https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-prirody-vypustili-do-prirody-na-pardubicku-divoke-kone

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ zpravodajství / zprávy

Ochránci přírody vypustili do přírody na Pardubicku divoké koně

14.11.2020 19:05 | PARDUBICE (ČTK)

ČSOP Jaro Jaroměř vypustil již dříve divoké koně z Milovic na dvou místech ve východních Čechách. Žijí v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a na území přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové.

ČSOP Jaro Jaroměř vypustil již dříve divoké koně z Milovic na dvou místech ve východních Čechách. Žijí v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a na území přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Česká krajina

Ochránci přírody dnes vypustili do přírody na Pardubicku divoké koně převezené z přírodní rezervace Milovice. Pokračují tak v projektu návratu těchto zvířat do krajiny. Koně jsou podle ekologů spásáním vegetace i samotným pohybem či trusem tím nejšetrnějším a nejekologičtějším způsobem, jak chránit přírodu v cenných lokalitách.

"Přivezli jsme celkem osm nových koní. Už na konci jara jsme zde umístili první tři," řekl ČTK David Číp, předseda organizace ČSOP Jaro Jaroměř, která vypouštění koní zajišťovala. Počet koní se zatím přirozenou cestou zvyšovat nebude, na Pardubicku jsou jen hřebci.

Na návratu divokých zvířat do přírody se podílí kromě organizace Jaro Jaroměř také obecně prospěšná společnost Česká krajina a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Pro koně na Pardubicku je vyhrazeno asi 20 hektarů v přírodní rezervaci Baroch u stejnojmenného rybníka, oplocené pozemky patří agentuře.

Divocí koně budou spásat především rozsáhlé porosty rákosu a orobince. Budou tak pomáhat vytvářet pestřejší mozaiku pro několik druhů vodních ptáků. V rezervaci hnízdí například husy velké, kachny divoké, čírky obecné, potápky malé, bukač velký a další druhy. Ze vzácných rostlin se u Barochu vyskytuje kruštík bahenní, hadilka obecná nebo prstnatec pleťový. "Budeme sledovat, jak se to bude vyvíjet. Uvidíme, jak na koně bude reagovat lokalita, vegetace, fauna," dodal Číp.

ČSOP Jaro Jaroměř vypustil již dříve divoké koně z Milovic na dvou místech ve východních Čechách. Žijí v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a na území přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové.

Tři koně z Milovic dnes zamířili také do rezervace na Třeboňsku v nivě řeky Lužnice, v neděli je doplní další trojice. Meandry řeky se sítí slepých ramen v těchto místech vytvářejí podmínky pro přirozená společenstva mokřadů a luk, uvedl Dalibor Dostál, ředitel organizace Česká krajina.

Česká krajina přivezla první stáda divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů do středočeských Milovic v roce 2015. Odtud v lednu 2018 dvě skupiny exmoorských koní putovaly na východ Čech. Koně by měli v obou lokalitách přirozeným způsobem pomáhat pečovat o biologicky cenná přírodní stanoviště.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Divocí koně v jihočeské rezervaci Foto: Česká krajina

U Lipna vznikla nová rezervace divokých koní a zubrů

Divocí koně v Milovicích Foto: Michal Köpping Česká krajina

Rezervace divokých koní u Milovic prodloužila smlouvu s městem do roku 2034

První mláďata praturů v milovické rezervaci velkých kopytníků Foto: Česká krajina

V milovické rezervaci se narodila první mláďata zpětně šlechtěných praturů

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (122)

MK

Majka Kletečková

14.11.2020 19:38

Koníci se zřejmě osvědčili a zájem o jejich práci stoupá. Tak snad ani tahle pánská jízda nezklame a bude svědomitě pečovat o tamní přírodní stanoviště.

Okolo Třeboně pasou se tam koně... Tři noví koňští pracovníci do mokřin na Třeboňsku se snad budou pilně soustředit na zadanou práci a nebudou chodit na zálety za domácími koňmi, kteří jsou proti divokým poníkům mnohem vyššího vzrůstu.

re

regis24

14.11.2020 19:53 Reaguje na Majka Kletečková

Můžete prosím nám neznalým uvést nějaké hmatatelne důkazy a podklady v čem a jak se ty herky osvědčily?
Já z toho čtu jediné. V Milovicích už není místo, tak pro ně našli na chvíli jinou ohradku. Přírodě to nic nepřinese, v místě jejich momentálniho pobytu. Nebo snad ano? Co tedy?

MK

Majka Kletečková

14.11.2020 20:03 Reaguje na regis24

Pane Regisi,
odpověděla jsem na Vaše otázky (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/frantisekn-pelc-do-nasi-krajiny-patri-vlk-i-ovce, článek z 9.11.). Stejnou otázku jako Vy mne jsem pak položila Vám (9.11.2020 20:04). Protože jste mi na ni dosud neodpověděl a mne to hodně zajímá, pokládám ji znovu.

Co Vaši dva čoklíci?

re

regis24

15.11.2020 06:10 Reaguje na Majka Kletečková

Takže já o koni a Majka o psech?
Proč odbihate od tématu? To se stydite napsat, že prostě nevíte v čem by měli být ty herky dobré?

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 15:41 Reaguje na regis24

Já Vám mám odpovíat a Vy mně ne?

Vy jste se mne ptal v pondělí 9.11., já Vám stejný den odpověděla a položila Vám stejnou otázku. Na tu mi dlužíte odpověď.

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 18:24 Reaguje na Majka Kletečková

opravuji
... odpovídat ...

KP

Karel Pavelka

20.11.2020 18:51 Reaguje na regis24

A co si tak ty informace najít? Já tam byl a tolik pestrých luk a pastvin jako v Milovicích jsem dlouho neviděl. Přibyli mnozí vzácní ptáci, třeba strnad luční, zahradní a další a hlavně mnohé rostliny a hmyz....MOžná se podívejte na web České krajiny.

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

14.11.2020 21:34 Reaguje na regis24

Tím, že kopytníci kopyty narušují travní drn, umožňují lepší vniknutí hnojiva tvořeného trusem kopytníků ke kořenům rostlin. V trusu kopytníků, kteří nejsou ošetřováni léčivy a krmeni hormony, se navíc množí koprofágní hmyz, což umožňuje lepší využití trusu k hnojení rostlin. A kromě toho kopytníci likvidují náletové dřeviny a invazivní byliny, takže šetří lidem práci s jejich likvidací. Navíc kopytníci nejsou nijak krmeni a vystačí si pouze s tím, co spasou, čímž se ušetří hodně peněz. Celkově se dá říct, že na pastvině v Milovicíhc je mnohem pestřejší společenství rostlin, hmyzu i vyšších živočichů. Stačí?

JS

Jarek Schindler

14.11.2020 23:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Nestačí. Navíc je zajímavé, že zatímco vy, stejně jako další ochranáři tvrdíte, že kopytníci narušují travní drn, lépe hnojí, podporují koprofágní hmyz, likvidují náletové dřeviny a invazní byliny tak divoká spárkatá zvěř naopak škodí sešlapem, narušením drnu podporuje erozi, trusem nitrifikuje půdu a spásáním náletových dřevin neumožňuje zmlazování . No a to si většinou s tím co spasou vystačí také. Zajímavý dvojí přístup. Propagace pouze toho co dělají nebo za čím stojí ochranáři. Vše ostatní škodí.

OD

Ondřej Dočkal

15.11.2020 00:24 Reaguje na Jarek Schindler

Dobrý den, řekl bych že zobecňování není nejlepší způsob jak přijít k jádru věci, lepší je bavit se konkrétně - o konkrétních lokalitách, konkrétních působeních. Nejsem botanik, takže k sešlapu a nitrifikaci ať se vyjádří povolanější, ale zacílím na to zmlazení:

Zde vysadili koně do nelesních lokalit - s cílem udržovat bezlesí. Protože na tahle bezlesí je vázáno spousta breberek.

POkud zvěř spásá v lese nadměrně zmlazení, pak nebýt oplocenek nebo individuálů, vedlo by to postupně taky k bezlesí. Což by zřejmě vlastník neocenil, neocenily by to ani "lesní breberky".

A proč nenechat udělat z lesa bezlesí a z bezlesí les? Nebylo by to těm breberkám jedno? Inu, v drtivé většině případů nebylo, protože:

a) většina breberek žije řádově kratší dobu než trvá vytvoření kvalitního lesa/bezlesí,

b) konektivita krajiny je zoufalá a migrační schopnosti většiny breberek dost omezené.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 02:44 Reaguje na Ondřej Dočkal

Proč ne pane Dočkale. Pokud se ale chcete bavit konkrétně, tak potom sám nemíchejte hrušky s jablky a bavme se opravdu konkrétně. No a myslím si , že se najdou i konkrétní lokality, na kterých jde demonstrovat ten dvojí přístup. Alpínské bezlesí Hrubého Jeseníku a kamzík a jelení zvěř. Přesto že se v těchto lokalitách ještě před méně než sto lety pásl domácí dobytek společně s jeleny a kamzíky vzácné endemity to nezahubilo. Posléze zůstala jen zvěř, která najednou měla začít ničit tento biotop až do té míry, že byla požadována její likvidace. No a dnes s velkou slávou se tam znovu začíná pro údržbu pást ten správný domácí dobytek. Pálava a koza bezoárová která poškozovala tamní přírodu aby se posléze po jejím odstranění přišlo na to , že tamní trávníky začínají zarůstat a tak se znovu pase. Tentokrát zase bohužel pouze domácí dobytek. Co se týká lesa a zmlazení tak dřív se mluvilo o zlatých zubech české zvěře. To se ale se zmlazením opravdu pracovalo. Nyní se tvrdí, že se díky zvěři nic nezmlazuje. No asi chodím po jiných lesích protože já toho zmlazení vidím dost a dost. Takže , že by díky zvěři vznikalo z lesů bezlesí asi nehrozí. No a začíná se propagovat lesní pasta domácího zvířectva. To snad nebude spásat zmlazení?
Nechci dělat z bezlesí lesy a opačně. Není to nutné a ani účelné. Jen to bude asi dobře sloužit jako řečnický obrat pro různé eko.....k prosazování jejich záměrů-
No a vaše breberky pane Dočkale...........to nebudu raději komentovat.

VJ

Václav John

15.11.2020 17:29 Reaguje na Jarek Schindler

Nemusí jít nutně o dvojí přístup. Spousta věcí se vyvíjí s tím, jak roste poznání. Chcete příklad? Před 50 lety existovala představa, že step se udrží sama a že bezzásahový režim je pro ni nejlepší řešení. Dneska se to může zdát naivní, ale představa, že většina středoevropské přírody nejlíp funguje jako divočina je dávno překonaná. Ano, bezzásahový režim může fungovat v horských lesích, ale ve většině ostatních lesů vůbec (pokud chceme chránit biodiverzitu) a na bezlesí teprve ne. Taky si vezměte jak krátkou dobu existují věci jako je intezivní zemědělství a intezivní lesní hospodářství. V reakci na úbytek biodiverzity, ke kterému to neodvratně vedle - celosvětově (!) - se začala prosazovat ochrana přírody - opět celosvětově (!). Nic složitého na tom není, je prostě množství vyhubených druhů a množství zničených lokalit začalo vadit natolik velkému množství lidí, že se tenhle přístip začal prosazovat. Jenže se to nedá paušalizovat. Představa typu "vliv člověka je vždycky špatný" může být pravda v tropickém deštném pralese, v Arktidě a nebo v vrcholovém stupni Himalájí. Ne ale nutně v Evropě, kde byla většina druhů adaptovaná na lidský vliv, extenzivní zemědělství a extenzivní pastvu. Jak se ukázalo, tak i v pásmu alpínského bezlesí je pastva potřebná, protože cílové druhy jinak mizí. I když dlouho existovalo přesvědčení, že tomu tak není.

Ad ironický koment ke spárkaté zvěři vs. divokým koňům - no, nemůžu popřít, že nemáte kus pravdy, do značné míry to tak je. Jen to jsou různé skupiny lidí, které ty výroky tvrdí. Problém je, že naši herbivoři se dělí na okusovače a spásače. Okusovačů máme dost (jeleni, srnci, daňci, mufloni) a jejich stavy jsou dlouhodobě velmi vysoké. Jenže oni nedokáží udržovat louky, to dokáží jen spásači. A původní druhy jsme vyhubili už dávno (tarpani, zubr), dlouhodobě jejich činnost nahrazovala exetenzivní pastva. Ta už se nikdy nevrátí, představa, že 90% venkova bude chovat krávy a ovce u každé chalupy je hezká, ale nereálná. Dneska buď máte obří stáda, která lokalitu vypasou dohola a nic tam nežije, nebo jsou louky nepasené. Čest výjimám. Proto mě projekty jako tento přijdou jako dobrý pokus vyřešit problematickou situaci.

RP

Radim Polášek

15.11.2020 17:47 Reaguje na Václav John

Ono to je o tom, že jeleni, srnci, daňci, mufloni atd dnes v normálním prostředí nemají nikde k dispozici porosty na spásání. Před 50 - 80 lety měli k dispozici spousty extenzívních luk, obecních pastvin a chudými lidmi , co chovali jen králíky a kozy obsíkané okraje cest a lesů. Před 30 - 40 lety měli drobnými chovateli králíků obsíkané kraje cest a lesíků a malé lesní loučky, JZD sklízené extenzívní i intenzívní louky plus k tomu rozsáhlé potrosty všemožných jetelovin.
Dnes nic takového není. Okraje cest a lesů jsou zarostlé kopřivami, pcháči,trním a podobnými plevely. Kde ta troška trávy zbývá, je pro zvěř vhodná tak od konce dubna do poloviny, konce května, potom už je příliš vysoká, stará a málo výživná. Louky a porosty jetelovin většinou zmizely a pokud ne, jsou často stříkány všelijakými látkami a tím pro zvěř nechutné. Místo nich je obvykle kukuřice a tu tato zvěř moc nežere.
Jelenům, srncům, daňkům, muflonům atd tak zbývají ke krmení hlavně ty výhonky stromků a keřů. Co pro ně byla kdysi občasná pochoutka, je dnes pro ně hlavní potrava.
Má li se omezit ničení lesních porostů zvěří, podle mne se v této oblasti musí vytvořit 2 - 3 krát za léto sekané louky, pásy s porosty jetelovin a podobně.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 21:41 Reaguje na Václav John

Pokud to ochranářské poznání bude pokračovat stejným tempem, tak se máme na co těšit.
Ale ano. S vašim prvním odstavcem souhlasím a není moc věcí, co bych rozporoval. No není to ale odpověď na ten ochranářský dvojí přístup.
Například ty stepi neudržoval jen spásač. Kolik by jich tam muselo být aby to bylo účinné? Hlavní důvod nezarůstání byl vždy oheň. No a o něm se nyní mlčí. Zkuste dnes vypálit nějakou stařinu. No a jsme u toho dvojího přístupu. U toho zasahování a nezasahování. V lesích se stal z kůrovce inženýr lesa a musí se chránit přirozené přírodní procesy a ne krajina. V bezlesí se chrání ta bezlesá krajina ale vylučují se ty přírodní procesy, co tu krajinu po tisíciletí formovaly a někde formují dodnes . Prostě jak se to ochranářům zrovna hodí do krámu.
No a nesouhlasím ani s tvrzením, že by „intenzivní“ lesní hospodářství mělo být důvodem k úbytku biodiverzity. Už výraz intenzívní asi neodpovídá skutečnosti.
S dalším vašim textem nesouhlasím. Okusovačem je v našich podmínkách srnec a los. Muflon je příkladem typického spásače. Ostatní zvěř , tedy jeleni, daňci, kamzíci, jsou řazeny mezi potravní oportunisty. Samozřejmě jsou podstatně vybíravější než spásači. Na druhou stranu se o nich asi nedá říci, že by nebyli schopni spásat některé lokality. Problém je ve velikosti a podle toho i počtu potřebných kusů.No a hlavně je to divoká zvěř reagující na rušení. No a to rušení je zásadní i ve využívání možných pastevních ploch. Pokud není díky rušení zvěř schopna využít stávající potravní nabídky ( a té je i v naší krajině zatím dost) přechází na náhradní, do míst kde se může v klidu napást.

VJ

Václav John

15.11.2020 22:58 Reaguje na Jarek Schindler

Ad oheň - o něm se nemlčí a je snaha ho jako management prosazovat. Vedou se okolo toho diskuse, naráží to ale mj. na zákon o požární ochraně, kterým je vypalování bez výjimka zakázáno. Pokud si o tom chcete přečíst, tak třeba tady:
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/rizene-vypalovani-porostu/
...samozřejmě to naráží i na osobní postoje některých ochranářů. Ochranáři jsou stejně konzervativní jako lesníci, pokud byli něco zvyklí 30 let dělat nebo nedělat, tak málokdo je ochotný změnit názor na věc.

"jak se to ochranářům zrovna hodí do krámu"
Jo, to je ta lidská snaha všechno škatulkovat. Píšete jako by se mělo všechno dělat všude stejně, jinak je to špatně. Jenže u nás chybí diverzita, pestrost. Malá část lesů je bezzásahová, velká část lesů hospodářská a zbytek někde mezi. Pokud chcete chránit to co je ohrožené, tak musíte využívat různé přístupy. Někde bude pro přírodu nejlepší bezzásahový režim, jinde bezzásahovým režimem vyhubíte skoro všechno cenné. Cílem není mít všude stejný režim, ale použít co nejefektivnější postupy jak chránit to co je ohrožené. Když chcete chránit kulturní památky, taky nepoužijete na obnovu Karlova mostu železobeton, i když z hlediska funkčnosti by to bylo jistě efektivní.

"V bezlesí se chrání ta bezlesá krajina ale vylučují se ty přírodní procesy, co tu krajinu po tisíciletí formovaly a někde formují dodnes"

Někdy se trochu ztrácím. Nesouhlasíte s tím, že intezivní zemědělství vedlo k úbytku biodiverzity. To je pozoruhodné. Intezivní zemědělství to jsou velké lány jedné plodiny, jeden obří vlastník, spousta chemie. Extenzivní zemědělství je více drobných vlastníků, spousta políček, spousta plodin, bez chemie. Intezivní zemědělství je to, co je u nás až na výjimky dnes, extenzivní zemědělství je to, co bylo u nás až na výjimky za první republiky, než komunisti rozkulačili venkov. Která krajina myslíte, že byla plná drobné zvěře a života? Poláci kolektivizaci nikdy neprovedli a i když vývoj jde všude podobným směrem, je jejich krajina mnohem bohatší na drobnou zvěř a hmyz. Stačí přejet hranice.

Můžete s tím samozřejmě nesouhlasit, ale je to dost evidentní. Je to ale stejné jako kdybyste nesouhlasil s tím, že Francie vyhrála v roce 1998 mistrovství světa ve fotbale.

JS

Jarek Schindler

16.11.2020 01:17 Reaguje na Václav John

Pane John vy budete asi tím typickým ochranářem o kterém mluvím. Také používáte to co se vám zrovna hodí do krámu a nestydíte si ani vymýšlet a lhát. Jasným důkazem vašich výmyslů jsou sama vaše slova. Cituji vás?
" Nesouhlasíte s tím, že intezivní zemědělství vedlo k úbytku biodiverzity. To je pozoruhodné".
Já bych za pozoruhodný spíš označil fakt, že nic takového jsem nenapsal.
A pak se má člověk snažit se rozumně bavit s "ochranářem ".
A perlička na závěr. V diskuzích pod jinými články dávám Rakouské a Polské zemědělství( na Otmuchovské jezero se divám z kopce), alespoň co se týká pestrosti ,za cestu správným směrem, nyní mě o tom bude ochranář poučovat. Děs.

VJ

Václav John

16.11.2020 13:41 Reaguje na Jarek Schindler

Promiňte, nevšiml jsem si, že jste psal o intezivním LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ nikoliv o ZEMĚDĚLSTVÍ. Přesto mi to přijde stejně pozoruhodné, jen argumenty jsou trošku jiné. Intenzivní lesní hospodaření je u mě těžká mechanizace, holoseče, chemické ošetření a pěstování monokultur. To dřív nebylo - mechanizace neexistovala, táhlo se koňmi a všechno trvalo mnohem déle. Já neříkám, že máme znovu sedlat koně, ale staré stromy byly prostě v 19. století v hospodářském lese častější než dnes. Změna není tak drastická jako v zemědělské krajině, ale asi chápete, že pokud je nějaký druh vázaný na staré stromy, tak při intenzivním lesním hospodaření nemá moc šanci. A takových druhů,především hmyzu, jsou stovky a stovky.

K té perličce - máme-li tedy stejný názor na věc, je to zase špatně? Vy můžete mít pravdu, ale smíte jí říkat jen vy?

JS

Jarek Schindler

19.11.2020 16:10 Reaguje na Václav John

Začnu tou perličkou. Ano, poučujete mě, jako bych měl na to jiný názor. S nikým se nepřu že Francie to mistrovství doma vyhrála.
K intenzivnímu lesnictví. Ono je v podstatě pořád stejné. To, že se vyvíjí prostředky asi lesnictví nezintenzívní. Pouze to co dělalo dřív dvacet chlapů patnáct dní, dnes udělá harvestor za dva. No ale nedělá nic navíc. Těží se míň( tedy mimo kalamitu) než je přírůst. Absolutně nejde tvrdit, že by bylo dříve víc starých stromů. Řekl bych , že je to právě naopak. Snížila se výměra pasek na tři hektary a nyní dokonce jen na jeden. Samozřejmě výjimky jsou. Podstatně se zvyšila celková lesnatost. Ono se stačí podívat na věkovou strukturu lesů. V lesnictví je to tak, že ty stromy prostě v tom 19.století i 21.století dorostou do mýtního věku stejně. Za sto , sto dvacet let. Nijak to nezintenzívníte. A monokultury? Opravdu jste přesvědčen, že se tenkrát pěstoval nějaký smíšený les na malé ploše? Ono se stačí podívat na lesnické mapy například z osmdesátých let minulého století. Mnohde byly na plochu obrovské porosty přecházející do mýtního věku. Ty porosty vznikly zalesněním obrovských holin. No a ty holiny zase vykácením stromů na obrovské ploše. No a nyní je začali rozčleňovat a mýtit. No a části těchto porostu stojí ještě dnes

VJ

Václav John

20.11.2020 00:24 Reaguje na Jarek Schindler

K "perličce" - musíte si ale uvědomit, že já nemůžu znát všechny vaše názory, které jste tady publikoval. Berete si to asi moc osobně, nemám ambice tady někoho "poučovat".

K lesnictví - vycházím z toho, co mi říkají samotní lesáci. Ale vezměte si to logicky - ono opravdu není stejně jednoduché odtahat dřevo ze svažitého terénu v Beskydech nebo Krušných horách v době kdy nebyla mechanizace jako odtahat to dřevo z nížinného lesa u Poděbrad. Tlak v některých odlehlejších částech hor byl prostě menší a snáz tam unikly jednotlivé staré stromy, na kterých přežily vzácnější druhy hmyzu, lišejníků aj. To nebylo jen u nás, ale prakticky všude po Evropě. S mechanizací je to jednodušší a pokud by se části porostů nechránily, tak tyto druhy vyhubíte (ostatně u mnoha druhů se to už stalo).

Nebo jiný příklad - dřív byly u nás běžné tzv. střední lesy (pařeziny). Na hmyz to byl ráj, protože lesy byly dostatečně světlé a byly tam osluněné staré stromy. Postupně se tento typ hospodaření u nás zavrhnul jako nemoderní (narozdíl třeba od Bavorska, nebo Itálie) a pěstuje se striktně pasečně. Většina druhů hmyzu vázané na světlé listnaté lesy u nás buď vymřela nebo je velmi vážně ohrožená. Tohle všechno souvisí se změnami v lesnictví.

"Absolutně však nejde tvrdit, že by bylo dříve víc starých stromů" - no, ono záleží na tom kdy dříve. Pokud srovnáváte třeba s 80. lety, tak ten stav je prakticky stejný. Pokud jdete mnohem dál do minulosti, nebude to už platit. Jinak ano, rozloha lesa se u nás zvětšila a dříví v lese přibývá. Přesto je mnoho druhů živočichů i rostlin vázaných na les, kterým dnešní způsob hospodaření v lese nevyhovuje a vymírají.

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 01:48 Reaguje na Václav John

K perličce. Ale jo, jen berte v potaz, že to byla prvotní reakce na " já o voze, vy o koze".
Možná byste se divil ale v době kdy nebyla ta mechanizace a jediným dostupným prostředkem byl ten koník ,bylo mnohdy jednodušší dostat tím koníkem dříví ze suchých strání než z mokrých rovin. No ty roviny ani nemusely být zamokřené. Ono to vlastně platí i dnes. Staré stromy. Ono to přece není o nějakých jednotlivě uniklých stromech. No a je zajímavé, že mluvíte o starých stromech a současně o pařezině. Ta pařezina o těch starých stromech tedy určitě není. Znovu vás odkáži na příklad starých map a na to co z nich vyčtete. Sto až stodvacetileté porosty na rozloze několika set hektarů. Před těmi sto a více lety na těch několika-ti stech hektarech byla holina . Tedy asi takové holiny co dnes vídáme mnohde po kůrovci. No a po sto letech je tu zase les. No a ani v té době s třistahektarovou holinou toho asi zas tak moc nic nevymíralo. No a dnes ten například třistahektarový porost rozdělíte na ty hektarové obnovní prvky. No a za dalších sto let tam můžete mít stromy dvěstěleté i pětiletý podrost. Pokud se nepletu tak největší dnes všemi tak vzývaná biodiverzita je právě v okrajích jednotlivých porostních prvků (skupin). Pokud tedy u nás vymírají živočichové , kterým současný styl lesnictví nevyhovuje tak je na místě otázka proč nevyhynuli již před sto lety? Jinak si nepleťte pařezinu se středním lesem. To , že ta pařezina snadno přejde do formy toho středního lesa ještě neznamená, že tím středním lesem je. Pařezina je prostě pařezina.

RP

Radim Polášek

15.11.2020 17:30 Reaguje na Jarek Schindler

Lesní pastva domácího zvířectva je zakázána. Teda konkrétně je zákaz pást zvířata na pozemcích či parcelách, které jsou zařazeny jako les. Pokud jsou ty parcely zařazeny jako louky a ve skutečnosti tam je nějaký náletový les, tak to je povoleno.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 21:45 Reaguje na Radim Polášek

Nikde netvrdím, že není zakázána. Tvrdím, že se začínají objevovat snahy o její opětovné povolení.

OD

Ondřej Dočkal

15.11.2020 22:01 Reaguje na Jarek Schindler

Nemíchám, jen jsem nepochopil že cílíte na kamzíky a Jeseníky. Psal jste totiž:

Navíc je zajímavé, že zatímco vy, stejně jako další ochranáři tvrdíte, že kopytníci narušují travní drn, lépe hnojí, podporují koprofágní hmyz, likvidují náletové dřeviny a invazní byliny tak divoká spárkatá zvěř naopak škodí sešlapem, narušením drnu podporuje erozi, trusem nitrifikuje půdu a spásáním náletových dřevin neumožňuje zmlazování.

No a toho zmlazení jsem se chytil, protože ze všech těchto věcí (nitrifikace, sešlap apod.) je mi nejbližší. Zbytek jsem odkázal na botaniky, tomu nerozumím.

Prozraďte mi, jakou vazbu má vaše zmínka o vlivu zvěře na zmlazení na problematiku kamzíků v alpinském BEZLESÍ Jeseníků? Nějak to nechápu, to nejsou hrušky s jabkama, ale brambory s melounama, mám-li nastoupit na váš styl.. z toho jsem opravdu nepochopil, že je tématem kamzík.

Jinak, ano, já taky po lesích vidím občas nějaké zmlazení, ale má to 10 let a sotva to vykoukne z bylinného patra. Odrůstá to prakticky jen tam, kde chodí lidi nebo je zvěř jinak rušená. Takže asi fakt chodíme po jiných krajích.

Breberky mi klidně komentujte, mě to žíly netrhá, za svým příspěvkem si stojím, porováváte-li nálety a zmlazení, hovoříte o lese, nikoli o bezlesí.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 23:30 Reaguje na Ondřej Dočkal

Řekl bych, že jste toho nepochopil více, pane Dočkale. Byl jste to snad vy, co se chtěl bavit konkrétně. Nebo jak jinak jdou vysvětlit vaše slova, cituji vás: lepší je bavit se konkrétně - o konkrétních lokalitách, konkrétních působeních. No a já, pokud se nepletu, jsem se tedy konkrétně bavit začal. Takže jsem "necílil" na kamzíka ale uvedl jej jako jeden z dvou příkladů. Příkladů ukazujících na dvojí přístup o kterém jsem mluvil předtím a na který jste reagoval. Že na tyto příklady nejste schopen odpovědět? Za to opravdu nemohu. Takže vám bohužel nemám co prozrazovat. Snad vám mohu pouze doporučit více přemýšlet. No a zmlazení je typický argument eko...... No a vaše zmlazení staré deset let co sotva vykoukne z bylinného patra? Byla povinnost paseky do dvou let zalesnit a do sedmi let zajistit. To znamená , že za sedm let od vzniku paseky musely být stromky odrostlé buřeni a zvěři. No a šlo to. Vám za deset let teprve vykoukne nálet z teprve z "bylinného patra". Zajímavé. Zůstaňte raději u těch breberek, ty vám jdou lépe.
Takže pokud jste to ještě nepochopil tak jsem původně nehovořil ani o lese a ani o bezlesí ale o dvojím přístupu.

OD

Ondřej Dočkal

16.11.2020 21:48 Reaguje na Jarek Schindler

Debata nám nějak vázne, odpovíte mi prosím, jakou vazbu má problematika spásání zmlazení v lese na kamzíka v alpinském bezlesí?

Rozumím tomu že jste hovořil o dvojím přístupu, ale za tento dvojí přístup jste vykládal likvidaci náletů jako fajn a spásání zmlazení jako špatně. Já řekl: ok, mluvme konkrétně, a začal jsem porovnávat tyhle dva příklady - na tom lese, kde zvěř žere zmlazení. No a vy jste přišel s kamzíkem na bezlesí - jsou tam nálety? je tam zmlazení? NENÍ - protože jde o BEZLESÍ - kde je chyba?

Kamzíka neřeším, protože o tom nic moc nevím. Nevím jak se chová, nevím zda nějaké kytky nepreferuje, totéž nevím o kravách, takže o čem toho dost nevím, o tom mlčím. MLuvil jsem o zmlazení a lese, protože o tom cosi vím.

Kdyby jste hovořil jen o ochranářích co propagujou lesní pastvu, ale vadí jim zvěř, tohle by byla jiná. Ale by jste vyseknul kozy bezoárové na bezlesí na Pálavě a kamzíky na bezlesí v Jeseníkách.. jako příklad toho, že zmlazení v lese- logika je kde?

K lesní pastvě - tohle zareaguju, tady se cítím kompetentní: jak známo, lesní pastvu zakázala Mařka Terka - ze známých důvodů, žralo to zmlazení, a les se tak neobnovoval. Lesní pastvou jde o totéž - v určitých lokalitách nepěstovat hluboké tmavé lesy, ale lesy rozvolněné, skoro lesostepi - pro podporu druhů, které v hustých lesích nejsou - stačí? Že takový les není zajímavý hospodářsky je nasnadě, zakmenění je holt nízké. Ale je tu pár rozdílů mezi lesní pastvou dobytka a lesní pastvou zvěře:

a) dobytek naženete na pozemek, kde to máte s vlastníkem domluvené, vlastník se potom nemusí divit ŽE MU TO NEROSTE a stavět drahé oplocenky, kupovat sazenice a leta ty oplocenky opravovat,

b) intenzitu pastvy si určuje pastevec - v dohodě s vlastníkem (u zvěře neplatí, pohádky o udržovaných stavech mezi normovanými a minimálními prosím dnes ne.. děkuji),

Zmlazení: jedno jste nepochopil - já mluvil o 10ti letém zmlazení co vykukuje z trávy MIMO oplocenky. TOhle je míra kvality lesa, stavu zvěře. Samozřejmě že v oplocence to odroste, coby ne. Pokud teda oplocenka vydrží.

O povinnosti zalesnění ani zajištění kultur mi psát nemusíte. Já prostě jenom nechápu a nikdy nepochopím, proč vrážejí všichni takové prachy a úsilí do toho, aby pořád stavěli a opravovali oplocenky, když stačí tak málo...

OD

Ondřej Dočkal

16.11.2020 22:08 Reaguje na Ondřej Dočkal

doplněk: vím, že někde neoplocují, ale používají nátěry. Taky vím, že i ten nátěr se nefasuje ale on i jeho aplikace taky něco stojí, a nevydrží to věčně.. takže se musí obnovovat. Pořád je to o tom samém - cpát prachy do ochrany kultur před zvěří. Proč? Vtírá se mi na mysl vysvětlení, že kdyby bylo v lese zvěře míň, škod by bylo taky míň, a náklady na obnovu by byly menší, díky tomu by i to hospodaření mohlo probíhat jinak než klasickýma holosečema, ale např. těma výběrama, čímž by se porost uvolnil a začal sám plodit = samoobnovovat, pokud by zvěž všechno nespásla na úroveň trávy.. už bych se opakoval.

Nemyslete si, já vím že kolikrát je zvěře proto, že myslivci to prostě nestíhají, protože dneska na ni není čas. A taky protože to zaleze do kukuřice a tam to není vidět, protože nejsou zimy, takže prasata fungujou z hlediska reprodukce jinak jak před 20 lety...

.. tohle všechno vím. Tak proč to nepřiznáme a nezačneme to nějak řešit? Třeba úpravou legislativy, aby byl lov jednodušší? Vím, už se začalo, ale na můj vkus dost opatrně a nekonfliktně.. uvidíme co si vynutí budoucnost...

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 00:48 Reaguje na Ondřej Dočkal

Opravdu jste přesvědčen, když tedy přejdu na vaše argumenty, o tom bezlesí, že bezlesí znamená opravdu všude plochu bez náletů a zmlazení? Takže pokud tvrdíte "bezlesí - jsou tam nálety? Je tam zmlazení? NENÍ - protože jde o BEZLESÍ - kde je chyba?" Tak chyba je již ve způsobu vašeho uvažování. Ano i na tom bezlesí jsou nálety a zmlazují se tam dřeviny. Tedy i v tom alpinském bezlesí i na té vápencové Pálavě. A protože to bezlesí začalo (v případě kozy bezoarové po jejím odstranění) zarůstat a zarůstá i to alpinské bezlesí protože těch divokých zvířat je tam najednou málo, musí se tam začít intenzivně pást. No a pokud se tedy chcete bavit vysloveně jen o zmlazování pod porostem? Tak v minulosti se díky prořeďování tohoto zmlazení mluvilo o zlatých zubech české zvěře. Nikde jsem neviděl ,že by díky zvěři vytvořilo bezlesí nebo se někdo musel nějak strašně divit, že mu to neroste. Lesní pastva bude doufám i nadále zakázána a jediné co se v lesích bude pást bude zvěř. O zmlazení, zalesnění a odrůstání je asi zbytečné se bavit. Chodíme asi opravdu každý po jiných lesích. Budete si asi muset počkat na fotky pod kterými rád uvítám váš názor ,jak je to na nich vše sežráno.
Jediné co mě děsí je fakt, že z lesníků se stávají zahradníci. No a zahradníkům při pěstování lesa všechno vadí. Tedy hlavně příroda. No a ochranáři? To je ještě větší děs. Kam spěje ta ochrana je vidět dnes a denně. Čím vic se něco chrání tím víc to jde do kytek.

OD

Ondřej Dočkal

20.11.2020 21:18 Reaguje na Jarek Schindler

Ad. bezlesí: ano, tady jsme se nepochopili. Já když mluvím o bezlesí, tak mluvím o primárním bezlesí - primárním v tom smyslu, že je to sukcesně "konečná" - les tam prostě nevznikne. To nevylučuje občasné přikrčené keříky, ale zapojený porost ani náhodou. POkud hrozí, že "bezlesí" zaroste kompletně náletem, a vznikne tam les nebo něco jako buš, není to - v mých očích - bezlesí. Je to místo, kde porost stromů ustoupil - ať už těžbou nebo pastvou ... - a byl nahrazen bezlesím, ale bezlesí je tam uměle udržovaný stav, kosením nebo pastvou. Když tenhle uměle udržovaný stav skončí, bezlesí opět zaroste dřevinama. Tady jsme se nepochopili.

Bohužel tady do diskuze nejde vkládat fotky, tak musím jenom hledat na internetu. Pár ukázek z lesa jak ho znám já:

http://www.silvarium.cz/lesnictvi/pro-silva-bohemica-zada-ministra-zemedelstvi-o-reseni-skod-zveri

podobné foto třeba zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-lesnici-versus-mocna-myslivecko-drevarska-lobby-ring-volny

- autorem obou článků jsou lesníci, nikoli "ochranáři" - připomínám.

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

15.11.2020 06:34 Reaguje na Jarek Schindler

On je totiž rozdíl v tom, jestli je daná lokalita zazvěřená ppřiměřeně, nebo je tam té zvěře příliš. Je to asi 2 roky, kdy vlci v Čechách výrazně zdecimovali chovné státo muflonů. Byla to populace s velkými trofejemi a evidentně byli chováni hlavně pro trofeje. Hořekoval tak pracovník, který měl chov na starosti, že mnohaletá práce vyšla vniveč. Pak se k tomu vyjádřil pracovních ochrany přírody, který říkal, že dané stádo se na oné lokalitě přemnožilo. On říkal, že na čtvereční kilometr je únosných asi 20 muflonů, zatímco tam jich bylo na ten čtevreční kilometr asi 70. To je 3,5x tolik. Je jasné, že při tomhle počtu už ta zvěř lesu vysloveně škodí. A tak je to se zvěří bohužel v celé řadě lokalit u nás.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 08:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Pane Šeděnko dlouho jsem s tak nenasmál, prosím vzpamatujte se. Ten kilometr čtverečný je sto hektarů (pokud se nepletu). Přečtěte si prosím něco o té zvěři a možných počtech ať neplácáte takové nesmysly. Ano dlouholetá práce a nejlepší populace muflona ve volnosti na světě přišla vniveč (Machov, lokalita na Broumovsku) a pracovník ochrany přírody pokud tvrdil to co píšete, tak lže. No a pokud zvěř lesu vysloveně škodí tak potom jsou tam vykazovány určitě škody. Zmínil se ten pracovník OP o jejich výši? Určitě ne. Takže zase pouze blábol jak něco škodí.
Jinak, jak a čím má váš příklad odpovědět či reagovat na můj komentář?

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

15.11.2020 08:32 Reaguje na Jarek Schindler

Jsem rád, že jsem Vás o víkendu pobavil, ale zkusme trochu počítat. 70 muflonů na čtvereční kilometr je necelý 1,5 hektaru na muflona. To tak toho muflona uživí v době vegetace. A co v zimě? Já vím, že mi namítnete, že přece myslivci zvěř přikrmují, ale pokud bude mít ten muflon možnost výběru mezi suchým senem a šťavnatými výhonky mladých stromků a keřů, tak hádejte, co si vybere? Jenom slaboduchý muflon by žral to seno.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 09:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Koukám, že jste to nepochopil. Nevadí. Můžete mi prozradit jméno onoho ochranářského chytráka který tvrdí, že v tom Machově nebo vlastně kdekoliv jinde mimo obory se nachází 700 kusů muflonů na tisíc hektarů. Ona zvěř mimo srnčí se totiž počítá právě na plochu tisíc hektarů.
No a ještě dotaz. Jaké šťavnaté výhonky mladých stromků a keřů máte na mysli? Všechny mladé stromky mají být přece sežrány.

KP

Karel Pavelka

15.11.2020 18:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Proboha dost o těch muflonech - je to nepůvodní zvěř a měla by být jen v oborách...

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 21:47 Reaguje na Karel Pavelka

On je nepůvodní i ochranář taky vás zatím nechce nikdo nikam zavírat.

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 22:44 Reaguje na Jarek Schindler

Ani myslivce nechce zatím nikdo nikam zavírat, přestože jsou nepůvodní.

VJ

Václav John

16.11.2020 00:47 Reaguje na Majka Kletečková

To byl ovšem naprosto podlý argument, zdá se, že si pan Schindler trochu naběhl :-)

Ovšem si sjedete níže, zdá se, že ochota pana Schindlera nezavírat ochranáře narazila na své limity a již ztratil trpělivost. Je tomu tak zajisté správně, neboť ochranář samozřejmě původní není. Myslivec naopak ano, což dokládají archeologické nálezy pravěké brokovnice v jeskyni Šipka u Štramberku a zkamenělé kamizoly v Sloupsko-Šošůvských jeskyních.

JS

Jarek Schindler

16.11.2020 01:50 Reaguje na Václav John

Ale nenaběhl. Sám to nenaběhnutí přesně zdůvodňujete. To zase jen paní Kletečková neví co to myslivost je a z čeho a za jakým účelem vznikla. No a vy si pouze opravte některé své vědomosti o historii a bude to fajn.
No a trpělivost zatím neztrácím. Ono je snad něco špatného na tom, přihlásit se na brigádu. Já se práce zas až tak moc nebojím.

VJ

Václav John

16.11.2020 07:49 Reaguje na Jarek Schindler

Své poznámky stran historie jsem pochopitelně nemyslel vážně. Šlo o tzv. ironii - viz heslo na Wikipedii:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ironie

Pokud Vás ale špatně chápu a chcete naznačit, že pravěcí lovci a myslivci jsou jedno a to samé, tak vás ubezpečuji, že to tak není. Kromě věcných odlišnosti (velikost mozku, použité zbraně aj.) je tu faktický rozdíl: myslivost je koníček (nic proti němu), kdežto lov byla v pravěku nutnost. Dřív jste musel lovit, pokud jste chtěl přežít. Dneska lze přežít i bez toho, že si odstřelím trofejního daňka. Já nemám nic proti myslivcům, ale opravdu nejde o způsob jak si zajistit přežití, ale o koníčka. To je vše.

JS

Jarek Schindler

16.11.2020 10:30 Reaguje na Václav John

Samozřejmě i má poznámka o opravě historických souvislostí pochází z ironického soudku. No dál se dost divím. Nikde jsem
totiž nenapsal, že by pravěcí lovci měli s myslivostí společné víc než pouhý lov. Obojí loví. Naopak jsem napsal " že paní Kletečková neví co to myslivost je a z čeho a za jakým účelem vznikla." Definice a počátky vzniku myslivosti, včetně důvodů si určitě najdete sám.
Budu spíš reagovat na vaše další zavádějící výkřiky. No samozřejmě lov již není podmínkou přežití. No historicky nebyl lov podmínkou přežití od vzniku zemědělství. Jo myslivost je koníčkem ( bez toho by se to asi nedalo dělat) ale je například i zaměstnáním.
Je zajímavé jak se pojem myslivost u různých eko... smrskne většinou jen na trofejový lov. No a přitom ten trofejový lov je jen tou, jak se říká, třešničkou na dortu. I v rámci samotného lovu je to jen střípek. Ale to je jedno. Kdo to vidět nechce, neuvidí.
Jen mě napadá jak bychom dopadli pokud by již v době vzniku rodu Homo byl člověk veganem? Asi špatně, že. .

VJ

Václav John

16.11.2020 13:46 Reaguje na Jarek Schindler

Nakonec se většinou shodneme, ne? Já jsem ale nepsal, že myslivost je jen trofejní lov, uvedl jsem to jako typický příklad. Klidně jsem tam místo toho mohl psát o stloukání posedů nebo čemkoliv jiném co je spojené hlavně s myslivostí.

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 08:51 Reaguje na Václav John

No , výraz trofejní lov je asi jediným výrazem který různí "ochránci všeho" znají. Tak se nedivte , že pro spojení myslivost= pouze trofejní lov, nemám pochopení.

KP

Karel Pavelka

20.11.2020 18:55 Reaguje na Jarek Schindler

To je tedy hloupý argument....a to ochranář nejsem....

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 22:43 Reaguje na Karel Pavelka

nebo ve farmovém chovu. Je to ovce.

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 08:52 Reaguje na Majka Kletečková

V první řadě je to druh "původní divoké ovce".

JD

Jiří Daneš

15.11.2020 18:11 Reaguje na Jarek Schindler

Váš postřech je přesný. Co je divoká zvěř proti údajně divokým koňům z Anglie? NUDA!

re

regis24

15.11.2020 06:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Divocí koně budou spásat především rozsáhlé porosty rákosu a orobince.

To je blbost co? Ale co čekat od AOPK, bez Wikipedia ani toho koně nepoznaji.
Prostě v Milovicích není místo, tak se koně umístuji na různé pozemky. A tam se budou za naše peníze krmit a množit.

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

15.11.2020 06:46 Reaguje na regis24

Ve Francii žije na území kteréhosi mokřadu celé stádo zdivočelých koní, kteří se evidentně podobnými rostlinami živí. A co se týče delty Dunaje, tak tam je zdivočelých koní už několikatisícová populace? A čímpak se asi živí? Říkal kdysi jeden botanik, že krávy se tam chodí pást do vody na lekníny a stulíky. A viděl jsem fotku, kdy v Indonésii se vodní buvol krmil v laguně kvetoucími tokozelkami. Takže evidentně tato zvířata mají jiný pohled na věc než Vy.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 08:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Vy máte na mysli asi oblast Camargue s camargským koněm. Takže opět vedle pane Šeděnko. Ten kůň není divoký ani zdivočelý. Dal by se možná nazvat polodivokým a běžně se s ním hospodaří. Hříbata se odchytávají a cejchují, po dosažení dospělosti se potom ty koně používají na práci. A ta oblast, biosférická rezervace na jihu Francie má rozlohu přes 1000 km2. Takže žádnou plochu podobného rozsahu u nás nemáme a nemáme tu ani deltu Dunaje. Ono pokud se zvířata krmí vodními rostlinami neznamená to , že si nevybírají. No a já také pochybuji o tom, že by si zrovna u nás k pastvě vybírali rákos či orobinec.

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

15.11.2020 10:00 Reaguje na Jarek Schindler

Nemylím Camargue. Bohužel si nevzpomenu na jméno té oblati, ale zarazilo mě, že tyto koně při přemnožení neodchytávají, ale jejich stav se redukuje odstřelem.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 13:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Tak to jsem zvědav. Doufám, že si vzpomenete.

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 16:23 Reaguje na Jarek Schindler

Našla jsem si, co o těch koních spásajících ve slaných bažinách na jihu Francie v mokřinách tvrdé traviny a rákos píše tetička wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/Camargsk%C3%BD_k%C5%AF%C5%88).

Camargští koně jsou velmi odolní bělouši nevelkého vzrůstu. Ačkoliv se řadí mezi pravé koně, dosahuje jejich výška cca 142 cm a měli by tedy spíše patřit k poníkům. Je to primitivní plemeno s těžkou hlavou, širokými kopyty, která se vůbec nemusí kovat. Pravděpodobně v té oblasti (delta řeky Rhôny) žijí již od pravěku, jejich kresby (17 000 let staré) byly nalezeny v jeskyních Lascaux a Niaux. Předpokládá se, že tito koně jsou přímými potomky prehistorických koní, kteří v těchto končinách žili. V době stěhování národů se křížili s mongolskými, asijskými a berberskými koňmi. Plemeno bylo uznáno až roku 1968.

Žijí polodivoce. Místní obyvatelé – francouzští pastevci černých býků - ho používají jako pasteveckého koně, plemeno je velmi pohodlné ve cvalu, ale má krátký a nepohodlný klus.

RP

Radim Polášek

15.11.2020 17:51 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Viděl jsem záběry těch koní v deltě Dunaje. Oni nežijou ve vodě ani v bažině. Žijou okolo delty na rozhraní bažin a okolního prostředí na vlhkých až stepních lukách.

RP

Radim Polášek

15.11.2020 17:58 Reaguje na Radim Polášek

A mimochodem, ti dunajští koně jsou volní tak 25 - 30 let. Jsou to potomci koní chovaných původně v zajetí místními zemědělskými socialistickými subjekty. Po svržení Ceauceska se socialistický systém v Rumunsku rozpadl, ty zemědělské subjekty v okolí Dunajské delty zkrachovaly a koně se dostali na svobodu.
Pokud dnes vůbec jsou, protože jsem zachytil, že před několika lety se plánovala jejich redukce, protože začali škodit tamějším místním novým zemědělcům.

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 16:34 Reaguje na regis24

Pane nebo paní Regis24,
v článku https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/frantisekn-pelc-do-nasi-krajiny-patri-vlk-i-ovce#diskuse z 9. 11. jsem zareagovala na Vaše otázky (Majka Kletečková 9.11.2020 20:04 Reaguje na regis24) a položila jsem Vám stejnou otázku, na jakou jsem Vám odpověděla.

Už jsem Vás několikrát poprosila, abyste mi i Vy odpověděl(a).

Co Vaši dva čoklíci?

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 22:51

Děkuji za odpověď.
Aida je také v pohodě. Hlídá jako obyčejně venku na čerstvém vzduchu.

Jakého plemene jsou Vaši psi?

VJ

Václav John

15.11.2020 17:50 Reaguje na regis24

Koně rákos konzumují s oblibou, pokud k tomu mají příležitost. Jen prostě většina lidí to neví, protože v našich podmínkách nemají šanci. Pokud jim ale šanci dáte tak zíráte, kůň leze do vody velice ochotně.

"A tam se budou za naše peníze krmit a množit. " To celé platíte Vy? To je sice od vás hezké, ale nechápu proč to platíte, když vám to tak vadí. Pokud narážíte na peníze na ochranu přírody obecně, tak to nejsou vaše peníze, ale peníze státu. To opravdu nejsou vaše peníze, iluze o tom, že majetek by měl být společný už to nějakou dobu neexistuje (naštěstí). A pokud jde o to, že stát vybírá daně (i od vás) a ty nějak používá, tak:
a) to opravdu nejsou vaše peníze
b) kdyby měl stát u každého zjišťovat, kdo co nechce platit z jeho daní, neudělal by vůbec nic, všechno by se změnilo v totální anarchii. Já bych rozhodně nepodporoval studie na kanál Odra-Labe-Dunaj ani neziskové organizace, které by k nám chtěli přisunout imigranty a spoustu dalších věcí. A samozřejmě mi tyhle věci vadí a dokážu zdůvodnit proč, argument typu "nechci aby se z mých daní platilo" považuji ale za dětinský a nikdy bych ho nepoužil.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 22:23 Reaguje na Václav John

Ten dětinský argument pochází v první řadě zase od odpůrců divoké zvěře. Pokud si dobře vzpomínám tak platit ze svých daní zvrhlé choutky myslivců a stáda přemnoženého lesního dobytka nechtěl v první řadě pan emeritní správce. To jen pro pořádek.
Na druhou stranu nic tak nevýdělečného, lidem prodražujícího a znepříjemňujícího život a přitom tak moc natahujícího ruku a to nejen po veřejných prostředcích, jak to umí různé ekospolky a ochrana přírody vůbec, se hned tak nevidí.

VJ

Václav John

15.11.2020 23:11 Reaguje na Jarek Schindler

Je jedno kdo ten argument používá a jaký má postoj, prostě za mě je dětinský, ať ho používá kdokoliv, z důvodů, které jsem uvedl. Já to slyšel od tolika lidí, že o tom nemá ani smysl psát.

Jinak je to veselé :)
"lidem znepříjemňujícího život" - každý nemá názor jako Vy.
"nevýdělečného" - tedy chcete aby lidé za vstup do chráněných území platili, tak jako leckde v zahraničí? Pak by to bylo výdělečné.
"lidem prodražujícího" - po vás někdo nátlakem mámí peníze na ochranu přírody a vy se tomu nedokážete bránit a platíte jak mourovatý? Nebo máte na mysli něco jiného?

JS

Jarek Schindler

16.11.2020 11:46 Reaguje na Václav John

Nevím co na tom vidíte veselého. Je to spíš k pláči, kdybych to uměl. No nechme řečí a pojďme ke konkrétním příkladům. Obchvat Přerova a další vítězství pana Patrika a Dětí země. Zase se stavba odsouvá. Ano léta zbytečných obstrukcí a neexistence obchvatu Přerova lidem velice znepříjemňuje život. Řidičům i místním navíc ten život i prodražuje. Tisíce v kolonách popojíždějících, kouřících aut nepřispívají ani ke zdraví občanů. To všechno pro pár zaprášených bezů za chemičkou a pocit vítězství. Já v tomto ochranu přírody nevidím. Takových případů najdete bezpočet.
Chcete další příklady?
V lesnictví mají všichni plná ústa ostatních funkcí lesa. Otázkou je kdy ty ostatní funkce, které požadují eko... budou majitelům zaplaceny. Z cizího se dobře dává, že. No a ještě lépe se nařizuje. Jenom nějakou snahu o odpovědnost u eko... nevidím.
No a platit za vstup do chráněných území? Komu se to bude platit? Pokud někomu platit tak určitě majitelům pozemků. Těmi většinou ekologové nejsou. No a příklad k tomuto článku. Bezplatné zapujčení pozemků s tím, že pozemky budou volně přístupné. Cestu kolem ohradníku či plotu považujete za volně přístupný pozemek?

VJ

Václav John

16.11.2020 13:11 Reaguje na Jarek Schindler

ad Děti Země - no já v tom taky ochranu přírody nevidím a tuhle nevládní organizaci nemám rád. Pokud se blokuje něco kvůli skutečně mimořádně cenné lokalitě, ve snaze ji obejít nebo zachránit, budiž. Jenže oni to podle mě dělají účelově. "Mimořádně cenná lokalita" se dle nich najde všude.

Ostatní funkce lesa - hospodářských lesů je u nás hodně a lesů ve státním vlastnictví taky. Pokud chce stát chránit přírodu (a to chce), může to dělat na části svých pozemků. Pokud to chce po soukromém vlastníkovi, pak je v pořádku, aby mu to zaplatil. A on mu to i platí, např. formou tzv. újem. Současně ale zákon o ochraně přírody platí jako každý jiný zákon a vlastník je stejně povinný ho dodržovat jako lesní zákon.

Abychom si rozuměli - nechci aby lidé platili za vstup do chráněných území ve státní vlastnictví. Což je mimochodem většina. V zahraničí je to ale běžné, za vstup do národních parků se často platí. A existují i soukromé rezervace na soukromých pozemcích a i tam se vstup často platí. Jsem rád, že to u nás taky není a nechtěl bych, aby to tak bylo. Jen jsem to ironizoval.

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 08:54 Reaguje na Václav John

V něčem se přece jen shodneme.

KP

Karel Pavelka

20.11.2020 19:02 Reaguje na Jarek Schindler

Místo toho hlopého kecání si najděte jejich zdroje... Mohu třeba uvést čerstvý příklad ČSO, která na svoji budoucí novou rezervaci vybrala od drobných dárců během týdne 1,5 milionu Kč na výkup pozemků.

KP

Karel Pavelka

20.11.2020 19:14 Reaguje na Jarek Schindler

Zoufalé plky...

JČ

Jirka Černý

16.11.2020 06:10 Reaguje na Václav John

Ohledně daní s vámi nesouhlasím, naopak že se občan zajímá co se z jeho daní financuje je naprosto správné a na těch co je nějakým způsobem použijí by měla být argumentace proč a nač. I ekologové rádi použijí ekonomický argument pokud takový je. Třeba zmiňovaný kanál alespoň z mého pohledu postavil ekology a ekonomicky uvažující jedince na společnou stranu barikády.

KP

Karel Pavelka

20.11.2020 18:59 Reaguje na regis24

Za Vaše peníze? Ale jděte....Česká krajina má hodně drobných dárců, i na nové oplocení si vybrali od lidí. Koně dávají pryč, protže nemají ohrazeno další území, které by potřebovalo pastvu.

JŠ

Jan Šimůnek

15.11.2020 11:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

Navíc nejsou masožraví, takže nebudou, na rozdíl od vlků, žrát ovce a kozy.

JD

Jiří Daneš

15.11.2020 18:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

A že se tam nepase ta přemnožená zvěř, která také dělá přesně to, co ti údajně divocí koně? Při tom ta zvěř je (prý) tak přemnožená, že na ni musíme posílat vlky a brzy i medvědy, možná, že dojde i na sibiřské tygry kkdyž ti šavlozubí už nenávratně vyhynuli; tentokrát je nevyhubil člověk, ale evoluce.

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 18:22 Reaguje na Jiří Daneš

Kterou přemnoženou zvěř ochotnou spásat rákos máte konkrétně na mysli, pane Daneši? Předem děkuji za odpověď.

KS

Krejcar Stanislav

15.11.2020 20:24 Reaguje na Majka Kletečková

Nu třeba člověka, jenž po staletí rákos využíval pro svoji potřebu. Viz kroniky majitelů šlechtických panství a rybnikářů. Souhlasím s tím, že je to pro někoho dobrý byznis, nevyužívanou přírodu obsadit divokými zvířaty. Nic proti, kroniky obcí z devatenáctých a starších staletí popisují i druhou stránku simbiozy mezi člověkem a zvířecími predátory. A je opravdu ostudou, že po roce 1990 a kuponové privatizaci musí OP zaskakovat za krajinné hospodáře . Pokud se podíváte na krajinu na jiných kontinentech než evropských, tak tam prerie a savany včetně stepí jsou přirozeným introvilánem přírody. Evropa je v tom ale dost odlišnou díky svému zalidnění, a tím i hospodářskému využití pro vlastní obživu a výživu obyvatelstva. Věřím, že budoucnost právě u vysazovaných divokých zvířat v regionech přinese problémy po zdravotní stránce. Nejen mixomatoza, prasečí mor, psinka, atd, se u divoké zvěře vyskytuje.

MK

Majka Kletečková

15.11.2020 23:00 Reaguje na Krejcar Stanislav

Nevím, jestli měl pan Jiří Daneš na mysli, že tou přemnoženou zvěří ochotnou dnes spásat rákos, je člověk, jak tvrdíte Vy.
Proto jsem zvědavá ještě na jeho odpověď.

KP

Karel Pavelka

15.11.2020 17:57 Reaguje na regis24

O jakých herkách mluvíte? Normální človek si věci vyhledá třeba na výsledcích jejich činnosti např. v Milovicích a kdo tam byl, to vidí... a nepindá...

JS

Jarek Schindler

16.11.2020 10:46 Reaguje na Karel Pavelka

No a jaké ty výsledky jejich činnosti tedy jsou? Co vím tak hospodaří na bezplatně zapůjčené půdě, navíc s přispěním štědrých dotací. No a diky nim se tam měl vrátit po letech znovu modrásek. Problém je v tom, že část plochy byla již deset let přírodní rezervací, kde byl ten léta neviděný modrásek pilotním druhem. No a místo vděku jsem slyšel jen nářky jak úředník hází České krajině klacky pod nohy. Trochu divné, ne?
No bezplatný nájem by měl za pět let končit, tak jsem zvědav . Tedy zvědav hlavně na rétoriku " České krajiny".

KP

Karel Pavelka

20.11.2020 19:06 Reaguje na Jarek Schindler

Hledejte na webu České krajiny, nemám čas na vysvětlování věcí lidem, co si je nejsou schopni najít na netu...Byl jsme tam letos tak nádherné pestrou květenu jako v Milovicích jsem dlouho neviděl. A lze to porovnat s plochami mimo ohrady, kde roste ta šílená tráva (válečka prapořitá), která rostliny dusí..HOdnocení vlivu pastvy provedli odborníci i z vysokých škol..

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 20:03 Reaguje na Karel Pavelka

A co si mám najít na Webu? Třeba to o tom modráskovi? Nebo ty nářky jak jim všichni hází klacky pod nohy? Nebo třeba o tom jak budou muset vybít část stáda pokud nedostanou další pozemky? Samozřejmě vždy s číslem účtu.

JP

Jaroslav Pobeha

27.12.2020 13:20 Reaguje na Jarek Schindler

Tisíce rôznych druhov rastlín a zvierat a hmyzu sú evolučne prispôsobené žiť v krajine v spolupráci veľkých aj malých kopytníkov. A ďalšia dôležitá vec. Kopytníky v spolupráci s koprofágmi obnovujú pôdu. Viete prečo vôbec organizácia Česká krajina začala s tými zvieratami ? Po dochode vojakov z Milovíc začala na druhy pomerne rozmanitá krajina zarastať trávou a mnoho druhov odtiaľ zmizlo. Ak sa má zachovať otvorená lesostepná a pasienková krajina, tak sa to dá robiť dvomi spôsobmi - mulčovanie a spásanie. Mulčovanie je na väčších územiach - neviem presne od koľko hektárov veľmi drahé. Preto Česká krajina zvolila lacnejší spôsob - spásanie. Inšpirovali sa napríklad v Nizozemsku, kde je podobný park. Dôležité bolo, aby sa netrebalo o tie zvieratá takmer starať, sú ponechané samé na seba. Len im vybudovali nejaké mokrade. Pravda je, že mali od začiatku malý priestor- 100 alebo 200 hektárov je nič. Tisíc by bolo na začiatok fajn. Pokiaľ ide o ceny za pozemky, na to sa sťažujte českej byrokracii. Čo som čítal, tak len príprava projektu bol pôrod. Nemyslite si, že zakladateľ má z toho vývar, celý projekt ho stojí veľké úsilie a rodinný život. Ano, lepšie by bolo ich vypustiť do voľnej prírody ale v Česku máte príliš hustú zástavbu a infraštruktúru, ľudia nie sú na ne zvyknutí, zo zubrov by mali strach. Preto sú zatiaľ v ohradách. Ale to je len začiatok. Počítam, že časom vypustia aspoň kone do krajiny, však tie exmoorske pony sú v Británii pustené na voľno.

BM

Břetislav Machaček

15.11.2020 08:20

Pokud by si ty koně mohly samy vybrat potravu, tak nevím zda by upřednostnili rákos s orobincem před jinými travinami. Ona ta zúžená potravní nabídka udělá své. Jeden týraný kůň z hladu sežral i slámu
z podestýlky a pomalu sežral i dřevěnou ohradu. Doufám, že ti koně nerozšlápou i ta hnízda ptáků a neutečou mimo ohrady. Pro mě za mě si
tam mohou chovat co chtějí, ale vnucovat polodivoké koně(netuším jak
by se chovali skutečně divocí koně na korbě automobilu!)jako jediný
lék na všechny neduhy přírody je naivní a ve volné krajině bez ohrad
zcela utopické. Možná budeme mít všude samé ohrady na koně, zubry,
pratury, ovce a kozy před vlky a možná oplotíme celou přírodu před
zvěří a lidmi. Možná by ale stačilo oplotit pouze pár lidí.

JS

Jarek Schindler

15.11.2020 08:33 Reaguje na Břetislav Machaček

Tak na tu " brigádu" se také s chutí přihlásím.

JD

Jiří Daneš

15.11.2020 18:17 Reaguje na Břetislav Machaček

Stačilo určitě, ale jistější by byl nějaký odlehlý ostrov, ten se osvědčil i v případě Napoleona Bonaparte.

VJ

Václav John

15.11.2020 23:39 Reaguje na Břetislav Machaček

Pokud se Vám to nelíbí, je to Vaše věc. Máte na to plné právo, můžete si klidně i uplivnout jakmile uvidíte divokého koně, ochranáře nebo cokoliv jiného. Žijeme v demokracii a za názory se už nějakou dobu nezavírá. Vám se to ale asi nelíbí a lidi s jiným názorem byste chtěl oplotit.

Dost by mě zajímalo, jestli to myslíte jako recesi nebo vážně. Já fanatismus nemám rád a ono by se jistě našlo i hodně aktivistů, kteří by rádi zavírali naopak lidi jako vy. Osobně to považuju za úplně stejný typ fanatismu, ať tak argumentuje kdokoliv. A jak koukám, níže tak jsme se příliš neposunuli a lidí jako vy evidentně není málo. Je to ale celkem smutné, nemyslíte?

VŠ

Viktor Šedivý

16.11.2020 09:46 Reaguje na Václav John

Fanatismus ale vidím jen na jedné straně. Aktivistické party se nám fanaticky snaží vnutit To Jediné Pravé Dobro. Prostě mají patent na rozum a vědí nejlíp, jak má svět fungovat.

No a pak jsou tu lidé, kteří mají na podobnou pakáž a její nápady rozvinutou alergii - na čemž nevidím ale nic fanatického. Pokud si chce někdo u sebe v kuchyni (a za své peníze) zkoušet, jak správně točit zeměkoulí, klidně může. Ale ať s tím neotravuje svět kolem.

VJ

Václav John

16.11.2020 10:31 Reaguje na Viktor Šedivý

Já tady až na výjimky ale nevidím aktivisty hlásající jedinou a všemocnou pravdu. Vidím tady ale několik zatrpklých lidí, kterým vadí doslova cokoliv co se jakkoliv týká ochrany přírody. Možná, že někdo pro to má osobní důvod, protože mu nějaký ochranář nebo úředník v minulosti přebral slečnu nebo něco podobného, já nevím. Někdy je to ale až komické, kdyby to nebylo spíš smutné. Vždyť se na to podívejte. Relativně "ideologicky neškodný" článek nikoliv o tom, jak je potřeba zahodit elektrotechniku, vrátit se do doby kamenné a usmívat se na zvířátka, ale o tom, jak se má chránit bezlesí pastvou divokých koní. A on si (hrůza) někdo dovolí napsat o tom, jak se má udržovat bezlesí a má tu drzost o tom přesvědčovat druhé? Hrůza, co? Takoví myslivci nebo politici tohle nedělají?

V Milovicích jsem byl, je to tam okolo těch výběhu jako na Václaváku, rodiny s dětmi a ty lidi to baví. Zřejmě jsou ovšem všichni ideologicky pomýlení tou pakáží, o které píšete.

Taky o něčem vypovídá, že k ochraně přírody se propracovaly všechny vyspělejší společnosti na této planetě. Evropská Unie, Rusko, Čína, USA, Írán, Japonsko... Všude došlo k destrukci životního prostředí, všude se našlo dost lidí, kterým to vadilo a všude se prosazuje snaha chránit pro lidi to cenné co zůstalo. Ale samozřejmě chápu, že 100% lidí to chtít nebude a někteří v tom mohou vidět i fanatismus.

JS

Jarek Schindler

16.11.2020 11:03 Reaguje na Václav John

Lidí jako na Václaváku a rodiny z dětmi najdete v každé ZOO. Přesto se najdou " ochranáři" co by ty Zoo přes vše co dělají pro přírodu ( záchranné programy atd) nejraději zrušili. V případě České krajiny je potřeba se seznámit se stylem práce a jejich propagandou.
Neřekl bych, že se zde najde někdo kdo by nesouhlasil s ochranou přírody jako takovou a nebo pro to něco sám nedělal. Pokud s eko nesouhlasím, tak nesouhlasím s jejich postupy, prioritami a vůbec s ideologii hraničící s demagogií kterou tu samotnou ochranu přírody zahlcují a v důsledku devalvují. Někdo kdysi použil výraz " lehkoživkové" a já s ním bohužel musím souhlasit. Na druhou stranu ale samozřejmě uznávám, že je mnoho lidí co to myslí dobře a chrání tu přírodu více méně i nezištně. Těch si naopak vážím.

VJ

Václav John

16.11.2020 12:13 Reaguje na Jarek Schindler

Pak asi nebudeme mít žádný problém se shodnout. Možná se neshodneme v konkrétních detailech, ale v principu to vidím velmi podobně jak píšete. Neberu ani militantním veganům a lidem co chtějí zavírat zoo jejich životní názor, ale sympatičtí mi prostě příliš nejsou.

Co se týká České krajiny, těm ale fandím. Neříkám, že s nimi souhlasím ve všem, ale celkově mi ten projekt přijde jako zajímavá věc a výsledky nevypadají úplně špatně.

JS

Jarek Schindler

16.11.2020 12:52 Reaguje na Václav John

To si možná řekneme časem.

BM

Břetislav Machaček

16.11.2020 10:17 Reaguje na Václav John

Zamyslel jste se nad tím, kam spěje česká krajina a i ta
Česká krajina? Z volné krajiny se stává pomalu ale jistě
krajina plná ohrad a plotů s preferovanými zvířaty, která
jsou obyčejnými býložravci jako jejich zdomácnělé formy.
Na rozdíl od těch zdomácnělých ale budou pouze množeni a
nabízeni do dalších a dalších ohrad. Jednou dojde na jejich
regulaci a z etických důvodů skončí maximálně v kafilériích. Já nejsem fanatik, ale někteří fanatičtí aktivisté trpící
diagnózou všeobjímající útlocitnosti a ochranářství si to
"léčení" zaslouží. Jsem člověk z vesnice a vím jedno, že si
zvíře zaslouží slušné zacházení a dobrý život, ale až přijde
jeho čas, tak bude jiným a nebo člověku k užitku. Chovat něco pouze z rozmaru považuji za pouhou zábavu a zkuste si
zjistit jak hospodařili naši předci v těchto lokalitách.
K vypásání nepoužívali divoké koně a pratury, ale domácí
krávy, ovce, kozy a možná i ty tažné koně. Co tak se zase
vrátit k uvedené praxi a ukázat, že takou činnost půjde
dělat i bez dotací a ohrad. Stačily by pouze dočasné
ohradníky na pár měsíců pastvení a zbytek roku krajinu
nechat volnou. Domácí zvířata jsou mírnější a lépe jsou
zvladatelná, mohou být jatečně zužitkována na rozdíl od polodivokých zvířat bez řádného veterinárního ošetření.
Co se stane s těmito chráněnými kopytnatci při úniku mimo
ohrady a kdo bude zodpovědný za případné škody a možné
ztráty na životech při srážkách s vozidly? U hospodářských
zvířat za to zodpovídá vlastník a zde je vlastníkem kdo?
Je to spolek Česká krajina a nebo stát? Pročpak touto cestou
nejdou třeba v Alpách, Pyrenejích či jinde a chovají všude
masná a mléčná plemena zvířat. No proto, že uvažují hlavou
a nehrají si na stvořitele divočiny jako zdejší nadšenci.
Mimochodem srovnávat pár ohrazených hektarů v Milovicích a jinde například s Bělověží, je stejné, když se srovnává životní podmínky pro vlky u nás s divočinou na Aljašce. Návrat k divočině formou ohrad a plotů se nakonec zvrhne
na ohrady pro lidi a tak ta nadsázka o oplocení aktivistů
může být schůdnější, než oplocení všech občanů. Plot kolem
hranic se nahrazuje ploty mezi chráněnými zvířaty a zbytkem krajiny. Ohrada není volnost pro takzvaná divoká zvířata
a dříve nebo později dojde i na útěky a může to dopadnout jako s černou, která před 2. svět. válkou žila většinou už pouze v oborách a při bojích se dostala z obor na svobodu. Jsem zvědav, jak se bude řešit toto a na reakci veřejnosti,
když dojde ke škodám nehodám a jedinou možností bude odstřel těch zvířat na které posílali dary, protože věřili těm
blábolům o jedinečnosti právě těchto zvířat. Venku mimo
ohrady vám ti koně spasou i oves a okoušou jabloně v sadu než žrát z nedostatku lepší potravy rákos a šípkové keře.

VJ

Václav John

16.11.2020 10:46 Reaguje na Břetislav Machaček

Doteď jsem měl dojem, že vedete tuhle diskuzi v ideologické rovině - všechno je špatné a konec. Teď jste mě přesvědčil, že jsem Vás podcenil. Vy dokážete argumentovat a nemusí to být jenom jednostranné.

Můj osobní názor:
1) tahle pastva velkých herbivorů je zajímavá věc a má výsledky a stojí za to ji zkusit (tedy se neshodneme)
2) úplně mě ale netěší, že tahle území nejsou přístupná pro lidi. Ty ploty nevidím jako správné řešení a ano, i mě tohle vadí. Pokud by všechno cenné lokality měly být takto oplocené, nelíbilo by se mi to. Protože ale tenhle typ managementu u nás chybí, přijde mi to zajímavé to zkusit a jsem pro. Jinak lidi to oceňují, okolo těch pastvin v Milovicích jsou neskutečné davy.

Body 1) a 2) jsou moje osobní postoje. Nepovažuji to za jedinou a nepopiratelnou pravdu a chápu, že vy to můžete vidět jinak.

"Chovat něco pouze z rozmaru považuji za pouhou zábavu"
Ano, to je celkem přesné. Je to zábava.

"Co tak se zase vrátit k uvedené praxi a ukázat, že takou činnost půjde dělat i bez dotací a ohrad"
No mně by se líbilo, kdyby se ve velkém vrátila extenzivní pastva, drobná políčka a podobně. Spousta ohrožených druhů by ohrožená nebyla a spousta činnosti ochranářů by byla zbytečná. Jenže mám bohužel dojem, že ty časy se nevrátí. I kdyby KSČ nezničila drobné vlastníky, tak do zemědělství se moc lidí nehrne. Není to lehká práce, moc nevydělává a je fyzicky náročná.

JV

Jarda Vesničan

16.11.2020 11:27 Reaguje na Václav John

Bohužel mi to připadá, že to co myslivcům a jiným diskutujícím vyčítáte, děláte sám také. Rozumný příspěvek pana Macháčka je toho důkazem. Rozhodl jste se tady dělat k většině příspěvků arbitra. Ale všechny tyto experimenty a budoucí problémy bude financovat většinou stát, nebo půjdou z prostředků EU. Takže zase z našich společných peněz. Je dojímavé, že nepůvodní vykřížené plemeno divokého pratura tady dostalo zelenou, stejně jako tady nepůvodní Exmoorský poník a mají zde zachránit českou krajinu. Na druhou stranu po staletí zde žijící daněk a muflon je jako nepůvodní určený k likvidaci?

VJ

Václav John

16.11.2020 11:59 Reaguje na Jarda Vesničan

Nechci dělat arbitra, jen píšu svůj názor na věc. Příspěvek pana Macháčka jsem ocenil, v čem je tedy problém? Myslím, že jsem se to snažil napsat docela smířlivě. Napsal jsem, že body 1) a 2) jsou moje osobní postoje. Myslím, že jsem tím docela jasně vyjádřil, že si nenárokuju patent na pravdu, ale že píšu jen svůj názor.

I s tím co píšete vy nemám problém z velké části souhlasit. Ano, mohl bych namítnout, že otázka původnosti pratura není jednoznačná záležitost. Víme, že konkrétní plemeno u nás není původní (čistý pratur vymřel) a podobně je to s Exmoorskými poníky. Tyhle druhy ale mají k těm původním nejblíž (pochází z pratura a tarpana a nejvíc se jim podobají), takže je to nejbližší dostupná náhrada. Mufloni a daňci se vyskytují volně, u praturů a exmoorů se neplánuje chov mimo obory.

Na druhou stranu já nemám zájem na tom, aby se u nás zlikvidovali mufloni a daňci. Přijde mi, že do naší přírody patří. Jiné je to u siky, tam mi vadí, že se kříží s klasickými jeleny a vzniká guláš. Stejně tak mě úplně netěší, že u nás máme jelence. Zase ale píšu osobní názor, nemám problém s tím chápat, že jiný člověk tohle bude mít nastavené jinak.

JV

Jarda Vesničan

16.11.2020 15:26 Reaguje na Václav John

Problém je totiž ten, že kde se dnes nově vyskytne muflon, nařídí se jejich likvidace jako nepůvodní zvěře. Těžko se už majitelům honiteb podaří dostat tuto atraktivní zvěř do kmenových stavů a hospodařit s ní. Jinak nejbližším příbuzným pratura je zubr evropský a ne nově vyšlechtěné plemeno pratura. Bohužel současná krajina k tomu u nás není vhodná. Nevěřte také tomu, že myslivci nemají zájem o ochranu přírody a jen žehrají na predátory. Jsou tu jejich dlouholeté zkušenosti z pozorování změn v přírodě, početnosti druhů, stavu lesů apod. Pohled některých ekologů na tuto starší generaci lidí je dost skeptický, podle mnohých z nich jsou jejich názory nevědecké a příliš zastaralé. Nepotřebují si však ke všemu vyhledávat vědomosti napsané ve Wikipedii, stačí jim jejich vlastní pohled a zkušenost. Jinak díky za Váš názor.

VJ

Václav John

16.11.2020 15:48 Reaguje na Jarda Vesničan

"Nevěřte také tomu, že myslivci nemají zájem o ochranu přírody a jen žehrají na predátory."

Já tomu ani nevěřím. Jen prostě svádějí vše na predátory trochu častěji než zbytek populace. Ochranáři zase trochu častěji predátory omlouvají. Jinak je to ale skupina lidí, jako každá jiná, kde najdete blbce i velice příjemné lidi, s kterýma se třeba neshodnete ve všem, ale dokážete s nimi sedět pár hodin u piva příjemně si popovídat. Já jsem se s myslivci potkal často, když byla příležitost, rád jsem prohodil pár slov a většinou jsem toho nelitoval.

S tím co píšete souhlasím, nemám k tomu téměř co dodat. Jen tím nejbližším příbuzným pratura je skutečně to nově vyšlechtěné plemeno a pak obyčejná kráva a pak teprve zubr. Zubr je každopádně do volnosti mnohem vhodnější, protože je klidnější a na lidi neútočí, ten zpětně vyšlechtěný pratur může být nebezpečný. Byl jsem několikrát pozorovat v Bělověžském pralese zubry a je to zážitek, viděl jsem je i celkem zblízka, ale lidí se bojí a utíkají. Možná, že by mohli žít na volnosti i u nás, třeba na Šumavě, tak jako už žijí na Slovensku v Poloninách.

VJ

Václav John

17.11.2020 01:45 Reaguje na Václav John

Jo ještě k tomu zubrovi - samozřejmě není to srnka a když si na internetu najdete videa s útokem bizonů v USA a Kanadě a vidíte, co to zvíře dokáže, je jasné, že zubr, který se v příručce nenastudoval, že má být klidný by mohl být problém. Do dneška jsem ale nezaznamenal, že by se to někde stalo a setkání člověk/zubr jsou ročně v Polsku a jinde desetitisíce. Vlastně ano, jeden případ si vybyvuju, ale tam byl zubr odstřelen a jeho "agresivita" se projevovala tím, že před lidmi neutíkal a choval se neobvykle, nikoliv tím, že by na ně přímo útočil.

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 09:57 Reaguje na Václav John

Svádějí vše na predátory. Tak to je hodně zjednodušený pohled či výklad. Já bych spíš řekl, že reálně posuzují současnou situaci.

JP

Jaroslav Pobeha

27.12.2020 13:31 Reaguje na Jarda Vesničan

Kone v českej krajine žili a boli veľmi podobné tým exmoorskym pony alebo koni Przewalského. Kde chcete zohnať kone, ktoré sú najbližšie divokým koňom ? Ide o praktickú vec - tieto kone sú veľmi odolné, ponechané samé na seba nepodliehajú chorobám typickým pre silne šľachtené kone. Nie je potrebné im dávať antiparazitiká, ktoré ssúsobujú pre koprofagy jedovatý trus. Aj to je dôvod, prečo sa zvolili také kopytníky aké sa zvolili a nie zdomácnené.

JŠ

Jan Šimůnek

16.11.2020 09:58 Reaguje na Břetislav Machaček

Hladové krávy ohlodávaly barvy z korýtek a pak měly PCB v mlíce.

MJ

Marcela Jezberová

16.11.2020 10:13

Může mi někdo vysvětlit, proč když na podmáčená místa pustíte krávy, dostanete flastr od SZIF za ničení krajinného prvku mokřad, a když tam pustíte s velkou pompou "divoké koně", dostanete za to div ne metál?

BM

Břetislav Machaček

16.11.2020 10:27 Reaguje na Marcela Jezberová

Jó paní, ono je toho na hlavu u ochranářů více a je to jako
píchnutí do vosího hnízda. Nastavit jejich rozporuplnému chování
zrcadlo se neodpouští a mít praktické otázky je jako kacířství.
Mě už za to chtějí někteří "upálit", když jim to opakovaně kladu
a oni mi nikdy konkrétně neodpovědí. Nečekejte odpověď ani nyní,
protože na "dvojí metr" nemůže být logická odpověď.

VJ

Václav John

16.11.2020 12:58 Reaguje na Břetislav Machaček

Jestli narážíte na mě a něco jsem ignoroval, tak sem s tím. Upálit vás nechci, ty vaše otázky jsou docela výzva a v hodně věcech lze s vámi souhlasit.

Pokud se týká p. Jezberové, tak bych radši kdyby na to odpověděl někdo povolanější. Dotace jsem nikdy neřešil a problematiku neznám. Předpokládám, že půjde o nastavení dotace, které by mělo být pro všechny stejné. Pokud je otázka postavená "proč krávy vadí, ale kůň ne", tak:

a) viděl jsem krávy v mokřadě a pokud jich je víc a mokřad malý, tak z něj moc nezůstane. Krávy to dokážou rozbahnit neskutečně, kolega jednou našel na takové pastvině v blátě uvízlé a uhynulé tele.

b) pokud je to narážka na koně a rákos, tak tohle je běžné třeba v Belgii, kde se polodivocí koně taky chovají. Nejde o polní mokřad, ale rybník zarostlý rákosem. Koně jdou do vody a vypasou rákos až do chvíle, kdy jsou ponoření po prsa, plavat sice dokážou, ale dál nejdou. Souvislé rákosí je dál od břehu, takže v rákosí hnízdící ptáci nemají problém ani po vypasení, ale velká plocha zůstává odkrytá a vzniká zajímavá litorál, atraktivní třeba pro čírky a žáby.

Pokud myslíte něco jiného, tak potom nevím.

MJ

Marcela Jezberová

16.11.2020 15:23 Reaguje na Václav John

Je fuk, jestli do mokřadu pustíte krávu nebo koně, oba mají úzká chodidla a velkou váhu, oba to rozšlapou.

VJ

Václav John

16.11.2020 15:33 Reaguje na Marcela Jezberová

To máte pravdu, ale já tady srovnávám krávu v mokřadě a koně v rybníce, nikoliv v mokřadě.

BM

Břetislav Machaček

16.11.2020 15:39 Reaguje na Václav John

Já se s vámi hádat nechci, protože diskutujete na
rozdíl od jiných věcně a slušně. To, že máme jiné
názory je lidské a záleží vždy na míře, s jakou
se to realizuje. Snažit se udat veškerou novou
populaci kopytníků do dalších oplocených lokalit smrdí zájmovou "privatizací" přírody pokud se již
nejedná o soukromý pozemek jako je ta ptačí rezervace. Oplotit ale státní pozemek pod záminkou chovu kopytnatců a tak si ho uzurpovat pouze pro sebe a pár kamarádů, je pouze forma "privatizace"
přírody. Tak nejsou lidé omezeni ani v NP a
rezervacích. To už je prosím obora či ZOO a ne ta
"česká krajina" s původními zvířaty. Důvod se taknašel v zabezpečení kopytnatců a bez nich
by plot zřejmě nikdo neschválil. Splnil se tak
sen uzurpace krajiny pro pár vyvolených, kde
mohou konat své pokusy za veřejné prostředky
a dary. I zcela privátní pozemky není v tak
velkém rozsahu jenom tak oplotit a zamezit vstup zvěři při jejích migračních aktivitách. Mnohdy
se jedná o lokality s napajedly a klidové zóny, kde
ta zvěř odpočívala před okolním ruchem. Ohrady a
ploty patří do krajiny co nejmíň a i pro pastevectví
by to měly být maximálně dočasné ohrady a ne ty
"vlčí "ploty zakopané do země. Alespoň mimo sezónu by měly být přerušeny několika průchody, aby se
zvěř nemusela chovat teritoriálně s nebezpečím degenerace a s vlivem na druhy rostlinstva. No a omezená potravní nabídka je špatná vzhledem v výživě jakýchkoliv zvířat. Argumentace, že jim to chutná, je pouze o tom, že jim neumožníme spásat i něco jiného. Migrace je pro zvěř důležitá pro
ozdravení populace a jakékoliv překážky jsou tak
na škodu. Otázku odpovědnosti za možnost střetu
uniklých kopytnatců s vozidly a škodami na polích
a v sadech mi taky doposud nikdo neodpověděl a ani
u otázek k vlkům jsem se odpovědí nikdy nedočkal.
Pokusila se o to paní Kletečková, ale katastrofálně.
Nadšení je věc jedna, ale podat praktické odpovědi vyžaduje odbornost, která nadšencům mnohdy schází. Pokud si na to troufáte vy, tak rád všechny otázky položím znova a možná budu korigovat i své názory
na různé aktivisty. Na praktické otázky je třeba
mít praktické odpovědi a ne pouze klišé vyčtené z nějakých propagačních materiálů.

VJ

Václav John

16.11.2020 16:11 Reaguje na Břetislav Machaček

Taky se s vámi nechci hádat a pokud v něčem nesouhlasím, věřte mi, že to není proto, že bych chtěl vždycky prosazovat svoji "pravdu". Je to proto že mě baví diskutovat a nejvíc mě baví diskutovat s lidmi, kteří mají jiný názor, ale diskutují věcně. To je pro mě příležitost buď prezentovat svůj názor, poslechnout si argumenty, snažit se najít shodu a nebo si ten svůj vlastní názor upravit a rozšířit si obzor.

Nevím jak chce do budoucna Česká krajina ten problém řešit. Na jednu stranu silně uznávám jejich výsledky, protože dlouhodobě sleduji problémy ohroženého hmyzu, hlavně motýlů, a oni ty výsledky mají, vegetace se v Milovicích mění správným směrem a biodiverzita se nevyvýji špatně. Na druhé straně nejsem nadšený z tohoto oplocování přírody, ze které vyženete lidi, podobně jako vy. Možná, že oni mají nějaké řešení a ono by se asi našlo. Pokud byste měnil oplocení a část plotů otevřel veřejnosti a ve zbytku by se páslo a průběžně by se to střídalo, přišlo by mi to jako docela dobré řešení.

Otázka odpovědnosti střetu uniklých kopytníků s vozidly a škodami - no, nejsem expert přes legislativu, ale předpokládám, že to bude podobné, jako kdyby uprchla obyčejná kráva a narazilo do ní auto. Selským rozumem v tom nevidím rozdíl (ano, zubr je daleko větší, ale to nemyslím)

Diskuzi o vlcích jsem nečetl a radši se jí vyhýbám. Zkuste mi ty otázky položit, pokusím se odpovědět. Jenže tohle je téma, kde já sám opravdu nevím. Na jedné straně zastávám názor, že vlci sem patří. Na druhé straně vidím roztrhané ovce a naštvané (to bych ještě překousnul), ale i upřímně nešťastné chovatele. Pro ty lidi je to často trauma a žádná finanční částka to nemůže nahradit. Nebojím se, že by mi vynadali, tak ať. Ale pokud to někdo zažije, nechci mu sypat sůl do rány. Vlci podle mě do naší přírody patří, ale chovatelé ovcí ještě víc. Jestli existuje 100% řešení, kdy můžeme mít vlky, ale bez útoků na ovčí stáda, to nevím. Ale pokud ano, nejspíš se dostaneme do stavu, kdy se nakonec nevyhneme regulovanému odlovu vlku. Mluvím jen za sebe, je to pouze můj soukromý názor, ale mně by to nevadilo a pokud by to fungovalo a byla by to cena za koexistenci, je to pro mě přijatelnější cena než roztrhané ovce a stresovaní chovatelé.

MK

Majka Kletečková

16.11.2020 15:19 Reaguje na Břetislav Machaček

Pane Machačku,
předpokládám, že zde na ekolistu Vás nikdo „upálit“ nechce.
Uveďte prosím příklady, kdo Vás chce „upálit“ za Vaše názory.

VJ

Václav John

16.11.2020 15:32 Reaguje na Majka Kletečková

Předpokládám, že šlo o ironii. Osobně ale musím přiznat, že i když s panem Machačkem v mnoha věcech nesouhlasím, přijde mi jeho způsob vystupování oproti některým jiným diskutérům sympatický. Jeho argumenty často mají něco do sebe, narozdíl od jiných jsem neviděl, že by někoho urážel a dokáže být i vtipný.

BM

Břetislav Machaček

16.11.2020 15:54 Reaguje na Majka Kletečková

Přečtěte si některé reakce na mé příspěvky od
některých diskutérů, kterým nesmírně vadí praktické
dotazy na které sami neznají odpovědi. Vy jste se
alespoň snažila u vlků odpovědět, sice nijak, ale
alespoň jste to přiznala, že odpověď neznáte. Jiní
nikdy ani neodpoví a pouze mě označí za odpůrce
ochrany přírody. Tak tomu ale není, já pouze chci
poukázat na některé nesmyslné počiny, které jsou
zcela zcestné a nerealizovatelné. Nic tu už nebude
jako kdysi a návrat do jakékoliv předchozí doby
se konat nebude. Utopické pokusy návratu k divočině a samoregulační schopnosti přírody nelze realizovat ani v mnohých méně zkulturněných krajinách a už
vůbec zde. Krajina musí být nejen pro přírodu,
ale i pro lidi, aby netrpěli taky. Slova o upálení
neplatila slušným diskutérům, ale těm, kteří se
zajisté sami poznají. Jmenovat nikoho nemíním,
abych nevyvolal jejich reakci a aby diskuse
neskončila u vzájemného obviňování.

VJ

Václav John

16.11.2020 17:50 Reaguje na Břetislav Machaček

Já myslím, že se shodneme v mnoha věcech. Můj přesný názor je, že ochrana přírody má být pro lidi. Zastávám názor, že zákony by měli být co nejvíc liberální a pokud něco vyloženě neškodí, tak bych to nijak neomezoval. Zákazy vstupu pokud mají smysl tak ano (hnízdiště výra, tokaniště tetřívka aj.), ale rozumně. Tahle republika není z největších, ale je dost velká na to, aby se našly skály na hnízdění sokolů a skály pro horolezce, bezzásahové zóny i hospodářské lesy, cyklostezky i místa, kde máte od cyklistů klid. Pokud existují opravdu cenná místa, stojí za to je zpřístunit aspoň zčásti lidem, aby z nich taky něco měli. Nesbírám hmyz, ale pokud to má někdo jako koníček a přitom neohrožuje populace vymírajících druhů, nemám proti tomu nic. Chtěl bych aby v naší krajině a přírodě byl prostor pro všechny možné skupiny lidí - chovatele psů, zoology, horolezce, cyklisty, myslivce. Když nebudou omezovat druhé. Nebudu mít pochopení pro myslivce co by mi hrozil flintou, cyklistu řítícího se do zatáčky kam nevidí 50-kou ani pejskaře, který svého psa neokřikne a nezavolá, když vystartuje po jiném psovi nebo po srnčeti. Se všemi ostatními (a je jich velká většina) nemám problém.

JP

Jaroslav Pobeha

27.12.2020 13:38 Reaguje na Břetislav Machaček

Dôležité je, aby tam boli kopytníky, ktoré žerú trstinu a orobinec. Druhá vec je , aby im nebolo nutné podávať antiparazitiká, ktoré vytvárajú jedovatý trus. Neviem, ako a či tie antiparazitiká zabíjajú vodné živočíchy ale koprofágy spoľahlivo.

JS

Jarek Schindler

16.11.2020 13:02 Reaguje na Marcela Jezberová

No to je ten dvojí přístup. Pokud v krajině něco dělají chovatelé, myslivci, lesníci, rybáři a to většinou za své, je to špatné a krajinu to poškozuje. Pokud to samé, v rámci vyšších cílů dělají ochranáři je to skvostné. Zachrání to naši krajinu.

VJ

Václav John

16.11.2020 14:35 Reaguje na Jarek Schindler

Není to to samé, nebavíme se tady o krávách spásajících rákosí v rybníku ani o koních, kteří rozdupou mokřad na louce. Dvojí metr je přece když dva chtějí dělat totéž, ale je na to pohlíženo jinak. Pokud policie dá pokutu jednomu řidiči co jede v obci 100 km/h, a druhého nechá odjet, je to dvojí metr. Pokud dá jednomu pokutu za rychlost v obci a druhému ji za 100 km/h nedá, protože jel po dálnici, žádný dvojí metr to není. I když laikovi se to může zdát podobné.

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 09:23 Reaguje na Václav John

Špatný, zavádějící příklad. Co tak srovnávat oboru na svých pozemcích, kam zakážu vstup a oplocenou pastvinou na pozemcích kraje která byla navíc poskytnuta s dovětkem, že bude lidem volně přístupná. V prvním případě je to považováno za zásah do lidských práv. V druhém jako nutnost pro zdárný chod projektu.

PP

Petr Pekařík

21.11.2020 08:54 Reaguje na Marcela Jezberová

Hlavně ti údajně divocí koně ( pokus o zpětný vývoj už někdo vysvětil jako nemožný, ale genetici zásahem do genomu dnes mohou všechno) jsou zvířata ze zájmového chovu. Takže už nadpis je špatně. Jsou puštěni do ohrady na soukromém pozemku. Pustit do opravdové přírody by je podle zákona nesměli. Takže jen ohrada, jen místo plnokrevníků jsou tam "divocí" a místo krav "pratuři" . Aspoň že ti zubři bývají praví.

JP

Jaroslav Pobeha

27.12.2020 13:49 Reaguje na Petr Pekařík

To sa netýka koní ale turov vytvorených v Nizozemsku. Divoké či skôr takmer divoké kone sú bežne na voľno pustené v mnohých krajinách. Napríklad do Mongolska a stredoázijských stepí dnes vracajú kone Przewalského, ktoré vraj tiež nie sú pôvodné divé kone. A aký problém ? V severnej amerike je tiež mnoho voľne žijúcich bizonov skrížených s inými turmi.

BM

Břetislav Machaček

16.11.2020 20:10

Pro pana Johna otázky, které mi slíbil odpovědět v příspěvku v 16.11.:

1. Jakým způsobem(jaké ploty, kolik psů či přítomnost pastevce)má
malochovatel chránit např. 1O ovci na své louce, které ho neuživí,
ale spásají tu louku a on musí mimo chovu chodit do práce? (velká
většina chovatelů třeba v Beskydech).
2. Jak bude hodnoceno zakousnutí chráněného vlka ovčáckým psem v ohradě
a i mimo ni, když se tam oba ocitnou v zápalu boje?
3. Jakou bude mít právní odpovědnost chovatel, když při útoku vlčí
smečky dojde k proražení oplocení a stádo bude příčinou třeba smrtelné
dopravní nehody?
4. Budou v budoucnu regulováni vlci, když třeba napadnou kopytníky v těch
Milovicích a nebo se budou potulovat v okolí třeba Prahy?
5. Co doporučí ochranáři majitelům luk, když přestanou kvůli vlkům chovat
zvířata, která je doposud vypásala? Pomohou alespoň s kosením a nebo
jim bude jedno, že ty louky zarostou buření, což zase jiným ochráncům
kvetoucích luk vadí ?
Možná bych si vzpomněl i na další otázky, ale myslím, že i těch pět bohatě stačí. Děkuji za odpověď a nebudu se zlobit ani na odpověď někoho jiného.
Tyto otázky si kladou právě samotní malochovatelé, kteří tak louky
vypásají minimálně 100 let díky absenci velkých šelem a nyní už někteří
končí, protože rady AOPK jsou maximálně pro velkochovatele, ale pro ně
jsou nerealizovatelné. Mít dva psy na deset ovcí, být s nimi celý den
na pastvině a nebo náklady na ty "žalářnické" ploty jim efekt z chovu
ovcí nevyrovná. Na to mi nikdo neodpověděl mimo snahy paní Kletečkové
v diskusi článku o radách paní z AOPK.

VJ

Václav John

17.11.2020 01:14 Reaguje na Břetislav Machaček

Dobrý večer,
1. Jak přesně to Vám neřeknu, ale jediná opravdu spolehlivá ochrana před vlky jsou velcí pastevečtí psi, např. šaplaninci. Neříkám, že to je jednoduché řešení, ale funguje to. Tady se bavíme o plemenech, která jsou schopná vlka při útoka zabít.

2. Vlka dnes nelze legálně zastřelit, protože má přísnou ochranu. Pokud ale vlka usmrtí pastevecký pes, tak ten žádnou trestní odpovědnost nemá a pokud se tak stane na pastvině, nevidím tam žádnou trestní odpovědnost chovatele. Je to snad naprosto logické, byl by výsměch, kdyby stát doporučoval pořizovat pastevecké psy, protože dokážou ochránit stádo před vlka a pak za to trestal. Jasně, stát dělá spoustu jiných věcí co logické nejsou, ale tady je vše jasné. Chcete jiný příklad? Není to totéž, ale všimněte si, kolik vlků u nás už srazilo auto. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by se vyšetřovalo, kdo srazil chráněný druh autem a kdo za to nese odpovědnost. Pokud jedete v noci a dodržujete předpisy, nikdo vás nebude pokutovat, že srazíte chráněné zvíře, které vám vběhlo pod kola. Všimněte si, že nálezy upytlačených vlků a rysů s broky v těle se vyšetřovali policií. Nález vlka nebo rysa sraženého autem nebo vlakem nikoho nikdy "vyšetřovat" ani nenapadlo. Musel byste to udělat úmyslně a musel by vám to někdo prokázat a to je tak absurdní - nikdo si dobrovolně auto nárazem ničit nebude.
2a - mimo ni, předpokládám, že tam to bude stejné. Je ale třeba si uvědomit, že jednak přítomnost silnějších psů vlky odstraší, takže popsaná událost by byla úplně mimořádná a pes je nastavený na to chránit stádo na louce, takže pravděpodobně za vlky nikam nepoběží.

3. otázka vyloženě na právníky, protože tohle už je věcí výkladu práva. Ale předpokládám, že by soud chovateli vinu nedal, jakkoliv důveru v naše soudy na základě některých rozsudků úplně nemám. Můžete to samozřejmě zesložitět, pokud ovce uteče a bude pobíhat 5 dní po lese a pak nehodu způsobí, bude to chyba majitele? A pokud 10 dní? Právníci ... samozřejmě jen za předpokladu, že by došlo k soudu.

4. Budoucí regulace vlků - nevím, do minulosti nevidím, ale předpokládám, že regulace vlků v budoucnu bude. Regulace zvláště chráněných druhů existuje, třeba u bobra existuje v ČR zonace a v určitých oblastech se bobři loví. Pokud nějakému druhu už nehrozí vyhubení, v zásadě není důvod, aby se nelovil. Proto pro bobra ani vlka neexistuje záchranný program, ale program péče - cílem není zajistit co nejvíc bobrů a co nejvíc vlků, cílem je dosáhnout toho, aby u nás tyhle druhy žili a minimalizovali se problémy, které můžou dělat.

5. Nevím, podle mě je velice smutné, když by někdo zvířat přestal chovat. Jakkoliv se bojím, že takové případy se najdou.

VJ

Václav John

17.11.2020 01:34 Reaguje na Václav John

Bod 5 beru jako nejzávažnější, protože se bojím, že tady je možné, že ideální řešení nemusí existovat. Zkusme předpokládat situaci, kterou popisujete, chovatel má 10 ovcí a nemůže si finančně dovolit pořídit velké pastevecké psy a nebo to pro něj není finančně efektivní. Podobně to má s dostatečně účinným plotem. Tady píšu totálně hypotetickou konstrukci, neříkám co je špatné a co ne. Tedy:

1. Za současné situace problém
2. Za situace, že by bylo legální vlky zastrašit třeba střelbou naslepo -> šance na ochranu ovcí je vyšší, ale ve 100% případů to nemusí fungovat. Lidi musí spát a i pokud by se podařilo dejme tomu v pondělí vlky vyděsit, není jisté, jestli to ve středu nezkusí znovu.
3. Za hypotetické situace, že by bylo legální vlka při útoku zastřelit a že by existoval regulovaný lov -> tady už budou vlci opatrnější a dá se předpokládat, že útoků na ovce by bylo míň. Ale 100% jistota stejně asi nebude. Pokud bude mít konkrétní smečka negativní zkušenost s útokem na ovce na jediné lokalitě, pak vyhodnotí jako nebezpečné útočit na ovce, nebo jen útočit na ovce na místě XY a namístě Z to zkusí? Jistota stejně nebude.
4. Za hypotetické situace (kterou v žádném případ neschvaluji) že by u nás vlci vůbec nebyli, že by populace byla kompletně vylovená ... ani pak nebude jistota, pokud budou vlci v zahraničí, pořád bude existovat šance, že zatoulená smečka ty ovce uloví.

A teď se zeptám já Vás:
1. Jaké je podle vás řešení té situace, který byste vy akceptoval kdyby s tím všichni ostatní souhlasili? Vyhubení vlka v ČR, regulovaný odstřel, plašení nebo něco jiného?
2. Pakliže by byla odpověď vyhubení, tak moje otázka zní - pokud by to bylo na Vás, jaké by podle vás bylo nejlepší řešení situace pokud chceme současně mít populaci vlků a současně chránit chovatele ovcí?

BM

Břetislav Machaček

17.11.2020 09:57 Reaguje na Václav John

Takže to vezmu opět po pořádku.
1.Defakto odpověď žádná, protože chovat dva velké psy na deset ovcí není rada, ale ekonomická sebevražda a chránit deset ovcí "klecí" nesmysl.
2.Zatím k tomu nikde v ČR nedošlo a tak není znám
precedens.Po něm bude nová diskuse o přiměřenosti
a polemika, zda ho ti psi neměli pouze zahnat.
3.Z hlediska práva je za škody způsobené uniklými
zvířaty chovatel a důkazní břemeno zůstává na něm.
Riskovat podobnou situaci už některé odrazuje od
chovu nyní a bude to stále aktuálnější.
4.Regulace bude nutná a je lépe začít už s ní omezeně nyní, aby se vlkům navrátila plachost
před člověkem, dokud tu nebude už pouze populace
těch kreatur nebojících se lidí, psů,slepých ran
z pušky atd.
5.Na to odpověď nemá z ochranářú nikdo a tak to
beru tak, že jsou jim ty louky ukradené kvůli
totální ochraně vlků.

Na ty vaše dvě otázky odpovím společně.
Povolit chovatelům použít zbraň při napadení stáda
a tato zkušenost se vlkům vštípí i na jiná podobná
setkání s lidmi. Pak bude stačit i slepá munice či
poplašné výbušky na které lze natrénovat psy a
možná i ovce bez rizika splašení. Vlkům ponechat
plnou ochranu v NP patřičné rozlohy(ne ale v mini
NP Podyjí či České Švýcarsko)a mimo použít ten
odstřel při útocích na stáda, jak jsem už popsal.
Dbát na to, aby se nešířili do oblasti s
malochovem ovcí, kde žádná z doporučených ochran
není možná a kde hrozí ukončení chovu. No a u
šíření do okolí měst případně vypsat referendum
i s otázkou, zda chtějí vlky například i v
Klánovickém lese a v Šáreckém údolí. Souhlas
s výskytem vlka musí být plošný a ne otázku
omezit na venkov, kde se to městských obyvatel
netýká. I na venkově žijí lidé, kteří chtějí
žít a bez obav pustit děti na houby do lesa.
V přírodě žijí lidé na venkově stále a městská
populace si musí uvědomit, že to není skanzen
či velké ZOO. Krajina se změnila bohužel už až
tak, že nějaký utopický návrat k divočině je
čirý fantasmagorismus.

VJ

Václav John

17.11.2020 16:44 Reaguje na Břetislav Machaček

Podívejte se,
k bodu 1 - existuje platná legislativa. Nad tou nikdo nemůže stát, ani vám dát povel k jejímu porušování. Pokud vám soudce nebo policista řekne, že klidně můžete zastřelit souseda a vy ho pak skutečně zastřelíte, trestní odpovědnosti vás to nezbavuje. Zákony se nám můžou a nemusí líbit, ale nemůžete ode mě očekávat, že budu radit něco nelegálního. Máte moc měnit legislativu? Já tedy ne.
k bodu 2 - nevybavuji si ani, že by k tomu došlo někde v zahraničí. Možná jsem jenom špatně hledal, ale běžný stav je ten, že přítomnost silného psa vlka odradí od útoku. Ale je to jedno, i kdyby k tomu došlo, chovateli nic hrozit nebude. Možná v nějaké diskusi se objeví výkřik nějakého příznivce vlků, že tohle nejde a musí se to změnit, ale to je tak všechno.
k bodu 3 a 4 - ano a asi ano. Pokud vám ale ovce vypustí závistivý soused, je to stejná situace. Vy jste se nedbalostí neprovinil, ale důkazní břemeno je na vás.
k bodu 5 - vracím se k platné legislativě. Mezi ochranáři budete mít pestrou škálu názorů, jinak bude vidět situaci botanik, jinak specialista na velké šelmy, jinak lesák a ještě jinak třeba herpetolog. Ale i pokud by existoval zarytý odpůrce vlků, tak nikomu nemůže dát svolení porušovat zákon. Už samotná skutečnost, že někoho navádíte k přestupku nebo trestnému činu není legální. Předpokládám, že tohle chápete?

Zákony se mi můžou a nemusí líbit, ale fakt, že se mi nelíbí, neznamená, že je nemusím dodržovat. Pokud dojdu k přesvědčení, že je bezpečné na dálnici jezdit rychlostí 150 km/h (v Německu to lze), můžu mít pravdu, ale před pokutou mě to nezachrání.

Rád bych doplnil, že ta legislativa se od 90. let téměř nezměnila.Zásluha na výskytu vlků v ČR není na straně aktivistů, úředníků AOPK ani MŽP ani vlkomilných Pražáků. Kdyby byli u nás vlci vysazení, byla by to jiná, ale oni se přirozeně rozšířili z Německa. Situace ČR se nijak zásadně neliší od situace v jiných evropských státech - tam, kde jsou vlci rozšíření je v nkěterých státech lze legálně lovit, zatímco tam, kde se vlci vyskytují vzácně a jejich počty jsou nízké, jsou vlci přísně chránění. Zákonodárný proces je u nás jasně daný a nevybočuje z evropského trendu.

Jinak mám podobný názor, s tím rozdílem, že si nedovedu představit, jak by se rozhodovalo v referendu, když vlčí smečka zasahuje do dejme tomu 7 (nebo jakékoliv jiné číslo, to je jedno) obecních katastrů a ve 4 vlky odmítnou a ve 3 schválí. Referendum je dobrá věc, ale u nás se až na výjimku nevyužívá.

BM

Břetislav Machaček

17.11.2020 18:09 Reaguje na Václav John

Napsal jste toho hodně, ale stačily mi jasné
a krátké odpovědi. Těch jsem se zase nedočkal
a tak otázky opakuji i v diskusi ke článku
pana Malíka a jeho kritice oplocení pastvin
bez ovcí. Mimochodem mimo dobu pastvy je
pouze dobře, že ty ohrady jsou prostupné
a netvoří pevnou a trvalou zábranu migrace.
P.S.: Nikoho k nelegálnímu zabíjení vlků
nenavádím, ale pouze vyslovuji svůj názor
na jejich regulaci a taky to, že bohužel
může časem dojít k nelegálnímu zabití chráněného vlka, protože někomu "ujedou"
takříkajíc nervy a pak to problém bude.

VJ

Václav John

17.11.2020 18:45 Reaguje na Břetislav Machaček

Ta problematika není jednoduchá, proto jsem se rozepsal. Pokud se vám ty odpovědi nelíbí, chápu vás, ale přijde mi, že jsem vám odpověděl.

Jinak jsme se nepochopili, já vás z ničeho neobviňuji (nedošlo mi, že to můžete takto vnímat), jen píšu, že nemůžete očekávat od nikoho ze státní ochrany, že bude dávat souhlas s lovem vlků, pokud je to v rozporu se zákony. Vlk je u nás kriticky ohrožený, jejich lov na výjimku je možný teprve ve chvíli, kdy jasně jasně vyčerpány všechny jiné možnosti řešení situace.

A názor na regulaci do budoucna, jak jsem už psal, máme velmi podobný.

VJ

Václav John

17.11.2020 18:48 Reaguje na Václav John

Doplním - problematice vlka jsem se nikdy nevěnoval a nejsem expert před trestní právo. Pokud vám přijde, že o tom nevím dost, máte zřejmě pravdu. Pak pokud chcete znát správnou odpověď na své otázky Vám asi nezbyde, než se oficiálně obrátit na příslušná místa.

BM

Břetislav Machaček

17.11.2020 21:09 Reaguje na Václav John

Já už o tom diskutuji pouze proto, aby se chytli za nos
ti "vlkomilové" a vžili se do
situace těch malochovatelů.
Kamarád přišel takto o své ovce
a chov ukončil. Louku nechává
zarůst náletem a je mu to už
jedno, ale jsou ještě stovky
jiných, kterých to čeká a těch je mi líto. Právě proto vlky
kdysi před více jak sto lety
vyhubili a tichým duchem je
likvidovali až do nedávna. Nechci zažít podobné jednání
v nynější době a tu hysterii
při zabití či zakousnutí vlka.

VJ

Václav John

18.11.2020 00:57 Reaguje na Břetislav Machaček

Já to chápu a je mi to líto. Dokážu naprosto pochopit, že někdo pod vlivem téhle zkušenosti by chtěl vlky střílet, nebo přesněji řečeno by chtěl mít možnost svoje ovce před vlky ochránit. A že to většinou nejsou lidi, kteří trpí celoživotní averzi k vlkům, ale že to budou lidi, kteřím by vlci nijak nevadili, kdyby jim nazabíjeli ovce.
Není to to samé, jako když chce někdo vlka zastřelit kvůli pocitu a vycpanině v pokoji.

Ochranu vlka chce stát (viz platné zákony). Je podle mě v pořádku, když stát současně platí kompenzace za škody způsobené chráněnými živočichy. To se děje. Samo o sobě to ale problém neřeší. Já tuhle problematiku nikdy neřešil, ale zajímá mě, proto jsem se i ptal na Vaše návrhy na řešení. Každé květnaté louky je dneska škoda a myslím si, že řešením do budoucna bude nakonec nějaký způsob regulovaného lovu.

JS

Jarek Schindler

20.11.2020 09:53 Reaguje na Václav John

Pánové klobouk dolů, dobrá diskuze.

Nejčtenější články

Superprasata se připravují na invazi do USA, varuje kanadský zoolog

Ukrajina by se měla pokusit zastavit vypouštění poničené přehrady, míní odborník

Jan Pluháček: A co takhle do české přírody vypustit nosorožce?

Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, říká odborník

Ondřej Dočkal: 10 mýtů okolo nepůvodních druhů ryb

Pavel Koubek: Zdroj pitné vody pro více než sto tisíc Moravanů opět v ohrožení?

Nekrmte nám krkavce!

reklama

Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.