Policisté v Trnové zajistili pozemky s kontaminovanou zeminou
"Předmětná lokalita v Trnové byla zajištěna, neboť se jedná o místo činu, kde bude prováděno ohledání včetně zajišťování stop pro důkazní účely. Z tohoto důvodu tam nemohou být prováděny žádné stavební práce nebo terénní úpravy," řekla serveru policejní mluvčí Vlasta Suchánková.
Vedoucí krajského odboru územního plánování a stavebního řádu Lenka Holendová ČTK dnes řekla, že nepovolené terénní úpravy byly zastaveny a stavební úřad by měl nařídit jejich odstranění. Toto opatření může případně uhradit obec a náklady vymáhat. "Bude to jistě velmi dlouhodobá záležitost a velmi komplikovaná," dodala Holendová. Vedle stavebního úřadu se bude případem nadále zabývat inspekce, která ho řeší po linii životního prostředí.
Seznam Zprávy už dříve napsaly, že zemina pochází z bývalé továrny na nátěrové hmoty Tebas v Praze. Stavební firma HSMN, která má projekt v Trnové na starosti, tvrdila, že má k dispozici laboratorní a chemické zkoušky, podle nichž je bez závady.
Podnět k policejnímu opatření dala Česká inspekce životního prostředí. "V posledních dvou týdnech pokračovaly kontrolní úkony ze strany ČIŽP. Pražští inspektoři stále intenzivně prověřují všechny subjekty, které se na navážce mohly podílet. Další vzorkování v současné chvíli připravujeme, podrobnosti však nemůžeme sdělovat. Od výsledků vzorkování se pak budou odvíjet další kroky dotčených orgánů," uvedla mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká.
Inspekce objevila toxické materiály v Trnové na konci února. Podala trestní oznámení kvůli podezření z neoprávněného nakládání s odpady či jiných trestných činů. "Trestní věc je stále ve fázi prověřování, nikdo tedy obviněn nebyl," dodala policejní mluvčí.
Trestní oznámení na neznámého pachatele podala podle svého vyjádření také developerská firma Domy Trnová podnikatele Jana Šefrny. Právě tento developer v minulých letech rozprodal více než sto pozemků lidem, kteří tam v budoucnu chtějí stavět rodinné domy. Šefrna i jím najatá společnost HSMN podnikatele Jiřího Vojáčka tvrdí, že naváženou zeminu potřebovali na budování komunikací, vyrovnávání jejich výškových rozdílů a zarovnávání pozemků. Zároveň se hájí tím, že od svých obchodních partnerů měli k dispozici všechny potřebné rozbory, že navážený materiál je nezávadný.
reklama
Vrchní soud zrušil obžalovaným náhradu škody v kauze fosforu v Rajhradě
Báňský úřad zastavil schvalování plánu na sanaci haldy Heřmanice v Ostravě