https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pokud-by-prumysl-platil-za-prirodni-zdroje-nikdy-by-nebyl-ziskovy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pokud by průmysl platil za přírodní zdroje, nikdy by nebyl ziskový

5.6.2018 11:36 | PRAHA (Ekolist.cz)
Znečištěné ovzduší je negativní externalitou provozu elektrárny a způsobuje nám nedobrovolné náklady, aniž bychom je po provozovateli mohli vymáhat. Ilustrační foto.
Znečištěné ovzduší je negativní externalitou provozu elektrárny a způsobuje nám nedobrovolné náklady, aniž bychom je po provozovateli mohli vymáhat. Ilustrační foto.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Foto-Rabe / Pixabay
Když k ochraně přírody pustíme ekonomické vědy o něco blíž, můžeme se dozvědět spoustu zajímavých informací. Třeba to, že by žádný světový průmysl nebyl ziskový, pokud by byl nucen platit za přírodní zdroje, které využívá. Píše o tom server Grist.
 

Představte si následující: tepelná elektrárna za vaším městem je fajn, protože díky ní máte elektřinu. Ta je komoditou, kterou vám provozovatel elektrárny nabízí a z prodeje sám generuje zisk. S procesem výroby energie z uhlí se ale pojí na první pohled nezjevné externality. Elektrárna například silně znečišťuje ovzduší všem okolo, ale za to už nikomu platit nemusí. Přitom si my všichni, kteří v okolí takového zařízení žijeme, připlatíme na lécích. To proto, že máme astma nebo ekzémy kvůli špatnému ovzduší. Znečištěné ovzduší je tedy negativní externalitou provozu elektrárny a způsobuje nám nedobrovolné náklady, aniž bychom je po provozovateli mohli vymáhat. Dotaženo do důsledků, s elektrárnou za humny doplácíme na to, že někdo bohatne na prodeji elektřiny.

Za vším hledej peníze

V podobně teoretické bázi se ještě můžeme chvilku zdržet. Tepelná elektrárna je totiž živa uhlím, které si pokojně leželo pod zemí. Někoho napadlo, že by se mohl živit jeho prodejem. Jistě, těžební technika, platy zaměstnancům, potřebná povolení, to vše těžaře něco stojí. Ale jinak za to, že si vyzvednou z pod povrchu země černé či hnědé zlato, nikomu platit nemusí. Doplácíme na to my, rozvrácenou měsíční krajinou nebo znečištěnou vodou. A tak by se dalo pokračovat hodně dlouho: negativní externalitou velkochovů s dobytkem je třeba nárůst emisí skleníkových plynů v důsledku kácení deštných pralesů a jejich přeměny na pastviny. Farmáři a zemědělci sice vědí, že půda nedá úrodu lacino, ale v zásadě nikomu neplatí za to, že ji mohou obhospodařovat. Pokud by si ornici museli kupovat balenou po kilech, možná by ji pak nelikvidovali hnojivy a pesticidy.

To se to vydělává, když se neplatí za zdroje

David Roberts, autor článku na serveru Grist, před přílišnými zjednodušeními a ekonomizací ochrany přírody varuje. „Obávám se, že by výsledkem byla spíše narkotizace lidské snahy o ochranu přírody. Stačilo by pak říct: tohle se zreguluje, tady přidáme na daních, tu přihodíme nové kvóty a povolenky, a průmysloví giganti jedou dál.“ Připouští ale, že teoretické započtení nákladů externalit a hodnoty využívaných přírodních zdrojů přináší na průmysl nový pohled. A činí prakticky ze všech takových odvětví dost nevýdělečné obory podnikání. Za čistou vodu, vzduch, půdu nebo neobnovitelné přírodní zdroje totiž průmysl, na rozdíl od nás, neplatí. I když je konzumuje ve velkém, a nám zůstává jen možnost přežívat na zdecimovaných zbytcích.

Účet, který na Wall Street nedorazí

Kolik průmysl přírodních zdrojů vlastně spotřebuje? Tisícovka primárních odvětví a průmyslových sektorů toho zkrmí za 7,3 bilionů dolarů. Tedy asi 13 % celosvětového HDP (počítáno v roce 2009). Například pěstování obilovin v jihovýchodní Asii vynese sympatických 31,8 miliard ročně. Pokud by tu ale někdo skutečně platil za vodu a půdu (a ne ji jen čerpal a vyžíval), musel by si stranou dát nějakých 214,4 miliard na zaplacení přírodních zdrojů. Při účetní uzávěrce by tedy neskončil v zisku, ale v opravdu hodně červených číslech. Ještě hůř by pak dopadli rančeři z jihu Ameriky. Proti 16,6 miliardám zisku by totiž bylo třeba postavit 353,8 miliard „přírodních nákladů“. Na hranici ekonomického přežití by se udržela jen výroba energie v Číně. Spotřebuje totiž „přírodní kapitál“ v hodnotě 452,8 miliard, a vydělá na tom 443,1. Prodělala by tedy, ale ve srovnání by dopadla mnohem lépe, než jiné průmyslové obory.

„Ale žádný z dvacítky dnes nejvýnosnějších průmyslových oborů by nebyl ve skutečnosti ziskový, kdyby musel plnou cenu za materiál, který teď bezplatně využívá a následky, které způsobuje,“ uzavírá Roberts.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (26)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

FF

Franta Frantíků

5.6.2018 10:27
Citace z článku: "Ale jinak za to, že si vyzvednou z pod povrchu země černé či hnědé zlato, nikomu platit nemusí"

To je samozřejmě nesmysl a dezinformace, odvádí za to státu poplatky. Otázkou už ale je, zda-li je jejich výše adekvátní.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

6.6.2018 10:52 Reaguje na Franta Frantíků
Ano máte pravdu, ve ve většině států se za těžbu platí. Např. u nás za h.uhlí je to myslím aktuálně 3% obratu. Což, je dost směšné.

Stále ale platí, že to je jen symbolický poplatek, který nezohledňuje navždy vytěženou surovinu, vliv na zdraví, přírodu a estetiku krajiny.
Odpovědět
sv

5.6.2018 19:12
Samozřejmě, že průmysl by ziskový byl (nebo by nebyl vůbec a my bychom se - po té co by došlo k příslušné genocidě - vrátili do jeskyní). Ten průmysl by, jak je zvykem, zvýšené náklady promítl do cen. Jinými slovy, velké množství lidí by nemělo na produkty toho průmyslu a, pokud mluvíme třeba o elektřině, by se to velké množství vrátilo získávání energie prostřednictvím plundrování lesů. A místo nějakých 30 % zalesněné plochy, bychom brzy měli holiny až pod vrcholky hor, jako v tom 18. století, kdy náš život byl tak blízký přírodě. :-)
Mimochodem, v Německu provozovatelé tepelných elektráren za těžbu uhlí neplatí, tam jsou, díky té slavné energiewende, dokonce dotováni. :-)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

6.6.2018 10:50 Reaguje na
Uvědomujete si, že pokud by se platilo, za přírodní zdroje - tak by se stejným způsobem (v tomto teoretickém modelu) platilo i za těžbu v lesích.
Vám asi nedošlo, že?

Druhá věc, která vám zřejmě uniká, je že existuje něco jako poptávka, která závisí na ceně a může se přesunout k jiné či jinak vyráběné. Tedy v případě navýšení cen by se poptávka a) snížila, b) přesunula ke komoditě nahrazující tu původní, c) změnil způsob výroby.
Odpovědět
sv

6.6.2018 21:37 Reaguje na Martin Jasan
Uvědomuji si, že si cucáte z prstu něco co v článku není. A pokud budeme předpokládat, že se ta vaše fantasmago ... teoretický model (tedy, že se uhlí i dřevo zdaní) realizuje, tak zas budeme tam, kde jsme byli (u uhlí), jediný rozdíl oproti původnímu stavu bude ten, že se roztočí inflace a dojde (než vzroste jeho cena) k vyplundrování lesů.
Samozřejmě je nad slunce jasné co si tak pěkně malujete, tedy, že se zdaněním klasických zdrojů se jako že všichni obrátí k těm krásným eko a bio zdrojům a postopům. Samozřejmě vám nedochází to základní, o čem jsem zde psal snad už stokrát, tedy, že všechno to ideologicky vhodné eko a bio je ve skutečnosti mnohem náročnější na půdu, na suroviny, práci, atd. atp. a s ekozdaněním (tedy spravedlivým a nikoli jak si to představují zelení, tedy ideologicky nevhodné se bude danit a ideologicky vhodné dotovat, bez ohledu na faktický vliv na životní prostředí) to bude stále dražší než klasika.
Mimochodem pojem DPH vám asi nic neříká. Ovšem oceňuji, že jste se tentokrát nepustil do obhajování ekonomické a ekologické katastrofy jménem energiewende.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

7.6.2018 10:22 Reaguje na
Úžasné! Je radost mít mezi sebou takového jasnovida. To co by tým odborníků řešil komplikovaně pomící LCA analýzy a ekonomických modelů vy prostě víte.

A to čím byste se náhodou ve své jasnozřivosti nechtěl zabývat je prostě ideologie.. Ideologie sem, ideologie tam a jak je ten svět najednou krásně jednoduchý.

PS: Ano, na to co jsem reagoval, opravdu v článku není .. reagoval jsem to totiž na to co jste psal(nebo jak říkáte vy, vycucal si z prstu) vy.


Odpovědět
sv

8.6.2018 23:23 Reaguje na Martin Jasan
To máte tak, když vytáhnete palici z kompostu, tak také uvidíte jasněji. Cena a katastrofické dopady na přírodu oze parodií na elektrárny, tvz. biopaliv či biozemědělství hovoří za vše.
Já jsem psal o výrobě elektřiny z uhlí, což je v článku vysloveně zmíněno, a čím ho nahradit. Pokud se vám to nepodařilo v článku najít, tak vám doporučuji najít si ke čtení něco jednoduššího ... třeba slabikář.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

7.6.2018 10:28 Reaguje na
Mě DPH něco, říká.. a říká mi, že to rozhodně není daň na vyrovnání environmentálních externalit.
To vypdá, že to zase neříká nic vám.
Jen malá nápověda, nemá to nic společného s tím, že by byl někdo "mentální".
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.6.2018 12:45 Reaguje na Martin Jasan
No velmi by mě zajímalo jak si představujete distribuci té daně na vyrovnání environmentálních externalit.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

7.6.2018 13:00 Reaguje na Martin Jasan
Jak myslíte?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

8.6.2018 11:41 Reaguje na Martin Jasan
No jedna věc je zdanění těžebních společností no druhá věc je distribuce těch vybraných peněz.
Vy se vyjadřujete, že by daň měla být tak vysoká, že by měla stačit na vyrovnání environmentálních externalit.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

8.6.2018 13:31 Reaguje na Martin Jasan
Rozumím. V daňové politice opravdu nejsem odborník, takže jen moje úvahy.
1. Takováto daň nemá primánrně naplnit státní pokladnu, ale především zamezit "plundrování".
Tedy jak jsem psal výše, výroba/zemědělství/těžba by takovou daň reagovala, tak že by se
a) snížila, b) přesunula ke komoditě nahrazující tu původní, c) změnil způsob výroby za ekologicky přijatelnější.

Tedy je to ideálně dočasná daň, který by měla pomoci konkrétní transformaci.
Životnímu prostředí totiž nepomůže, že si tu samou věc budeme kupovat stejně dál, jenže dráž.

2. Zisk daně je příspěvkem do státního rozpočtu a redistribuce prostředků je tedy na státu. Z mého pohledu dává smysl, aby zároveň přispívala na opatření, které pomáhají té samé věci, kterou postihuje daň.

Pokud bych si mohl vypůjčit příklad, ze zdravotnictví, tak daň z cigaret, by v ideálním případě měla sloužit na léčbu rakoviny plic a osvětové kampaně proti kouření pro mládež.

Navrhnout konkrétní efektivní využití prostředků, je ale vždy složité. To, je ale zase už docela jiné téma.

Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

8.6.2018 14:17 Reaguje na Martin Jasan
Z Vašeho textu dovozuji, že jste zaslepen záchranou světa. Ale je třeba si uvědomit, že i daně jednotlivých zemí jsou konkurenční, tzn. že by jste musel docílit, aby zdanění těžby, zemědělství apod. by muselo být jednotné na co největším prostoru, nejlépe na celé planetě. Uvědomujete si tu utopii? A to je jen začátek problému. Ono sociální inženýrství na první pohled je pěkná věc, ale ty důsledky na ty nikdo nemyslí a zejména vedlejší efekty takovéto činnosti jsou smrtonosné.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

8.6.2018 15:31 Reaguje na Vladimír Hošek
Ano, považuji environmentální problémy za důležité. Ale život není jen o penězích. A pokud si zničíme tuto planetu, tak si za ně druhou nekoupíme.

A souhlasím, že se bavíme se o komplexních problémech, které není lehké jako když máte uvařit špagety.
To, že někdo odborně vyčíslí, že taková "ekonomická nerovnost" existuje, je jen prvním krokem.
K opatřením či mezinárodní dohodě je to dlouhá cesta.

Jste ale na omylu, nejedná se o sociální inženýrství. Podle toho by jakákoliv daň nebo investice z veřejných peněz byla sociálním inženýrstvím a tak tomu rozhodně není.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

8.6.2018 15:39 Reaguje na Vladimír Hošek
Jinak je zajímávé vidět, že jeden z diskutujících oponentů (SV) už považuje zdanění environmentálních externalit za realizované skrze DPH.
Na druhou stranu (VH) považuje zdanění za nereálné a druh sociálního inženýrství.

Mohli byste se nejdříve shodnout mezi sebou?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

11.6.2018 07:55 Reaguje na Martin Jasan
My dva se nemůžeme shodnout, protože pan JS je zase posedlý sodovkovým plynem a taky chce zachránit planetu.
Ano, považuji za nereálné celosvětové jednotné zdanění a jdu ještě dál a přemýšlím, když zavedu daň, tak také musím vědět jak ty peníze utratím, což je ještě větší problém než zavedení daně. Většina vybraných peněz je zpravidla prošustrována a někdy i zcizena (celosvětově).
Nerozumím Vašemu požadavku, proč bych se měl s JS na něčem shodnout?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.6.2018 09:53 Reaguje na Vladimír Hošek
Máte pravdu, to by nešlo. Vy jste totiž strašně hloupej.

Panu J.S. se tímto omlouvám.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

11.6.2018 11:54 Reaguje na Martin Jasan
Když dojdou argumenty, nastolují se invektiva a nálepkování.
Jedna věc snít, druhá věc je být realista, snílku.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.6.2018 12:56 Reaguje na Vladimír Hošek
Argument bych rád použil, ale vy byste ho nepochopil.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

11.6.2018 17:03 Reaguje na Martin Jasan
Vaše myšlenkové pochody jsou zcela dobroserské. Máte jen půl pravdy, já bych vaše argumenty pochopil, ale nepochopil bych je dle vašich požadavků.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.6.2018 21:19 Reaguje na Vladimír Hošek
Ne, nepochopil, protože u vás by jste nikdy nezvládl pochopit, že někdo (nemyslím tím apriory teď sebe) by dokázal myslet i na dobro druhých.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

12.6.2018 08:30 Reaguje na Martin Jasan
Myslet a slibovat je setsakramensky jiné než udělat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.6.2018 17:11 Reaguje na Vladimír Hošek
Zdaňovat by se měla celosvětově jen těžba neobnovitelných zdrojů (to není les) a do té daně je třeba zahrnout i následnou produkci skleníkových plynů. Nastaví se tedy ceny a vyberou se peníze. Ty v navýšených cenách výrobků zaplatí hlavně rozmařilci, což není nic proti ničenu. Nejjednodušší model je rozdat tyto peníze státům podle počtu obyvatel. Jistě se objeví i řada jiných návrhů. Prostě radikální řez je nezbytný.
Odpovědět
sv

8.6.2018 23:30 Reaguje na Martin Jasan
Tak si něco o DPH zkuste poslechnou znova. DPH postihuje většinu ekonomických činností v tomto státě, přičemž každá činnost má nějaký environmentální dopad. Ergo pro daný účel neexistuje nic lepšího.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

9.6.2018 14:04 Reaguje na
Poeticky řečeno, tato úvaha kulhá na všechny čtyři.
DPH daní všechny činosti stejně - jedná se o daň z přirážky bez rozdílu environmentálního dopadu.
Tedy není vůbec motivační pro to vyrábět ekologicky s menší zátěží pro žp.

Environmentální daňe jsou fungují jinak:
https://www.fi.muni.cz/~tomp/slides/pv108/foil153.html
Odpovědět
sv

11.6.2018 21:01 Reaguje na Martin Jasan
Moc dlouho v hlavě myšlenku neudržíte. Jak už bylo výše dokázáno, tak zvláštní danění jednoho zdroje, způsobí plundrování druhého. Přičemž, když nějaký zelený analfabet v oblasti ekonomiky či přírodovědy tvrdí, že je něco ekologické tak s pravděpodobností limitně se blížící jistotě to znamená, že to bude mít horší dopady na životní prostředí než původní výroba nebo výrobek.
Odpovědět
reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist