https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pruzkum-vetsina-cechu-nezna-tzv.re-use-centra-malo-take-obnovuji-stare-veci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Průzkum: Většina Čechů nezná tzv. re-use centra, málo také obnovují staré věci

30.5.2024 01:40 | PRAHA (ČTK)
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by se právě využívání starších věcí a prodlužování jejich životnosti mělo stát trendem.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by se právě využívání starších věcí a prodlužování jejich životnosti mělo stát trendem.
Licence | Licence Pixabay
Foto | manfredrichter / Pixabay
Většina Čechů neví, k čemu slouží takzvaná re-use centra, tedy místa, kam mohou lidé odevzdat drobnější, stále funkční předměty z domácnosti, které už nevyužívají. Osobně je navštívilo jen sedm procent respondentů. Málo také obnovují staré věci. Vyplývá to z průzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (PEF MENDELU), který se uskutečnil v projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK). Průzkumu se zúčastnilo 1100 respondentů.
 
Většina lidí podle odborníků nezná pojem "upcycle", tedy opětovné využívání různých věcí a materiálů, které by se jinak vyhodily nebo zchátraly. Asi 71 procent dotázaných uvedlo, že nikdy nic takto opětovně nevyužili. Čtvrtina z nich by to někdy ráda zkusila. Ti, kteří s tím mají nějakou zkušenost, nejčastěji obnovují oblečení a nábytek. Důležité je u upcyklace přidání hodnoty dané věci. Rozbité věci Češi podle odborníků neopravují - opraváři podle Čechů chybí, anebo se oprava finančně nevyplatí.

Produkt z druhé ruky už někdy nakoupilo 55 procent oslovených. Největší motivací pro ně podle expertů byla cena a jedinečnost produktu, udržitelnost až následně. Od nákupu věcí z druhé ruky je odrazuje hygiena a omezený výběr. Většina Čechů navštěvuje second-handy, důvodem pro ně podle expertů není udržitelnost - ale nízká cena oblečení.

Nějaké nové oblečení si koupí jednou měsíčně až 37 procent spotřebitelů, knihy 18 procent. Alespoň jednou za půl roku si knihu koupí 46 procent dotázaných. Až 20 procent oslovených lidí nakupuje nový nábytek nejméně jednou ročně.

Dotázaní odhadují, že nenosí až 31 procent obsahu své šatní skříně. Pokud chtějí oblečení vyhodit, využívají nejčastěji kontejnery na textil, případně ho darují známým. Asi pětina lidí neví, co se s oblečením v kontejneru na textil děje, uvedli.

Až 40 procent lidí si kupuje nové oblečení pouze pro radost, ukázal průzkum. Asi třetina lidí si pořizuje oblečení ve fast fashion řetězcích. Pojmy fast fashion (rychlá móda), která produkuje trendové oblečení za co nejnižší náklady bez ohledu na ekologické či sociální dopady, ani slow fashion (pomalá móda), která vznikla v reakci na fast fashion, většina respondentů nezná. Využívání fast fashion souvisí podle Lucie Veselé z PEF MENDELU se vzděláním, důležité je podle ní uvědomit si, kolikrát si lidé dané oblečení vezmou na sebe.

Změnu smýšlení lidí by podle Veselé mohla podpořit i proměna trendů, v dnešní době je podle ní moderní být originální, čemuž upcyklace a pomalá móda mohou napomoci. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by se právě využívání starších věcí a prodlužování jejich životnosti mělo stát trendem.

Několik respondentů v rozhovorech, které byly součástí průzkumu, uvedlo, že by měly odpovědnost přijmout i obchodní řetězce. Ty by se podle nich měly snažit snížit množství obalového materiálu. Odpovědnost spotřebitele zmínilo podle odborníků jen pár lidí. Podle Veselé se lidé měnit chtějí a chtějí se o problematice dozvědět více, zároveň ale mají pocit, že zatím nemají dostatek informací.

Pedagogická fakulta UK se v projektu podle expertů zaměřuje na to, jak vzděláváním dětí a domácností přispět k udržitelnějšímu a odpovědnějšímu chování. Digitální podobu interaktivních výukových médií může pro projekt Chytře a udržitelně poskytnout platforma FutureBooks, kterou vyvinula Pedagogická fakulta UK. Žáky podněcuje k aktivitě a hře, čímž zvyšuje i jejich úspěšnost v pochopení tématu, uvedli odborníci.

Učení podle nových interaktivních materiálů se bude v příštím školním roce zkoušet na osmi základních školách, uvedl Igor Červený z Pedagogické fakulty UK a FutureBooks. Nejprve budou školit učitele, jak s materiály pracovat, udělají s nimi i úvodní hodinu. Následně se bude testovat znalost dětí před tím, než začnou s materiály pracovat. Poté se budou s materiály půl roku učit, na konci budou znovu skládat testy. Na základě pilotního testování odborníci zapracují nové poznatky, veřejnosti by materiály pak měli uvolnit v září příštího roku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

30.5.2024 03:56
narativ, kterým se vyznačuje společnost nestřídmého konzumu a spotřeby, žádné potřeby "obnovy" nepotřebuje...je založena pouze na výrobě. Životní cyklus je tím velmi zkrácena ale výdělky o to větší a o to přecui už 30 let jde...VYTVOŘILA SE CIVILIZACE KONZUMU A RYCHLÉ SPOTŘEBY.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

30.5.2024 04:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A navíc, někteří chceme být světoví, a proto místo názvu bazar, bleší trh, apod., tyto provozovny nazýváme "re-use", asi aby tomu rozuměli hlavně anglicky mluvící turisté…
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.5.2024 05:14 Reaguje na Tonda Selektoda
uživatelská hloupost která se vnesla do Českého jazyka bohužel zahrnuje i tyto podivnosti, Jen je otázkou, jestli si jako Češi ještě rozumíme.
Se domnívám, že dnešní poněkud rychloobrátkové výrazivo v modním trendu doby by mohlo zase jednou se vrátit k tomu, co je identické a nepřijímat kde jakou obezličku, která v jazyku nemá žádné uplatnění.

JZYK AŤ UŽ ČESKÝ NEBO DALŠÍ JE POPLATNÝ SPOTŘEBNÍ DOBĚ, TEDY SE NESTÁVÁME UŽIVATELI ALE SPOTŘEBITELÉ.
ONO SPOTŘEBITELSTVÍ V KONTEXTU DEGENERACE NEJEN KOMUNIKAČNÍCH LINEK JE POMĚRNĚ ROZŠÍŘENÉ v kontextu zcizování duševních kvalit A nahrazování výrazy, které sloh a význam věty naprosto ničí je časté vytváření něčeho, co do větného významu nepatří.
Odpovědět
Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

30.5.2024 07:09
Například v Krnově je výborné. Pár krát jsem tam byl.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.5.2024 11:50
Nejlepší by bylo, kdyby tato centra měla velkou kapacitu. Člověk by si tam mohl chodit pro různé levné výrobky a nemusel kupovat drahé nové a zároveň aby tato centra prováděla správné třídění pro efekt. recyklaci (i za dotace státu)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

30.5.2024 13:33 Reaguje na Honza Honza
Máme snad svobodu a demokracii. Každý tedy zodpovídá sám za sebe - to bylo žvanění disidentů proti komunistům.
Když se donesu el. spotřebič ze sběru, nechám si o u souseda elektrikáře přeměřit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.5.2024 12:20
Má to dvě vady. Odpovědnost za bezpečnost elektrických spotřebičů a možnost šíření parazitů jako štěnice.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.5.2024 12:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dobrá připomínka!
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

30.5.2024 13:30
Proč se používají cizí slova? Poč se neužívají, či nevytvoří, česká, která by informovala, o co se jedná?
A jinak - opravy čehokoliv, pokud si je člověk nedělá sám, jsou tak nákladné, že se prostě nevyplatí.
A další - zákony přímo nutí plýtvat - ty řeči o ekologii mají jen zakrýt, že pro někoho se jedná o skvělý byznis. V podstatě i pro stát, protože z byznisu se platí daně.
Příklad? Nakládání se splaškovými vodami, není-li v obci kanalizace. Dle zákona se s nimi nesmí zalévat zahrada, musí se nechat odvést do čistírny a to CERTIFIKOVANOU firmou. A za hodně tisíc. Dřív žumpu vyvezlo, za pár stovek, místní družstvo a pohnojilo pole. V půdě se splašky rozloží mnohem lépe, než v čistírně. Jenže to se na tom nevydělávalo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist