Platforma Aquainova: Udržet vodu v lesích může pomoci i snížení rozsahu cest
Zdravá lesní krajina je skrytou podzemní nádrží, metr krychlový zdravé půdy je schopný zadržet i 400 litrů vody. Kubín uvedl, že po zhutněné půdě, která vodu nevsakuje, začne při intenzivním dešti odtékat po minutě a půl. Podotkl, že od roku 1970 se hmotnost lesních a zemědělských mechanismů zvýšila šestkrát.
Přečtěte si také |
Jak omezit povrchový odtok vody na lesních cestách?
Tam, kde se podaří udělat opatření k lepšímu zadržování vody, zakládá platforma často i výzkumnou plochu, kde měří procento vlhkosti v půdě při přívalových deštích nebo suchu. Na Vysočině se taková opatření podařilo uskutečnit před dvěma lety na pozemcích Lesů ČR. "Kde jsme experimentálně rekultivovali asi sedm kilometrů lesních cest, které lesníci dlouhodobě nebudou potřebovat, anebo se jednalo o takzvanou šedou lesní cestní síť, která není vedená v evidenci a vznikla spontánně při těžbě dřeva," uvedl Kubín.
Účastníci konference se v pátek pojedou podívat na rekultivaci nepotřebné přibližovací linky u Brtnice pomocí pětadvacetitunového bagru. "Co jsme těžkými stroji zničili v krajině, to pouze těžkými stroji lze napravit, krompáčem to neuděláte," podotkl Kubín. Půda může být zhutněná do hloubky několika desítek centimetrů a je potřeba toto zhutnění narušit, aby se déšť mohl vsakovat.
Přečtěte si také |
Reportáž z lesa, kam se jezdí učit lesníci z celé republiky
Dvoudenní konferenci zaměřenou na hospodaření s vodou v krajině spolu s odbornou platformou Aquainova pořádal Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). O různých způsobech zadržování vody v historii i současnosti mluvil geolog, spisovatel a propagátor vědy Václav Cílek.
reklama
Dále čtěte |
Návrh ANO ruší vrchní státní dozor ministerstva životního prostředí nad lesy. Ochránci přírody krok kritizují
SVOL: Nařízení EU o obnově přírody přinese vlastníkům lesů ztráty až 14 miliard korun
Surovinou politiku pro dřevo, která má podpořit výstavbu dřevostaveb v ČR, se daří naplňovat, uvádí zpráva
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
smějící se bestie
18.10.2024 06:51Karel Zvářal
18.10.2024 07:56Pavel Hanzl
18.10.2024 10:25 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
18.10.2024 12:39 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.10.2024 17:37 Reaguje na Slavomil Vinklera skoro bych jako laik občas se pohybující v lese řekl, že největší "lesní meliorace" jsou staré úvozy přímo po spádnici, od přibližování dřeva koňmi, furt tou samou stopou.
Slavomil Vinkler
18.10.2024 12:42 Reaguje nanejsem úplně expertem na přibližování dřeva (koňmo ani motorově), ale když se dřevo tahá ze svahu, tak je to nejjednodušší po spádnici, když traverzujeme, tak se vlečené dřevo má tendenci kutálet do boku a dělat neplechu. dokud dřevo taháme, tak holt jsme v korytě (pokud tam není tvrdý skalní podklad, v měkkém třeba kokořínském pískovci se svážnice vydřeli i do pískovce). když uděláme cestu, tak 1. netaháme ale vozíme, 2. uděláme cestu tak, abychom po ní vyjeli i nahoru a tedy děláme na omezený a nejlépe konstantní podélný spád cesty, a tedy na vrstevnice šikmo
Jaroslav Řezáč
18.10.2024 20:38 Reaguje naOdtokové lidově rygoly podél cest, vyvedení vody do bezpečných míst, vsakovat v lesních jezírkách či svést do potoků.
Břetislav Machaček
18.10.2024 09:44při těžbě průběrné a výběrové, která se dnes propaguje? Jakpak přiblíží
strom vytěžený při výběrové těžbě bez lesní cesty? Vrtulníkem ? A co když
bude potřeba té cesty kvůli požáru pro dojezd hasičů? Ono tu ani tak
nejde o zhutnění, ale u vrstevnicové cesty o narušení reliéfu svahu
zářezem, který umožní vodě vytékat ze strženého svahu na cestu a po ní
už proudem dolů. Ze svahu jsou to malé pramínky, které cesta spojí do
doslova potůčku, která by měl mít možnost co možná nejdříve opět
zasakovat do svahu pod cestou. Problémem je absence a nebo neúdržba
příčných svodnic na těch cestách, které kdysi bývaly zcela běžné.
V Beskydech bývaly dokonce provedeny z ocelových profilů U pro snadné
čištění od nánosů a se samočistící schopností nánosy nezadržovat.
Dnes projdu desítky kilometrů a nikde nic. Leckde to bývaly dvě
kulatiny spojené ocelovými svorníky(kramle), aby trvale tvořily
břehy svodnice. Podle sklonu cesty jich bylo více, či méně a cesty
nebyly koryty potoků jako nyní. Je zajímavé, že předci to znali
a my zapomněli a nebo z línosti to udržovat zavrhli. Jen si ty
cesty rozbagrujte a při nové potřebě po nich přibližovat dřevo
zase zřizujte. Bagristé mají kšeft a zvířata vzrůšo, když v lese
hučí bagry. Je to opět jeden ze způsobů, jak vyhnat lidi z lesa,
protože bez cest jich zákonitě ubude a proto tomu tleskají všichni
uzurpátoři přírody pro sebe sama. Zažil jsem to v soukromém lese,
kde se vlastník chtěl zbavit turistů a cykloturistů zničením prvých
sto metrů cesty a zbytek ponechal. Nešlo o žádnou revitalizaci, když
to je dvacetina z celkové délky, ale znepříjemnění chůze a jízdy na
kole pro turisty. Každou dočasnou pěšinu přes ten stometrový úsek
alespoň zavalil pokáceným stromem, aby odradil lidi procházet jeho
lesem. Hasiči mu ale potom řekli, že bez sjízdné cesty nemá čekat
hašení a cestu obnovil do stavu bahnité komunikace, aby pěší a
cyklisty odradil a vyhověl hasičům. Co na to říci? Chápu jeho
vlastnické zájmy, ale cesta není slepá a je součástí páteřní
cesty celým údolím, bez náhradní alternativy a to už hraničí s
potížismem.

