https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/panel-osn-vedra-a-sucha-budou-intenzivnejsi-a-delsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Panel OSN: Vedra a sucha budou intenzivnější a delší Stream

8.8.2019 11:20 | ŽENEVA (ČTK)
Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů.
Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů.
Foto | ZV / / Ekolist.cz
V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří, uvádí se ve zprávě, kterou dnes v Ženevě zveřejnil panel OSN pro změny klimatu (IPCC) a z níž cituje agentura DPA. Zpráva, na níž se podílela více než stovka expertů z několika desítek zemí světa včetně Česka, doporučuje mimo jiné lépe chránit lesy. Mělo by se změnit i chování spotřebitelů, například je žádoucí snížení spotřeby masa.
 

Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin.

Asi čtvrtinu škodlivých skleníkových plynů podle zprávy produkuje zemědělství, lesnictví a další využívání půdy. Vědci ve zprávě zdůrazňují důležitost přechodu na udržitelný způsob hospodaření s půdou, který nebude produkovat takové množství skleníkových plynů. Je nutné podle nich také podporovat zadržování vody v krajině i obnovovat rašeliniště.

Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu.

Zprávou panelu OSN se mají zabývat další zasedání o ochraně životního prostředí, mimo jiné konference OSN o boji s rozšiřováním pouští v září v Indii a konference OSN o změně klimatu v Santiagu de Chile v prosinci.

Stream z tiskové konference v pražském Infocentru OSN:


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

8.8.2019 14:11
Ano, je třeba se přizpůsobit. V období mezi husitskými válkami a třicetiletou válkou bylo ještě výrazně tepleji než dnes a bylo podle proxydat tepleji o více než těch 1,5 stupně, které jsou presentovány jako "konec světa".
My jsme ovšem tehdy nevykrmovali bezcenný odpad, jako jsou solární baroni, ani jsme nebojovali proti CO2. Zakládaly se na veliko rybníky (a s nimi související vodní díla), výrazně posílilo vinařství i ovocnářství, změnila se struktura pěstované zeleniny. A produkce potravin šla nahoru tak, že jich byl nadbytek a bylo to jedno z období, kdy u nás byly velmi levné životní náklady a silný populační růst.
A před husitskými válkami bylo ještě tepleji, dokonce u nás rostly smokvoně (dnes rostou u nás jen na extrémně teplých a chráněných lokalitách a s velmi silnou péčí od pěstitele, jaká byla v té době nedostupná). A opět byla tato teplá perioda spojena s prosperitou a hospodářským růstem.
Odpovědět
ig

8.8.2019 17:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Však ono se ani teď nebojuje proti CO2 :-) Veškerý boj je pouze předstíraný, s cílem vydrancovat z lidí víc peněz :-)
Odpovědět
mr

8.8.2019 21:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy tu o tom píšete, jakobyste tu pohusitskou dobu zažil. Po husitských válkách se odhaduje počet obyvatel pro celé území bývalé Československé republiky někde mezi 100 000 až 200 000 obyvatel. V té době byla samozřejmě velmi silná natalita obyvatel, ale také tu byly doby s velmi velkou mortalitou. Ta byla hlavně dílem hladomorů v neklidném období, jež bylo tehdy dosti časté. Psát o nadbytku potravin v té době svědčí o naprosté absenci alespoň elementárních poznatků o životě našich předků a jejich možnostech. A nežijte stále v iluzích - i oni vykrmovali odpad ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.8.2019 08:21 Reaguje na
Před husitskými válkami bylo České království jednou z nejlidnatějších zemí Evropy. Bylo to období dostatku, kdy po mnoha staletích se skoro všechny vrstvy obyvatel mohly relativně často do syta najíst.
Ochlazení, které nastalo za vlády Václava IV přineslo hladomory i epidemie a hlavně série neúrodných let. To právě vedlo k politicko náboženské radikalizaci, která vyústila až do husitských válek.
Po nich se opět oteplilo a následující teplé období za vlády Jagelonců bylo nejteplejší za celý novověk (včetně dneška). Některé roky dala pole dvojí úrodu obilí po sobě. A běžně se venku pěstovaly melouny a další teplomilné plodiny.
Můžeme se jistě dohadovat o tom, zda husitské války ukončili geniální politici typu Jiřího z Poděbrad, nebo prostě to, že se oteplilo a lidi přestal hnát hlad do války. Svoje udělala jistě i drastická redukce obyvatelstva, která umožnila na sklonku husitských válek opustit oblasti, které se staly v důsledku klimatu neúrodnými a soustředit obyvatele do úrodnějších nížin.

Ochlazení, které nastalo na sklonku rudolfínské éry, nakonec vedlo k propadu Evropy do 30leté války, během níž zamrzal Balt a Švédi v zimě útočili na Evropu rovnou přes něj, a útočili proto, že neměli co jíst. A opět vedlo strádání a neúrody i k náboženské radikalizaci. 30letá válka opět skončila mírným oteplením. Opět i během ní došlo k drastické redukci obyvatelstva a byly (natrvalo) opuštěny některé oblasti, které byly v předchozí době kolonizovány (např. Drahanská vysočina na sever od Brna byla za Jagelonců téměř zcela odlesněna a byly tam založeny četné vesnice, které během války zanikly a posléze už nikdy nebyly obnoveny (pročež jsou vítanými objekty archeologického výzkumu). V Čechách podobné oblasti najdete třeba na Slánsku ale i ledaskde jinde. Na Olomoucku nevratně zanikly ve vyšších polohách osady, které byly založeny na sklonku vlády Přemyslovců.

Na teploty doby mezi husitskými válkami a třicetiletou jsme se ještě nedostali ani dnes, natož na teploty za Karla IV, kdy bylo ještě tepleji.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist