https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornici-likvidace-vcelich-roju-neznameho-puvodu-je-zbytecna?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci: Likvidace včelích rojů neznámého původu je zbytečná

18.6.2022 01:30 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Usmrcení včelích rojů neznámého původu je podle některých odborníků a včelařů zbytečné. A to vzhledem k tomu, že včel ubývá a likvidace jednoho roje znamená usmrcení až 30 000 včel. Roje, u kterých není znám jejich majitel, musí být podle platné vyhlášky zlikvidovány, aby se zabránilo šíření možné nákazy a včelaři si je také nesmí brát do svého chovu, uvedla včelařská společnost Pleva.
 

Rojení včelstev je období, kdy se včely rozmnožují. Uskutečňuje se během května a června. Včelaři chtějí poukázat na to, že roje nejsou pro zdravého člověka nijak nebezpečné, přesto jsou k nim často voláni hasiči. V místech mimo hustě obydlené oblasti je podle nich možné je bez obav nechat několik hodin i dní bez povšimnutí, než si včely najdou nové hnízdo.

Problematické jsou roje, u kterých není znám majitel. Vyhláška uvádí, že chovatel má povinnost chránit včely před nákazami nebo škodlivými vlivy. "To znamená, že včelař má dbát na bezpečnost svých včelstev a roje neznámého původu by si neměl brát. Roj může být zdrojem nákaz a nemocí včel a včelího plodu," uvedla Jarmila Machová z Českého svazu včelařů.

Podle Antonína Přidala z Mendelovy univerzity v Brně existují případy, kdy se z roje neznámého původu rozšířil mor, celá problematika však vyžaduje další výzkum a stávající stav legislativy není příliš uspokojivý. "Podle mého názoru by bylo správné provést odchycení roje, odebrat vzorek na vyšetření moru, a je-li v kondici, tak jej usadit," poznamenal. Dodal, že z roje lze přítomnost moru prokázat a utrácet včely bez znalosti jejich zdravotního stavu není dobré řešení.

Současnou praxi považuje za nesmyslnou majitel firmy Pleva Milan Pleva. "Když bude včelstvo napadené, spíš se nevyrojí, naopak rojová nálada je znak, že jsou včely zdravé a vitální. Pokud bych měl možnost, i neznámý roj bych si ponechal, sledoval bych ho, a v případě potřeby zajistil přeléčení," uvedl.

Jeho rodinná firma, kterou založil v roce 1990, sídlí ve východních Čechách nedaleko Rychnova na Kněžnou. V současnosti má 15 zaměstnanců a zabývá se výrobou medu, medoviny, medové kosmetiky nebo výrobků z včelího vosku. V roce 2018 získala Cenu veřejnosti v v soutěži Rodinná firmu roku, kterou pořádá Asociace malých a středních podniků.

V Praze mezi včelaři a hasiči vznikla podle mluvčího hasičského sboru Martina Kavky dohoda, podle které jsou k výjezdům vždy přivoláni i včelaři. "Záleží vždy na rozhodnutí velitele zásahu, nicméně můžeme konstatovat, že například letos se na území Prahy žádný roj neusmrtil," doplnil.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

18.6.2022 18:35
Tak neutrácení neznámých rojů a jejich usazování do úlů je ruleta. Je sice pravda, že nemocná včelstva v akutním stadiu, jakmile už zápasí s nákazou, se nerojí, ale pořád je tady inkubační doba, hodnědenní období mezi nakažením včelstva a propuknutím akutní nákazy, kdy se včely rojí.
Problém je s nemocí mor plodu. Na stanovišti, kde mor plodu propukl ,by se podle našich předpisů měly zničit - spálit veškerá včelstva a hořlavé včelařské vybavení, včelaři zůstane pouze nehořlavé kovové vybavení, které se dá desinfikovat teplem nebo jinak. Kolem ohniska se vytyčuje pětikilometrové veterinární pásmo, kde probíhají školenými prohlížeči prohlídky všech včelstev, aby se našly další nakažená včelstva a tuším je další pásmo ještě dalších několik kilometrů. V těchto pásmech, pokud včelaři rovnou nepřijdou o svá včelstva objevením nákazy, se zásadně omezuje kočování se včelstvy, produkce oddělků a včelích matek a další včelařská činnost. Včelaři tak prakticky přicházejí o veškeré příjmy ze včelstev . A někdy o téměř všechno kolem včelaření. A to se může stát v krajním případě pouze z jednoho nezničeného do úlu usazeného roje. přitom roj může letět i víc kilometrů, než se usadí v nějakém pro včelstvo vhodném prostoru.
Usadit roj do úlu a potom zkoumat, jestli není nakažený je taky nesmysl, protože pokud se v tom roji nemoc mor plodu prokáže, včelař může dle našich zákonů přijít o všechna včelstva na tom stanovišti. Úl s rojem by se musel postavit samostatně a to je nové včelí stanoviště, které se jinak musí složitě vypapírovat
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.6.2022 18:50
" nechat několik hodin i dní bez povšimnutí, než si včely najdou nové hnízdo." je nesmysl.
Včelí roj sedá po vyletění z úlu jen dvě až tři hodiny. Po tuto dobu se roj zkonsoliduje a hlavně vyslané včely pátračky hledají v okolí vhodné dutiny. Potom se pátračky k roji vrátí, roj podle včel pátraček vybere jednu nejvhodnější. Za tři hodiny po vyletění roje už tam s jistotou není skoro nic, jen včelami navoněná větev či místo,kde ten roj seděl. Kolem kterého ještě hodně dnů krouží ojedinělé včelky zlákané tou vůní.
Pokud se během těch 2 - 3 hodin něco stane, co roji zabrání se přestěhovat do vybrané dutiny, třeba začne pršet nebo roj vyletí příliš pozdě a nastane tma, roj už tam zůstane natrvalo a pokouší se na tom otevřeném místě vybudovat úl z vosku podobně jako vosy vosí hnízdo z papíroviny. Takový roj je většinou zničený prvním silnějším deštěm s větrem už v létě nebo potom po ochlazení k nule na podzim, jak včely ztratí pohyblivost, je zničený hmyzožravými predátory. Nejpozději je zničený v zimě zimou, protože bez silných dřevěných stěn nebo i nějakých kamenných či cihlových stěn v hnízdě za minusových teplot neudrží potřevnou teplotu. Plus v zimě ještě větší tlak hmyzožravých predátorů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2022 09:41
Pokus s usazením neznámého roje a následné zkoumání, zda není nakažen
například morem včelího plodu je hloupost, která se nemusí "včelaři"
vyplatit. Píši "včelaři" v uvozovkách, protože skutečný včelař nejenom,
že neriskuje přenos nemoci na svá včelstva, ale dodržuje veterinární
předpisy. Podobní "výzkumníci" jsou pohromou okolních včelařů, protože
při nakažení včelstev se ostatní dostávají do ochranného pásma se všemi
z toho vyplývajícími problémy. Následuje uzávěra, vyšetření včelstev v
ochranném pásmu, zákaz jejich přemísťování, prodej matek atd. Jinak
ale netvrdím, že se tak neděje i u jinak zodpovědných včelařů, protože
příležitost udělá i z včelaře "včelaře". Každopádně propagovat takové
usazování rojů neznámého původu je přímo TRESTNÝ ČIN.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist