky dotacím expanduje do dalších odvětví.Už se bojím otevřít konzervu aby na mě nevykoukl Babiš.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.1.2019 21:23 Reaguje na Václav Kain
Obávám se až ta půda zkolabuje, tak si ti pánové, kteří o tom rozhodují, si nechají vyplatit finanční kompenzaci ze státního rozpočtu. To aby mohli snáze expandovat do jiných odvětví.
Třeba se někteří z nich zaměří na rekultivaci půd, které předtím znehodnotily.
Odpovědět
RN

Radek Novák

28.1.2019 16:58
Takže když zdědím 10ha polí jako typický český vlastník tak můžu: 1)myslet si že mě uživí a zkusit hospodařit, 2) brát nájem 30tis/r, 3) prodat za 2,5mil, nebo 4) dva roky běhat po úřadech že tam chci udělat rybník..., mokřad alej atd. Var. 1 je bláznovství, a var 4? Když si každý odpoví sám za sebe...? Ta mantra o velkopodnicích, když malí farmáři mají půdní bloky stejně veliké jen jich mají míň? Stroje používají stejné rovněž dávky hnojiva a postřiků. Že by někoho netrápil pokles půdní úrodnosti? Vždyť od té se odvíjí i ten zatracovaný zisk každého! hospodáře. To je jako říct velká továrna kašle na své stroje(údržbu) ta si koupí jiné.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.1.2019 21:27 Reaguje na Radek Novák
Takto bohužel uvažuje mnoho dalších vlastníků půdy a někteří z nich jsou "naočkovaní" od velkokolchozníků. V podstatě jim moc nezáleží na tom, co se půdou děje, hlavně že dostanou peníze.
Situace je složitější existují i jiné cesty k dosažení bodu 1 nebo 4.

Co se týká poklesu půdní úrodnosti, tak jsem se k tomu vyjádřil v příspěvku na vámi.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.1.2019 21:41 Reaguje na Radek Novák
Zas abych vám jen nekřivdil. Ne každý vlastník (respektive málokterý) se chce zabývat zemědělstvím nebo krajinotvornou. Zvláště pokud má půdu mimo místo svého bydliště.
Ale i tak může ovlivnit nakládání s půdou tím, komu ji prodá nebo pronajme.
Odpovědět
mr

29.1.2019 13:30 Reaguje na Jan Škrdla
Jak chcete dnešní majitele dotlačit, aby jim záleželo na jejich půdě, příp. se věnovali zemědělství, když o té problematice většinou neví NIC? Jsou to mnohdy lidé, jež ví o mléce leda to, že se koupí v krabici v obchodě. Stejně se tam vyrábí, dle nich, i maso. Naši předkové ten vztah a znalosti k zemědělství dědili. A o podvodné snadné přeměně půdy ve stavparcely už snad ani nemá cenu psát.
Odpovědět
VZ

Vojtěch Zmrhal

28.1.2019 18:55
Přeji všem, aby ekologické zemědělství nahradilo konvenční. Já svoji rodinu na svých 15 ha uživim, ale co budete jíst ve městě je mi jedno. Vlastně máte pravdu zemědělství je poslední zoufalý způsobe jak si opatřit potraviny, když se všechno dá koupit v krámě.
Odpovědět
PN

Prokop Nováček

29.1.2019 07:51
Dobrý den, jako drobný zemědělec mám názor že k nápravě jsou dvě cesty. Budto stát vyplácení dotací podmíní správným hospodařením(což si myslím že je z Babišem nereálné), nebo se majitelé půdy vzpamatují a začnou nutit zemědělce aby hospodařily tak, aby jim jejich majetek neničili. Ale to je také problém, protože většina vlastníků má jedinou starost jak půdu prodat jako stavební pozemek
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

29.1.2019 09:12 Reaguje na Prokop Nováček
Většina vlastníků - co to je ? U nás v pohraničí to byly příděly po Němcích, max. do 13ha/osoba.
Postupem času a díky společenským změnám se vlastnictví ještě rozdrobilo (dědictví apod.) , sedlákům nebylo umožněno vychovat nástupnickou generaci. Dnešní mladí těchto sedláků většinou žijí jinde a jinak. Půda je neživí, a tak vezmou zavděk nájemným. Prodávat obvykle nechtějí. Stav půdy je z 99% nezajímá.
Za tohoto stavu mělo dojít k regulaci-státnímu nařízení = vyhl.-,která by nájemce půdy nutila k lepšímu hospodaření s tímto veřejným statkem.
A to je přesně to, co velké zemědělské firmy nepotřebují (snížení zisku) , a protože mají silné lobisty, výsledkem je dnešní realita.
Odpovědět
Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

29.1.2019 17:40
Kdyby byla politická vůle, mělo by to velmi jednoduché ( a demokratické) řešení : provádíš hlubokou orbu, dotace na hektar dostaneš. Neprovádíš=nedostaneš. Jednoduché, kontrola by stála minimální prostředky a přínos pro společnost v řádech asi miliard korun ( hodnotu půdy ( ornice) nelze ani v penězích vyčíslit.
Odpovědět
VP

Vít Pátek

3.2.2019 19:05
Nějaká "zastropování" či omezení podpory rozsahem hospodaření nic neřeší. Velkonájemce - chemický velkovýrobce plodin (nikdo ze mě v souvislosti s těmito podnikateli nedostane ctihodná pojmenování "zemědělec" nebo dokonce "hospodář") neprůhledně formálně rozdělí firmu na " podfirmy" povolené velikosti a bude přírodě kroutit krkem dál. Může pomoci osvěta a odborný servis apelující na "chamtivost" vlastníků půdy - pronajímatelů ("ničí vám váš majetek, okrádají o budoucí výnosy, hlídejte si je - resp. nechte si je hlídat někým, kdo tomu rozumí a bude kopat za vás). Plus dotace pouze za prokazatelnou tvorbu krajiny zadržující vodu a chránící biodiverzitu a kvalitu půdy, transparentní, jednoznačné, snadno zúřadovatelné i pro malého sedláka. Plus možná jednoduché zvýhodnění u prvních n hektarů u hospodařící fyzické osoby - vlastníka půdy...
Odpovědět
reklama


Setkání s přírodou

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist