https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rizene-zaplavovani-zdecimovanych-mokradu-by-pomohlo-klimatu-i-biodiverzite
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Řízené zaplavování zdecimovaných mokřadů by pomohlo klimatu i biodiverzitě

9.12.2020 12:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obnova mokřadů řízeným zaplavením, trvalým či sezónním, je velmi levné řešení. Když by se celosvětově obnovilo 15 % momentálně narušených či vysušených mokřadů, zvýší se naše současná kapacita vázat atmosférický uhlík o třetinu. A zároveň můžeme také zabránit 60 % očekávaných vyhynutí druhů.
Obnova mokřadů řízeným zaplavením, trvalým či sezónním, je velmi levné řešení. Když by se celosvětově obnovilo 15 % momentálně narušených či vysušených mokřadů, zvýší se naše současná kapacita vázat atmosférický uhlík o třetinu. A zároveň můžeme také zabránit 60 % očekávaných vyhynutí druhů.
Foto | Karen Roe / Flickr
Pohled na povodně, záplavy a velkou vodu je z pochopitelných důvodů silně negativní. Nemusí tomu tak být vždy. Řízené zaplavování vybraného území může oživit mokřady, podpořit biodiverzitu a zpomalit klimatickou změnu. Píše o tom Conversation.
 

Sladkovodní mokřady pokrývají méně než 6 % povrchu souše, ale vážou v sobě více než 30 % uhlíku, deponovaného v půdě. Zmíněné mokřady do sebe ročně zabudují okolo 830 milionů tun uhlíku, s průměrnou „zádržností“ 118 gramů na každý metr čtvereční rozlohy. Ne všechny jsou stejně vydatné, ale zrovna ty britské disponují schopností akumulovat až 278 g uhlíku na m2. Tím výčet jejich kvalit zdaleka nekončí. Hodí se zmínit, že to mokřady představují biologickou diverzitou nejrozmanitější ekosystém světa a prakticky 40 % známých živočišných druhů si je vyvolilo za svůj domov. Patří také k ekosystémům nejproduktivnějším.

Pokud o deštných pralesích někdy s nadsázkou hovoříme jako o plicích planety, mokřady jsou jejími ledvinami a játry. Jenže v posledních dekádách trpí cirhózou. V praxi spíše tedy rozsáhlou fragmentací, odvodněním, vysoušením. Proměnou režimu hospodaření. Průběžným výsledkem je postupná ztráta všech výše zmíněných ekosystémových služeb. Být to tak ale nemusí. Řízeným zaplavováním bývalých mokřadů, vytvářením rozlivů a podporou nových mokřadů můžeme pomoci jak biodiverzitě, tak i sobě, v boji proti klimatickým změnám.

„Mokřady jsou přirozeně tmavé, s nízkou dostupností kyslíku, a proto jsou v nich procesy organického rozkladu silně zbrzděny,“ popisuje Neil Entwistle, biolog z univerzity v Salfordu.

Ve své podstatě by tak zaplavení příhodných lokalit vázalo uhlík před únikem do atmosféry. A krom toho by takové mokřady sloužily k ukládání sedimentu, vytvářely mozaiku habitatů, domovu pro adaptované rostliny a živočichy, které se řadí mezi ohrožené, dílem právě kvůli úbytku mokřadů. Vytváření mokřadů v poldrech, rozlivech, by bralo sílu velké vodě, snižovalo by ekonomické škody plynoucí z povodní, chránilo by vesnice. A samozřejmě, zadržovalo by nedostatkovou vodu v krajině.

Britské nížinné mokřady, v širokých údolních nivách řek, původně pokrývaly kolem 2 milionů hektarů. V 80. letech jich zbývalo už jen 247 000 hektarů. A jen 46 000 hektarů mokřadů dnes v Británii požívá nějaké územní ochrany. Přes 85 % řek v Anglii, Skotsku či Walesu už svůj říční mokřad, který býval dříve jejich přirozenou součástí, nemá. Změna by prý prospěla. Odstranění některých drenáží a bariér v přirozeném zavodnění krajiny, by zbavilo zemi nemalých nákladů, a otevřelo prostor pro zlepšení.

Obnova mokřadů řízeným zaplavením, trvalým či sezónním, je totiž velmi levné řešení. Když by se celosvětově obnovilo 15 % momentálně narušených či vysušených mokřadů, zvýší se naše současná kapacita vázat atmosférický uhlík o třetinu. Respektive, v takových mokřadech může být deponována třetina (30 %) uhlíku, který jsme vypustili do atmosféry od časů průmyslové revoluce. A vytvořením mokřadů znovu-zaplavením můžeme také zabránit 60 % očekávaných vyhynutí druhů. Protože ty, vázané na mokřady, představují současně druhy nejohroženější vyhynutím.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2020 09:14
Tak samozřejmě. Jenže něco takového domluvit v totálně zkorumpované ČR bude běh na dlouhou trať a hlavně jde o to, aby vládnoucí politici vůbec vyběhli ze startu... zatím stojí na něm a pouze tvrdí, že nic nejde provést a všechno je v pořádku tak jak to je....

Kdo chce, hledá cesty, kdo nechce, hledá důvody proč to nejde...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2020 09:30
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/voda-je-nova-ropa-uz-se-obchoduje-s-jeji-budouci-cenou-132922#source=hp&seq_no=5&dop_ab_variant=0&dop_req_id=XEmpcOXBIBX-202012090819&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Tady je popsán důvod proč vláda ČR raději přehrady a jiné vodohospodářské stavby.... voda se stává (a bude ještě hůř) velice ceněnou komoditou a současní vládnoucí politici si toho jsou vědomi.... a podle toho vědomí i konají a lžou veřejnosti....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.12.2020 12:55
Dobrá iniciativa - teď ji ještě dotáhnout do ČR .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.12.2020 14:09
No. Nejedná se o mokřad, ale o obyčejnou louku u mé včelnice, která byla v zájmu ekologismu a klimatu rozorána na pěstování energetických plodin. S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.12.2020 06:13 Reaguje na Michal Ukropec
Vám někdo řekne, že se jedná o ekologický počin a hned tomu věříte... a pak nadáváte na ekoligii... je potřeba si ověřovat co vám kdo předkládá... pěstování plodin pro energo využití není ekologické!
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

14.12.2020 18:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jak daleko by měly býtm zřizovány mokřady od obytných lokalit člověka ??? Je dobré chránit komáry a jiný hmyz podobně jako se o to pokoušeli v nedávných letech v ŠNP v případě kůrovce lýkožrouta smrkového. Jak daleko by měly být klubovny ekologických organizací od mokřadů v letních měsících při líhnutí komáří populace.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist