Příbram a Diamo směřují k dohodě ohledně těžby kameniva z uranové haldy u Brodu

Příbram a státní podnik Diamo směřují k dohodě ohledně těžby kameniva v bývalém příbramském uranovém revíru. Pokud se těžba vyhne odvalu číslo 15 u Brodu a zpracuje se komplexní dokumentace EIA, město stáhne správní žalobu na ministerstvo životního prostředí. Postup města vzali na vědomí příbramští zastupitelé a uložili starostovi Janu Konvalinkovi (za ANO) o dohodě dál jednat.

Diamo zatím těží kamenivo z odvalů šachet číslo 11 a 19, využití najde při dostavbě dálnice D4. Podle platného stanoviska ministerstva životního prostředí z října 2020 by se státní podnik mohl zaměřit i na odval číslo 15 u Brodu. Město to dlouhodobě kritizuje. Těžba kameniva z této haldy by podle něj ovlivnila bezprostřední i vzdálenější okolí odvalu. Radnice proto požaduje vypracování komplexního posouzení vlivu na životní prostředí a podalo na ministerstvo správní žalobu.

Diamo podle Konvalinky navrhlo dohodu, že od schváleného záměru ustoupí a nechá zpracovat posouzení EIA, jak požaduje město. Příbram naproti tomu stáhne žalobu na ministerstvo. Důvod, pro který byla žaloba podána, nyní může podle starosty prominout. "Je tedy na místě jednat bez zbytečného odkladu, aby mezitím nedošlo k rozhodnutí soudu, čímž by vzájemná dohoda mohla padnout," řekl Konvalinka na jednání zastupitelstva.

Příbram podle starosty díky dohodě s Diamem dosáhne toho, že se certifikovaným způsobem posoudí vliv případné těžby na životní prostředí a zjistí se, zda je přípustná či nikoliv. Diamu zase nebude případným rozhodnutím soudu zamezeno v už započaté těžbě z odvalů 11 a 19, z nichž jde strategická surovina na výstavbu D4.

Ministerstvo životního prostředí ve zjišťovacích řízeních k procesu EIA dospělo k závěru, že těžba příbramských odvalů nebude mít významný vliv na životní prostředí. Odpůrci včetně některých obcí s takovým závěrem nesouhlasili a podali proti němu rozklad. Příbram napadla postup ministerstva také žalobou a požadovala důsledné a důkladné prověření vlivu na životní prostředí.

Zatímco kritici v minulosti doporučovali do odvalů nezasahovat, stoupenci poukazovali na to, že se díky odtěžení v okolí sníží radonová zátěž. Příbramské odvaly představují podle dřívějšího vyjádření zástupců státního podniku Diamo ekologickou zátěž se středním rizikem, což znamená, že se s nimi musí něco udělat. Příbramské uranové ložisko se rozkládá od Kamenné po Dubenec. Rozlohu má 52 kilometrů čtverečních, délku téměř 25 kilometrů a šířku až čtyři kilometry.

---

reklama

---