https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/povodi-moravy-letos-odklidi-z-brnenske-prehrady-500-t-naplavenin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Povodí Moravy letos odklidí z Brněnské přehrady 500 tun naplavenin

3.11.2020 00:19 | BRNO (ČTK)
Zatímco v předchozích suchých letech odklidilo Povodí Moravy z brněnské nádrže okolo 20 tun naplavenin, jen po červnových vydatných deštích šlo o 300 tun, v říjnu pak splavily vysoké průtoky do přehrady odhadem dalších 200 tun dřeva a dalšího materiálu.
Zatímco v předchozích suchých letech odklidilo Povodí Moravy z brněnské nádrže okolo 20 tun naplavenin, jen po červnových vydatných deštích šlo o 300 tun, v říjnu pak splavily vysoké průtoky do přehrady odhadem dalších 200 tun dřeva a dalšího materiálu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | facebook.com
Povodí Moravy letos odklidí z Brněnské přehrady celkem asi 500 tun naplavenin, je to výrazně více než obvykle. Mohou za to letošní nadprůměrné srážky a vzestupy hladin řek, uvedl mluvčí státního podniku Petr Chmelař. Více naplavenin pracovníci státního podniku odklidili i z dalších vodních nádrží.
 

Zatímco v předchozích suchých letech odklidilo Povodí Moravy z brněnské nádrže okolo 20 tun naplavenin, jen po červnových vydatných deštích šlo o 300 tun, v říjnu pak splavily vysoké průtoky do přehrady odhadem dalších 200 tun dřeva a dalšího materiálu. Vodohospodáři je začali odklízet na konci minulého týdne.

"Největší objem spláví se nacházel u hráze brněnské přehrady, s bagry a další těžkou technikou jsme zasahovali i u areálu dopravního podniku, na Rokli i na Rakovci, tedy především v zátokách, kam splaveniny odnesl vítr," uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Státní podnik v tomto období obvykle začíná snižovat hladinu v nádrži na takzvaně zimní úroveň. Nízká hladina by ale úklid znemožnila, povodí proto snižování na zimní hladinu odložilo na dobu po dokončení těžby.

Vodohospodáři bagry a jeřáby naplaveniny odstraňují z hladiny, naloží na nákladní auta a odvezou na meziskládku. Pak materiál usuší a roztřídí na plasty, dřevo a další. Pak lze naplaveniny ekologicky zlikvidovat.

Kromě naplavenin z Brněnské přehrady si vodohospodáři museli poradit po říjnové povodni také s 50 tunami takzvaných spláví v novomlýnských nádržích. Dalších 30 tun bylo v nádrži Luhačovice a také Bystřička. Značné množství především dřevní hmoty zachytila norná stěna v Podhradském rybníku na Prostějovsku. Zabránila splavení přibližně 120 tun materiálu do vodní nádrže Plumlov.

"Výrazným zvýšením hladin vodních toků se do řek dostává množství větví, odpadků a dalšího materiálu, který pak voda unáší. Vodní nádrže, které povodňové průtoky zachytávají a transformují, zachytí také obrovské množství spláví, které proud a vítr přinese do zátok a k hrázím vodních nádrží. Nejvíce materiálu se dostává do nádrží na středních a dolních tocích," uvedl Gargulák.

Některé druhy splaveného materiálu přitom zhoršují kvalitu vody v nádržích. Kromě přírodního materiálu se do řek při zvýšených průtocích mohou dostat i předměty a materiály třeba z načerno založených skládek.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

3.11.2020 09:02
Jó pro některé prostě není nad přehrady a takové to pěkné pobagrováníčko za miliony ročně, které se daly využít rozhodně účelněji...... řešit příčinu a přemýšlet nad smysluplností tohoto přístupu ke krajině, vodě a penězům se dotyčným moc nechce... určitým lidem tato absurdita prostě vyhovuje....
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.11.2020 10:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Přehrady jsou nutné - kde by vzali lidé vodu - každý panelák by měl svou studnu a bečku na dešťovou vodu? Dále jsou jiné přehrady nutné k rekreaci - koupání, odpočinek u vody.....Jedna věc by se měla změnit - zakázat rybářům přístup k přehradám, přirozený rozvoj života by pak přilákal další milovníky přírody k pozorování a relaxačnímu pobytu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.11.2020 11:29 Reaguje na Josef Mozek
Nějaké přehrady dejme tomu potřebujeme, ale to ve většině případů jen ty, které mají zabezpečit zásobování pitnou vodou pro místa, kde se to nedá řešit jinak. Navíc i ty s měnícím počasím postupně přestávají mít schopnost plnit svou funkci zásobování vodou.

Důležité je vrátit vodu krajině a z té potom udržitelným způsobem vodu čerpat. A to samozřejmě jako vodu spodní, která má mnohem lepší parametry a nemusí se potom tolik chemizovat, aby byla pitná.

Že jsou přehrady nutné k rekreaci?? To máte teda opravdu smutně malou představivost jak se "rekreovat".....

Dnes už nejsou normalizační léta minulého režimu a my nyní víme mnohem více o fungování vody v krajině i o negativech přehrad.

To co tu prezentujete vy, je stará dobrá vodohospodářská demagogie, která nehledí vlevo ani vpravo.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.11.2020 11:50 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Na rozdíl od Vás Kašpárku, Mozek hledí rovno.
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.11.2020 11:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, patřím ke statisícům lidí se smutně malou představivostí a chodím ven zaplavat si , v případě hezkého počasí relaxovat u vody......že to nedělá kašpárek, to není pro nikoho vůbec důležité....
Odpovědět
rl

rýpal lesní

3.11.2020 15:45
Naši pečovatelé z Povodí Moravy tedy odklidí splavenin a plavenin (spláví) více, než v minulých letech. Ó, svatý Otče, pohlédni na ty reky. Oni odtěží to, co přehlédli při právné praxi pochůzkové činnosti v povodí Svratky, Bílého potoka, Závistky, Loučky, Bešénky, Skřepkovského, Skorotického a Chlébského potoka a ostatních, ač jimi spravovaných či ne, jak káží pravidla údržby toků v každoročních činnostech, spolu s kontrolami průtočných profilů i míst znečišťujících. A s nimi i příslušné orgány Obcí, Měst a slovutné úřady stavební, vodosprávní, a jiné, pohříchu dobře placené.
Takže - je tohle PR ještě vlastně PR ?
Kdepak je zpráva, o kolik se snížil vnos škodlivých látek do přehrady, a jiných látek za rok, za vládcovství nového pana ředitele, a jakpak se zvýšilo úsilí chlapců okolo vody ?
Věřím, že je jich dost, a stále někdo nový nastupuje, pak není prokádrován katolíky, a tak zase odchází ...
A stav se nelepší.
Nu, pěkný článek, a zase o ničem. Běžte na to manažersky, ale ty kriteria na sebe také vztáhněte. Ony totiž ty sinice se z něčeho krmí, někde něco ukládají a pak to živí ty kamarády a pořád dokola.
Nejsou knechti ? Tomu nevěřím. Jsou, ale pořád stejní.
<rl>
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.11.2020 17:01
To co odtěžili je dřevo a plovoucí smetí z okolí toků napájejících přehrady. Nezachytit to v přehradách, tak je to někde níže po proudu,
tak nevím o co kritikům jde. Tak to nemají odtěžit, zvednout hladinu na úroveň přelivu a pustit dál po proudu? Stejně tak by ty naplaveniny
zachytily jezy a nebo přírodní říční prahy a mělčiny. To že zachytí i ty
splachy půdy je dobře, protože ji zatím máme ještě doma u nás. Nezachytit ji, tak je už u sousedů a nebo v moři. Jednou se vytěží i s těmi usazenými
živinami a vrátí tam, odkud byly spláchnuty. I to je jedna z funkcí přehrad, jak se nezbavovat té půdy. Eroze půdy tu byla je a bude. Na erozi
je založeno celé utváření souše a pobřeží moří. Nebýt jí, tak tu není tato
krajina, kterou známe. I naši předci tyto splachy a sedimenty odtěžovali z řek jako říční písky a štěrky v místech, kde bylo potřebné mít co největší průtočný průřez řek ke zmírnění povodní zaviněné zanesením toku. Když to zde čtu, tak zjišťuji, že do ekologie mluví úplní neználci a to pouze proto, aby si mohli do někoho a něčeho kopnout. Ti, co se poznali mi určitě budou spílat, ale jsou to stále ti samí a je mi to fuk.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

16.11.2020 11:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, lidovci a šíbři jsou pořád ti samí. A usvědčují je i vlastní manažerské postupy podle správné praxe, kterou nerespektují. A pan Machaček Břetislav to jen nechápe. Oni totiž jsou i odborníci, kteří tomu hoví a říkají, že práce na toku v povodí přehrad se ošulit nedá.
Takže pane Machačku, dřevo, plasty, plovoucí bordel, všelikerý odpad, věci ze břehů i jiné splaveniny ( spláví ) se řeší preventivně již na trase toku, aby se takových dostalo do nádrží co nejméně. V meziobdobí je podle PM nárůst. A není zde řeč o štěrcích, píscích, ev. kalech, které zanáší zásobní prostor nádrže, i když i tam jsou možnosti, jak to prací správy toku v povodí toku omezit. Tečka.
Já si ještě pamatuji doby, kdy si technici nevozili zadky a chodili pravidelně a pravidelně ( je to v provozních předpisech ) prověřovali, kontrolovali, konali i činili opatření, a odstraňovali to, co tam nemá být.
Přečtete si pozorně text článku i toho, co ve svém příspěvku napadáte, pletete si hrušky s jablky.
Takže si vaše moudra nechejte. Geologické procesy nejsou předmětem článku.
Ale máte v jednom pravdu, kecá do toho každý, kdo má do zadku ďurku.
<rýpal lesní>
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist