Po 15 letech se do ČR vrátila katarální horečka ovcí, chovatelé čekají problémy
Testy nemoc potvrdily u berana, který uhynul na farmě v Jindřichovicích. V chovu v obci Šindelová, která je asi pět kilometrů od prvního ohniska, jsou nakažené čtyři ovce. Chovají jich tam víc než 160 a k tomu 130 zvířat skotu. Na farmě v Jindřichovicích, která nyní podle SVS chová více než 370 ovcí, přes 200 koz a více než 130 kusů skotu, v uplynulých dnech uhynuli ještě další dva berani, kteří vykazovali jeden z příznaků nákazy, tedy výtok z nozder. Nemoc se projevuje také horečkou, otoky hlavy a sliznic. Na sliznicích se zvířatům objevují hnisavé a krvácivé vředy, typický je modrý jazyk. Průvodním jevem je degenerace svalstva. Ovcím může vypadávat vlna.
Výborný i ředitel SVS Zbyněk Semerád vyzvali všechny chovatele, aby při zaznamenání příznaků ihned kontaktovali krajskou veterinární správu a dodržovali preventivní opatření. "V případě výskytu klinických příznaků budou od postižených zvířat v hospodářství odebírány vzorky,“ uvedl Semerád. Příznaky a průběh onemocnění lze zmírnit vakcinací, stoprocentně účinná ale není, řekl Semerád. Podle Výborného se zatím plošná vakcinace neplánuje.
Opatření proti šíření nemoci se budou týkat oblasti do 150 kilometrů od ohniska nákazy, které správa oficiálně vyhlásí začátkem příštího týdne. Platit tak budou v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji, v Praze a dále v části Libereckého, Jihočeského a Středočeského kraje. "Nebude možné z tohoto území, kde budou vyhlášená mimořádná opatření, přemisťovat živá zvířata mimo toto území, zároveň bude zastaven obchod, a to i ten mezinárodní, což je velký problém pro chovatele. Nebude možné vyvážet živá zvířata, ale ani inseminační materiál v rámci obchodu s plemennými dávkami," řekl Výborný.
Ministerstvo je podle Výborného připravené kompenzovat chovatelům škody ze svého krizového fondu. Úřad poskytne kompenzaci za zvířata, která uhynula nebo musela být utracena, případně uhradí i vakcinace.
Předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Richard Konrád se obává, že nynější teplé počasí může usnadnit rozšíření nemoci po celé republice. "Dotkne se to i přesunu zvířat v rámci aukcí, zvířata se nesmí vozit mimo pásma, což nám může způsobit velké problémy i co se týče bonitací a zařazování plemeníků a přesunu do chovů," uvedl k opatřením. Očekává také omezení vývozu jatečních jehňat na dokrmení. "Určitě to ovlivní obchod s jatečními zvířaty, nám teď začínají aukce na plemenné kozly a berany, takže budeme netrpělivě sledovat, jak se bude situace vyvíjet," dodal Konrád.
Chovatelé masného skotu přijdou kvůli opatřením proti šíření nemoci o hlavní příjem za prodej telat, zrovna přitom začíná hlavní prodejní sezona, řekl ČTK ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát. Kromě dotační podpory tak chovatelé podle něj nebudou mít v době platnosti opatření žádné příjmy a přibudou jim náklady spojené s omezeními. Krize nastane v zimních měsících, až nebude pastva a chovatelé budou muset stáhnout dobytek z pastvin, podotkl Malát. "Chovatelé nemají dostatek kapacit na udržování telat," dodal.
Opatření budou veterináři upravovat podle šíření nákazy. Platit budou do doby, než SVS dokáže, že se onemocnění na území ČR nevyskytuje.
Katarální horečka ovcí byla poprvé popsána koncem 18. století v Jižní Africe po importu jemnovlnných plemen ovcí z Evropy. Letos onemocnění veterináři zaznamenali také například v Německu, Dánsku či Lucembursku. V Česku se dosud poslední potvrzený případ katarální horečky ovcí objevil podle veterinářů v září 2009. Od konce dubna 2013 byla ČR považována za zemi bez výskytu této nemoci.
reklama
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letos
Ministři EU se shodli na budoucí zemědělské politice, chtějí snížit byrokracii