Panel OSN: Vedra a sucha budou intenzivnější a delší Stream

Ano, je třeba se přizpůsobit. V období mezi husitskými válkami a třicetiletou válkou bylo ještě výrazně tepleji než dnes a bylo podle proxydat tepleji o více než těch 1,5 stupně, které jsou presentovány jako "konec světa".
My jsme ovšem tehdy nevykrmovali bezcenný odpad, jako jsou solární baroni, ani jsme nebojovali proti CO2. Zakládaly se na veliko rybníky (a s nimi související vodní díla), výrazně posílilo vinařství i ovocnářství, změnila se struktura pěstované zeleniny. A produkce potravin šla nahoru tak, že jich byl nadbytek a bylo to jedno z období, kdy u nás byly velmi levné životní náklady a silný populační růst.
A před husitskými válkami bylo ještě tepleji, dokonce u nás rostly smokvoně (dnes rostou u nás jen na extrémně teplých a chráněných lokalitách a s velmi silnou péčí od pěstitele, jaká byla v té době nedostupná). A opět byla tato teplá perioda spojena s prosperitou a hospodářským růstem.

Však ono se ani teď nebojuje proti CO2 :-) Veškerý boj je pouze předstíraný, s cílem vydrancovat z lidí víc peněz :-)

Vy tu o tom píšete, jakobyste tu pohusitskou dobu zažil. Po husitských válkách se odhaduje počet obyvatel pro celé území bývalé Československé republiky někde mezi 100 000 až 200 000 obyvatel. V té době byla samozřejmě velmi silná natalita obyvatel, ale také tu byly doby s velmi velkou mortalitou. Ta byla hlavně dílem hladomorů v neklidném období, jež bylo tehdy dosti časté. Psát o nadbytku potravin v té době svědčí o naprosté absenci alespoň elementárních poznatků o životě našich předků a jejich možnostech. A nežijte stále v iluzích - i oni vykrmovali odpad ...

Před husitskými válkami bylo České království jednou z nejlidnatějších zemí Evropy. Bylo to období dostatku, kdy po mnoha staletích se skoro všechny vrstvy obyvatel mohly relativně často do syta najíst.
Ochlazení, které nastalo za vlády Václava IV přineslo hladomory i epidemie a hlavně série neúrodných let. To právě vedlo k politicko náboženské radikalizaci, která vyústila až do husitských válek.
Po nich se opět oteplilo a následující teplé období za vlády Jagelonců bylo nejteplejší za celý novověk (včetně dneška). Některé roky dala pole dvojí úrodu obilí po sobě. A běžně se venku pěstovaly melouny a další teplomilné plodiny.
Můžeme se jistě dohadovat o tom, zda husitské války ukončili geniální politici typu Jiřího z Poděbrad, nebo prostě to, že se oteplilo a lidi přestal hnát hlad do války. Svoje udělala jistě i drastická redukce obyvatelstva, která umožnila na sklonku husitských válek opustit oblasti, které se staly v důsledku klimatu neúrodnými a soustředit obyvatele do úrodnějších nížin.

Ochlazení, které nastalo na sklonku rudolfínské éry, nakonec vedlo k propadu Evropy do 30leté války, během níž zamrzal Balt a Švédi v zimě útočili na Evropu rovnou přes něj, a útočili proto, že neměli co jíst. A opět vedlo strádání a neúrody i k náboženské radikalizaci. 30letá válka opět skončila mírným oteplením. Opět i během ní došlo k drastické redukci obyvatelstva a byly (natrvalo) opuštěny některé oblasti, které byly v předchozí době kolonizovány (např. Drahanská vysočina na sever od Brna byla za Jagelonců téměř zcela odlesněna a byly tam založeny četné vesnice, které během války zanikly a posléze už nikdy nebyly obnoveny (pročež jsou vítanými objekty archeologického výzkumu). V Čechách podobné oblasti najdete třeba na Slánsku ale i ledaskde jinde. Na Olomoucku nevratně zanikly ve vyšších polohách osady, které byly založeny na sklonku vlády Přemyslovců.

Na teploty doby mezi husitskými válkami a třicetiletou jsme se ještě nedostali ani dnes, natož na teploty za Karla IV, kdy bylo ještě tepleji.