Podíl uměle vysazených lesů v Česku je vysoký, ohrožuje zdraví krajiny, upozorňuje Hnutí Duha
12.9.2023 01:07
(ČTK)
"Musíme zabránit tomu, aby se nynější příležitost promrhala tím, že se na rozpálené holiny vysazují další málo odolné lesy či dokonce smrkové monokultury, které zajdou suchem. Potřebujeme plán pro zdravé lesy," řekl koordinátor kampaně Zachraň lesy Hnutí Duha Jan Skalík.
Podle dat Českého statistického úřadu publikovaných v časopise Statistika a my se v loňském roce vysázelo přibližně 40 000 hektarů lesa, o 709 hektarů méně než v předchozím roce. Zároveň se jedná o druhou nejvyšší hodnotu od roku 1964.
Míra přirozeného zalesnění dosáhla loni 20 procent, proti předchozímu roku se jedná o nárůst o 10,7 procenta. Z dostupných dat zároveň vyplývá, že je to nejvyšší míra přirozeného zalesnění v historii České republiky.
Přestože míra přirozeného zalesňování v posledních letech roste, podíl uměle vysazených lesů je v Česku stále vysoký. V roce 2015 bylo 95 procent lesů na území Česka obnovených umělou výsadbou semen, nebo sazenic. Podíl lesů vzniklých znovuzalesňováním a výsadbami nad 60 procent je v osmi evropských zemích, kromě Česka také v Polsku, Belgii, Dánsku, Islandu, Irsku, Nizozemí a Velké Británii.
Špatný zdravotní stav českých lesů podle hnutí dlouhodobě podlamují nejen emise znečišťujících látek a nevhodná druhová skladba, ale i dopady umělého vysazování lesů, které vede ke stejnověkým a druhově fádním porostům. Ty podle ekologů následně bývají oslabené a často se rozpadají. Uměle vysázené lesy také nedokáží efektivně čelit klimatické změně, uvedlo hnutí.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (83)
ss
smějící se bestie
12.9.2023 05:04Už Nám zelený někde předvedli, nějaký ten neuměle vysazený les, co !
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
12.9.2023 11:31 Reaguje na smějící se bestieTřeba na Šumavě, kde náletové stromky často velmi obtížně bojují s třtinou, a nezřídka vznikají tak nové řídké porosty, že jeleni mají radost, mají skoro za každým kopečkem mnoho prostor pro souboje v říji.
Mimochodem - značná část toho zmlazení je ze smrků, které na Šumavě nejsou původní, a značnou část "Šumavského" smrku jako genetického zdroje, zničil kůrovec
Odpovědět
Mimochodem - značná část toho zmlazení je ze smrků, které na Šumavě nejsou původní, a značnou část "Šumavského" smrku jako genetického zdroje, zničil kůrovec
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.9.2023 14:44 Reaguje na Pavel JeřábekPoněkud lakonicky by se dalo říci, že naší " původní" Šumavu hledejte ve Vídni a Hamburku. Byla v podstatě celá vykácená už v předminulém století, proto se rychle zalesňovalo. Nadruhou stranu smrk který se nachází nad 900 m.n.m je v zásadě v pořádku. Problém je spíš to, že všeobecně užívaný i tam, kde v podstatě nemá co dělat. Monokulturní lesy je hodně špatný vtip, jestli se tomu tak dá říci.
Odpovědět
MU
DV
Daniel Višňovský
14.9.2023 23:51 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak v Hamburku těžko. Tam všechno hořlavé zařval po americkém náletu.
Odpovědět
mara polasek
12.9.2023 05:56podobni chytraci v chko moravsky kras v pp rudice sec vyrezali v jihozapadni casti naletovou borovici se smrkem a nechali naletove listnace..... jivu s akatem.... ma to cenu komentovat???
misto nesmyslu by meli aspon na rok sednout do lavice a poctive studovat "pestovani lesu" a "ochrana lesa" pak chytnou motyku a zasadit aspon 20000 sazenic, pozdeji vzit pilu a jit udelat neznacenou prorezavku, kterou si po 5 letech zkontrolovat s zduvodnit.
kdysi bylo vysloveno moudrost: ochranar (po novem ekolog) horsi kurovce!
Odpovědět
misto nesmyslu by meli aspon na rok sednout do lavice a poctive studovat "pestovani lesu" a "ochrana lesa" pak chytnou motyku a zasadit aspon 20000 sazenic, pozdeji vzit pilu a jit udelat neznacenou prorezavku, kterou si po 5 letech zkontrolovat s zduvodnit.
kdysi bylo vysloveno moudrost: ochranar (po novem ekolog) horsi kurovce!
MU
Michal Ukropec
12.9.2023 06:07 Reaguje na mara polasekEkologisti nemají předpoklady k tomu, aby se něco naučili. Je to jiná sorta lidí. A pokud by se mezi nimi někdo inteligentní našel a něco se naučil, stal by se z něj lesák a myslivec.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.9.2023 14:49 Reaguje na Michal Ukropectak jednoznačně bych to neviděl. Ono lesák a myslivec jí polévku svého zaměstnavatele a ten chce peníze. Jde spíš o to, že způsob toho co nazýváte ekologistu je jiný než firem, který svojí techniku nevyndávají z garáže kvůli deseti stromům. Nepasečný způsob pozorný k přírodě a vytváření nestejnoletých lesních oblastí,což je problém i přirozeného zmlazení na lokalitách, které byly vykáceny.
Odpovědět
MU
MU
Michal Ukropec
12.9.2023 06:03Umělé vysázený les je i v N.P. Šumava. Vytěžit smrk na nevhodných lokalitách a za utržený peníz vysadit vhodnější dřeviny to chtělo už dávno. Právě Bláhoví Duhaisti tomu bránili. Asi dostali nový sponzorský dar že změnili názor.
Odpovědět
PE
RV
Richard Vacek
12.9.2023 06:32Někdo jaksi nechápe, že les má nést i ekonomický užitek a být zdrojem dřeva. Dřeva, které se dá použít i na něco lepšího, než z něj nadělat štěpku.
Jinak snad nikdo zeleným nebrání, aby si na svých pozemcích založili přirozený les.
Odpovědět
Jinak snad nikdo zeleným nebrání, aby si na svých pozemcích založili přirozený les.
PE
ss
SV
Slavomil Vinkler
12.9.2023 07:22Já myslím, že nejlepší les je les přírodní. Akát, bez černý, pajasan, javor jasanolistý, škumpa, .... Ti všichni i další rostou sami a bez péče. Kolem Prahy , kolem tratí, kolem větších měst a i v některých rezervacích to začíná převládat.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.9.2023 07:27 Reaguje na Slavomil Vinkler"Ano, příroda ví nejlépe, co kde má růst"... P.S. A na co máme potom školy???
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
12.9.2023 08:03 Reaguje na Slavomil VinklerAno. Takto má vypadat bezzásahový les, na kterém můžeme pozorovat sukcesi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.9.2023 08:06 Reaguje na Michal UkropecVíte jak nádherný les je pavlovie když kvete? A sukcesi je možno krásně pozorovat v každé zničené továrně.
Odpovědět
MU
PJ
Pavel Jeřábek
12.9.2023 11:34 Reaguje na Michal UkropecA natož akátový.
Mladí stejně už do lesa nechodí, milování si užijí na PC, tak alespoň lidi přes bylinný podrost v akátech necourají po lese.
A včelky mají radost.
Odpovědět
Mladí stejně už do lesa nechodí, milování si užijí na PC, tak alespoň lidi přes bylinný podrost v akátech necourají po lese.
A včelky mají radost.
MU
Michal Ukropec
13.9.2023 11:37 Reaguje na Pavel JeřábekAkát se vysazovat hlavně na ohrady pro dobytek. U nás je to s nektarem pro včely pofiderní. Alespoň na Jistebnicku.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
12.9.2023 23:00 Reaguje na Slavomil VinklerKdo tvrdí, že takto vypadá přírodní les? Asi vy.
Všechny dřeviny, co jste uvedl jsou nepůvodní, většinou i invazivní.
Srovnávat porosty kolem tratí s lesy je trochu mimo mísu.
1. když už chcete definovat podobu lesa vzniklého sukcesí, tak definujte podmínky (klima, půda, stávající porost).
2. přirozená obnova je součástí hospodaření v lese (např. podrostním nebo výběrném, i pasečném), neplést si se samovývojem.
Odpovědět
Všechny dřeviny, co jste uvedl jsou nepůvodní, většinou i invazivní.
Srovnávat porosty kolem tratí s lesy je trochu mimo mísu.
1. když už chcete definovat podobu lesa vzniklého sukcesí, tak definujte podmínky (klima, půda, stávající porost).
2. přirozená obnova je součástí hospodaření v lese (např. podrostním nebo výběrném, i pasečném), neplést si se samovývojem.
MU
JŠ
Jan Škrdla
13.9.2023 22:50 Reaguje na Michal UkropecIronie v tom byla. Tím, že srovnával sukcesi v brownfieldech a obnovu lesa se ale trochu střelil do nohy.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
12.9.2023 08:07Pokud tam je nevhodná skladba vysemení se opět to samé... co dodat? Jestli mají čas čekat 10 generací tady pro "blbce" 1000let, tak směle kupředu levá soudruzi...
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
12.9.2023 09:15 Reaguje na Jaroslav VozábPřesně tak, vždyť se často jednalo o několik desítek čtverečních kilometrů ryze jehličnatých monokultur bez jediného semenného listnatého stromu. Tak odkud by se tam vzaly žádané listnaté semenáčky. Na to si teď budeme muset počkat několik desítek let,
až začnou plodit nyní zasazené sazenice (pokud přežijí letní úpaly a sucha)
Odpovědět
až začnou plodit nyní zasazené sazenice (pokud přežijí letní úpaly a sucha)
JV
Jaroslav Vozáb
12.9.2023 11:23 Reaguje na Jakub BrennCílový porost podobný původnímu pralesu potřebuje cca 10 generací stromů tj 1000 let.... nebo to můžete mozaikovitě osázet cílovými a melioračními dřevinami. Ještě se dožijete probírek.... les se vychovává sekerou...
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
12.9.2023 23:14 Reaguje na Jaroslav VozábPorost nevhodné skladby můžete prosvětlovat a podsazovat vhodnými dřevinami, nebo je vysazovat do kotlíků po kůrovcové těžbě.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
13.9.2023 11:12 Reaguje na Jan ŠkrdlaKotlíky a podsadbu chápu jako nejlepší možné řešení
u lesů, které jsou ještě nezasažené kůrovcovou kalamitou. U nás se tak děje sporadicky, ale v Sasku v Krušných horách na to najeli poměrně významně. Podsadba(hlavně buk) už je krásně vzrostlá a zapojená.
Odpovědět
u lesů, které jsou ještě nezasažené kůrovcovou kalamitou. U nás se tak děje sporadicky, ale v Sasku v Krušných horách na to najeli poměrně významně. Podsadba(hlavně buk) už je krásně vzrostlá a zapojená.
JB
Jakub Brenn
13.9.2023 10:58 Reaguje na Jaroslav VozábTo je stejně bezpředmětné,jednak není zájem tu mít stabilní pralesy (i kdyby-zdůrazňuji-alespoň na nějaké omezené ploše a jakkoliv by mi to osobně konvenovalo), peníze se musí točit. A jednak by to trvalo mnohá staletí.
Nynější stav je způsoben tím, že se hospodařilo pasečně s následnou plošnou výsadbou smrku nebo borovice, bez špetky náznaku nějakého kompromisu s přírodními procesy. Plus horko a sucho.
Proto i mozaikovité osazení cílovými a melioračními dřevinami už chápu v této situaci jako přijatelný kompromis. Přičemž jsem si vědom toho, že osazení holiny cílovými dřevinami není úplně správné (posun k vlastnostem pionýrských dřevin). A že po kůrovcových kalamitách tam jsou opravdu obrovské holiny.
Odpovědět
Nynější stav je způsoben tím, že se hospodařilo pasečně s následnou plošnou výsadbou smrku nebo borovice, bez špetky náznaku nějakého kompromisu s přírodními procesy. Plus horko a sucho.
Proto i mozaikovité osazení cílovými a melioračními dřevinami už chápu v této situaci jako přijatelný kompromis. Přičemž jsem si vědom toho, že osazení holiny cílovými dřevinami není úplně správné (posun k vlastnostem pionýrských dřevin). A že po kůrovcových kalamitách tam jsou opravdu obrovské holiny.
JŠ
Jan Škrdla
13.9.2023 22:46 Reaguje na Jakub BrennMáte pravdu, ale některým to těžko vysvětlíte.
Nebudu jmenovat, problematice lesnictví nerozumí, místo příspěvků do diskuze píšou dlouhé elaboráty o ničem, a les by nejraději pěstovali jako kukuřici.
Odpovědět
Nebudu jmenovat, problematice lesnictví nerozumí, místo příspěvků do diskuze píšou dlouhé elaboráty o ničem, a les by nejraději pěstovali jako kukuřici.
BM
Břetislav Machaček
12.9.2023 08:22Duha neumí nic jiného, než negovat vše minulé a dělat všemožné potíže. Ono
to lidé časem pochopí, až uvidí skladbu náletového bezzásahového lesa, kam
nepůjde vstoupit bez mačety a bude se mu vyhýbat i zvěř. Ona totiž musí
mít volné únikové prostory a neprodírat se neproniknutelným houštím. Jsem
zvědav na ty nálety, které dobře znám z břehů řek, kde zapracovali bobři
a zbyly pouze nechutné pajasany a křídlatka. No a taky na to, jak se pak
vypořádají s invazními a nepůvodními nálety dřevin třeba v NP ČŠ. Tak to
bude komedie v přímém přenosu.
Odpovědět
to lidé časem pochopí, až uvidí skladbu náletového bezzásahového lesa, kam
nepůjde vstoupit bez mačety a bude se mu vyhýbat i zvěř. Ona totiž musí
mít volné únikové prostory a neprodírat se neproniknutelným houštím. Jsem
zvědav na ty nálety, které dobře znám z břehů řek, kde zapracovali bobři
a zbyly pouze nechutné pajasany a křídlatka. No a taky na to, jak se pak
vypořádají s invazními a nepůvodními nálety dřevin třeba v NP ČŠ. Tak to
bude komedie v přímém přenosu.
PE
Petr Eliáš
12.9.2023 09:38 Reaguje na Břetislav MachačekTak hlavně že ty něco umíš, ty rozumbrado. :-)
Odpovědět
MU
va
vaber
12.9.2023 08:27přes 200 let rostly vysázené lesy dobře a nikoho ani nenapadlo ,že je to špatně,protože žádný problém nebyl,
nyní když je příliš sucho a příliš teplo na smrky ,jsou všichni chytří a ví, že vše zavinila špatná skladba,
les není problém, uschly i malé remízky s různými druhy stromů,
na co se budou všichni vymlouvat až uschnou i listnáče, nemocných je jich dost
Odpovědět
nyní když je příliš sucho a příliš teplo na smrky ,jsou všichni chytří a ví, že vše zavinila špatná skladba,
les není problém, uschly i malé remízky s různými druhy stromů,
na co se budou všichni vymlouvat až uschnou i listnáče, nemocných je jich dost
MU
Michal Ukropec
12.9.2023 10:37 Reaguje na vaberAno. Smrky se sázely v době malé doby ledové. Ta skončila cca kolem roku 1850. Od té doby se pomalu a jistě otepluje.
Odpovědět
va
vaber
13.9.2023 08:26 Reaguje na Michal Ukropecuž jsem to na Ekolistu psal p. Mertanovi,který stále odvolává na historii a teplá a studená období,
existují záznamy, podle kterých kolem roku 800 a 1000 naposledy zamrzl Nil, jaká to byla doba?
kolem roku 1000 bylo podle jiných odborníků teplo
Odpovědět
existují záznamy, podle kterých kolem roku 800 a 1000 naposledy zamrzl Nil, jaká to byla doba?
kolem roku 1000 bylo podle jiných odborníků teplo
MU
Michal Ukropec
13.9.2023 11:42 Reaguje na vaberTak to nevím, a anisi to nedovedu představit. Vím, že silné ochlazení přišlo po výbuchu sopky roku 572? A bylo to prý na dva roky. Ta malá doba ledová byly 3 sluneční minima ( mauderovo.......)
Odpovědět
va
vaber
14.9.2023 07:48 Reaguje na Michal Ukropecono se o něčem, co odporuje vědeckým výzkumům odborníků ,moc nepíše a jednoduše se to odmítne jako výmysl ,
jsou zápisy ,jak jsem slyšel ,že v r. 536 se stalo něco co zastínilo slunce na 18 měsíců, v Evropě a dokonce i v Číně a byla veká zima a neúroda, co se stalo se přesně neví,
Odpovědět
jsou zápisy ,jak jsem slyšel ,že v r. 536 se stalo něco co zastínilo slunce na 18 měsíců, v Evropě a dokonce i v Číně a byla veká zima a neúroda, co se stalo se přesně neví,
MJ
Marcela Jezberová
12.9.2023 08:29Také špatně? To jsem blázen. Jakékoliv hospodaření na zemědělské půdě přestávají všeochránci kritizovat až ve chvíli, kdy je zastavěná. Poučena tímto zjištěním navrhuji lesy vykácet a volné plochy zastavět. Stejně se o lesy neumíme nikdy postarat tak, aby byli všeochránci spokojení. Duha nebude mít co kritizovat a bude od ní konečně pokoj.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
12.9.2023 09:37 Reaguje na Marcela JezberováTak blázen můžete být, ale to co je v článku netvrdí jen duha. ;)
Odpovědět
MU
AL
Alena Lyskova
12.9.2023 08:30To je další hurá akce hnutí Duha, zase přijde do pár let nová katastrofa.
Tak ně napadá, že vlk už tak veřejnost netáhne a Duháči hledají další téma k diskuzi. O tu přírodu zas tak nejde ale je třeba vykázat nějakou aktivitu.
Odpovědět
Tak ně napadá, že vlk už tak veřejnost netáhne a Duháči hledají další téma k diskuzi. O tu přírodu zas tak nejde ale je třeba vykázat nějakou aktivitu.
PE
Petr Eliáš
12.9.2023 09:37 Reaguje na Alena LyskovaHurá! Vztyčit prapor a vzhůru proti třídnímu nepříteli! :D
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
12.9.2023 09:36To je neskutečné. Místní zoufalci a uplakánci si článek ani nepřečtou, ale hned šijou do Duhy. :D
Pokud by místní chytráci trochu zabrousili, tak by zjistili, že to co je v článku netvrdí jen Duha, ale i lidé které se lesům věnují:
https://plus.rozhlas.cz/smrku-mame-moc-a-na-spatnych-mistech-vysvetluje-problem-s-kurovcem-profesor-8220057
Odpovědět
Pokud by místní chytráci trochu zabrousili, tak by zjistili, že to co je v článku netvrdí jen Duha, ale i lidé které se lesům věnují:
https://plus.rozhlas.cz/smrku-mame-moc-a-na-spatnych-mistech-vysvetluje-problem-s-kurovcem-profesor-8220057
JO
Jarka O.
12.9.2023 13:53 Reaguje na Petr EliášA zde je rozhovor s člověkem, který les opravdu zná. Dokud nebudou zákony změněné podle těchto návrhů, budou škody na lesích růst.
https://plus.rozhlas.cz/stat-dela-proti-kurovci-malo-slibi-penize-ale-pak-nejsou-a-kdyz-uz-nahodou-jsou-8081137
Odpovědět
https://plus.rozhlas.cz/stat-dela-proti-kurovci-malo-slibi-penize-ale-pak-nejsou-a-kdyz-uz-nahodou-jsou-8081137
PE
Petr Eliáš
12.9.2023 14:33 Reaguje na Jarka O.No tak určitě. Pomazaný ubrečený šlechtic by se měl vrátit do reality. ;)
https://eagri.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/reakce-na-nepresnosti-v-mediich/kalamita-se-vzajemnym-osocovanim.html
Odpovědět
https://eagri.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/reakce-na-nepresnosti-v-mediich/kalamita-se-vzajemnym-osocovanim.html
DV
Daniel Višňovský
15.9.2023 00:17 Reaguje na Jarka O.Les znal nejlépe můj prastarýchByl rektor VSLD, tedy ucil vsechny lesni inzenyry.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.9.2023 10:28 Reaguje na Daniel VišňovskýKdy a v kterém městě? Jinak lidí, co měli rádi les, bylo hodně, to nebyl jen váš strýc.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
12.9.2023 09:43Máme tolik chytrých lidí (viz místní diskuze), kteří vědí, jak všechno se má v krajině dělat. Ale ta krajina tomu moc neodpovídá.
Ubývá ptactva, špatné složení lesů, voda v krajině nezůstává, zemědělci krachují, atd.
Odpovědět
Ubývá ptactva, špatné složení lesů, voda v krajině nezůstává, zemědělci krachují, atd.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.9.2023 09:50Já bych hnutí Duha nechal, ať si kecá. Miroslav Horníček kdysi říkal, že hlupáka nemá cenu umlčovat. Mlčící hlupák se totiž pozná dost těžko.
Odpovědět
Zejména zájmena
12.9.2023 11:17V zemi, kde stačí nechat půdu ladem a do 10 let tam máte les je demence sázet všude jak vzteklej. Les potřebuje pestrost druhovou, ale i věkovou, na to se docela zapomíná. Stejně tak potřebuje určitou kontinuitu, tedy, aby jeho paměť nezanikla, tedy aby se znalosti a zkušenosti stromů a keřů předávaly dál po generace. Ne udělat genocidu a dám tam zcela novou populaci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.9.2023 12:44 Reaguje na Zejména zájmenaNo to jo, ale to co na úhoru vyroste není ani k hospodářství a ani k původní biodiverzitě. Stačí se podívat na brownfieldy.
Odpovědět
Pe
Petr
12.9.2023 17:15 Reaguje na Slavomil VinklerProč by nebylo? Vyroste normální les. Brownfieldy jsou jen špatný příklad na téma přirozené obnovy lesa (lesa, ne brownfieldu). V lese probíhá přirozená obnova několikanásobně rychleji, protože tam ty rostliny prostě jsou. Okolo brownfieldů většinou nic není, takže tam trvá déle, než se objeví lesní druhy rostlin.
Ale v obou případech nakonec vznikne les. Jenže člověk je ještě dítě a chce mít všechno hned. Je zvyklý jít do obchodu a mít hotový produkt na počkání. To je pak těžké mluvit o přírodních procesech.
Odpovědět
Ale v obou případech nakonec vznikne les. Jenže člověk je ještě dítě a chce mít všechno hned. Je zvyklý jít do obchodu a mít hotový produkt na počkání. To je pak těžké mluvit o přírodních procesech.
SV
Slavomil Vinkler
13.9.2023 06:53 Reaguje na PetrTam kde se jednou objeví invazní stromy, tak se běžné lesní stromy nedostanou a když, tak za velmi pracné pomoci člověka. No obvykle se musí použít herbicidy.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2023 16:46 Reaguje na Slavomil VinklerPřeháníte. Jistě taková místa jsou, ale vy to podáváte jako by to se to dělo automaticky všude, ale to samozřejmě ne. Takových míst je jen malý zlomek, všude jinde rostou normální lesy a krásně můžeme pozorovat jak příroda rok za rokem mění místo k obrazu svému.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
13.9.2023 20:01 Reaguje na Zejména zájmenaBohužel Bláhoví Duhaisti úmyslně chránili brouka, aby sežral les, pak to nechají vypálit do mrtě a založí novou revoluční populaci. Ochrana půdy, lesa a zvěře zde funguje už 1000 let. Proč se asi Duhaisti snaží tuto kontinuitu a paměť vyvrátit?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.9.2023 11:25O monokulturu a je jedno, zda lesní či polní, je nutno se starat. Je to velice jednoduché, bohužel fůra lidí jak se zdá, to nechápe. Více k tomu není co dodat.
Odpovědět
Hu
Hunter
12.9.2023 12:27 Reaguje na pavel peregrinPár ha lesa mám, teď na podzim a na jaře budu zalesňovat cca 3 ha. Jedná se o hospodářské lesy. A řekl bych, že Hnutí duha je úplný hovno do toho, co tam vysázím a jak se o to následně postarám. Bude to douglaska ve směsi s bukem, pak někde dub, na omezené ploše buk a zbytek bude smrková monokultura včetně kotlíkové obnovy na pár místech. Smrk rozhodně není odepsaný, ale je potřeba se o porosty starat, včetně listnáčů.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.9.2023 13:50 Reaguje na HunterAno, starat se. V jednoduchosti je krása, ale Duha bude raději vymýšlet zhovadilosti. A nejen Duha.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.9.2023 13:59 Reaguje na HunterPokud jsou ti ekoteroristi z hnutí Duha takoví odborníci, mám pro ně jednoduchou radu. Ať si koupí nějaké pozemky a ukáží nám, hloupým nýmandům, jak se to má správně dělat. Jenže to oni neudlají, protože to zavání něčím pro ně škodlivým - prací. A tak budou pořád jenom hloupě kafrat.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
12.9.2023 14:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKde je těch 560 miliard z neziskového sektoru?
Odpovědět
ZŠ
PE
Petr Eliáš
13.9.2023 06:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaŽádný hledej. Tak povídej ty ukafranče. :-)
Odpovědět
ZŠ
PE
MU
Michal Ukropec
13.9.2023 11:45 Reaguje na Hunter1*. Je třeba Duze nasypat do korýtka, aby měli za co vás úkolovat.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.9.2023 13:56Kdo DUHa platí? Odpovědi na spoustu zdejších eko-článků a na výprodej zdrojů jsou zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/500-tisic-Kc-za-hektar-da-Nemec-v-CR-Jidlo-nepestuje-Zdrazuje-a-vse-jde-ven-742638
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.9.2023 14:54 Reaguje na Jarka O.tenhle plátek desinformací nkomu ke cti neslouží.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.9.2023 15:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJako že Němec nedá za 1 ha 500 litrů? Ale dá.Mám psolužáka z okolí Františkových lázní a přesně takto jim mizí půda pod rukama, protože z našich to nikdo nepřeplatí. Takže jaké dezinformace?
Odpovědět
pp
JO
Jarka O.
14.9.2023 11:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo je o boji o zdroje za oponou ekoochrany. Vidíte, komu ODS /ČSL pomohly. Takový zákon oprodeji půdy nemá v Evropě obdobu. A až hospodářskou půdu vyprodáte, tak pravidelnými daněmi z hospodaření cizích vlastníků svou státní pokladnu jistě naplníte po okraj a navíc budete v cizích sedlácích mít záruku ekologického hospodaření :)
Odpovědět
Pe
Petr
12.9.2023 16:58Uměle vysázené lesy nemusí být stejnověké, a už vůbec ne druhově fádní. Vše, od začátku až do konce, mají v rukou lidé. Je na nich co z toho udělají a jaký ten les bude. Můžou ho udělat stejnověký a druhově fádní, můžou ho udělat udělají pestrý, zdravý a odolný. Jakýkoliv. Stačí jen chtít.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.9.2023 09:12Nebylo by marné znát sponzory některých spolků a "vědeckých" pracovišť.
Jen si představte tu úsporu les nesázet(samovýsev),neudržovat(bezzásah),
nechránit před zvěří(vybít zvěř),nečekat 70-120 let na jeho mýtní zralost,
ale semlít ho už za 20 let na energetickou štěpku. To se vám pak koupená paseka za pár korun zaplatí už ve vašem životě a tak proč nepustit korunu těm, kteří to za vás propagují a "vědecky" zdůvodní. Nakonec energetika
se už na štěpku ve velkém připravuje a nepůjde ji uspokojit pouze těmi
potěžebními zbytky a odpady z dřevozpracujícího průmyslu. Proto i ten
tlak tyto odpady přemístit od koncových drobných spotřebitelů k těm
velkým(omezování vytápění nezpracovaným dřevem) a nebo jim povolit topit pouze zpracovaným dřevem do pelet a briket. Levný otop tak zhodnotit
zpracováním a dostat ze spotřebitele maximum. Lobbing je mocnou zbraní
podnikání a nehledí na nějakou tu korunu podpory "ekologů" a "vědců".
Odtud vítr věje a nikdo mi to nevymluví, protože to do sebe nádherně
zapadá!
Odpovědět
Jen si představte tu úsporu les nesázet(samovýsev),neudržovat(bezzásah),
nechránit před zvěří(vybít zvěř),nečekat 70-120 let na jeho mýtní zralost,
ale semlít ho už za 20 let na energetickou štěpku. To se vám pak koupená paseka za pár korun zaplatí už ve vašem životě a tak proč nepustit korunu těm, kteří to za vás propagují a "vědecky" zdůvodní. Nakonec energetika
se už na štěpku ve velkém připravuje a nepůjde ji uspokojit pouze těmi
potěžebními zbytky a odpady z dřevozpracujícího průmyslu. Proto i ten
tlak tyto odpady přemístit od koncových drobných spotřebitelů k těm
velkým(omezování vytápění nezpracovaným dřevem) a nebo jim povolit topit pouze zpracovaným dřevem do pelet a briket. Levný otop tak zhodnotit
zpracováním a dostat ze spotřebitele maximum. Lobbing je mocnou zbraní
podnikání a nehledí na nějakou tu korunu podpory "ekologů" a "vědců".
Odtud vítr věje a nikdo mi to nevymluví, protože to do sebe nádherně
zapadá!
JV
Jaroslav Vozáb
13.9.2023 11:55 Reaguje na Břetislav MachačekCo dodat...:
https://www.youtube.com/watch?v=38cfssG_NSY
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=38cfssG_NSY
BM
Břetislav Machaček
14.9.2023 19:52 Reaguje na Jaroslav VozábA víte jak takové "odhalení" spojení mezi ekologisty a lobbisty ekologisty štve? Všimněte si jejich reakcí.
Je jim třeba neustále připomínat, jak horovali pro
biopaliva a nyní, že oni nic. Jak horovali a horují
za bioplynky, ale opatrně už zatracují ty na biomasu z
polí. Jak opěvovali topení dřevem a nyní ho zatracují a
horují pro pelety a štěpku v teplárenství. Vychvalovali
topení plynem, než jim došlo, že jsme na něm závislí a
tudíž vydíratelní. Jak propagují soláry a větrníky ze
"špinavé" Číny a jak horovali za malé vodní elektrárny
takřka na každém potoce a nyní je zatracují. Je to vždy
na požadavek podnikatelů v daném oboru a po zavedení
následné přeorientování na něco jiného. Začalo to po
plyšáku elektrickými přímotopy, pak plynofikací, potom
kotly na hráškové hnědé uhlí, pak pelety a nyní tepelná
čerpadla. Vymyslet někdo mini JE k vytápění RD, tak je
budou propagovat, ač proti velkým JE stále bojují tím,
že se upínají k těm menším, které jsou zatím v plenkách.
Hlásají, že nemá smysl budovat velké JE , když už je
postaven PROTOTYP malé a že by bylo lepší na ně počkat.
Jó hoho chleba jíš, toho píseň zpívej a tak zpívají
každou chvíli něco jiného.
Odpovědět
Je jim třeba neustále připomínat, jak horovali pro
biopaliva a nyní, že oni nic. Jak horovali a horují
za bioplynky, ale opatrně už zatracují ty na biomasu z
polí. Jak opěvovali topení dřevem a nyní ho zatracují a
horují pro pelety a štěpku v teplárenství. Vychvalovali
topení plynem, než jim došlo, že jsme na něm závislí a
tudíž vydíratelní. Jak propagují soláry a větrníky ze
"špinavé" Číny a jak horovali za malé vodní elektrárny
takřka na každém potoce a nyní je zatracují. Je to vždy
na požadavek podnikatelů v daném oboru a po zavedení
následné přeorientování na něco jiného. Začalo to po
plyšáku elektrickými přímotopy, pak plynofikací, potom
kotly na hráškové hnědé uhlí, pak pelety a nyní tepelná
čerpadla. Vymyslet někdo mini JE k vytápění RD, tak je
budou propagovat, ač proti velkým JE stále bojují tím,
že se upínají k těm menším, které jsou zatím v plenkách.
Hlásají, že nemá smysl budovat velké JE , když už je
postaven PROTOTYP malé a že by bylo lepší na ně počkat.
Jó hoho chleba jíš, toho píseň zpívej a tak zpívají
každou chvíli něco jiného.
PE
Petr Eliáš
13.9.2023 17:49 Reaguje na Břetislav MachačekTobě to nikdo nevymluví, protože jsi pomatenec. Zase sis nepřečetl článek/nechápeš ho a meleš kraviny...
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.9.2023 11:29 Reaguje na Petr EliášCo nepochopil? A jak jste titulek a smysl pochopil vy? Zde se píše, ze uměle vysazené lesy, ohrožují jakési "zdraví krajiny". Zdraví krajiny ohrožují podle mě jiné věci než sázení stromů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.9.2023 18:18 Reaguje na Jarka O.Nechte ho být. Potřeboval si kopnout a tak si kopnul. Na víc, než na urážky a bláboly se totiž nezmůže.
On totiž není schopen slušně diskutovat a oponovat
jiným názorům. Mne tím nevytočí, jeho ale vytáčí
nezájem mu odpovědět a tak stupňuje urážky.
Odpovědět
On totiž není schopen slušně diskutovat a oponovat
jiným názorům. Mne tím nevytočí, jeho ale vytáčí
nezájem mu odpovědět a tak stupňuje urážky.
Pa
Pavel
15.9.2023 14:18 Reaguje na Petr EliášPane Eliáš, zatím jste tady nepředložil jediný smysluplný argument, jenom útoky a urážky ostatních diskutujících, kteří mají jiný názor. Co takhle zkusit věcně argumentovat, svedete to vůbec?
Jinak článek jsem si přečetl, několikrát, a musím jen říct, že to je hrubé a tendenční zjednodušení situace v lesnictví, které navíc o ničem nevypovídá. Prostě klasická tisková zpráva. Pár rychlých argumentů:
- přirozená obnova je moc fajn, každý, kdo může, se o ni v lese snaží, protože to ve zkratce šetří náklady. Lze ji ale smysluplně využít jen na vhodných stanovištích, jinde nemá smysl, protože se prostě nepovede. Příkladem mohou být např. bohatá stanoviště zejména v nižších polohách, tam buřeň se zvěří na 99% ploch snad jen s výjimkou křoví spolehlivě nedovolí vyrůst ve větším počtu na dlouhou dobu žádné dřevině.
- rozsáhlé kalamitní holiny často není možné zalesnit v nějak rozumné době (např. v horizontu cca 10 let) přirozenou obnovou, i když výjimky existují, protože na desítkách ha většinou není dostatek přirozeného semenného materiálu. Nemluvím teď jen o cílových dřevinách (SM, JD, BK, DB apod.), ale především o dřevinách přípravných (BR, JR apod.). Výsledkem takové přirozené obnovy bude často jakási lesostep tvořená podle místních podmínek hlavně křovím, trávou a buření, kde sem tam v ostrůvcích poroste nějaká dřevina. V horizontu dlouhých desetiletí, možná staletí, by se to potom místy různě měnilo a utvářelo, výsledek je ve hvězdách. Záleží ale na konkrétním stanovišti. To ale asi nejsou ty zdravé lesy ve zdravé krajině, o které všichni (doufám) usilujeme. Argumentovat v tomto případě přirozenou obnovou v NP Šumava apod. je mimo, tam se jedná o přirozenou obnovu SM na vhodném SM stanovišti (viz předchozí argument), to kulturní krajina na většině území mimo NP není.
- z výše uvedeného plyne jediné, jak přirozená obnova, tak umělá výsadba (a jejich kombinace) mají v lese své místo, hlavně ta kombinace se často využívá. Musíme především postupovat podle místních podmínek, ne dogmaticky trvat na jediné pravdě. Na výsadbě není vůbec nic špatného, záleží hlavně na tom, CO, KAM a JAK sázíte
- kalamita postihla hlavně lesy, které vysázeli naši dědové a pradědové za podmínek tehdejší doby. Oni se tehdy chovali ze svého pohledu racionálně. Řada lidí tohle nechápe a dívá se na svět očima dneška, čímž se ale dopouští podobné chyby. Je teď v módě nadávat na SM a adorovat listnáče, dříve to bylo obráceně. Známe ale budoucnost, víme, jak tady bude za 50, 100 nebo 200 let? To, že se teď otepluje, neznamená, že např. za 100 let tady bude klima na na dubohabrové lesy v 800 m.n.m. Možná ano, možná ne. Paleta možných řešení je velmi pestrá, nedovolím si tvrdit, že něco je jednoznačně špatně nebo dobře.
LESU ZDAR, přátelé 😊
Odpovědět
Jinak článek jsem si přečetl, několikrát, a musím jen říct, že to je hrubé a tendenční zjednodušení situace v lesnictví, které navíc o ničem nevypovídá. Prostě klasická tisková zpráva. Pár rychlých argumentů:
- přirozená obnova je moc fajn, každý, kdo může, se o ni v lese snaží, protože to ve zkratce šetří náklady. Lze ji ale smysluplně využít jen na vhodných stanovištích, jinde nemá smysl, protože se prostě nepovede. Příkladem mohou být např. bohatá stanoviště zejména v nižších polohách, tam buřeň se zvěří na 99% ploch snad jen s výjimkou křoví spolehlivě nedovolí vyrůst ve větším počtu na dlouhou dobu žádné dřevině.
- rozsáhlé kalamitní holiny často není možné zalesnit v nějak rozumné době (např. v horizontu cca 10 let) přirozenou obnovou, i když výjimky existují, protože na desítkách ha většinou není dostatek přirozeného semenného materiálu. Nemluvím teď jen o cílových dřevinách (SM, JD, BK, DB apod.), ale především o dřevinách přípravných (BR, JR apod.). Výsledkem takové přirozené obnovy bude často jakási lesostep tvořená podle místních podmínek hlavně křovím, trávou a buření, kde sem tam v ostrůvcích poroste nějaká dřevina. V horizontu dlouhých desetiletí, možná staletí, by se to potom místy různě měnilo a utvářelo, výsledek je ve hvězdách. Záleží ale na konkrétním stanovišti. To ale asi nejsou ty zdravé lesy ve zdravé krajině, o které všichni (doufám) usilujeme. Argumentovat v tomto případě přirozenou obnovou v NP Šumava apod. je mimo, tam se jedná o přirozenou obnovu SM na vhodném SM stanovišti (viz předchozí argument), to kulturní krajina na většině území mimo NP není.
- z výše uvedeného plyne jediné, jak přirozená obnova, tak umělá výsadba (a jejich kombinace) mají v lese své místo, hlavně ta kombinace se často využívá. Musíme především postupovat podle místních podmínek, ne dogmaticky trvat na jediné pravdě. Na výsadbě není vůbec nic špatného, záleží hlavně na tom, CO, KAM a JAK sázíte
- kalamita postihla hlavně lesy, které vysázeli naši dědové a pradědové za podmínek tehdejší doby. Oni se tehdy chovali ze svého pohledu racionálně. Řada lidí tohle nechápe a dívá se na svět očima dneška, čímž se ale dopouští podobné chyby. Je teď v módě nadávat na SM a adorovat listnáče, dříve to bylo obráceně. Známe ale budoucnost, víme, jak tady bude za 50, 100 nebo 200 let? To, že se teď otepluje, neznamená, že např. za 100 let tady bude klima na na dubohabrové lesy v 800 m.n.m. Možná ano, možná ne. Paleta možných řešení je velmi pestrá, nedovolím si tvrdit, že něco je jednoznačně špatně nebo dobře.
LESU ZDAR, přátelé 😊
JO
BM
Břetislav Machaček
15.9.2023 15:59 Reaguje na PavelMám obavu, že vaše smířlivé a pravdivé zdůvodnění se
aktivistům nebude líbit, ale je to přesně tak, jak
píšete. Je vidět, že jste člověk z praxe a znáte i souvislosti, proč se sázely monokultury požadovaných
dřevin. Tehdy neuměli z odpadu lisovat chemickou dřevotřísku a cenu mělo pouze kvalitní řezivo. To
lidem žijících obklopených plasty a dřevotřískou budete těžko vysvětlovat. Kvalitní kulatina nám
tu bude brzo scházet a už nyní je drahým stavebním materiálem. Přitom kdysi byla dřevěnice z kulatin
obydlím chudých, ale dnes pouze pro bohaté. Do
budoucna bude pouze snem, když se bude čekat na náhodu, až bude ze samovýsevu a bezzásahu rovný
a zdravý jeden strom ze sta, ale těch mrzáků pro
štěpkovač bude v lesích většina. O to asi mnohým,
co zamýšlejí dodávat energetikům štěpku jde a tak
přesvědčili i aktivisty a některé "vědce".
Odpovědět
aktivistům nebude líbit, ale je to přesně tak, jak
píšete. Je vidět, že jste člověk z praxe a znáte i souvislosti, proč se sázely monokultury požadovaných
dřevin. Tehdy neuměli z odpadu lisovat chemickou dřevotřísku a cenu mělo pouze kvalitní řezivo. To
lidem žijících obklopených plasty a dřevotřískou budete těžko vysvětlovat. Kvalitní kulatina nám
tu bude brzo scházet a už nyní je drahým stavebním materiálem. Přitom kdysi byla dřevěnice z kulatin
obydlím chudých, ale dnes pouze pro bohaté. Do
budoucna bude pouze snem, když se bude čekat na náhodu, až bude ze samovýsevu a bezzásahu rovný
a zdravý jeden strom ze sta, ale těch mrzáků pro
štěpkovač bude v lesích většina. O to asi mnohým,
co zamýšlejí dodávat energetikům štěpku jde a tak
přesvědčili i aktivisty a některé "vědce".
PB
