Platforma obcí a spolků proti jadernému úložišti odmítá zákon přijatý Sněmovnou
"Poslanci odmítli návrhy Kláry Kocmanové (Piráti) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) i návrh Radka Kotena (SPD) na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, které jim politici slibují dlouhé roky. Vnímáme takový krok velmi negativně," uvedl. Podle Formana nepomůže řešit dnešní konfliktní stav mezi státem a samosprávami při hledání a povolování tak výjimečné stavby, jakou úložiště vysoce radioaktivního odpadu podle starostů je. Z vládního návrhu zákona rovněž poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS) vyškrtli spolurozhodující roli parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), dodal.
Forman řekl, že jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a další státní instituce inspirací Finsko, které už hlubinné úložiště staví, pak by se měly poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě. "Takové řešení by neznamenalo zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno, ale postavilo by obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem. A je to také Finsko, kde o hlubinném úložišti rovněž rozhoduje parlament," uvedl.
Platforma je velmi zklamaná přístupem většiny poslanců k zákonu o úložišti. "Starostové se nebojí zodpovědnosti podílet se na takovémto rozhodování. Pokud v této podobě projde zákon i Senátem, budou obce na svém území bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků. Vyškrtnutí kompromisní varianty zapojení souhlasu parlamentu považuji za vítězství technokratického přístupu rozhodování státu vůči občanům, uvedl mluvčí platformy.
SÚRAO požádalo koncem února ministerstvo životního prostředí o povolení geologického průzkumu, který posoudí čtyři místa v zemi. Kromě Březového potoka jsou to ještě Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína. Místo, kde úložiště za více než 110 miliard Kč vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Správa už od dubna provádí povrchové geologické mapování a biologický screening.
reklama
Dále čtěte |
V místech možných pro radioaktivní odpad brzy začne hydrogeologický monitoring
České SÚRAO bude u zkušebního provozu prvního hlubinného úložiště ve Finsku
Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo vetaOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
Jaroslav Řezáč
16.11.2023 08:47karel krasensky
16.11.2023 10:23Tonda Selektoda
16.11.2023 17:09 Reaguje na karel krasenskyprovozovat.
Někdo patrně zpovzdálí sleduje svůj cíl, jak takovou investici zmařit a vyvolat tím na úrovni státu a jeho institucí, obtížně řešitelný problém a straší neznalé lidi.
Tonda Selektoda
16.11.2023 16:44Sklad tedy nebude v obci, ale pod katastrem obce. Nebude možné uložený materiál rozkrást ani ho
zneužít. To znamená, že v obci nevznikne skládka jaderného materiálu (odpadu), po které by denně jezdil buldozer, kompaktor, slétali by se na ní ptáci, kterým by pak snad v noci svítily zobáky a pařáty…
Nevím, jestli si vůbec někdo z těch oponentů uvědomuje, že jaderky, jejich sklady paliva, nebo průmyslové a zdravotnické diagnostické přístroje, též nejsou provozovány půl kilometru pod zemí,
jejich obsluha a nikdo v jejich blízkosti, v tom po desetiletí nevidí ohrožení své, ani životního prostředí.
Majka Kletečková
16.11.2023 21:56 Reaguje na Tonda SelektodaMilan Smrž
18.11.2023 13:09Není pravda že Česká republika nemá podmínky pro obnovitelné zdroje energie, jak se bohužel stále opakuje. Podle IASS Potsdam www.iass-potsdam.de/de/news/selbstversorgung-mit-strom-aus-wind-und-sonne má, jak je uvedeno v přiložené mapě, téměř trojnásobný potenciál pro výrobu elektřiny z větru a fotovoltaiky. Praktickým příkladem může být vnitrozemský německý okres s podobnými podmínkami jako má ČR - Rhein Hunsrueck. Tento okres v roce 2019 vyrobil z větru, fotovoltaiky a biomasy celkem 1,485 TWh elektrické energie na 103.400 obyvatel, zatímco ČR ve stejném roce vyrobila celkem 87 TWh na 10,67 milionu obyvatele. V německém okrese bylo vyrobeno o 76,2 % (!) více elektřiny na hlavu než v České republice. https://www.bund-rlp.de/fileadmin/rlp/Mensch_und_Umwelt/Energiewende/Vormacher_der_Energiewende_BUND_2020.pdf
Tonda Selektoda
19.11.2023 11:18 Reaguje na Milan SmržCo se týče obnovitelných zdrojů, to je na jinou diskusi. Raději by se propagátoři obnovitelných zdrojů měli zamyslet, jak asi působí ty větrné a solární parky na okolní klima, spalování biomasy na kvalitu ovzduší, půdy, biodiverzitu, atd. Nebo, zda třeba to neustálé promíchávání vzdušných mas a turbulence za těmi větrníky, nemají též vliv i na vysušování krajiny...
Pavel
19.11.2023 17:28Tonda Selektoda
21.11.2023 18:33 Reaguje na Pavel,Právě proto, aby byl podzemní sklad bezpečný, i pro dlouhodobé uložení kontejnerů s tím ukládaným materiálem, musí být pro něj vybráno místo, které pro tento účel splňuje předepsaná technicko-bezpečnostní kritéria. Tato kritéria většina území ČR nesplňuje, a proto je z výběru vyloučena.
Pavle, píšete, že se Vám to nelíbí. Chápu. Mě se zase nelíbí, nadužívání tzv. ekologie a práva účastnit se stavebního řízení, k maření realizace užitečných stavebních záměrů, ať již jsou jimi vodní stavby, silnice, dálnice, železnice, spalovny, atd.
Tonda Selektoda
21.11.2023 19:13 Reaguje na Tonda SelektodaJde prý jen o nevoli místních lidí, mít ve své blízkosti nadzemní část stavebního komplexu, přes který se potom po uvedení do provozu, občas přesune přivezený a zapečetěný kontejner do podzemí. To je tedy klasické NIMBY – ne na mém dvorku...
