Podle vědců loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu
24.3.2020 00:27
(ČTK)
Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
"Víme, že loňské léto bylo v Grónsku obzvláště teplé a že tam tály všechny kouty ledového příkrovu. Ale ty údaje jsou skutečně enormní," uvedla vedoucí kolektivu autorů uvedené zprávy Isabella Velicognaová, vedoucí projektová vědkyně v Laboratoři tryskového pohonu (JPL) NASA a profesorka univerzity v Irvinu.
Loňské ztráty ledu v Grónsku jsou více než dvojnásobné ve srovnání s průměrem ročních ztrát v období let 2002 až 2019, poznamenala JPL NASA ve své informaci věnované uvedenému odbornému dokumentu o rekordním tání.
Podle jiné vědecké zprávy zveřejněné loni v prosinci v časopise Nature od roku 1992 Grónsko ztratilo 3,8 bilionu tun ledu a tempo odtávání se zvýšilo z 33 miliard tun za rok v 90. letech na 254 miliard ročně během uplynulé dekády. Grónský led přímo přispívá ke vzrůstu hladin oceánů kvůli tomu, že spočívá na pevném podkladu, na rozdíl od tajícího antarktického ledu, který plave na vodní hladině. Vrcholem byl rok 2011, kdy Grónsko ztratilo dokonce 335 miliard tun ledu.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Administrativní budově z palet na životním prostředí záleží. Oceňují to zaměstnanci i Adapterra Awards
Průzkum: Lidé se obávají změny klimatu. Podle třetiny je ale na opatření pozdě
Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
JM
Josef Mozek
24.3.2020 06:55V článcích tohoto typu nikdy není napsáno, kolik ledu v zimě zase přibude.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
24.3.2020 09:03 Reaguje na Josef MozekAle je, jestli umíte sčítat a odčítat: "[..] od roku 1992 Grónsko ztratilo 3,8 bilionu tun ledu a tempo odtávání se zvýšilo z 33 miliard tun za rok v 90. letech na 254 miliard ročně během uplynulé dekády."
Odpovědět
ig
24.3.2020 11:01 Reaguje na Josef Mozek
Napsal jsem do Wolframu Alpha dotaz "average precipitation of greenland * area of greenland" a on pravil, že 758.1 miliard tun srážkové vody ročně.
Odpovědět
va
vaber
24.3.2020 19:17 Reaguje najak je počítáno odtávání ledovců, z úbytků ledovcú nebo z odtoku vody do oceánu?,jaké jsou řeky v Gronsku, podle srážek by tam musely být veliké řeky
Odpovědět
ig
24.3.2020 22:25 Reaguje na vaber
To netuším. Ale ty velké sezónní řeky na ledovcích tam jsou, hledejte Greenland's Meltwater Rivers.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.3.2020 23:03 Reaguje na Josef MozekStačí si udělt výlet do Alp a podívat se na nějaké chaty, které byly stavěny vedle ledovce. Teď bývají i 150 metrů nad ním. Z toho si spočítáte sám, kolik toho v zimě zase napadne.
Odpovědět
JŠ
JD
Karel Zvářal
24.3.2020 14:34 Reaguje na Jiří DanešZřejmě nekoukáte na kabelovku, nedávno šel na to téma dokument. Louky Vikingů jsou sklízené, nové vznikají. Jedni z toho mají trauma (příliv migrantů), většina místních v tom cítí ekonomickou příležitost.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.3.2020 19:57 Reaguje na Karel ZvářalZ paleonálezov vyplýva, že lúky a polia v Grónsku vznikli vypálením drevín - lesíkov a krovitého porastu. Aby mohli vikingovia vôbec v Grónsku žiť, potrebovali drevo. časť dreva im doplavili sibírske rieky a morské prúdy, niečo vhodné na stavbu lodí doviezli z Ameriky a zvyšné drevo použili miestne - inak by neprežili - chýbali im fosílne palivá. Podľa všetkého ešte stále teploty v Grónsku nedosiahli stredoveké optimum - dreviny ešte stále nerastú.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.3.2020 06:58 Reaguje na Vladimir MertanNějaký střih na krpaté břízky tam byl. Jak dlouho rostou a zda to lze srovnávat s kolonizací Vikingů, to tam asi nepadlo. Ale v jiném dokumentu bylo řečeno, že oni obývali poměrně malou oblast, ten název (Zelená země) dali údajně z důvodu nalákání většího počtu osídlenců. Škoda, že nám Erik nezanechal písemnou zprávu:-)
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
25.3.2020 09:14 Reaguje na Karel ZvářalTohle je taky zajímavé. https://www.earthmagazine.org/article/did-medieval-warm-period-welcome-vikings-greenland
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.3.2020 22:53 Reaguje na Jan ŠimůnekUž dávno. Středověké klimatické optimum (to je ta skoro vodorovná čára přes několik století) jsme překonali asi v roce 2016 (dnešní růst teploty je skoro svislá čára).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.3.2020 12:16 Reaguje na Pavel HanzlNepřekonali jsme ani oteplení po husitských válkách. Za středověkého klimatického optima tu rostly smokvoně a v Norsku dávala plody, byť nevalné kvality, vinná réva.
Odpovědět
LČ
Lenka Č.
26.3.2020 14:32 Reaguje na Jan ŠimůnekNo, zrovna to Grónsko taková sláva nikdy nebyla a osídlení bylo spíše nouzové, než že by se tam lidé hrnuli.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
27.3.2020 09:51 Reaguje na Lenka Č.Pěstovali tam obilí a další plodiny a chovali dobytek. Jako bonus měli rybolov.
Odpovědět
va
vaber
24.3.2020 09:40rád bych věděl jaké klima podle odborníků bylo, když se ledovce tvořily, protože když je planeta studená, vypařování je malé a srážky by měly být minimální i dnes se říká, že polární oblasti jsou pouště. Jediné vysvětlení, dost nelogické, oceány byly teplé a vzduch studený. Jinak ,když u nás spadne 600mm za rok srážek, je to asi 50km3 vody a 254 miliard tun ledu je 254km3 sladké vody každý rok zmizí v oceánech jen z Gronska
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.3.2020 11:17Otázka by také mohla znít, co je normální ?
Situace před 50ti nebo sto roky, nebo v 10. století ?
Pořád trpíme úchylkou něco porovnávat se současností. Tu odvozujeme zejména s ohledem na délku lidského života. Je to správný přístup ?
Do středu všehomíra klademe člověka a vše co nám není po chuti onálepkujeme slovem "nežádoucí stav" .
Odpovědět
Situace před 50ti nebo sto roky, nebo v 10. století ?
Pořád trpíme úchylkou něco porovnávat se současností. Tu odvozujeme zejména s ohledem na délku lidského života. Je to správný přístup ?
Do středu všehomíra klademe člověka a vše co nám není po chuti onálepkujeme slovem "nežádoucí stav" .
va
vaber
24.3.2020 19:10 Reaguje na Miroslav VinklerNo jo, ale co když tito klimaalarmisté jak se jim říká jsou jenom lidé ,kteří mají pud sebezáchovy a řídí se jím když se podívají na stav dnešní přírody a životních podmínek, které jsou naprosto nezbytné k zachování života na planetě. Myslím že planeta je velice stará ,ale naše civilizace je velice mladá a trvá velice krátce a my dobře neznáme minulost ,taky možná proto ,že při dřívějších katastrofách na planetě žádná z minulých civilizací dlouho nepřežila
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.3.2020 23:01 Reaguje na vaberZ klimatické minulosti toho víme velmi hodně, stačí si ledacos přečíst.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.3.2020 12:16 Reaguje na Pavel HanzlJe zajímavé, že naprostá většina autorů publikací na toto téma patří ke klimaskeptikům.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.3.2020 22:59 Reaguje na Miroslav VinklerTo není možný, znáte přece všechny grafy vývoje teploty ve všech variantách a vždy je na konci svislá zatím krátká čárka. A ta v jiné době obvyklá není, pouze ve zlomových a katastrofických okamžicích. A o ní se všichni baví. Nemá prostě strop.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.3.2020 08:22 Reaguje na Pavel HanzlJenže ta čára vzniká do značné míry změnou metodiky měření.
Odpovědět
ig
25.3.2020 13:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Já když vidím na grafu naměřených údajů svislou čáru, tak odesílám jeho autora zpátky aby to koukal změřit znova a pořádně :D
Odpovědět
