Ostravská těžební podala na Diamo žalobu, chce 1,2 miliardy korun

Státní podnik Diamo čeká soudní spor o finanční narovnání kvůli provozu speciální linky, která třídila materiál na sanované haldě Heřmanice v Ostravě. Společnost Ostravská těžební nedávno podala na Diamo žalobu o náhradu škody ve výši 1,2 miliardy korun. Napsal to server Seznam Zprávy. Ostravská těžební si stěžuje, že neznala závažnost znečištění haldy toxickými látkami, Diamo to odmítá.

Diamo má na starosti zahlazování následků hornické činnosti, tedy i sanaci heřmanické haldy, která patří mezi největší ekologické zátěže v Moravskoslezském kraji. Haldu neboli odval tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Halda uvnitř desítky let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace trvá už asi 15 let. Průměrná výška haldy je 30 metrů, odval se rozkládá se na ploše 65 hektarů na území městského obvodu Slezská Ostrava.

V roce 2017 začala na haldě fungovat třídicí linka, která zpracovávala materiál ze sanované haldy. Na projektu spolupracovaly Diamo s Ostravskou těžební. Linka měla roztřídit uhelnou hmotu a kamení, kamenivo firma dál zpracovávala, třídila a vyráběla z něj materiál použitelný na stavbách. Prodávat chtěla i recyklované uhlí. Linka měla fungovat nejméně deset let, její provoz ale po třech letech skončil.

Ostravská těžební podle webu Seznam Zprávy nepočítala s poklesem ceny uhlí na trhu a prodej stavebního recyklátu náklady na investici a provoz linky nepokrýval. Podle majitele Karla Ležatky navíc firma až dodatečně zjistila, jak závažné je znečištění haldy toxickými látkami.

"Když se smlouva s Diamem uzavírala, nevěděli jsme o míře kontaminace. Ukázalo se, že do linky můžeme brát materiál jen z určitých lokalit a že se s ním musí zacházet jako s nebezpečným odpadem, což prodražovalo provoz. Také jsme až dodatečně zjistili, že obsah uhlí v hlušině je nižší, než ukazovaly původní vzorky," řekl Seznamu Zprávám Ležatka.

Mluvčí Diama Jana Dronská řekla ČTK, že není pravda, že státní podnik tajil informace o odvalu či jeho složení. "S Analýzou rizik z roku 2010 byla podrobně seznámena řada institucí ... Ostravská těžební měla tyto informace také k dispozici, ještě před zahájením stavby," uvedla Dronská.

Linka stála přes 250 milionů korun, 21 miliony na ni přispěla dotace, zbytek hradil soukromý investor. Firma na recyklaci prodělávala, proto začala vyjednávat s Diamem o změně smluvních podmínek. Server uvedl, že podle Ležatky Ostravská těžební v projektu "utopila" 350 až 500 milionů.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) loni řekl, že provoz linky je neekonomický. Letos v lednu Diamo smlouvu Ostravské těžební vypovědělo, podle Dronské pro dlouhodobé porušování smluvních ujednání Ostravskou těžební. Několik měsíců linku provozovalo Diamo, ale v ověřovacím provozu zjistilo, že se to nevyplácí. Od října linka stojí.

Diamo minulý měsíc oznámilo, že na haldě testuje speciální metodu sanace, chce tak bezpečně odtěžit prohořívající hlušinu, a tím zbavit haldu největšího problému. Z dosavadních měření vyplývá, že sanace haldy nezhoršuje výrazně kvalitu ovzduší.

---

reklama

---