Obyvatelé Jetřichovic by byli dnes proti vzniku národního parku, vyplynulo z průzkumu
Obyvatelé obce Jetřichovice na Děčínsku by byli podle průzkumu zadaného radnicí proti vzniku národního parku České Švýcarsko, kdyby o tom mohli dnes rozhodovat po zkušenostech se státní ochranou přírody. Obec průzkum udělala jako oponentní k průzkumu správy parku a ministerstva životního prostředí. Z něj naopak vyplynulo, že obyvatelé parku oceňují jeho práci. Místostarosta Jetřichovic Milan Dařina v prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že výsledky průzkumu správy a ministerstva jsou nedůvěryhodné.
"Průzkum provedený mezi jetřichovickými občany obcí Jetřichovice nedopadl pro správu národního parku zdaleka tak dobře, jako ten prezentovaný ministerstvem," uvedl Dařina. "Výsledky z naší obce mě, na rozdíl od těch, co si koupil stát, zase tolik nepřekvapily. Co mě ale paradoxně potěšilo, jsou postoje našich lidí k lesům," doplnil Dařina. Podle průzkumu v Jetřichovicích lidé souhlasí s tím, že lesy je třeba chránit.
Většina respondentů je přesvědčena o tom, že stav přírody se v Českém Švýcarsku od vzniku národního parku zhoršil, řekl místostarosta. Většina z dotazovaných, 61,8 procenta, toto zhoršení vnímá jako výrazné. Celkem 84,2 procenta respondentů vyjádřilo nespokojenost se způsobem, jakým správa o přírodu pečuje. Protipožární prevenci v národním parku hodnotí téměř dvě třetiny respondentů jako nedostatečnou. Z průzkumu také vyplynulo, že se lidé obávají požáru a informace ze strany správy parku nejsou dostatečné. Jedním z klíčových zjištění průzkumu podle Dařiny je, že podpora pro existenci parku je mezi dotázanými slabá. "Pouze 17 procent respondentů by znovu souhlasilo se zřízením parku," sdělil.
Dotazník v obci vyplnilo 173 respondentů, přičemž obec Jetřichovice registruje 350 obyvatel starších 15 let. Výzkumu se tak účastnila polovina obyvatel Jetřichovic.
Pochybnosti o průzkumu správy a ministerstva má také obec Hřensko, která rovněž pracuje na své anketě. Hřensko má za to, že respondentů z obce nejvíce zasažené požárem se účastnilo málo. Mluvčí správy parku Tomáš Salov už dřív ČTK informoval, že ve Hřensku bylo dotazovaných 17 respondentů, někteří ale mohli být později vyřazeni. Splněna však byla podmínka, aby se průzkumu účastnilo kolem pěti procent z celkového počtu obyvatel, stejně tomu bylo v Jetřichovicích.
Z průzkumu zadaného správou parku a ministerstvem vyplynulo, že se zřízením rezervace je spokojených 80 procent obyvatel národního parku. Jeho práci lidé oceňují. Podle 77 procent dotazovaných správa národního parku chrání místní přírodu, 74 procent z nich ji považuje za dobrého souseda. Průzkum se zakládal na reprezentativním vzorku 398 místních obyvatel. Sběr dat ve všech devíti obcích národního parku realizovala tazatelská síť sociologické agentury PPM Factum v období 18. dubna až 3. června, v každé obci se ptala přibližně pěti procent jejích obyvatel.
Po rozsáhlém požáru v roce 2022 správa rezervace zapracovala na komunikaci s veřejností i obcemi. Konalo se několik setkání se starosty z regionu i individuální schůzky. Salov uvedl, že také komunikace s veřejností se zlepšila. Správa s ní komunikuje přes webové stránky i sociální sítě. Vznikla řada protipožárních opatření, na kterých se pracuje neustále. V okolí obcí bylo například provedeno bezpečnostní kácení stromů, strážci parku jsou vybavení drony, vznikla síť cest pro hasiče.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Impérium .. tedy vlastně samosprávy vrací úder:-))).
Hezké ...
Odpovědět
V Jetřichovicích, pokud se nemýlím, mají občané jedinečnou možnost pozorovat sukcesi po požáru. Záplavu všudypřítomné břízy jim jistě závidí celý svět, neb ten pohled je berdychoucí... Toto dnes módně používané slovo mi silně připomína recesi, a její autory recesisty. Aspoň co se týká objektu jejich bádání a oslav lesní tragedie, je to srovnatelné s následnou neskrývanou dětinskou radostí, že život požárem nekončí. K tomu podprahově, že "příroda se postará nejlíp"... že bych uposlechl tuto mantru a přestal chodit k lékaři a nechal to na přírodě?, neb ta ví nejlíp... Ba ne, milý pane, to by tak hrálo! Křoví vypadá jinak:-)
Odpovědět
No říkáse že Churchil pravil, že věří jen té statistice co si sám zfalšoval. Nebo je to pomluva. Nicméně odpor obyvatek k vyhlášení dalších parků znamená, že výsledky v NP Šumava, či NPČŠ a i jende nejsou populární, což je z pohledu ochrany přírody škoda. Lidé soudí, že o parky je třeba pečovat, a ne prosazovat bezzásah. I ochranáři chodí k lékaři, jak píše Zvářal.
Odpovědět
Myslím, že i když se nevyjádřilo víc obyvatel, je zřejmé, že existuje dost významná skupina lidí s odlišnými názory než prezentovala správa parku. Měli bychom naslouchat našim sousedům a ne je silou válcovat. Jak říká Archimédes v knize Čapkových apokryfů Luciovi... "Síla se váže." A já s těmi lidmi z Jetřichovic bohužel musím souhlasit :( Stav přírody se v parku od jeho zřízení zhoršil. Byly poškozeny z mého pohledu významné geomorfologické fenomény. Ztratili jsme významnou část biomasy a došlo k degradaci lesních porostů na významných plochách. "Přestavba" lesů na přirozenější lesy teď potrvá mnohem déle (ztracené dekády). Zmizely mnohé doupné stromy, broučí stromy, torza napadená dřevokaznými houbami. Částečně zmizela, byť jistě nedokonalá pestrost stanovišť. Na velké ploše bude desítky let převládat tak trochu stejnověký a stejnorodý porost. Za mě to není úspěch.
Odpovědět
Nemám co bych dodal. Snad jen že i pařez je pro přírodu lepší,
než popel a březové houští. To nechutná ani zvěři, která se
zaměří na ty chutnější, ale mezi břízami ojedinělé stromy.
V březovém houští si bylinné patro počká na svoji příležitost nejméně 15 let.
Odpovědět
Že mě to nepřekvapuje. Nejvíce škodí lesům a přírodě ekologisti a MŽP.
Odpovědět
Pochvalme brizu. Ta by brzo zaplavila nasi krajinu i v pripade znicujiciho termonuklearniho pozaru, ktery by vyhubil veskere obyvatestvo, docasne i vetsinu zvere a promenil vsechny nase lesy v popel. Za dva roky se se ta krajina opet radostne zelenala svezim porostem mlade brizy. Zemsky raj to napohled pro nektere takove, co si rikaji "ekologove". Okorat by uz nezbyl nikdo, kdo by to mohl nadsene prohlasit za narodni park
Odpovědět
Já bych byl taky proti (v Jetřichovicích to znám). Slova "vyhlásíme tady národní park" je totiž nutné slyšet jako "zavedeme vám tady nová, naše pravidla, protože víme lépe než vy co je pro vás dobré a zakážeme vám dělat věci které jste vždycky dělali a chodit tam kam jste vždycky chodili".
Odpovědět
Problém nestojí na existenci či neexistenci NPČŠ, ale v jeho managementu a politice MŽP. Tyto dvě instituce se prostřednictvím svých pracovníků vzájemně ubezpečují o správnosti přijaté strategie, pokud se týče vyrovnání se s důsledky nejprve kůrovcové kalamity, následně bezprecedentního lesního požáru. Pokud by o strategii rozhodovali odborníci v lesním hospodářství a v ochraně přírody, nikoli ekologičtí nadšenci bez praktických zkušeností, případně manipulátoři veřejným míněním, vypadala by situace lesních ekosystémů NPČŠ úplně jinak. Nadšení z toho, jak se příroda po těchto dvou katastrofálních událostech sama úspěšně vzpamatovává, by mohlo mít své opodstatnění někde v sibiřské tajze či někde podobně, nikoli v kulturní krajině střední Evropy.
Při zvolené strategií ponechat obnovu lesa na přírodě se dočkáme v průběhu několika dekád stejnověkého březového krátkověké ho porostu, který po dosažení vrcholu svého vývoje bude velkoplošné odumírat. Tedy můžeme očekávat podobný scénář jako v případě smrkových monokultur.
Prosazujeme odborně zdatný a zodpovědný management, nikoli zpochybňování existence parku. Ta má své opodstatnění, je však nutno jej odpolitizovat a zbavit ekologického extremizmu a odborné neprofesionality.
Odpovědět
Co píšete je jistě správně,ale jste osoba či instituce která má vliv ?
Odpovědět
To nejsem, zapojil jsem se do diskuse, protože jako osoba, která v oboru působí celý odborný život, jsem měl potřebu se k problému vyjádřit. Přitom je evidentní, že diskutovat na tomto fóru je jen plané tlachání. Řešení mají v rukou orgány státní správy až po nejvyšší úroveň. Přitom musí využít znalosti skutečných odborníků, kteří by jistě řešení problémů rádi přispěli, kdyby na nejvyšších místech byla vůle jejich názory vyslyšet.
Odpovědět
Mohu jen souhlasit.ALe po 40ti a snad více letech práce vím,že bez spolupráce a vzájemného respektu institucí,vědecké řekněme,nebo teoretické sféry a praktiků,tedy těch odborníků kteří přicházejí s problémem,třeba pacientem přímo do kontaktu toto celé je ... deformováno. Dominance jednoho z těchto článků,nebo nedej bože lajků,a těch je v "ekologii" příliš ,je cesta do pekel. V mém oboru mrtvá utrápená zvířata "odbornou" péčí .
Odpovědět
Mohu jen souhlasit.ALe po 40ti a snad více letech práce vím,že bez spolupráce a vzájemného respektu institucí,vědecké řekněme,nebo teoretické sféry a praktiků,tedy těch odborníků kteří přicházejí s problémem,třeba pacientem přímo do kontaktu toto celé je ... deformováno. Dominance jednoho z těchto článků,nebo nedej bože lajků,a těch je v "ekologii" příliš ,je cesta do pekel. V mém oboru mrtvá utrápená zvířata "odbornou" péčí .
Odpovědět
v národních parcích se lesy nechrání, jsou to nedefinovatelné přírodní procesy, které jsou předmětem ochrany, viz ZOPK. Občané toto nevědí. Nevědí, že národní parky přírodních hodnoty nechrání, tedy zejména les, a tak jejich "vládci" si dělají, co chtějí. Tedy vlastně nedělají nic.
Protože se jedná o smrkové kultury, možná, že jsou v interních záznamech tyto označeny jako nepůvodní biotop a tak si ochrany nezaslouží. Zákon je napsaný takovým způsobem, aby kryl tyto praktiky.
Jaké množství ekosystémových funkcí lesa bylo narušeno, jak se přehřívá krajina na těchto územích. Jsou to rozvraty celých krajinných celků, které jsou zánikem vzrostlého živého lesa odvodněné. Ekologická újma jde na vrub nás všech.
Pak jistě lze pochopit křivoklátské občany a obce, že takovou "ochranu" nechtějí. Protože již tuší, že to bude na úkor existence lesa, tedy jejich příznivého životního prostředí.
Odpovědět
|
|
Průzkum: Obyvatelé Národního parku České Švýcarska oceňují jeho práci
Teplice chtějí regulovat počet holubů ve městě, připravují řízený holubník
Pardubice spustily web o historii i budoucnosti přírodní lokality Červeňák
