https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/probiha-scitani-vodnich-ptaku-v-cesku-se-do-nej-zapoji-stovky-lidi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Probíhá sčítání vodních ptáků, v Česku se do něj zapojí stovky lidí

16.1.2022 00:48 | PRAHA (ČTK)
Loňský ročník přinesl nebývalé počty severských kachen hvízdáků eurasijských.
Loňský ročník přinesl nebývalé počty severských kachen hvízdáků eurasijských.
Stovky lidí o víkendu v Česku sčítají vodní ptáky. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. Poznatky pomohou s jejich ochranou. V Česku sčítání organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
 

Do terénu o víkendu vyrazí přes 400 ornitologů a dobrovolníků, kteří sečtou ptactvo na více než 800 stovkách lokalit. Loni to bylo kolem 700 míst. Lidé budou ptáky pozorovat u přehrad, rybníků, řek, ale i průmyslových vodních ploch.

"Přestože o zimujících vodních ptácích u nás již mnohé víme, je každý rok sčítání svým způsobem unikátní," uvedla za pořadatele Zuzana Musilová. "Ten loňský přinesl nebývalé počty severských kachen hvízdáků eurasijských nebo také vysoké počty kopřivek obecných, které využívají naopak zimoviště spíše na jih od našeho území. Letos se zdá, že budou zjištěny nižší počty severských husí a očekáváme naopak více vzácnějších druhů kachen zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře," dodala Musilová, která pracuje na Fakultě životního prostředí ČZU.

Podle odborníků nynější změny klimatu mění zažité zvyky ptáků. Mění se místa jejich zimování, rozmnožování, ale i početnost jednotlivých druhů. Mírné zimy jednotlivým druhům dovolují posunout svá evropská zimoviště severovýchodním směrem, chladné zimy je naopak tlačí na jihozápad kontinentu. Tyto změny vytvářejí nové výzvy pro výzkum i ochranu vodních ptáků, kdy mnozí ptáci mohou zimovat i mimo území, která jsou chráněná. Podle Musilové však lze rychlé a intenzivní změny v rozšíření druhů pozorovat i na menších územích. V Česku podle ní například vzrůstá význam stojatých vod vytvořených člověkem v posledních dekádách. To ovlivňuje i to, jakou potravu ptáci vyhledávají.

Mezinárodní sčítání vodních ptáků je celosvětově nejstarší projekt takzvané občanské vědy, kdy laici pomáhají dobrovolníkům získávat data pro výzkum. Sčítání bylo poprvé v roce 1966, nyní se koná ve 143 zemích.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

16.1.2022 07:01
Mnoho druhů vodního ptactva, je přemnoženo až neuvěřitelným způsobem.
Přitom některé druhy přenášejí nemoce.
Odpovědět
Pe

Petr

16.1.2022 08:48 Reaguje na smějící se bestie
Vyjmenujte deset nejneuvěřitelněji přemnožených druhů vodního ptactva.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2022 15:03 Reaguje na Petr
Při absenci potravy může být "přemnožen" i jediný kus,
protože dokoná dílo zkázy. Najít míru přemnožení u tažných
ptáků je ještě složitější a třeba dvěstěhlavé hejno
kormoránů na Labi není totéž, jako na jeho malém přítoku.
Další věc je koncentrace v danou dobu třeba u volavek
popelavých. V létě mi rozptýlené po celém kraji nevadí,
ale po zamrznutí stojatých vod je vidět na pstruhovém
potoce co pár desítek metrů od sebe, je pro ryby konečná. Takže každý to vidí jinak v danou dobu. Má být možnost
minimálně plašení z takových lokalit a nikoliv pouze ta bezuzdná ochrana. Takže čítání budiž, ale vypoví něco
o skutečném stavu hlavně v zimě, kdy se ptáci přesouvají
za potravou na nezamrzlé vody? Asi to některým stačí a
navíc i od laiků, které při vší úctě nepovažuji za ty
hodnověrné sčítače. Na řece je rozdíl v počtu ptáků u
nízkého stavu, normálu, vysokého stavu, čisté a kalné
vody a při zamrznutí a volné vodě. Nevím, co vypoví
sčítání v jednom víkendu. Mimochodem včera letělo
nad Bohumínem několik hejn hus k severu, což znamená,
že očekávají oteplení bez sněhu i na severu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.1.2022 15:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím se vším bez výhrad. Pan Macháček je člověk, který chodí přírodou s otevřenýma očima a používá při tom mozek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2022 16:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Děkuji za kompliment, ale už to není tak často, jak
to bývalo. Jinak mne štve aplikace třeba sčítání
obyvatel na přírodu k danému datu, protože každý
den může být jiný+ další faktory, jako výskyt
predátora v okolí, který odradí kořist od toho,
aby byla viděna a ulovena. V přírodě to není
jako při návštěvě sčítacího komisaře, který
se vás je schopen zeptat, zda budete živ v
rozhodný den sčítání(nadsázka)a číslo je tak
přesné. Kdysi se sčítalo v době odchovů mláďat,
kdy se ptáci drželi v dané lokalitě do doby
jejich osamostatnění. Byl to tak počet v době
hnízdění a v zimě to bylo vždy velmi nepřesné
a spíše informativní. Bohužel i to bývalo vždy
předmětem "soutěže", kdy někteří viděli vždy
nějakou vzácnost a jiní roky nic. Doložit to
sice první nedokázali, ale ve statistice se
to přesto objevilo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.1.2022 16:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Stěhovavé snad ani nejde/nemá cenu počítat.
Jde o ty kteří zde hnízdí a jsou zde celoročně. Kormorán je predátor a jeho počet by měl být regulován ( drasticky ), kachen divokých je též víc než dost a kdo před 40 - 50roky, viděl tolik labutí, volavek( též predátor celoroční ).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.1.2022 02:52 Reaguje na smějící se bestie
Tak kormorán podle myslivecké statistiky. 1995-4615 (lov 1309),2000-15502, 2005- 27744,2010-42630,2015-44886, 2020-45616 (lov 10285). Volavka 1995-12709,2020-39265. Krkavec sice není vodní ale pamatuji doby kdy byl vzácný a člověk se na něj rád podíval. Nyní 1995- 14547, 2010-40522, 2020-64633, Otázkou je jak dlouho ještě tento "vysavač na pomalu vše živé" bude u nás zvyšovat své stavy? Přístup" nepustíme co jsme jednou chytli" je v případě krkavce jeho působením na přírodu dost fatální.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.1.2022 09:28 Reaguje na Jarek Schindler
Osobně jsem byl svědkem, jak krkavec ulovil
malého zajíčka. Stačilo jedno klovnutí zobanem
a bylo dokonáno. Při představě, kolik zajíčků
takto padne dvěma hnízdícími páry kousek za
domem a k tomu "vysavač" jezevec, lišky atd.,
tak se nedivím, že zajíc je vzácnější než ti
predátoři. Ještě pár let a bude dokonáno za
potlesku nedouků a aktivistů, včetně AOPK
a ministerstva životního prostředí. Děkuji
co by ateista bohu za život prožitý v celkem
moudré době, kde lidé ještě mysleli hlavou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.1.2022 10:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Oni ti malí zajíčci se stávají kořistí kdečeho. Krkavec, vrána šedivka, čáp, volavka- ta si ho přímo nabodne a pomalu nasouká do volete, to by se ochránci asi divili... nicméně volavka má u mě jedno lus, pomohla nám s likvidací hrabošů. Jedno je jisté- nelze v úbytku zajíců zdaleka vidět jen zemědělskou činnost.
Jen k té volavce- ona je docela nebezpečný pták a není radno se k raněné volavce bez obezřetnosti přibližovat, hodně loveckých psů na to doplatilo vyklovnutým okem a totéž paltí pro člověka- nikdy se k volavce neshýbat!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.1.2022 15:50 Reaguje na pavel peregrin
Jako kluk jsem choval sojky a straku. To bylo totéž a být chvíli nepozorný, znamenalo být i slepý. Osvobození labuťáka zamotaného ve
vlascích nám dvěma rybářům trvalo
dvacet minut pouhým stříháním s
kabátem na jeho hlavě a křídlech.
Po vyproštění se za pět minut
vrátil a do udic plaval znovu,
neboť asi pocházel odněkud, kde
byl krmen z ruky a čekal od nás
něco k snědku. Totální degradace
divokého ptáka lidmi na čuníka
čekajícího na dlabanec. No a pro
nás ústup místo lovu a opakování zase stejného scénáře.
Odpovědět
va

vaber

16.1.2022 11:49
u nás vídam obyčejně jen kachny co jsou vychovány člověkem, protože jsou málo plaché,
ale v zimě se objeví volavka bílá a někdy i černá a dvě labutě ,
v létě jsem viděl něco co vypadalo jak čáp černý ,co to bylo opravdu nevím, je čáp vůbec vodní pták?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.1.2022 13:11 Reaguje na vaber
Viděl jsem čápa černého lovit něco v potoce, tak asi je. V souvislosti s tím mě napadá, že jsem kdysi chytal do ruky pstruhy v potoce. Znamená to, že jsem taky vodní zvíře?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.1.2022 11:00 Reaguje na vaber
Volavka černá? Vy snad žijete v Africe?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist