Pět vyjednavačů, kteří zajistí úspěch či propad klimatické konference COP26

Španělská zástupkyně na klimatické konferenci COP26 Teresa Ribera.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ministerio para la Transición Ecológica - España / Flickr

Roli vyjednavačů v klimatických jednáních plní nejčastěji diplomaté, politici nebo vládní poradci. Za Českou republiku je to Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí. Český vyslanec ale nepatří mezi pět nejdůležitějších vyjednavačů.

Klimatická jednání na COP26 poběží až do pátku 12. listopadu 2021.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | UNclimatechange / Flickr

Hlavní slovo v jednáních mezi 197 zeměmi účastnícími se klimatické konference budou podle BBC nejspíše mít Číňan Sie Čen-chua, Saúd Ayman Shasly, Brit Alok Sharma, Sjeikh Hasina z Bangladéše a Teresa Ribera ze Španělska. Tuto pětici představil ve svém článku pro BBC Matt McGrath.

Co je vyjednavačům společné, je pronikavý úsudek, velká míra taktu a obrovská výdrž, kterou potřebují, aby vedli jednání až dlouho do noci. Jeden z účastníků konference přirovnal podle BBC práci vyjednavače k čtyřdimenzionální hře v šachy. Nikoli ale s šachovými figurami, ale se špagetami.

Každá země má totiž nejen své národní požadavky, ale státy spolu v rámci jednání vytváří různé bloky, a mohou být součástí několika takových aliancí zároveň. Česká republika má jednak své národní zájmy, které měl ve svém projevu předat Andrej Babiš, ale je především součástí Evropské unie, jejíž pozice je ve vyjednávání pochopitelně silnější.

Velká pětka

Čínský klimatický vyjednavač Sie Čen-chua na klimatickém summitu v Paříži v roce 2015.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | COP Paris / Flickr

Čína hraje jednu z hlavních rolí pro ochranu klimatu proto, že je největším producentem CO2 na světě. Na konferenci do Glasgow poslala veterána klimatických jednání Sie Čen-chua. Pan Sie měl být podle odborné veřejnosti už je v důchodu, ale kvůli COP 26 byl povolán zpět do služeb státu. Důvodem je zřejmě to, že má blízký pracovní vztah s americkým klimatickým vyslancem, Johnem Kerrym. Jejich vztah byl zásadní pro dosažení Pařížské dohody v roce 2015, kde došlo k celosvětové dohodě na snížení emisí skleníkových plynů.

BBC ale poukazuje na to, že tentokrát do jednání o klimatu vstupují americký a čínský zástupce s odlišnými prioritami. Zatímco USA by rády přiměla Čínu a další velké producenty skleníkových plynů k větším klimatickým závazkům, čínský vyjednavač přistupuje k jednání s tím, že chce pouze finalizovat detaily závazků dohodnutých v roce 2015.

Čína je součástí několika vyjednávacích bloků, jejichž názor výrazně formuje. Podobně silnou roli jako Čína má pro mnoho rozvíjejících se zemí Saudská Arábie a její vyjednavač Ayman Shasly.

Saúdská Arábie

Ayman Shasly ze Saúdské Arábie.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Green CLimate FUnd

Získat pro klimatické závazky Saúdskou Arábii bude základem úspěchu konference COP26, myslí si novinář Matt McGrath z BBC. Pozice Saúdů má dvě polohy. Jednak je to země, jejíž ekonomický úspěch stojí na ropě, a její představitelé si to uvědomují, zároveň je to ale pouštní země s nepříznivým klimatem, která vnímá svou zranitelnost vůči výkyvům klimatu.

Ayman Shasly je sice bývalý zaměstnanec státní ropné společnosti Saudi Aramco, klimatických jednání se ale účastní po desetiletí. Kromě nich vede i saudský tým v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu (IPCC) a je zároveň členem předsednictva Zeleného klimatického fondu, z něhož se poskytují finance pro opatření na ochranu klimatu v rozvojových státech.

Přestože Saudská Arábie byla dlouhou dobu v opozici vůči rázným a rychlým řešením klimatické změny, před setkáním COP26 oznámila svůj závazek dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů do roku 2060, a snížit emise metanu o 30 % do roku 2030. S těžbou a využíváním ropy se ale nadále počítá.

Brit Alok Sharma, pověřený vedením klimatické konference COP26.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Chris McAndrew / Wikimedia Commons

Velká Británie

Protože se COP26 koná ve Velké Británii, velká část zodpovědnosti za jednání leží právě na organizující zemi. Vedením konference v Glasgow byl pověřen britský poslanec Alok Sharma.

Podle svých slov se v průběhu své kariéry snažil být extrémně nudný. V souvislosti s COP26 se ocitl v centru pozornosti médií, aktivistů i odborné veřejnosti a je konfrontován například se svou podporou otevírání nových ropných ložisek v Severním moři. V souvislosti s tím se v britských médiích objevilo i narčení, že přijal peníze od bohatého investora, který je spojený s ropnou firmou Exxon Mobil.

Bangladéš

Fórum klimaticky zranitelných zemí zastupuje premiérka Bangladéše Sheikh Hasina. Od ní se očekává, že do jednání vnese hlas zemí, které jsou vůči změnám klimatu nejzranitelnější. Bangladéš již prožívá nepříznivé dopady klimatické krize, a zkušená politička Hasina o nich umí mluvit tak, aby tuto žitou zkušenost předala dále.

Přestože rozvíjející se země patří k těm nejchudším, jejich skupina má v klimatických jednáních silný hlas. Mají na své straně morální hodnoty, které mohou hrát významnou roli v konsenzuálním rozhodování.

Premiérka Bangladéše Sheikh Hasina

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | DFID - UK Department for International Development / Wikimedia Commons

Země ze zranitelného fóra chtějí přimět nejbohatší státy světa k výraznému snížení emisí, k navýšení příspěvků do klimatického fondu a ke konkrétním opatřením, jak se vypořádat se ztrátami, která klimatická změna již přinesla.

Španělsko

Španělka Tereza Ribera je také veteránkou klimatických jednání OSN. Byla jednou z klíčových postav u Pařížskou dohody v roce 2015. V současnosti je španělskou ministryní pro ekologickou transformaci, kde pomáhala zajistit přechod od využívání uhlí k obnovitelným zdrojům. Španělsko bývá dáváno za modelový příklad, jak tuto tranzici udělat bez sociálních dopadů na zaměstnanost a narušení místní komunity.

Španělsko je v jednáních součástí EU, která se vidí jako nejambicióznější účastník jednání a chce prosadit výrazné snížení emisí skleníkových plynů. A zkušení vyjednavači jako Tereza Ribera ví, že klíčem pro prosazení větších klimatických závazků je vytvořit koalici těch, kdo jsou ochotní tyto závazky přijmout. Když se jim podaří vyjednat společný postoj, je jednoduší přesvědčit ostatní. Tak, jako se to povedlo u Pařížské dohody.