https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ovzdusi-v-praze-a-brne-je-vysoce-zatizene-automobilovou-dopravou.reseni-je-v-nedohlednu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ovzduší v Praze a Brně je vysoce zatížené automobilovou dopravou. Řešení je v nedohlednu

11.7.2019 11:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ranní dopravní zácpa v Praze, Švehlova ulice.
Ranní dopravní zácpa v Praze, Švehlova ulice.
Znečištění ovzduší z městské automobilové dopravy je rostoucí problém. V Česku jej ale podle odborníků účinně neřešíme. Inspiraci by Česko mohlo hledat u celé řady evropských měst, která se snaží najít cestu, jak zdraví svých obyvatel ochránit.
 

Pro kontext je dobré vědět, že pro česká města měly začít platit přísné evropské limity pro znečištění oxidem dusičitým už v roce 2010. Kvůli výjimce se podařilo odsunout termín na rok 2015. Od té doby by měla česká města limity splňovat.

Ukazuje se ale, že limity, které mají chránit zdraví obyvatel, se například v Praze a Brně nadále překračují. Nové měření provedené Centrem pro životní prostředí a zdraví zjistilo překročení povolených hodnot na 58 lokalitách z 200 míst, na nichž byly umístěny vzorkovače pro měření kvality ovzduší. Zdravotní riziko navíc zřejmě představuje i znečištění, které limity splňuje, ukazují nejnovější studie.

V Evropě přitom roste počet metropolí, která ve svých centrech zavádí mýto pro vjezd nebo nízkoemisní zóny. Ukazují směr, kterým se budou zřejmě muset vydat i velká česká města.

Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví ve středu představil aktuální projekt, který mapoval znečistění oxidem dusičitým v devíti městech ČR na 192 místech. V Praze u křižovatky Sokolské ulice s Ječnou naměřil hodnoty, které téměř dvakrát překračují evropský limit kvality ovzduší. Podobně je na tom stezka pro pěší u tunelového komplexu Blanka v Dejvicích.

„Intenzita automobilové dopravy neklesá a mnozí výrobci osobních automobilů obcházejí emisní legislativu a mnohé jejich automobily vypouštějí v běžném provozu mnohonásobně více oxidů dusíku, než odpovídá emisním limitům,“ konstatují Michal Vojtíšek z ČVUT v Praze a Martin Pechout z České zemědělské univerzity.

Problémem je především to, že zplodiny aut jsou vypouštěny přímo na ulicích v těsné blízkosti lidí, a jejich vliv na zdraví je tak enormní. Dlouhodobě jsou prokázané nepříznivé vlivy na dýchací cesty a kardiovaskulární soustavu. Nové studie prokazují i škodlivý vliv na pozornost dětí anebo souvislost s rozvojem ADHD.

„Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 µg/m3 NO2 v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO2 ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje,“ uvádí výčet nejnovějších poznatků Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. V Londýně testovali souvislost s výskytem depresivních symptomů a zvýšení rizika demence a Alzheimerovy choroby.

Aktuální studie ukazují, že zdravotní riziko představuje znečištění ovzduší i v hodnotách, který splňují platný imisní limit 40 µg/m3. Hlavním zdrojem oxidů dusíku jsou spalovací procesy, ve městech je jejich nejproblematičtějším zdrojem doprava, především dieselové motory.

„Máme dva možné směry: buď si dát motory do pořádku a nekompromisně postihovat, případně výrazně zpoplatnit provoz vozidel s nadměrnými emisemi, nebo razantně omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby přepravy,” uvádí Martin Pechout.

Řada evropských měst již opatření ke zlepšení kvality ovzduší přijala. Ve Stockholmu zavedli v roce 2006 pro vjezd do centra v časovém rozmezí 6.30 – 18:30 jednorázový poplatek. Doprava v zóně se prakticky ze dne na den snížila o 20–25 %, cestovní doba se zkrátila o 30 % času. Emise NOx se snížily o 8–9 %. Peníze z mýta byly investovány do veřejné dopravy.

Madrid zavedl od listopadu 2018 v části města nízkoemisní zónu. Prvních několik měsíců město řidiče na zavedení nových pravidel upozorňovalo, od dubna 2019 umožnilo vjezd jen vozům s potřebnou plaketou. Pokud se s ní řidič při kontrole neprokáže, dostane pokutu 90 EUR (cca 2300 Kč).

Po volbách se nové vedení města pokoušelo nízkoemisní zónu zrušit, což ale vyvolalo protesty místních obyvatel. Ti nakonec omezení u soudu uhájili.

Omezení se nejčastěji týkají vjezdu vysokotonážních aut nebo aut s dieselovými motory a vysokými emisemi. Jihoevropská města specificky řeší i znečištění z oblíbených skútrů, které mají často dvoutaktní motor. Podle průzkumů může jeden dvoutaktní skútr vypustit téměř tolik zplodin jako stovka dobře seřízených aut.

Německo se potýkalo se silnou lobby automobilového průmyslu. Na začátku letošního roku se v médiích objevila zpráva, že stovka odborníků zpochybňuje škodlivost oxidů dusíku na zdraví. Jejich práce ale nepřinesla žádné relevantní důkazy, které by jejich tvrzení potvrdily. Miroslav Šuta ji označuje jako „zoufalý pokus automobilového průmyslu zpochybnit platné limity“.

V Česku v současnosti čekáme na aktualizaci Programů zlepšování kvality ovzduší. Ty v roce 2016 vydalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a měly sloužit k tomu, abychom dosáhli splnění limitů kvality ovzduší do roku 2020.

Jako nedostatečné a nerealistické je ale odmítli občané v Praze, Brně, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, a jejich platnost zpochybnily u soudu. Soud jim dal za pravdu. V tuto chvíli MŽP pracuje na jejich aktualizaci.

Zkušenosti z evropských měst ukazují, že klíčem k úspěšnému snížení emisí je velikost zóny, ve které omezení platí, kontrola a vymáhání dodržování nových pravidel, malé množství udělených výjimek a také komunikace s veřejností. Ve Stockholmu a Milánu o zavedení nízkoemisních zón dokonce proběhlo referendum. Protože se města zaměřila na diskutování problematiky s občany a nízkoemisní zóny zavedli na zkoušku před referendem, lidé si vybrali, že dopravní omezení chtějí. Na rozdíl od toho v Edinburgu se zavedení zóny předem neodzkoušelo a média se k zavedení dopravního omezení stavila negativně. Občané pak nízkoemisní zónu odmítli.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

11.7.2019 13:16
Lidi občas proti zákazu automobilů v centrech měst dost emotivně vystupují. Já si ovšem myslím, že je to jedno, ba dokonce, že takový zákaz podpoří ekonomiku. Lidi je totiž potřeba dostat z centra města, aby se tam nepokoušeli nakupovat, ale aby jezdili do nákupních středisek na okraji měst. Tam je všechno pohromadě, když tam někdo přijede tak nenavštíví jeden krámek jako v centru, ale projde kolem několika desítek lákavých prodejen a to by bylo, aby si nekoupil víc, než původně chtěl. Proto má smysl nechat již přežitá centra měst odumřít a život přesunout do nových středisek na okraji, která navíc v úhrnu pojmou mnohem víc lidí a automobilů než historická centra.
Odpovědět
Anyr

Anyr

11.7.2019 16:46 Reaguje na
To nebylo ani tak ironické, jako spíš trapné, bro. :D
Odpovědět
ig

11.7.2019 16:58 Reaguje na Anyr
Podívejte se na nemálo malých českých měst kam v devadesátých letech zastupitelstva výrazně omezila vjezd aut na náměstí (náměstí má být pro lidi, ne pro auta). Obchody z náměstí se odstěhovaly za město a už nikdy se nevrátily, ani když si zastupitelé s hrůzou uvědomili, že lidi byli v těch autech :-) Stalo se to tolikrát se stejným průběhem, že se to dá považovat za obecně platné socio-ekonomické pravidlo. A přece to někdo pořád zkouší znova a znova...
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.7.2019 17:46
Problém je , že v Praze nesou jednoznačně velký díl spoluviny za zátěž centra automobily ekologické spolky a organizace, celá desetiletí blokující výstavbu už od dob komunistů naprojektovaných pražských okruhů. Protože tyto okruhy jsou dodnes nefunkční, kdo se chce dostat z jedné části středních Čech +- na protější stranu, musí jet přes centrum Prahy.

V Brně zase je problém s dopravními omezeními na řadě klíčových komunikací, která stahují dopravu (lokální i transit) na zbylé volné trasy. A na vzniku tohoto stavu se opět podíleli ekologové, tentokrát ze hnutí "Žít Brno".

Čili pokud se podaří eliminovat vliv ekologických organizací (nejlépe až na absolutní nulu), tak tyto problémy prostě vymizí, jakmile normální lidé napraví ekology napáchané škody.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist