Polní cesty zadrží vodu, v Podyjí by jich mohlo vzniknout i 30
1.6.2020 13:50 | ZNOJMO
(ČTK)
Na cestě se často usídlují různí živočichové, třeba samotářské včely, brouci, útočiště tam nacházejí denní motýli. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Aleš Erber
"Kolem cesty vznikají travnaté meze, může se tam vysadit alej. Na cestě se často usídlují různí živočichové, třeba samotářské včely, brouci, útočiště tam nacházejí denní motýli. A to jen na tom úzkém proužku přírodního prvku uprostřed polních lánů, které jsou pro život víceméně sterilní," uvedl Stejskal.
Každý takový prvek v krajině podle něj také na sebe může vázat vodu a udržet ji v krajině. A pokud je těchto prvků v krajině dostatek, byť malých, může to mít podle něj velký vliv na celek, včetně vodního režimu.
Stejskal uvedl, že správa národního parku se o zakládání polních cest snaží dlouhodobě, ale v realitě se podaří prosadit jen málokterá. Záměry naráží především na majetkové poměry. V plánu jich jsou asi tři desítky. "Je tu velký kontrast mezi národním parkem, kde je území přírodně bohaté, a ochranným pásmem, kdy v některých katastrech ani není poznat rozdíl mezi ním a krajinou, která není chráněna nijak. Přitom ochranné pásmo by mělo být ukázkou, jak zemědělství může fungovat v souladu s přírodou," uvedl Stejskal.
Zatím poslední taková cesta vznikla letos na jaře v polní krajině v blízkosti Konic. Měří zhruba 800 metrů a umožňuje procházku lidem z nedalekého okolí. Zároveň se napojuje na další cesty do Nového Šaldorfa.
"Po několika letech příprav a jednání s místními zemědělci se v letošním roce konečně podařilo záměr prosadit. Agrodružstvu Nový Šaldorf patří velký dík za vstřícnost i jednoduchou úpravu cesty při jejím zřízení. Cesta by ale nevznikla, kdyby se správě parku nepodařilo vykoupit vhodné pozemky v polních lánech do státního vlastnictví," doplnil Stejskal.
Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Vznikl v roce 1991. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřenéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
pp
pavel peregrin
1.6.2020 11:12Takovéto cesty určitě, hlavně ne vyasfaltované silnice, jaké se bohužel prosazují při řešení komplexních úprav. Ale je zde dále jedno velké ALE- ty cesty musí někdo udržovat, jinak se velmi snadno stanou semeništěm úporných plevelů, jako jsou např. sveřepy, které se pak šíří do kulturních plodin. Ostatně na obrázku v obilí sveřep je, alespoň si myslím dle projevu té trávy, takto to začíná, až se rozšíří na celé pole.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.6.2020 23:31 Reaguje na pavel peregrinFotka v článku je ilustrační snímek. V textu se píše, že kolem těch cest jsou meze. Z fotky to naopak vypadá, že tam skoro žádná mez není a stromy jsou vysazené na kraji pole nebo v poli.
Co se týká asfaltek, je otázkou, kdo je procesu pozemkových úprav vyžaduje a prosazuje.
Odpovědět
Co se týká asfaltek, je otázkou, kdo je procesu pozemkových úprav vyžaduje a prosazuje.
pp
pavel peregrin
2.6.2020 07:46 Reaguje na Jan ŠkrdlaBohužel u nás proběhlo pět pozemkových úprav a výsledkem jsou asfaltky v polích. Pěkný příklad zadržování vody.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
1.6.2020 18:10Bohužel takovýto článek je jedním z mnoha který míchá ideologii s realitou.Polní cesta skutečně zvyšuje pestrost krajiny, ale o zadržení vody v půdě nemůže být ani řeč. Každá cesta,dokonce i pěšina se za deště stávají vodotečí zvláště když jsou ve svahu. Největším problémem moderního zemědělství s vodou je utužení půdy vlivem pojezdu zemědělských strojů. A touž jinak nebude. Žádný zapálený městský ekolog se nevzdá své práce v kanceláři a nepůjde pracovat rukama to je realita. Už několik století z venkova utíkají lidé za lepším do měst. V České republice momentálně v zemědělství nepracuje ani 1 % lidí. Proto se používá stále větší a výkonnější a bohužel těžší technika.
Při obdělávání pole se musíte na kraji otáčet .Tomu se říká souvratě. A tyto souvratě jsou většinou o 30-50% více utužené než zbytek pole. Snadno to poznáte když jsou vlhké zimy tak tam stojí voda. Zatímco na 100 ha polí dělá souvrať 3-5%, když to pole rozdělíte na 3-4 stoupne vám poměr souvratí až na 15-20%. A z těchto špatně obdělaných pruhů polí vám začne první odtékat voda. A když teče voda tak sebou strhává všechno včetně půdy. Ale i to nejhůře zpracované pole vsákne více vody než uježděná ztvrdlá polní cesta.
Odpovědět
Při obdělávání pole se musíte na kraji otáčet .Tomu se říká souvratě. A tyto souvratě jsou většinou o 30-50% více utužené než zbytek pole. Snadno to poznáte když jsou vlhké zimy tak tam stojí voda. Zatímco na 100 ha polí dělá souvrať 3-5%, když to pole rozdělíte na 3-4 stoupne vám poměr souvratí až na 15-20%. A z těchto špatně obdělaných pruhů polí vám začne první odtékat voda. A když teče voda tak sebou strhává všechno včetně půdy. Ale i to nejhůře zpracované pole vsákne více vody než uježděná ztvrdlá polní cesta.
pp
pavel peregrin
1.6.2020 19:13 Reaguje na Petr BlažekTleskám. Po dlouhé době zase praktický pohled na to, co také přinese rozdělování polí. Bohužel mnoho lidí to nemůže pochopit.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2020 19:25 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, používáte u vás pásové traktory?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.6.2020 19:58 Reaguje na Karel ZvářalNe, na naši výměru a pole okolo 16 ha v průměru je pásový traktor s jeho pořizovací cenou nerentabilní.
Odpovědět
JS
Jiří S
1.6.2020 22:00 Reaguje na Karel ZvářalBohužel pane Zvářale, cena kola, které vydrží dejme tomu 4 - 5 let je kolem 50 tis. Kč, cena jednoho pásu, který vydrží tak 2 roky je 200 tis. Kč. Kdyby to šlo, všichni bychom je rádi používali.
Odpovědět
JK
Jan Kropáč
1.6.2020 21:55 Reaguje na Petr BlažekJeden komentář z matematického pohledu (idealistického, ekologického, ekonomického). Bude-li zemědělec orat po vrstevnici a pole rozdělím tak, aby delší strana byla rovnoběžná s vrstevnicí (tedy udělám meze jak to bylo dříve), tak počet úvratí bude stejný (traktor se otáčí na stejných místech).
A nyní reálný pohled lhostejného zemědělce. Protože orá svahem dolů, tak mu doopravdy narostou souvratě až na 1/5 pozemku, hlína stéká a voda ji strhává. To má pán pravdu.
Odpovědět
A nyní reálný pohled lhostejného zemědělce. Protože orá svahem dolů, tak mu doopravdy narostou souvratě až na 1/5 pozemku, hlína stéká a voda ji strhává. To má pán pravdu.
JS
Jiří S
1.6.2020 21:59 Reaguje na Jan KropáčAsi lhostejný zemědělec. U nás byl vypracován projekt na pilotní farmu, Jurečka chtěl z našeho podniku udělat druhou Israel jak s oblibou říkával. Po přivezení traktoru s pluhem jim bylo nabídnuto, at si zkusí orat rovnoběžně s vrstevnicí, dopadlo to tak, že traktor byl málem převrácen a všemi bylo uznáno, že takto orat nelze. Zajímavé že? myslíte si, že zemědělci jak říkáte lhostejní ořou po svahu dolu schválně? Asi ne že, zase tak blbí nejsme, pokud to jde, tak ořeme po vrstevnici.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.6.2020 23:24 Reaguje na Jiří SPokud lze orat po vrstenici, tak by ty meze po vrstevnici nevadí a naopak jsou ku prospěchu věci.
Pokud hrozí převrácení traktoru, tak stojí za zvážení, zda ten svah obdělávat jako ornou půdu. Jestli nebude lepší jej raději zatravnit, přěměnit na ovocný sad, nebo v odůvodněných případech rovnou zalesnit.
V nejednom případě se jedná o bývalý sad nebo louky, které byly zorněny v 70 a 80 tých letech minulého století (některé i po revoluci).
Odpovědět
Pokud hrozí převrácení traktoru, tak stojí za zvážení, zda ten svah obdělávat jako ornou půdu. Jestli nebude lepší jej raději zatravnit, přěměnit na ovocný sad, nebo v odůvodněných případech rovnou zalesnit.
V nejednom případě se jedná o bývalý sad nebo louky, které byly zorněny v 70 a 80 tých letech minulého století (některé i po revoluci).
JS
Jiří S
2.6.2020 12:26 Reaguje na Jan ŠkrdlaPan Škrdla, naprostý souhlas, některé části by bylo lepší zalesnit, či vytvořit sad. Ale a to si myslím, že mi potvrdí kolegové zde, se stane, že my budeme chtít tuto půdu zalesnit, majitel to nechce, protože dojde o peníze, vypoví smlouvu a pronajme to např Agru Měřín, či jinému velkému podniku, takže tam akorát vznikne nová příjezdová cesta přes náš pozemek a ještě horší postup od velké firmy. Je to smutné, ale u nás to tak funguje, takže to raději obděláváme, jak můžeme.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
1.6.2020 22:31 Reaguje na Jan KropáčPole nejsou pravidelné čtverce nebo obdélníky, každou operaci se snažíte dělat alespoň trochu šikmo oproti té minulé ,tak vám souvratě nevychází pouzena ty kratší strany podle všeho matematického modelu. A k tomu co bylo , u nás většina katastrálních pozemků nejde po vrstevnici, ale naopak proti kopci. Takže když vám někdo takto rozdělí pole tak si můžete o práci po vrstevnici nechat jenom zdát.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.6.2020 23:16 Reaguje na Petr BlažekTěch 100 ha je přespříliš. Takových 20-30 musí být i pro velkého zemědělce dost (pro přestavu 25 ha má čtverec o straně 500 m). Bavíme se o rovině.
Na svahu je to o něčem jiném (viz odpověď Jiřímu S).
Odpovědět
Na svahu je to o něčem jiném (viz odpověď Jiřímu S).
pp
pavel peregrin
2.6.2020 07:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaMožná se mnou kolegové nebudou souhlasit, ale dvacet hektarů je dost, v tom vám dám za pravdu. Na podobných polích hospodaříme a i takové pole by byl schopen obdělat Quadrac. Problém je, že po rozdělení tam většinou nejsou nájezdy.
Odpovědět
JS
Jiří S
2.6.2020 12:30 Reaguje na pavel peregrinJá se domnívám, že s Vámi bude souhlasit většina kolegů pane Perergrine. Pole od 10 - 30 je značka ideál. Každopádně nesouhlasím s tím, jak předkládá MŽP, aby se snížili automaticky všechny výměry na 20 ha, protože to způsobí velké komplikace a vznikne spousta podvýměrečných polí. Nyní když to omezili na těch 30 u erozních pozemků a doufám, že to omezí na 30 i u bezerozních pozemků, tak to bude stačit.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
1.6.2020 22:13My pásový traktor máme a dokonce sním umíme orat po vrstevnici, ale to nám leckde z protierozních důvodů zakázali a nutí nás pod hrozbou sankcí dělat jen mělké zpracování okolo 10 cm s tím že musí zůstat alespoň 30 rostlinných zbytků na povrchu - to prý zadrží vodu
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.6.2020 07:51 Reaguje na Petr BlažekSamozřejmě. Na ministerstvu vládne "kindermanagement" , který vyšel ze škol a o praxi nemá ani potuchy. Bohužel tak to je.
Jsem rád, že píšete o šikmém provádění na kosu zemědělských operací. Před časem jsme o tom vedli poněkud vzrušenější diskuzi a lidé to asi nemohou pochopit.
Odpovědět
Jsem rád, že píšete o šikmém provádění na kosu zemědělských operací. Před časem jsme o tom vedli poněkud vzrušenější diskuzi a lidé to asi nemohou pochopit.
JS
Jiří S
2.6.2020 12:33 Reaguje na Petr BlažekK tomu mohu říci jenom jedno. Nedávno jsem vedl rozhovor s prof. Křenem z Mendelu, který náhodou byl u tvorby DZESů. Když nám povídal o tom, jak tyto DZESy vytvářily na fakultě, tak mi u toho mé zemědělské srdíčko jen plesalo. Bohužel hned obratem také řekl, že když viděl, jak to uchopili MZe úředníci a překopali všechno co tam měli dobře nastavené, tak z toho udělali na MZe takovýto paskvil.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.6.2020 16:52No, a vemte to takto: Cesta s živičným povrchem je velmi účinné "pohřebiště" fosilního uhlíku a jízda po ní znamená podstatně menší spotřebu paliva (nejčastěji nafty). Takže je velmi příznivá z hlediska vypouštění CO2. Prostě klasika: "Zabij bobra, zachráníš strom."
Odpovědět
