Platforma Aquainova: Udržet vodu v lesích může pomoci i snížení rozsahu cest
18.10.2024 02:11 | JIHLAVA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Zdravá lesní krajina je skrytou podzemní nádrží, metr krychlový zdravé půdy je schopný zadržet i 400 litrů vody. Kubín uvedl, že po zhutněné půdě, která vodu nevsakuje, začne při intenzivním dešti odtékat po minutě a půl. Podotkl, že od roku 1970 se hmotnost lesních a zemědělských mechanismů zvýšila šestkrát.
Přečtěte si také |
Jak omezit povrchový odtok vody na lesních cestách?
Tam, kde se podaří udělat opatření k lepšímu zadržování vody, zakládá platforma často i výzkumnou plochu, kde měří procento vlhkosti v půdě při přívalových deštích nebo suchu. Na Vysočině se taková opatření podařilo uskutečnit před dvěma lety na pozemcích Lesů ČR. "Kde jsme experimentálně rekultivovali asi sedm kilometrů lesních cest, které lesníci dlouhodobě nebudou potřebovat, anebo se jednalo o takzvanou šedou lesní cestní síť, která není vedená v evidenci a vznikla spontánně při těžbě dřeva," uvedl Kubín.
Účastníci konference se v pátek pojedou podívat na rekultivaci nepotřebné přibližovací linky u Brtnice pomocí pětadvacetitunového bagru. "Co jsme těžkými stroji zničili v krajině, to pouze těžkými stroji lze napravit, krompáčem to neuděláte," podotkl Kubín. Půda může být zhutněná do hloubky několika desítek centimetrů a je potřeba toto zhutnění narušit, aby se déšť mohl vsakovat.
Přečtěte si také |
Reportáž z lesa, kam se jezdí učit lesníci z celé republiky
Dvoudenní konferenci zaměřenou na hospodaření s vodou v krajině spolu s odbornou platformou Aquainova pořádal Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). O různých způsobech zadržování vody v historii i současnosti mluvil geolog, spisovatel a propagátor vědy Václav Cílek.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Návrh ANO ruší vrchní státní dozor ministerstva životního prostředí nad lesy. Ochránci přírody krok kritizují
SVOL: Nařízení EU o obnově přírody přinese vlastníkům lesů ztráty až 14 miliard korun
Surovinou politiku pro dřevo, která má podpořit výstavbu dřevostaveb v ČR, se daří naplňovat, uvádí zpráva
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
ss
smějící se bestie
18.10.2024 06:51No, nejdříve však ty lesy musí být, že - máme nějaké, po té Bursíkově broučkové kalamitě, no !
Odpovědět
HH
Karel Zvářal
18.10.2024 07:56Domnívám se, že tomu tak není. Choďa po lese, narazím často na hluboké tůně v kolejácích, jinde v jílu jsou ve vzorku od lakatoše jedna loužička za druhou. A ano, na letité svážnici jsou patrné erozní rýhy, ale v součtu provoz těžké techniky místa pro zadržování vody spíše vytváří.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.10.2024 10:25 Reaguje na Karel ZvářalNo,někde to vidět je, ale velmi málo. V těchto místech by bylo dobré jen hrábnou bagříkem a nadělat svejly.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.10.2024 12:39 Reaguje na Pavel HanzlNo víte, to pomůže při běžných srážkách. Při nadměrných ty svejly zvyšují erozi tím že se protrhnou a valí všechny najednou. Asi tak jako orba po vrstevnici. Při nadměrném dešti taky zvyšují erozi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.10.2024 17:37 Reaguje na Slavomil VinklerV normálních lesích, které bývají na kopcích, to skutečně nehrozí. Celý terén je zarostlý, plocha minimální (proti zoranému poli) atd. musí se to dělat porozumu
Odpovědět
18.10.2024 09:20
kolik procent lesa jsou lesní cesty (zpevněné lesní cesty, ne jen vyjeté traktorovky, traktorovka třikrát pořádně vymrzne a zase se načechrá a za pár let zmizí)?
a skoro bych jako laik občas se pohybující v lese řekl, že největší "lesní meliorace" jsou staré úvozy přímo po spádnici, od přibližování dřeva koňmi, furt tou samou stopou.
Odpovědět
a skoro bych jako laik občas se pohybující v lese řekl, že největší "lesní meliorace" jsou staré úvozy přímo po spádnici, od přibližování dřeva koňmi, furt tou samou stopou.
SV
Slavomil Vinkler
18.10.2024 12:42 Reaguje naNo ony to jsou často staré cesty (stezky) z doby neolitu, doby bronzové...
Odpovědět
18.10.2024 12:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
některé samozřejmě ano.
nejsem úplně expertem na přibližování dřeva (koňmo ani motorově), ale když se dřevo tahá ze svahu, tak je to nejjednodušší po spádnici, když traverzujeme, tak se vlečené dřevo má tendenci kutálet do boku a dělat neplechu. dokud dřevo taháme, tak holt jsme v korytě (pokud tam není tvrdý skalní podklad, v měkkém třeba kokořínském pískovci se svážnice vydřeli i do pískovce). když uděláme cestu, tak 1. netaháme ale vozíme, 2. uděláme cestu tak, abychom po ní vyjeli i nahoru a tedy děláme na omezený a nejlépe konstantní podélný spád cesty, a tedy na vrstevnice šikmo
Odpovědět
nejsem úplně expertem na přibližování dřeva (koňmo ani motorově), ale když se dřevo tahá ze svahu, tak je to nejjednodušší po spádnici, když traverzujeme, tak se vlečené dřevo má tendenci kutálet do boku a dělat neplechu. dokud dřevo taháme, tak holt jsme v korytě (pokud tam není tvrdý skalní podklad, v měkkém třeba kokořínském pískovci se svážnice vydřeli i do pískovce). když uděláme cestu, tak 1. netaháme ale vozíme, 2. uděláme cestu tak, abychom po ní vyjeli i nahoru a tedy děláme na omezený a nejlépe konstantní podélný spád cesty, a tedy na vrstevnice šikmo
18.10.2024 12:49 Reaguje na
pardon za tu hrubku (za překlepy se neomlouvám, ale za hrubku musím). kaji se.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.10.2024 20:38 Reaguje nanejde o to kolik procent je z lesa lesních cest, ale jak jsou " projektované". Tedy proti svahu nebo po vrstevnici.
Odtokové lidově rygoly podél cest, vyvedení vody do bezpečných míst, vsakovat v lesních jezírkách či svést do potoků.
Odpovědět
Odtokové lidově rygoly podél cest, vyvedení vody do bezpečných míst, vsakovat v lesních jezírkách či svést do potoků.
BM
Břetislav Machaček
18.10.2024 09:44Budiž zrušme cesty vzniklé kvůli plošné těžbě, ale nebudou nakonec chybět
při těžbě průběrné a výběrové, která se dnes propaguje? Jakpak přiblíží
strom vytěžený při výběrové těžbě bez lesní cesty? Vrtulníkem ? A co když
bude potřeba té cesty kvůli požáru pro dojezd hasičů? Ono tu ani tak
nejde o zhutnění, ale u vrstevnicové cesty o narušení reliéfu svahu
zářezem, který umožní vodě vytékat ze strženého svahu na cestu a po ní
už proudem dolů. Ze svahu jsou to malé pramínky, které cesta spojí do
doslova potůčku, která by měl mít možnost co možná nejdříve opět
zasakovat do svahu pod cestou. Problémem je absence a nebo neúdržba
příčných svodnic na těch cestách, které kdysi bývaly zcela běžné.
V Beskydech bývaly dokonce provedeny z ocelových profilů U pro snadné
čištění od nánosů a se samočistící schopností nánosy nezadržovat.
Dnes projdu desítky kilometrů a nikde nic. Leckde to bývaly dvě
kulatiny spojené ocelovými svorníky(kramle), aby trvale tvořily
břehy svodnice. Podle sklonu cesty jich bylo více, či méně a cesty
nebyly koryty potoků jako nyní. Je zajímavé, že předci to znali
a my zapomněli a nebo z línosti to udržovat zavrhli. Jen si ty
cesty rozbagrujte a při nové potřebě po nich přibližovat dřevo
zase zřizujte. Bagristé mají kšeft a zvířata vzrůšo, když v lese
hučí bagry. Je to opět jeden ze způsobů, jak vyhnat lidi z lesa,
protože bez cest jich zákonitě ubude a proto tomu tleskají všichni
uzurpátoři přírody pro sebe sama. Zažil jsem to v soukromém lese,
kde se vlastník chtěl zbavit turistů a cykloturistů zničením prvých
sto metrů cesty a zbytek ponechal. Nešlo o žádnou revitalizaci, když
to je dvacetina z celkové délky, ale znepříjemnění chůze a jízdy na
kole pro turisty. Každou dočasnou pěšinu přes ten stometrový úsek
alespoň zavalil pokáceným stromem, aby odradil lidi procházet jeho
lesem. Hasiči mu ale potom řekli, že bez sjízdné cesty nemá čekat
hašení a cestu obnovil do stavu bahnité komunikace, aby pěší a
cyklisty odradil a vyhověl hasičům. Co na to říci? Chápu jeho
vlastnické zájmy, ale cesta není slepá a je součástí páteřní
cesty celým údolím, bez náhradní alternativy a to už hraničí s
potížismem.
Odpovědět
při těžbě průběrné a výběrové, která se dnes propaguje? Jakpak přiblíží
strom vytěžený při výběrové těžbě bez lesní cesty? Vrtulníkem ? A co když
bude potřeba té cesty kvůli požáru pro dojezd hasičů? Ono tu ani tak
nejde o zhutnění, ale u vrstevnicové cesty o narušení reliéfu svahu
zářezem, který umožní vodě vytékat ze strženého svahu na cestu a po ní
už proudem dolů. Ze svahu jsou to malé pramínky, které cesta spojí do
doslova potůčku, která by měl mít možnost co možná nejdříve opět
zasakovat do svahu pod cestou. Problémem je absence a nebo neúdržba
příčných svodnic na těch cestách, které kdysi bývaly zcela běžné.
V Beskydech bývaly dokonce provedeny z ocelových profilů U pro snadné
čištění od nánosů a se samočistící schopností nánosy nezadržovat.
Dnes projdu desítky kilometrů a nikde nic. Leckde to bývaly dvě
kulatiny spojené ocelovými svorníky(kramle), aby trvale tvořily
břehy svodnice. Podle sklonu cesty jich bylo více, či méně a cesty
nebyly koryty potoků jako nyní. Je zajímavé, že předci to znali
a my zapomněli a nebo z línosti to udržovat zavrhli. Jen si ty
cesty rozbagrujte a při nové potřebě po nich přibližovat dřevo
zase zřizujte. Bagristé mají kšeft a zvířata vzrůšo, když v lese
hučí bagry. Je to opět jeden ze způsobů, jak vyhnat lidi z lesa,
protože bez cest jich zákonitě ubude a proto tomu tleskají všichni
uzurpátoři přírody pro sebe sama. Zažil jsem to v soukromém lese,
kde se vlastník chtěl zbavit turistů a cykloturistů zničením prvých
sto metrů cesty a zbytek ponechal. Nešlo o žádnou revitalizaci, když
to je dvacetina z celkové délky, ale znepříjemnění chůze a jízdy na
kole pro turisty. Každou dočasnou pěšinu přes ten stometrový úsek
alespoň zavalil pokáceným stromem, aby odradil lidi procházet jeho
lesem. Hasiči mu ale potom řekli, že bez sjízdné cesty nemá čekat
hašení a cestu obnovil do stavu bahnité komunikace, aby pěší a
cyklisty odradil a vyhověl hasičům. Co na to říci? Chápu jeho
vlastnické zájmy, ale cesta není slepá a je součástí páteřní
cesty celým údolím, bez náhradní alternativy a to už hraničí s
potížismem.
PH
Pavel Hanzl
18.10.2024 10:29Po každé těžbě by měl přijet malý bagřík a ve spádnicích, kudy se stahovaly klády, nadělat jen malé svejly. Jet pozpátku dolů, Hrábnout a hlínu uplácnout a kousek dál další. V tom místě se už těžit nebude, dokud nový les nevyroste a silně by to pomohlo udržení vody.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.10.2024 10:35Na Vysočině (v širokém okolí Víru) jsou v lesích stále odvodňovací strohy a malé potůčky, které vodu nejkratší cestou z lesa odvedou. Taky tam kvůli kalamitě půl lesa padlo.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.10.2024 16:17Bez dobrého zpřístupnění lesa nelze výběrný les nebo Dauerwald vůbec realizovat. Rozhodující je trasování lesních cest, vhodné příčné a podélné objekty (propustky, svodnice, příkopy, svážnice), provedení tělesa a vozovky (návrhový profil) a také pravidelná údržba. Vhodně trasovaná cesta může vytvořit i suchý nebo polosuchý poldr nebo případně alespoň tvořit překážku pro zrychlený povrchový odtok. Záleží na zadání stavebníka a financích. Lesní cesty se stavějí a udržují za peníze pocházející z prodeje dříví. Zejména tu finanční závislost si uvědomuje málokdo. Přibližovací linky nejsou lesní cesty ale musí navazovat na síť lesních cest. Linky jsou z podstaty vždy dočasné, nejsou zpevněné a jejich trasa (rozčleňující porost by ideálně po dekády neměla měnit, protože změna trasování poškozuje okolní porost a otevírá les působení bořivého větru. Koleje od techniky by na vhodných místech měly být sanovány pouze z části (tak aby se zamezilo erozi půdy) a zbytky bych ponechal pro obojživelníky. Technika a období, kdy se s ní do lesa vjíždí by mělo odpovídat stanovištním podmínkám a "hmotnatosti" kmenů. Důležitá je i správná volba těžební metody... Je to o dost složitější než autor článku popisuje.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.10.2024 17:26 Reaguje na Dalibor MotlSouhlas, jen doplním, že tůňky/louže v kolejácích, na cestách, slouží nejen obojživelníkům, ale jako pítka pro všechnu zvěř, i jako kaliště, zejména prasatům.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.10.2024 17:39 Reaguje na Karel ZvářalA když zarostou, je dobré do nich najet na kole.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.10.2024 18:30 Reaguje na Pavel HanzlNormální člověk v takové situaci (nepřehledný terén) sesedne z kola a snaží se najít lepší/zpevněnou cestu, než riskovat zranění na bočních/pracovních linkách, s často popadanými větvemi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2024 08:19 Reaguje na Karel ZvářalTo bych musel jít pěšky pořád, jezdím právě těmito cestami, jízdní kolo lesu žádnou škodu nenadělá a člověk si užije trochu dobrodrůža, beru to jako údržbu starého organismu. Severozápad Brna je na to ideální.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
20.10.2024 13:33 Reaguje na Pavel HanzlPokud se přerazíte je to vaše vina. Nepřizpůsobil jste rychlost stavu cesty a svým schopnostem. Jezdit lesem mimo cesty (vyklizovací linky nejsou cesty) je nezákonné (i když se to občas děje).
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.10.2024 13:40 Reaguje na Dalibor MotlNezákonné ? ,to snad nemyslíte vážně.Kam jste to dospěl.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
22.10.2024 16:31 Reaguje na Emil Bernardyhttps://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.10.2024 16:31 Reaguje na Dalibor MotlCo je na tom nezákonného? Není to žádná rezervace ani CHKO, houbaři, borůvkáři, venčitelé psíků atd. tam chodí a jezdí na kole přece běžně.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
22.10.2024 16:30 Reaguje na Pavel HanzlLesní zákon v platném znění Par. 20 odst. 1) V lesích je zakázáno: j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2024 08:26 Reaguje na Dalibor MotlJá jezdím po cestách (lesem to fakt nejde), jenom je někdy těžké poznat, co je to cesta,
Odpovědět
