https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/platforma-obci-a-spolku-proti-jadernemu-ulozisti-odmita-zakon-prijaty-snemovnou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Platforma obcí a spolků proti jadernému úložišti odmítá zákon přijatý Sněmovnou

15.11.2023 21:16 (ČTK)
Starosta Horažďovic Forman řekl, že jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a další státní instituce inspirací Finsko, které už hlubinné úložiště staví, pak by se měly poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě.
Starosta Horažďovic Forman řekl, že jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a další státní instituce inspirací Finsko, které už hlubinné úložiště staví, pak by se měly poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě.
Foto | IAEA / Flickr
Platforma proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu, která sdružuje 56 měst, obcí i spolků, odmítá zákon, jenž dnes prošel Sněmovnou. Nepodpořil slíbené posílení práv obcí při rozhodování o této stavbě, řekl ČTK mluvčí platformy a starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD). Právě v blízkosti Horažďovic je jedna ze zvažovaných lokalit pro stavbu úložiště - Březový potok.
 

"Poslanci odmítli návrhy Kláry Kocmanové (Piráti) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) i návrh Radka Kotena (SPD) na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, které jim politici slibují dlouhé roky. Vnímáme takový krok velmi negativně," uvedl. Podle Formana nepomůže řešit dnešní konfliktní stav mezi státem a samosprávami při hledání a povolování tak výjimečné stavby, jakou úložiště vysoce radioaktivního odpadu podle starostů je. Z vládního návrhu zákona rovněž poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS) vyškrtli spolurozhodující roli parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), dodal.

Forman řekl, že jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a další státní instituce inspirací Finsko, které už hlubinné úložiště staví, pak by se měly poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě. "Takové řešení by neznamenalo zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno, ale postavilo by obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem. A je to také Finsko, kde o hlubinném úložišti rovněž rozhoduje parlament," uvedl.

Platforma je velmi zklamaná přístupem většiny poslanců k zákonu o úložišti. "Starostové se nebojí zodpovědnosti podílet se na takovémto rozhodování. Pokud v této podobě projde zákon i Senátem, budou obce na svém území bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků. Vyškrtnutí kompromisní varianty zapojení souhlasu parlamentu považuji za vítězství technokratického přístupu rozhodování státu vůči občanům, uvedl mluvčí platformy.

SÚRAO požádalo koncem února ministerstvo životního prostředí o povolení geologického průzkumu, který posoudí čtyři místa v zemi. Kromě Březového potoka jsou to ještě Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína. Místo, kde úložiště za více než 110 miliard Kč vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Správa už od dubna provádí povrchové geologické mapování a biologický screening.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

16.11.2023 07:49
Zákon prosazující NIMBY, to by bylo výborné.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.11.2023 08:47
To je stejná kategorie, kdyby stát ohlásil někde, že zřídí zařízení pro specifické zdravotní poruchy typu jedličkaren nebo basu. Obce v hrouceni se jsou přeborníci.
Odpovědět
kk

karel krasensky

16.11.2023 10:23
Nějací vesničane z horního Vidlakova do toho nemají co mluvit.Tam at pasou kozu a v místní hospodě si vykladají kolik mají mladých kralíku a jak jím nosí slepice
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

16.11.2023 17:09 Reaguje na karel krasensky
Nejde o to, dehonestovat „nějaké vesničany z Vidlákova“, kteří si ani nemusí uvědomit, že součástí takové megastavby, trvajícḯ několik let, budou též obrovské investice do rozvoje v obcí, její infrastruktury, zajištění služeb a bytové výstavby pro lidi, kteří to budou stavět a později též i
provozovat.
Někdo patrně zpovzdálí sleduje svůj cíl, jak takovou investici zmařit a vyvolat tím na úrovni státu a jeho institucí, obtížně řešitelný problém a straší neznalé lidi.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

16.11.2023 16:44
Bylo by dobré si uvědomit, že vše pod zemí, mimo technické infrastruktury a staveb, patří státu. Již mnohokrát bylo sděleno, že sklad jaderného materiálu bude v hloubce půl kilometru pod povrchem.
Sklad tedy nebude v obci, ale pod katastrem obce. Nebude možné uložený materiál rozkrást ani ho
zneužít. To znamená, že v obci nevznikne skládka jaderného materiálu (odpadu), po které by denně jezdil buldozer, kompaktor, slétali by se na ní ptáci, kterým by pak snad v noci svítily zobáky a pařáty…
Nevím, jestli si vůbec někdo z těch oponentů uvědomuje, že jaderky, jejich sklady paliva, nebo průmyslové a zdravotnické diagnostické přístroje, též nejsou provozovány půl kilometru pod zemí,
jejich obsluha a nikdo v jejich blízkosti, v tom po desetiletí nevidí ohrožení své, ani životního prostředí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.11.2023 21:56 Reaguje na Tonda Selektoda
Proč tedy nezřídí trvalé úložiště v blízkosti některé z našich dvou JE?
Odpovědět
MS

Milan Smrž

18.11.2023 13:09
Když je 72 % občanů podle průzkumu z roku 2022 pro jádro, proč také není 72 % obcí pro jaderné úložiště? Není s tím jádrem něco v nepořádku? Proč ne obnovitelné zdroje?
Není pravda že Česká republika nemá podmínky pro obnovitelné zdroje energie, jak se bohužel stále opakuje. Podle IASS Potsdam www.iass-potsdam.de/de/news/selbstversorgung-mit-strom-aus-wind-und-sonne má, jak je uvedeno v přiložené mapě, téměř trojnásobný potenciál pro výrobu elektřiny z větru a fotovoltaiky. Praktickým příkladem může být vnitrozemský německý okres s podobnými podmínkami jako má ČR - Rhein Hunsrueck. Tento okres v roce 2019 vyrobil z větru, fotovoltaiky a biomasy celkem 1,485 TWh elektrické energie na 103.400 obyvatel, zatímco ČR ve stejném roce vyrobila celkem 87 TWh na 10,67 milionu obyvatele. V německém okrese bylo vyrobeno o 76,2 % (!) více elektřiny na hlavu než v České republice. https://www.bund-rlp.de/fileadmin/rlp/Mensch_und_Umwelt/Energiewende/Vormacher_der_Energiewende_BUND_2020.pdf
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

19.11.2023 11:18 Reaguje na Milan Smrž
Máte pravdu, je to s podivem. Ale jen do doby, než si uvědomíte masírovku neznalých lidí, různými vlivovými skupinami, zájmovými spolky a eko-aktivisty, které se živí strašením obyvatelstva nepříznivými vlivy stavby na přírodu, zdraví lidí…, jen v zájmu tu stavbu zmařit. Je krásné vidět, jak se vášně uklidní, záhy po kolaudaci takové stavby. Vzpomeňme třeba na ZEVO Chotíkov. Najednou totiž není sponzor, kdo by těmto lidem platil, za pak již zbytečné protesty...
Co se týče obnovitelných zdrojů, to je na jinou diskusi. Raději by se propagátoři obnovitelných zdrojů měli zamyslet, jak asi působí ty větrné a solární parky na okolní klima, spalování biomasy na kvalitu ovzduší, půdy, biodiverzitu, atd. Nebo, zda třeba to neustálé promíchávání vzdušných mas a turbulence za těmi větrníky, nemají též vliv i na vysušování krajiny...
Odpovědět
Pa

Pavel

19.11.2023 17:28
Vážení diskutéři, hlubinné úložiště je v podstatě velkokapacitní hlubinný důl se vším, co k tomu patří a jako bonbonek kontejnery s jaderným odpadem. Tady se nikdo nebojí nějakého teoretického ozáření nebo podobných nesmyslů, ale nikdo nechce žít vedle takového šíleného průmyslového komplexu. Žádné "držhubné" ve formě nové hasičárny nebo opraveného obecního úřadu to nikdy nevyváží, koneckonců bez takových investic se fakt tady obejdeme. Nikdo se tady s nikým nebaví a myslí si, že se z Prahy nemusí na místní vůbec ohlížet. Jestli vám hlubinný důl nevadí, tak si to tu nádheru pořiďte za vlastním panelákem, já tu úžasnou investici rozhodně mařit nebudu.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

21.11.2023 18:33 Reaguje na Pavel
To, že se někomu něco na stavebním záměru nelíbí, ještě neznamená, že je zákonodárce povinen pro takové lidi začlenit do zákona právo veta, nebo že se stavba nesmí realizovat. Z pohledu jaderných zařízení a jejich skladů by bylo vhodné, zamyslet se nad tím, jak asi obslužný personál, lidé, manipulují s jadernými materiály, že to bez úhony přežijí. A při tom, mezi nimi a tím radioaktivním materiálem, není vrstva půl kilometru skály a zeminy, mohutná železobetonová konstrukce skladu, ani certifikovaný obal (třeba kontejner Castor).
,Právě proto, aby byl podzemní sklad bezpečný, i pro dlouhodobé uložení kontejnerů s tím ukládaným materiálem, musí být pro něj vybráno místo, které pro tento účel splňuje předepsaná technicko-bezpečnostní kritéria. Tato kritéria většina území ČR nesplňuje, a proto je z výběru vyloučena.
Pavle, píšete, že se Vám to nelíbí. Chápu. Mě se zase nelíbí, nadužívání tzv. ekologie a práva účastnit se stavebního řízení, k maření realizace užitečných stavebních záměrů, ať již jsou jimi vodní stavby, silnice, dálnice, železnice, spalovny, atd.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

21.11.2023 19:13 Reaguje na Tonda Selektoda
Pavle, těch článků a názorů jsem četl již více, teď při opětovném čtení vidím, že Vám ku podivu, nejde o ekologii ani o zdravotní rizika.
Jde prý jen o nevoli místních lidí, mít ve své blízkosti nadzemní část stavebního komplexu, přes který se potom po uvedení do provozu, občas přesune přivezený a zapečetěný kontejner do podzemí. To je tedy klasické NIMBY – ne na mém dvorku...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist