https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ostatky-zrejme-nejvetsiho-dinosaura-nasli-paleontologove-v-argentine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ostatky zřejmě největšího dinosaura našli paleontologové v Argentině

23.1.2022 01:00 | BUENOS AIRES (ČTK)
Souvrství Candeleros, naleziště fosílií dinosaurů v Argentině.
Souvrství Candeleros, naleziště fosílií dinosaurů v Argentině.
Foto | Damián H. Zanette / Wikimedia Commons
Před rokem, 20. ledna 2021, argentinští paleontologové oznámili, že odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o největšího tvora, který kdy na naší planetě žil. Dinosaurus, jehož pozůstatky paleontologové objevili již v roce 2014, vážil okolo 100 tun a zřejmě se tak jedná o největší doposud nalezený exemplář.
 

Ocasní obratle, části pánve a další kosti gigantického ještěra, který před 98 miliony lety brázdil dnešní provincii Neuquén v argentinské části Patagonie, našli odborníci v geologické formaci známé jako souvrství Candelerosna, která je na fosílie bohatá. Dinosaurus patřil mezi sauropody, velké býložravé dinosaury s dlouhými krky a ocasy, kteří chodili po čtyřech. Nově objevený jedinec mohl být větší než jeho příbuzný Patagotitan - příslušníci tohoto rodu žili před 100 až 95 milionů lety a dosahovali výšky až 37,2 metru, uvedli vědci v odborném časopise Cretaceous Research. Není zatím jasné, ke kterému druhu objevený dinosaurus patřil - vědci však nepředpokládají, že by se jednalo o nový druh.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SH

Stanislav Hrouzek

23.1.2022 05:16
Plést si délku s výškou...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.1.2022 07:12

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.1.2022 17:05 Reaguje na Petr Eliáš

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.1.2022 18:29 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2022 19:38 Reaguje na Karel Zvářal
:-))) Co tak najednou!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 07:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Soudruhu Matláčku. Jsem nesmírně potěšen, že jsem nadzvedl ze židlí místní hejly. :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 08:28 Reaguje na Petr Eliáš
Mě spíš zaráží, že redakci Ekolistu nevadí urážky
demokraticky zvoleného prezidenta republiky. Vaše
IQ mne nepřekvapuje a velmi přesně ho popsal pan
Zvářal. Myslet si můžete o kýmkoliv cokoliv, ale
slušný a moudrý člověk se takto veřejně nevyjadřuje.
Takže asi chápete, co si o vás myslím i já. Jinak
mne zkomolením příjmení neurazí ani "inteligent".
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 08:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Cápek, co tu skoro každému nadává do ekologistů, nedouků a svazáků, mi bude něco říkat o IQ. :D Co si myslí nějaký Zvářal, a stejně tak i co si myslíte vy, je mi totálně ukradené. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 09:50 Reaguje na Petr Eliáš
Pro vás jsou ty tři "tituly" ještě
vyznamenání a nikoliv nadávka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2022 17:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Asi dobře víte, že čím víc času výmětu věnujete, tím víc je cítit. Mě často napadá, že dotyčný je redakcí placený provokatér, který má zvyšovat čtenost diskusí. Jindy mažou zcela nevinné komenty, ale tomuto hulvátovi pravidelně prochází "zkomolenina jména MELE HOVADINY". A to je pravidelně, nikdo jiný (až na 1-2 výjimky) se takto neprojevuje.

Napsat toto pod článek redaktora ekolistů, mohu na to vzít jed, že to bez odezvy nezůstane. Ale zřejmě věková blízkost vede "rozhodčí" k tomu, aby připískávali "našim-svojim". Nic nového pod Sluncem... Je třeba naučit se s tím žít.
Odpovědět
va

vaber

23.1.2022 09:34
jak bylo vše kdysi obrovské máme malou představu, velikosti dinosaura musela odpovídat i velikost a množství vegetace, dnes by chudinka chcípl hlady, ať by žil kdekoliv,
a zřejmě byla i mnohem hustší atmosféra a platil Archimedův zákon a tak tito obři tolik nevážili a mohli se lépe pohybovat
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.1.2022 16:07 Reaguje na vaber
Jak byla v době dinosaurů veliká vegetace si lze snadno zjistit pomocí analýzy průměru cévních svazků z fosilních nálezů, to totiž má zásadní vliv na hodnotu kapilárního vztlaku, jakožto zásadního fyzikálního faktoru ovlivňujícího výšku rostlin. Nebo si snad myslíte, že byla tehdy voda řidší?
Taktéž lze snadno dovozovat z výšky recentních druhů, které jsou doloženy i z doby dinosaurů, viz. araukarie, cykasy...
Podotýkám, že nejvyšším dodnes doloženým stromem je douglaska s rekordem 128 m pokácená v roce 1895 na ostrově Vancouver
Odpovědět
va

vaber

24.1.2022 09:19 Reaguje na Jakub Graňák
nevím jak dobře jsou známy mechanizmy pumpování vláhy a živin od kořenů rostlim až do nejvyššího místa,jako ve všem naše znalosti jsou značně neúplné
po světě se nacházejí zkamenělé útvary ,které se vysvětlují různě ,někým jak zkamenělé stomy ,mnohem mohutnější než dnes ,
dokážu si představit starý prales ve kterém byly rostliny běžně vyšší než 100m,
bylo by podivné ,kdyby jen dinosauři vyrostli a vše ostatní by mělo dnešní měřítka
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 09:55 Reaguje na vaber
Urcitě byly rostliny větší, podle nálezů zuhelnatělých kmenů a otisků kapradin v uhlí. Při vyšší teplotě mohla voda (nižší hustoty) vzlínat výš.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 10:19 Reaguje na Jarka O.
A ty zuhelnatělé kmeny jsou jak velké? Už jste někdy slyšela o nálezu zuhelnatělého kmene většího, než než 10m průměru a kubatury přesahující 1500m krychlových jako dnešní Sequoiadendrony?
Co se týče té vody o kolik byla řidší voda při průměrné teplotě 35 stupňů v druhohorách oproti dnešní teplotě 15 stupňů? 00nic, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 11:33 Reaguje na Jakub Graňák
Neviděla. Však se to nevylučuje a 100 m stačí. Mluvím o rostlinách celkově v atmosféře jiného tlaku, teploty, a vysokého obsahu kyslíku a CO2. Ze se do toho nepletl člověk, je fakt.
Norm. tlak:101325 Pa, D g/ml
°C ,0 ,1 ,2
15 0,9991030,9990870,999072
35 0,99403 0,99400 0,99396
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 12:38 Reaguje na Jarka O.
Pro maximální možnou výšku je zásadní úroveň kapilárního vztlaku, ty ostatní faktory (teplota, vyšší koncentrace O2 a CO2) hrají roli v otázce rychlosti růstu, nikoli maximální možné výšky. Apropos vyšší atmosférický tlak hodnotu kapilárního vztlaku sníží
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 14:41 Reaguje na Jarka O.
Tak jsem prolistoval literaturu... a ejhle... období křídy, tedy doba největších dinosaurů, v paleobotanice nazývaná kenofytikum se vyznačuje již moderní v podstatě současnou krytosemennou florou, zastoupenou rody jako Quercus, Fagus, Magnolia, Populus... tudíž zcela obligátní dnešní druhy dřevin. Stromovité kapradiny, přesličky, plavuně, cykasy... jsou v této době již ustupující minoritou, která ani v předchozím období tzv. mezofytiku nedosahuje výšky přesahující 30 m, takže žádné období kolosálních dřevin se v historii nekonalo, naopak lze říci, že flora dosáhla svých maximálních limitů co se výšky týče až ve třetihorách a čtvrtohorách.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 15:43 Reaguje na Jakub Graňák
Hezké. Tlak vzduchu stejně nevíme, hustota vody působí podobně, vyšší teplota, vyšší koncentrace O2 a CO2, rostliny bez vlivu člověka dosahovaly své max. mozné výšky, vegetace byla hustší, pralesní, jak ostatně píše vaber, tak to byl pro dinosaury ráj na zemi. Ano?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 17:02 Reaguje na Jarka O.
Ne tak docela, díky relativně vysoké teplotě avšak nízké vlhkosti, v kombinaci s rozvojem krytosemenných rostlin dochází na rozsáhlých plochách ke vzniku zcela nového typu vegetace a tím je step, tudíž byla flora doby pozdních druhohor patrně daleko podobnější současnosti, než by se při pohledu na tehdejší faunu mohlo zdát.
Co se týče těch stromovitých přesliček... tam ještě hrála roli coby limit velikosti relativně primitivní stavba dřeva, které bylo výrazně křehčí, tudíž nebylo sto doáhnout větších rozměrů a také primitivní nedokolale rozvětvený kořenový systém neposkytující dostatečnou oporu v substrátu a tím pádem byly porosty výrazně náchylnější k vyvrácení vlivem povětrnosti, a taktéž byly tehdejší pralesy situovány právě vlivem nepříliš výkonného kořenového systému výhradně do oblastí s velkým množstvím vody... dobytí souše rostlinstvem lze tedy datovat do dob vzniku krytosemenných rostlin (což také - semeno kryté obalem a vybavené startovací zásobou, je jednou z konkurenčních výhod oproti tzv tajnosnubným (výtrusným) rostlinám)
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 18:16 Reaguje na Jakub Graňák
Jistě, přičemž ovšem mluvíte o pozdní křídě a přechodu k 3horám, kdežto tento obří dinosaurus je datován do období svrchni křídy před 100 mil. let, kdy stále panovalo teplé a vlhké podnebí s mnohem menšími klimatickymi rozdíly na planetě, vyšší hladinou oceánů a neklidnou zemskou kůrou. Převládala tedy ještě rychlerostoucí pralesní vegetace, jak dokládají nálezy uhelných slojí z té epochy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 18:45 Reaguje na Jarka O.
Svrchní křída je geologické období v době před cca 100 až 66 miliony let, mladší ze dvou epoch křídové periody. Charakterizuje ji výrazný rozvoj krytosemenných rostlin a dinosaurů, kteří v tomto období zažívají svůj největší evoluční rozkvět. (zdroj wiki)
Z tohoto období pochází hnědé uhlí a v něm už jsou fosilní doklady dnešních dřevin... dubu, platanu...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 18:52 Reaguje na Jarka O.
Spodní křída - starší 145-100 mil. let
Svrchní křída - mladší 100-66 mil. let,
takže ten dotyčný dinosaur je z mladší křídy, stejně jako krytosemenné rostliny.
Vím že to může mást, ale jako pomůcka může být, když si představíte sedimentaci spodní je starší, svrchní je mladší - pan Zvářal by řekl, že jsem hnidopich, ale je v tom rozdíl
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 18:59 Reaguje na Jakub Graňák
Samozřejmě, svrchní křída, 1. část cenoman, doba nálezu v geol. formaci Candelerosna -100-95 mil.let. stále teplé a vlhké podnebí na planetě. Hnidopich nevím, jen si ujasňujem ty doby. Psal jste pozdní 2hory.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 19:18 Reaguje na Jarka O.
Však taky že jo pozdní druhohory jsou svchní křída, ostatně rozvoj krytosemenných probíhal už ve spodní křídě (proto to ne zcela konkrétní vymezení jež jsem použil). Mimochodem jednou z teorií snažících se objasnit postupně rostoucí gigantismus u dinosaurů je, že vlivem postupně se ochlazujícího klimatu rostla jejich velikost z důvodu menších "nákladů" na udržování tělesné teploty. Taková obrovská hromada flákoty totiž lépe udrží teplo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 20:46 Reaguje na Jakub Graňák
A ještě si představte, že jsou hnidopisi, kteri usilovali o dělení křídy na spodní, střední a svrchní. Nejteplejsi období svrchni křídy přišlo po cenomanu, do kterého byl datovan ten gigant. Vlhko stále bylo. Savci a dinosauři, naho- a krytosemenne rostliny žíli vedle sebe. Botanické rozdělení se nekryje s tím geologickým, to snad nevadí. Při teplotním šoku na konci 2hor skončila éra obrů, přitom by tu museli žít ty flákoty ještě dnes, když máme takovou kosu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 10:10 Reaguje na vaber
Mechanizmy "pumpování" vláhy a živin od kořenů rostlin až do nejvyššího místa jsou známy dokonale, zabývá se jimi vědní obor zvaný fyziologie rostlin. Rostliny jsou ve svém vzrůstu limitovány fyzikálními faktory a ty se v průběhu stamilionů let nemění, tudíž ani maximální velikost rostlin se nemění. Co se týče mohutnosti dříve a dnes, ani ta se nijak nemění viz Sequoiadendrony (OK přes 30m, objem 1500 m krychlových).
Stejně tak i dnes jsou porosty přesahující výškou 100 m, viz porosty Sequoia sempervirens na západním pobřeží USA, nebo blahovičníky (Eucalyptus) v Austrálii, že jich není více je spíš důsledek lidské činnosti.
Dinosauři, především sauropodi dosahovali takových velikostí (v podstatě limitů stanovených hodnotami fyzikálních veličin) díky v mnoha ohledech vyspělejší tělesné stavbě (oproti savcům), kupříkladu díky dutým kostem.
Myšlenka, že když byli dinosauři tak velcí, tak automaticky musely být o to větší i stromy, je lichá - oboje je limitováno fyzikálními veličinami.
Odpovědět
va

vaber

25.1.2022 09:31 Reaguje na Jakub Graňák
vaše víra o dokonalé znalosti mě pobavila, já vím také dokonale ,že o živé hmotě a jejím fungování víme víme prakticky kulový i když můžete argumentovat stohy knih které se o tom napsaly,
když jsem psal o zkamenělinách nemyslel jsem v uhlí,ale v horninách, mimochodem třeba teorie vzniku uhlí se učí všude ,ale strčte klacky do bahna nebo čisté vody a čekejte že se změní v uhlí,je uhlí které je prakticky čistý uhlík,
třeba někteří létající obři ,jejichž kostry se našly ,podle dnešních znalostí nemohli létat a já viděl pořad, jak se to snažili odborníci vysvětlit,
bylo to stejně přesvědčivé jako se vysvětluje stavba pyramid,pomocí nástrojů ,které se našly a ukazují je v muzeu,
u stromů říkáte že znáte přesně kde je hranice růstu a znáte ji i u dinosaurů? kdyby se nenašly takové veliké kostry ,kolik vědců by si bylo jisto, že takové obludy nemohou narůst,
fyzikální zákony platily stejně dnes jako dříve, včasovém rozpětí miliony let je to téměř jisté,
znáte pojem temná energie a temná hmota ,jsou to dvě zcela rozdílné věci a vymysleli je ,doslova vymysleli, ti největší odborníci a celý svět to opakuje, protože pozorováním vesmíru zjistili ,že hmota kterou vidíme se nechová podle gravitačního zákona,
nechtějí pripustit ,že neznáme tento zákon dokonale nebo to co pozorují špatně interpretují
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2022 19:27 Reaguje na vaber
Jistě, že je to dokonale probádané, odkud si myslíte, že se vzal ten růst výnosů plodin za posledních 100 let? Věnujte čas koupi nějaké vysokoškolské učebnice fyziologie, dovíte se všechno o čem tady fantazírujete. A pak můžete vzít do ruky nějakou publikaci o paleobotanice, jako jsem to udělal já, abych vyvrátil ty vaše na vodě postavené výroky.
Pokud jste si toho nevšiml, tak technologický vývoj výrazně zvýšil možnosti, jak potvrzovat, nebo vyvracet vědecké teorie - což je případ temné hmoty.
Ty vaše popkulturní kecičky z nějakých televizních dokumentů si fakt už nechte pro duševně mdlé, mě zajímají fakta
Odpovědět
va

vaber

26.1.2022 09:54 Reaguje na Jakub Graňák
opět jste nepochopil co jsem psal a argumentujete stohy knih , soudcem nejsou stohy knih a hromady vědeckých prací ,ale realita kterou kolem sebe máme ,
o ničem nefantazíruji , jsou nějaké nálezy a ty by měly být logicky vysvětleny ,
vy se považujete za duševně nemdlého a fakta jsou pro vás co je napsáno v učebnicích,když vám to stačí budiž, opakovat učebnice umí každý a vystudovaných opakovačů studia máme mnoho ,ale těch co používají svůj mozek, málo,
a když píšete o temné hmotě ,to je zrovna ten případ kdy technický pokrok zatím nic nepotvrdil a proto jsou pochybnosti ,u moudřejších než jsam já,
a když se vrátím na začátek rostliny o výšce přes 100m nemůžete vyvrátit vždyť stromy 100m vysoké jsou ještě dnes,
kolik je podle učebnic maximální výška stromů?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2022 16:47 Reaguje na vaber
128 metrů (to je ta realita, kterou kolem sebe máme), žádný větší strom nikdy nebyl změřen ani v celku, ani nějaký relevantní kus ze kterého by se dalo usuzovat na celek - jistě si můžete fabulovat o kilometrových stromech ve druhohorách, jejich existenci dosud nikdo nepotvrdil (hurá do toho můžete být první, jen se obávám, že butete trpět důkazní nouzí).
A pokud vám jde o to co je nebo není napsáno v učebnicích, je otázkou preferencí každého čemu dá přednost, zda vědecké literatuře, nebo "zaručeným" zprávám z medií typu časopisu Enigma.
Pokud jde o tu fyziku, k čemu myslíte, že směřují všechny ty dílčí úspěchy (boson...) z CERNu?
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2022 11:28 Reaguje na vaber
Vědec potřebuje podklady i představivost. Mě proto baví pohádky o minulosti země. Ale já chtěla reagovat na to uhlí, jak jste psal o klaccích v bažině. Dovedu si představit vznik hnědého uhlí podle popisu v učebnicích tlakem a vyšší teplotou pod povrchem. U černého uhlí si podobné zuhelnatění jak se učí, bez blesku, požáru, třeba následného deště a dýmání jak v milířích, a až postupné přikrytí sedimenty nebo propady do hlubších vrstev nedovedu moc představit. Vy jo? No tak to je příklad, kde by se dalo např. podumat,jestli teorie (spíš hypotéza) pasuje. Vím, že se rouhám velice;-)Mějte se.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2022 16:55 Reaguje na Jarka O.
Postupnou přeměnou vrstev odumřelých stromů působením tlaku při nepřítomnosti vzduchu se přecházelo z fáze trouchnivění, rašelinění až k prouhelňování, což mělo za následek snižování obsahu kyslíku a vodíku a nárůst uhlíku. Tyto procesy mají za následek současně i rozpad struktury rostlin a jejich postupné tmavnutí, což propůjčuje černému uhlí jeho typickou barvu. Rašelina postupně přecházela změnami na hnědé uhlí, a to později na černé až antracit.

Je to všechno jen otázka času a tlaku - je třeba si uvědomit, že černé uhlí je od hnědého nějaký ten stamilionek let starší a o nějaký ten kilometřík nadložních sedimentů stlačenější - nevím, kde se v tom ukrývá ta záhadnost
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2022 19:06 Reaguje na Jakub Graňák
To fungovalo, tlak,teplota a čas vedly k zuhelnatění v 1horních slojích. K té záhadnosti mě přivedla ta 2horní jurská a křídová černá uhlí, která tolik času jako sloje z karbonu neměla, a paralelně vznikalo hnědé uhlí známým způsobem, tak mi zásah blesku při bouři, pomalé prohoření velké vrstvy při jen malém přívodu kyslíku, podobně jak v milíři, a časem překryv spálenišť sedimenty přišly jako dobrá rychlejší alternativa.:-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 09:52 Reaguje na vaber
Teorií o tom proč byli někteří dinosauři tak velcí je mnoho (většina dinosaurů nebyla tak velká jako sauropodi, ale mnohem menší). Mohli být tak velcí kvůli dostatku potravy (existují teorie že by se uživili i dnes), kvůli ochraně před predátory, kvůli regulaci vnitřní teploty, atd....
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist