Podpora těžby uschlých stromů lesu nepomáhá, tvrdí lesníci a biologové

Lesníci, botanici, ekologové a vědci zabývajícími se houbami či hmyzem zaslali ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a dalším zodpovědným politikům výzvu Kácením české lesy nezachráníme. Reagují tak na nevhodné nastavení dotací, které vlastníky vedou k samoúčelné těžbě uschlých stromů, která lesu podle nich nepomáhá. Ministerstvo na výzvu odpovídá, že problematiku ponechání mrtvého dřeva v lese k samovolnému rozpadu považuje za důležitou a vyjádřilo uspokojení nad shodou v potřebě podporovat přirozenou obnovu a výsadbu listnáčů.

Za výzvou ministerstvu stojí Česká společnost pro ekologii, Česká botanická společnost, Česká společnost entomologická a Česká vědecká společnost pro mykologii zároveň s lesníky z Katedry ekologie lesa. Společně upozorňují, že velké plochy smrků a borovic usychají také kvůli nevhodnému hospodaření našich předků. "Do budoucna bychom se podobných chyb měli vyvarovat a podporovat vytvoření lesů zdravých zejména ponecháváním mrtvého dřeva v lese, přirozenou obnovou a pěstováním dřevin přizpůsobených danému místu," uvádí odborníci.

“Přestože by stát měl prioritně podporovat rozvoj ekosystémových služeb lesů, jako je zajištění čisté vody či udržení pestré a odolné druhové skladby, příspěvková politika státu tomu často neodpovídá," tvrdí Robert Tropek, předseda České společnosti pro ekologii. "Ministerstvo zemědělství spojilo podporu vlastníkům lesů během kalamity s kácením a zpracováním odumírajících a odumřelých stromů, což ekosystémové služby lesů nezajistí."

Ponechání odumřelých stromů v lese již nemůže přispět k šíření škůdců. Podle odborníků představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek pestrosti v přírodě i klimatickou změnu, protože odumřelé stromy jsou domovem mnoha mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů a je v nich uložený uhlík, který by se jinak v atmosféře podílel na oteplování klimatu.

“Pokud se vlastníkům nevyplatí odumřelé stromy zpracovat, stát by je k tomu neměl nutit, ani jejich zpracování nepřímo financovat. Těžba odumřelých stromů nepředstavuje pro samotný les ani jeho ekosystémové služby žádný přínos," doplňuje lesník Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze. "Vykácení odumřelých stromů a odvoz dřeva české lesy nezachrání. Stát by měl podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa,” doporučuje lesník.

České hospodářské lesy zažívají od roku 2018 nebývalou kalamitu, během níž kvůli suchu a souvisejícímu přemnožení kůrovců umírají velké rozlohy smrků a borovic, které naši předkové vysázeli i na pro ně nevhodných místech. Trh je nyní dlouhodobě přesycen dřevem a prodejní cena dřeva klesá pod náklady na jeho těžbu a dopravu.

“Stát by měl v soukromých lesích podporovat přirozenou a postupnou obnovu dřevinami přizpůsobenými danému místu, protože takovéto lesy budou dostatečně odolné ke změnám klimatu a schopné zajistit zachování biologické rozmanitosti," říká předseda České botanické společnosti Karel Prach. "Zcela samozřejmě by se těmito principy mělo řídit hospodaření v hospodářských lesích ve vlastnictví státu, jejichž správcům by stát též neměl poskytovat prostředky na nerentabilní těžbu odumřelých stromů.”

Podle uvedených odborníků by ministerstvo zemědělství mělo vyplácet příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity na základě množství odumřelých a odumírajících, nikoliv vytěžených stromů. Dále by měl stát zvýhodnit ty vlastníky, kteří hospodaří šetrnějším způsobem, ponechají ve svém lese dostatečné množství mrtvého dřeva k zetlení, používají přirozenou obnovu a pěstují smíšené lesy s druhy stromů přizpůsobenými danému místu.

Ministerstvo zemědělství na dotaz Ekolistu odpovědělo, že výzvu lesníků a biologů přijalo jako pokračování odborné diskuze, kterou začalo před více než rokem při tvorbě Koncepce lesního hospodářství do roku 2035. "Koncepce byla letos na jaře přijata vládou. Nyní se dokončuje příprava Aplikačního dokumentu ke Koncepci, ve kterém problematiku ponechání mrtvého dřeva v potřebných souvislostech rozpracováváme," říká tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity podle jeho slov necílí na nerentabilní těžbu odumřelých stromů. Jde o formu finanční podpory na zvládnutí kůrovcové kalamity a následnou obnovu lesa novým odolným smíšeným lesem s dřevinnou skladbou vhodnou na dané stanovištně. Vlastník lesa splní podmínku pro poskytnutí příspěvku, i když odumřelý strom pouze pokácí a ponechá k samovolnému rozpadu v lese. Podpora je časově omezena na tři roky, naposledy bude poskytnuta v příštím roce.

Vojtěch Bílý dále odpovídá, že ministerstvo na zaslanou výzvu odpovědělo oběma zástupcům signatářů dopisem náměstka pro řízení Sekce lesního hospodářství. "Detailně v něm byly popsány zmíněné příspěvky a zároveň signatáři byli ujištěni, že problematiku ponechání mrtvého dřeva v lese k samovolnému rozpadu považujeme za důležitou, vyjádřili jsme uspokojení nad shodou v potřebě podporovat přirozenou obnovu a výsadbu listnáčů. Tuto podporu MZe vlastníkům lesa zajišťuje. V závěru dopisu jsme v této souvislosti vyjádřili zájem o spolupráci a poznatky lesnického výzkumu," uvádí Vojtech Bílý.

---

reklama

---