Při stavbě Dukovan se nevydávejte maďarskou cestou, varuje expert Istrate

Příprava zakázky na dostavbu nového jaderného bloku elektrárny Dukovany se významně podobá maďarskému scénáři pro dostavbu jaderné elektrárny Paks. Upozorňují na to experti z bezpečnostního centra Evropské hodnoty. V Maďarsku byla zakázka přidělena ruské společnosti Rosatom z rozhodnutí premiéra Viktora Orbána bez soutěže a po mnoha neveřejných krocích. Česká vláda přitom provádí některé obdobné kroky s nedostatkem transparentnosti, které nahrávají účasti ruské společnosti Rosatom. V pondělí 29. 3. například vláda na návrh ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka odvolala vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla. Míl mimo jiné nesouhlasil s tím, aby ministr Havlíček zaslal zadávací dokumentaci k dostavbě Dukovan možným zájemcům o tendr včetně ruského Rosatomu. Vláda však odůvodnila odvolání tím, že Jaroslav Míl nemá dostatečnou bezpečnostní prověrku. To podle Havlíčka komplikovalo komunikaci mezi expertní skupinou, kterou vedl, a ministerstvem.

Tento krok svou rozporuplností připomíná scénář zapojení Rosatomu do jaderného projektu Paks 2 v Maďarsku.

„Aliance Maďarska a Ruska slouží jako varovný a odstrašující příklad toho, jakou cenu Česko zaplatí, pokud se nebude řídit doporučeními vlastních bezpečnostních institucí,“ komentuje přípravu tendru na Dukovany Jakub Janda, ředitel Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Chystaná výstavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany pokročila k přípravě soutěže. Stát zvažuje, jaké zájemce do tendru pozve. Zatímco čínská společnost CNG byla z tendru vyřazena pro bezpečnostní rizika, ruský zájemce Rosatom by osloven být měl. Stejně tak další tři zájemci: francouzská společnost EdF, jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse.

Právě oslovení ruského zájemce vzbuzuje na politické scéně rozpory. Před účastí ruského zájemce varovaly české tajné služby. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček však doporučil Rosatom oslovit a měl vydat pokyn, aby ČEZ předal všem uchazečům včetně Rosatomu zadávací dokumentaci. Podle části poslanců a senátorů se jedná o faktické zahájení tendru, přestože to má být oficiálně ponecháno až na nové vládě.Ve čtvrtek ráno se podle vyjádření ministra Havlíčka na postupu pro přípravu dostavby Dukovan shodla bezpečnostní rada státu. Podle informací Deníku N ministr Havlíček uvedl, že Rusko patří ke klíčovým energetickým partnerům Česka. Stejným způsobem – tedy dlouhodobými vztahy a obeznámeností s technologiemi – bylo odůvodňováno zapojení Rosatomu do maďarského projektu, uvedl na tiskové konferenci pořádané bezpečnostním centrem Evropské hodnoty Dominik Istrate. Maďarský analytik z budapešťského think-tanku Political Capital Institute je autorem studie Ruský vliv v Maďarsku: Paks 2 a snahy Kremlu o hledání vlivu skrze jadernou energii. Ta popisuje, jak byl jaderný projekt Paks 2 v Maďarsku využit ke zvýšení mocenského vlivu Ruska za nevýhodných podmínek pro Maďarsko.

Projekty Dukovany 2 a Paks 2spojuje podle bezpečnostního centra Evropské hodnoty šest hlavních bodů:

1. prosazování projektu ve prospěch Ruské federace od nejvyšších státních představitelů (v ČR prezident Zeman a vicepremiér Havlíček, v Maďarsku premiér Orbán),

2. výrazná a neospravedlnitelná netransparentnost ze strany státu, který projekt organizuje,

3. technický požadavek na instalovaný výkon elektrárny, který jednoznačně zvýhodňuje ruský Rosatom a prakticky znevýhodňuje další uchazeče,

4. silný tlak podnikatelských skupin s přímými ruskými vazbami na domácí politické prostředí(v ČR například Aliance české energetiky),

5. zásadní zapojení vlivné lobbistické skupiny Rothschild & Co při vyjednávání s Evropskou komisí,

6. argumentace novým jaderným zdrojem bez dostatečného posouzení dalších možných alternativ, ať už z hlediska energetického potenciálu, či jejich ekonomické nákladnosti.

„Jaderný projekt není jediný důvod, proč se Maďarsko přiklonilo k ruskému spojenectví, ale je to jeden z významných stavebních prvků této aliance, protože se jedná o geostrategicky důležitý, dlouhodobý a nákladný projekt maďarského státu,“ uvádí Jakub Janda z centra Evropské hodnoty.Podle něho Karel Havlíček tlačí zájmy Ruské federace i přes varování českých bezpečnostních institucí. „Povede to k rostoucímu závazku Česka vůči Rusku,“ tvrdí Janda.

Případ Paks 2

Výstavba dvou nových bloků v jaderné elektrárně Paks se plánuje od roku 2014, kdy maďarský premiér Viktor Orbán nečekaně podepsal s ruským prezidentem Vladimírem Putinem dohodu, že ruská společnosti Rosatom bude primárním dodavatelem. Zároveň maďarská vláda zajistila půjčku od ruské Sberbankv hodnotě 10 miliard eur (cca 250 miliard Kč), která měla pokrýt 80 % nákladů projektu. Půjčku mělo Maďarsko začít splácet od roku 2026 s tím, že finance musí vrátit v průběhu 21 let.

„Projekt od začátku provází řada netransparentních rozhodnutí a postupně vyplouvají na povrch podezření na rozsáhlé korupční kauzy,“ píše ve zprávě Dominik Istrate. Ve stejném roce se Maďarsko stalo výrazným obhájcem ruské zahraniční politiky. „Tento koordinovaný postup, kdy Maďarsko slouží jako nejhlasitější spojenec ruských zájmů v EU, obě země domlouvají na každoročním summitu Orbán – Putin,“ popisuje Istrate.

O rozhodnutí na výstavbu dvou nových jaderných bloků se podle Istrateho zprávy v Maďarsku nevedla politická ani veřejná debata. Nebyla vypsána veřejná soutěž. Viktor Orbán k projektu ale přistupoval, jako by podporu parlamentu měl. Poslanci byli o plánované dohodě s Ruskem pouze informováni, a to několik týdnů před jejím oznámením v Moskvě.

Klíčové smlouvy držela vláda v tajnosti. Vládní opozice se domohla zveřejnění části smluv až na základě soudního rozhodnutí. Tajná ale zůstává cena, platební schéma a podmínky, za jakých by Maďarsko mohlo od smlouvy odstoupit.

Jak uvedl Dominik Istrate na tiskové konferenci k uveřejnění zprávy, Maďarsko zřejmě na výstavbě elektrárny nevydělá kvůli nepříliš výhodné půjčce od Sberbank. Technologie reaktoru VVER-1200 je navíc pro Rosatom nová a o její bezpečnosti se stále na půdě Evropského parlamentu diskutuje.

Pro srovnání, český tendr na Dukovany II začal být projednáván v prvním čtvrtletí roku 2020, kdy byla pozornost médií a společnosti pohlcena rozbíhající se pandemií covidu-19. Česká pobočka Transparency International opakovaně upozorňuje na netransparentnost příprav tendru a jednání mezi polostátním ČEZem a ministerstvem průmyslu a obchodu.

„Výstavba tak obrovsky komplexního, dlouhodobého a drahého projektu, jako je jaderná elektrárna, není ani zdaleka jen technickým problémem. Energetická bezpečnost se nevztahuje pouze na technické provedení projektu. Problém nekončí například často zmiňovanou ochranou řídicích systémů. Rizika mohou být také finanční, politická či personální,“ komentoval přípravu výstavby nového bloku v Dukovanech expert na energetickou bezpečnost Martin Jirušek z Masarykovy univerzity v Brně. „,Maďarská cesta‘ ukazuje na nebezpečí, která mohou nastat, pokud je projekt podřízen partikulárním zájmům,“ dodal Jirušek.

Evropský dohled

Maďarský projekt výstavby dvou nových jaderných bloků Paks 2 prošel i přes evropské instituce. Přestože Evropská komise vůči Maďarsku zahájila řízení kvůli nesplnění povinnosti vypsání veřejné zakázky a zakázané státní podpoře projektu, obojí nakonec skončilo ve prospěch Maďarska a projekt byl odsouhlasen.

„Jak u Paks I2, tak u Dukovan 2 sehrávají klíčovou roli vlivný německý lobbista Klaus Mangold a finanční a lobbyistická skupina Rothschild & Co, jejíž účast byla při vyjednávání výjimky z evropské legislativy u Evropské komise zásadní,“ uvádí tisková zpráva centra Evropské hodnoty.

Klaus Mangold působí podle informací centra Evropské hodnoty jako předseda dozorčí rady ruské pobočky a místopředseda německé pobočky konzultační a lobbyistické společnosti Rothschild & Co a disponuje úzkými vazbami a sítí kontaktů na vysoce postavené evropské politiky. Firma Rothschild & Co má uzavřený kontrakt také s českým ministerstvem průmyslu a obchodu právě v souvislosti s přípravou Dukovan II. Výše kontraktu činí 41,5 milionu korun.

Při udělení maďarské výjimky z evropské legislativy nakonec u Evropské komise rozhodl specifický technický požadavek na nominální výkon poptávaných reaktorů. Ten byl schopný zajistit pouze Rosatom. ČEZ má podobný požadavek na konkrétní výkon dodávaného reaktoru.

Aby ruské zapojení v maďarském projektu Paks 2 nebylo příliš výrazné, Orbán projekt internacionalizoval. Byly vytvořeny vedlejší projekty, do nichž byly zapojeny společnosti z dalších evropských zemí, například General Electric, Bauer a Siemens. To posloužilo jako legitimizace většinového ruského zapojení.

Spolu s realizací nového jaderného bloku a nevýhodnou půjčkou od ruské Sberbank na financování projektu byly Rusku svěřeny i další zakázky, například výstavba nových stanic metra v Budapešti. Zároveň si Rusko zajistilo u Maďarska navýšení podílu ruského plynu.

Ruské technologie mají podle Martina Jiruška v zemích východní Evropy silnou pozici, protože s nimi byly provázané v minulosti. Stejně tak funguje i personální provázanost skrze absolvování škol za socialismu či přímé zkušenosti jednotlivých lidí působících v energetice.

Dukovany 2

Nový blok jaderné elektrárny Dukovany by se měl začít stavět v roce 2029 a zkušební provoz se plánuje od roku 2036. Vládní opozice se snažila v případě stavby Dukovan prosadit, aby stát nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách.

Mezi tyto státy patří vedle Číny také Rusko, což je jeden z důvodů, proč je ruská účast na vnímána jako bezpečnostní riziko.

Jak v maďarském, tak českém případě se jako hlavní odůvodnění výstavby nových bloků uvádí dekarbonizace energetiky. Oba státy také v rámci EU usilovaly o to, aby byla jaderné energie zahrnuta v Zeleném údělu pro Evropu. Oba státy zároveň nemají podkladové studie, které by srovnávaly potenciál různých zdrojů energie a energetických úspor, včetně cenových nákladů.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček oznámil, že osloví čtyři zájemce o výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, včetně ruského státního Rosatomu, s dotazy, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky české strany. Odpovědi Praha očekává až v listopadu. Tendr samotný má tak ČEZ vypsat až na základě rozhodnutí a parametrů stanovených příští vládou, která vzejde z letošních říjnových voleb.

---

reklama

---