Projekt klubu turistů Stezky z lásky se uchytil, opravit cesty chtějí desítky dobrovolníků
V sobotu čistili dobrovolníci okolí chaty Kusalíno ve Vsetínských vršíchpo kůrovcové těžbě, na konci září je čeká část stezky kolem Lužnice u Tábora a v polovině října budou překládat ze silnice stezku do Prčice ve středních Čechách. "Vytipováváme místa a prosíme i veřejnost, aby nám s tím pomohla a pak můžeme zorganizovat akce na různých místech republiky. Že by nebyli dobrovolníci, to se nikdy nestalo, naopak," řekl Homolka. Společně s KČT se na projektu podílejí také společnosti RegioJet a Kofola. V národních parcích na obnově stezek pracují správy těchto parků a v řadě případů také Lesy ČR.
KČT taky postupně propaguje Stezku Českem, která zhruba kopíruje hranice republiky a i na ní by měla být vytipovaná místa, která je třeba opravit či upravit. "Také chceme upravit stezky v okolí našich turistických chat a další aktivitou je překládání turistických stezek na příjemnější povrch, než je asfalt, pokud to jde. I k tomu chceme vyzvat veřejnost, aby nám přinášela svoje tipy," řekl Homolka.
Pěší turistika sice totiž v minulých letech byla možná trochu ve stínu například cykloturistiky, ale během pandemie covidu zažila renesanci, protože moc jiných možností lidé neměli. "Zjistili, že je krásná, smysluplná, levná a dostupná všem a každý si zvolí trasu podle výkonnosti, na jakou má," řekl Homolka.
V budoucích letech by měly vznikat i takzvané moderní pěší trasy, které budou garantovat, že se budou maximálně vyhýbat asfaltovým cestám či silnicím. Už několik let existuje certifikovaná pěší trasa podél Lužnice z Tábora do Bechyně a další by měla být modrá hřebenovka přes Krušné hory až do Jeseníků. "Chceme vést stezku vytipovanými místy, které budou vést mimo turistické 'Václaváky' a které lidé moc neznají, protože nemají reklamu. Přesto mají genius loci díky své historii," řekl Homolka.
Aby bylo možné takto i nadále procházet volně krajinou, usiluje Klub českých turistů ve spojení s politiky o schválení nového zákona, který udělá z turistického značení a průchodnosti krajinou veřejný zájem. Podle Homolky se totiž stává, že někteří vlastníci pozemků se rozhodnou, že přes jejich majetek turistická trasa nepůjde. V takovém případě lze trasu přeznačit, v horším případě je jediným řešením zrušení trasy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
jiná věc je, že spousta majitelů pozemků apriori odmítá cokoli, někdy argumentujíc nesmyslně, někdy to má hlavu a patu - především co se týká odpovědnosti za stromy a jiná nebezpečí.
Břetislav Machaček
19.9.2023 10:22 Reaguje naNení to pouze o ohleduplnosti vůči pěším, která je mnohým z vás cizí, ale hlavně ohleduplnost vůči přírodě. Stezka pojížděná koly
se stává místy korytem s obnaženými kořeny a kameny. Pneumatika
kola je totiž něco zcela jiného, než podrážka turistické obuvi
včetně přítlaku na danou plochu. Umí tak terén nejenom udusat,
ale taky uvolnit z něho hlínu a drobné kamení. Pomalu, ale jistě
nastane tendence klást cyklistům na pěších stezkách překážky a
přinutit vás stezky opustit. Časté kmeny a velké kameny na stezce
se vám omrzí a nasměruje vás na trialy a sjezdovky, kde po vás
provozovatelé touží. Uskakovat do křoví bláznům skákajícím na kole
je nejenom stresující, ale taky nebezpečné pro obě strany a nechápu,
kde cyklisté berou tu drzost ohrožovat ostatní včetně dětí. Při jízdě ze srázu asi nemíjíte pěší krokem a hlavně tam, kde je stezka tak leda pro jednoho a druhý musí ustoupit do lesa, aby se minuli. To je ta pokora a nebo pouhý potížismus a předvádění svého ega?
Kamarád po průjezdu takových bláznů obratem z lesa vytáhl přes
stezku pár souší, které pěší v pohodě překročí a je to vyřešeno.
m i,
s
Aleš Nebáznivý
18.9.2023 20:23Břetislav Machaček
19.9.2023 15:32 Reaguje na Aleš Nebáznivýzájmy turistů se zájmy ostatních zainteresovaných složek. Stezky
se často záměrně vyhýbají místům hodných ochrany z nejrůznějších
důvodů a musí být pro turisty i bezpečné a nebo zabezpečené. Já
znám taky jiné neznačené cesty mimo těch značených a vřele bych
je ukázal slušným a ohleduplným turistům, ale raději tak nečiním,
protože na ně vjedou adrenalinoví vyznavači horských kol a nebo
hlučící skupiny pseudoturistů ničící tu okolní krásu. Mnohde se
naráží na svolení vlastníků, kteří odmítají i trasy fungující desítky let. Změní se vlastník, změní se názor na trasu a je pak
problém vytýčit trasu jinak. Leckde to už ani není možné a nebo
tak nákladné, že je lépe ji zcela zrušit. Desítky let tvrdím, že
na trasách by měli mít zájem i chataři, kterým přivádějí hosty,
ale ti to berou jako samozřejmost, přitom zrušit k nim trasu, tak
se mohou zbláznit. A nebo taky to, že změnili klientelu a o chudé
turisty nestojí. Odbydou je předraženými nápoji a o potravinách
ani nemluvě. Mnoho se bohužel změnilo k horšímu a obávám se, že
bude ještě hůře.




Území po těžbě uhlí na Mostecku se plně otevře veřejnosti na jaře 2028
Domy přírody loni přivítaly kolem půl milionu návštěvníků, meziročně více
Na Čerchově se otevřela horská chata