Podíl české zeleniny a ovoce na pultech závisí na úrodě, tvrdí prodejci
Lokální dodavatelé dostávají v obchodech Penny dlouhodobě přednost před zahraničními, pokud je to možné a místní produkty jsou k dispozici. "Vzhledem ke geografické poloze České republiky zcela logicky v zimě zastoupení českého ovoce a zeleniny klesá, naopak v létě a na podzim je vyšší," řekl mluvčí společnosti Tomáš Kubík.
V nabídce on-line supermarketu Košík.cz jsou dvě třetiny produktů z tuzemska. "V podstatě neexistuje potravina, která se u nás pěstuje a my bychom ji nenabízeli," uvedl mluvčí e-shopu František Brož. Zahraniční plodiny tvoří podle něj především ty, které v domácích podmínkách nelze vypěstovat.
Brož upozornil, že hlavně pro menší výrobce je spolupráce s internetovými supermarkety výhodná. Firmy jim dokážou nabídnout dobré podmínky, přitom nevyžadují zvlášť vysoký odběr. Navíc se jim daří "křísit" třeba už zapomenuté regionální produkty. "Loni se například pod naší značkou Authentic začaly opět vyrábět a dobře prodávat pravé znojemské okurky, tedy pěstované i zavařované na Znojemsku," uvedl.
Na dlouhodobou spolupráci s českými farmáři se zaměřuje také konkurenční e-shop Rohlík, který jim pomáhá třeba i zefektivnit podnikání prostřednictvím elektronických objednávek přímo z pole nebo lepší logistiky. "Díky tomu nám prodejní ceny farmářských výrobků skoro nevzrostly a výrazně se přiblížily konvenčním produktům," řekla mluvčí on-line supermarketu Lutfia Volfová. Dodala, že i proto je o lokální produkty velký zájem a stále roste.
Vraňanských jahod Rohlík letos podle Volfové prodal meziročně třikrát více, loni to bylo asi 10.000 košíků, letos 31.500. Českých borůvek lidé v červenci koupili kolem 11 tun, minulý rok 2,4 tuny. "V sezoně se z celku prodané zeleniny prodá té české kolem 80 procent a u ovoce to činí okolo 65 procent. Z toho důvodu budeme podíl českých potravin v sortimentu neustále navyšovat a stále hledat další české dodavatele, jejichž výrobky zařadíme do naší nabídky," uvedla dále.
Nekula na twitteru uvedl, že supermarkety nabízejí cibuli například z Nového Zélandu. Ve čtvrtek odeslaném dopisu generálním ředitelům potravinářských řetězců žádá o informaci, jaké kroky plánují pro zvýšení nabídky českých potravin. Jedním z cílů Evropské unie je podle něj dosáhnout udržitelné produkce potravin s důrazem na co nejnižší uhlíkovou stopu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
smějící se bestie
30.7.2022 07:17Ale také na rozdílu dotací do zelinářství a ovocnářství, v původních zemích EU + Polsko - a v ČR !
Jaroslav Řezáč
30.7.2022 07:25Miroslav Vinkler
30.7.2022 08:37Zbyněk Šeděnka
30.7.2022 11:16 Reaguje na Miroslav VinklerRadim Polášek
30.7.2022 17:06 Reaguje na Miroslav VinklerProtože situace je taková, že v jedné vesnici víc než 1 - 2 - 4 drobní pěstitelé dnes nebudou. Ne jako kdysi, kdy zeleninu byli ochotni měšťákovi prodat v každém druhém vesnickém baráku. A drobnější pěstitel nemůže svůj hektar nebo 4 hektary rozdělit po 500 metrů a pěstovat tam 20 druhů zeleniny plus ještě k tomu ovoce. Vždyť to by musel dělat téměř ručně a to by potom vyprodukoval tak málo, že by se neuživil. A musel by mít obrovské znalosti a velmi vysokou inteligenci, aby mu to všechno prosperovalo. A s takovou inteligencí by vydělal 2 - 4 x víc někde ve fabrice , kde by se věnoval třeba programování než aby se někde hrabal v hlíně.
Dneska drobný zemědělec musí pěstovat jen malý okruh plodin, ne víc než 2 -4 druhy zeleniny, která v jeho půdě nejlépe jde. A kterou perfektně umí, aby se mu urodilo každý rok a na kterou má případně nějakou speciální drobnou mechanizaci.
smějící se bestie
31.7.2022 08:19 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
30.7.2022 15:23A co se týká regionálních pěstitelů, podle mne chybí "agregátoři" nabídky zeleniny a ovoce. Lidi, či živnostníci či firmy, co by ty produkty od menších pěstitelů vykupovali, skládali z nich velké série a ty potom prodávali do větších nebo velkých obchodů.
Bohužel je to další stupeň, který bude tu zeleninu a ovoce zdražovat, protože taky musí z něčeho žít, ale jinak ty produkty od drobnějších producentů dostat k zákazníkům nebude dost dobře možné.
Přitom se musí vejít do supermarketových cen, aby to bylo prodejné.
Taky musí mít systém, jak prodávat rychle se kazící produkty typu čerstvě utržených malin nebo třeba lístů salátu.
Jarka O.
30.7.2022 18:56 Reaguje na Radim PolášekZbyněk Šeděnka
30.7.2022 19:29 Reaguje na Jarka O.Radim Polášek
30.7.2022 21:12 Reaguje na Jarka O.U těch kuřat se to myslím dosahuje velmi velkým objemem kuřat. například na 1000 kuřat hmotnosti 1,75 kg se vyrobí 10 - 20 tisíc kuřat a ty se potom podle té hmotnosti roztřídí.
Ale tuším u masa není takový problém prodávat produkt s rozdílnou hmotností, jen nesmí být příliš odlišná. Například u chlazených kuřat stejná kuřata budou stát jedno třeba 85 , druhé 88, třetí 82 Kč, protože se budou trochu odlišovat v té hmotnosti.
Ale asi u jiných kategorií produktů je u všech kusů stejná cena a tudíž hmotnost musí být v nějakém velmi malém limitu.