https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozvoj-aut-s-vodikovym-pohonem-je-zatim-omezen-nedostatkem-dobijecich-stanic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozvoj aut s vodíkovým pohonem je zatím omezen nedostatkem dobíjecích stanic

13.7.2022 01:00 | OSTRAVA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vodík je považován za ekologické palivo budoucnosti a stále více se uplatňuje v dopravě. Vozidla na vodík jsou alternativou ke klasickým elektromobilům, které využívají velké bateriové články. Vozidla vybavená vodíkovým palivovým článkem jsou elektrická vozidla, která generují elektrickou energii z palivových článků. Využitím vodíkových článků se zvyšuje dojezd vozů a zkracuje doba dobíjení z hodin řádově na minuty, což je srovnatelné s běžným tankováním benzinu nebo nafty. Vodíkový pohon se uplatňuje také v autobusech a nákladních automobilech.
 

Osobní auto s vodíkovými palivovými články má spotřebu zhruba 0,8 kg vodíku na 100 km. Výhodou je také bezhlučný a bezemisní provoz, přičemž z výfuku vytéká jen čistá voda. Podle Vodíkové strategie ČR, kterou loni schválila vláda, by cena jízdy na nízkouhlíkový vodík v autech mohla do roku 2027 klesnout na úroveň použití motorové nafty.

K nevýhodám patří vysoké výrobní náklady na celý systém a také jeho prostorová náročnost. Vodíkový systém totiž zahrnuje tlakové nádoby, palivový článek, elektromotor i menší akumulátor. K zásadnějším nevýhodám patří také dosud nedostatečná infrastruktura dobíjecích stanic.

Technologie vozů s vodíkovými palivovými články, ve kterých se vyrábí elektřina slučováním vodíku a kyslíku, není nová. Americká automobilka General Motors například již v roce 1966 přestavila svůj první vodíkový vůz Electrovan. Byl jen pro dvě osoby, v zadní části dodávky byly velké ocelové nádrže s vodíkem a kyslíkem. Na jedno natankování ujel vůz zhruba 150 mil (241 km) a nejméně při jedné příležitosti jeho nádrž s vodíkem explodovala.

Ministři dopravy zemí Evropské unie se letos v červnu shodli na tom, že všechny velké silnice v Evropě by měly být do konce roku 2025 vybaveny na každých 60 kilometrech dobíjecí stanicí pro osobní elektromobily, o pět let později i pro nákladní auta. Rovněž do konce roku 2030 by na každých 200 kilometrech těchto silnic mělo jít doplnit palivo v autech na vodík.

Podle Jana Bezděkovského z ministerstva dopravy má být do roku 2030 v České republice 80 plnicích vodíkových stanic. Aktuálně se v zemi buduje devět stanic, jejichž stavbu podpořilo ministerstvo dopravy z operačního programu, alokace činila 354 milionů korun. Ministerstvo projekty podpořilo 85 procenty nákladů, díky tomu vznikají a budou vznikat vodíkové stanice v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem a Litvínově. Projekty však mají zpoždění. V letošním roce by kromě stanice v Ostravě měly být otevřeny ještě další dvě - v Praze na Barrandově a v Litvínově. V letech 2022 až 2027 plánuje ministerstvo dopravy na stavbu plnicích vodíkových stanic vyčlenit z operačního programu 500 milionů až jednu miliardu korun. Odhaduje se, že díky této podpoře vznikne deset až 15 plnicích stanic.

Ke konci loňského roku bylo podle Bezděkovského v Evropské unii 136 plnicích vodíkových stanic. Lídrem je Německo, které jich má 89, podle Bezděkovského ale mělo Německo cíl mít do roku 2020 celkem 100 vodíkových stanic. Například Francie má 19 plnicích stanic vodíku, Nizozemsko sedm.

První čerpací stanice čistého vodíku v Česku byla otevřena 5. listopadu 2009 v Neratovicích. Jedná se o neveřejnou plnicí stanici, která slouží pro autobus tamní veřejné dopravy. První veřejná vodíková plnicí stanice byla v České republice otevřena 28. června 2022.

Sériové vozy na vodík ve světě nabízí například Toyota, která je průkopníkem využití vodíku v dopravě a do vodíkových technologií masivně investuje, ale také Hyundai nebo Honda. Naopak, některé automobilky od vývoje vodíkových osobních automobilů upustily a chtějí se zaměřit na zdokonalování bateriových elektromobilů.

První sériový vodíkový vůz prodávaný na českém trhu je od dubna loňského roku Toyota Mirai s cenou od 1,7 milionu korun. Jde o luxusní sedan o délce 4,975 metru s pohonem zadních kol. Vodíkové palivo o hmotnosti 5,6 kilogramu pojmou tři vysokotlaké zásobníky v zadní části vozu. Automobil ujede na jednu nádrž více než 650 kilometrů, doba naplnění nádrže je okolo pěti minut. Konkurentem by se mu v blízké době měl stát model SUV Hyundai Nexo. V loňském roce si Češi registrovali osm vozů Toyota Mirai.


reklama

 
Vladimír Pohorecký
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

13.7.2022 06:19
asi by bylo zajímavé se spíše zaměřit na vodíkovou veřejnou dopravu
Odpovědět
va

vaber

13.7.2022 09:12
už jsem psal, na Youtube je video z tankování Toyoty v Kalifornii, trvalo to 4min33s, tři tlakové stupně ,nejvyšší 70Mpa,
na stojanu je displey co informuje jak postupovat a jak probíhá plnění, plnící hadice po naplnění zcela ztuhla mrazem,
rád bych věděl jak je to s bezpečností,
nikde ani zmínka o nějakém riziku,
700barrů, úniky a třeskavá výbušná směs, asi není žádný problém,
taková autonehoda asi taky ne
Odpovědět
ig

13.7.2022 15:02 Reaguje na vaber
Bezpečnost je až to poslední o co bych měl starost. Tlakové lahve jsou prakticky nezničitelné a ta hrozivě vypadající hadice ve skutečnosti obsahuje termoplastovou "duši" o světlosti asi 6 mm, což nepředstavuje pro oplet žádné namáhání a kdyby přece praskla, maximálně z toho vyváznete s pár podlitinami (švihnout tedy umí pěkně). Třaskavá směs je horší, ale tomu dosti pomohou detektory které jsou v principu celkem levné a už jsou na trhu v automotive kvalitě právě pro vodíková vozidla.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

13.7.2022 20:11 Reaguje na
Já se H2 na tlaku 700bar opravdu bojím. Molekula je nejmenší co je v přírodě. Je to redukční plyn... proleze vším. Např. musí se používat speciální měď ( běžná je porézní atd..). V průmyslu je s ní dost problémů.
Jestli si myslíte, že to utěsníte klingeritem nebo koudelí tak Vám přeji šťastnou cestu do věčných lovišť.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.7.2022 20:34 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Jsem téhož názoru. V osmdesátkách měli všichni hrůzu z vodíkové bomby, dnes s tím prvkem někteří žonglují jak s bonbónem, každý se cítí znalcem... Od toho co nejdál!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 13:56 Reaguje na Karel Zvářal
Tak vodíková bomba a vodík v autech je něco absolutně jiného.
Odpovědět
ig

14.7.2022 16:16 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Jediná běžně se vyskytující tlaková lahev, které by se člověk mohl trochu bát, je acetylen. Vybouchne i pouhou špatnou manipulací (příliš velkým odběrem z lahve se vevnitř rozeběhne exotermická reakce) a má širší rozpětí mezí výbušnosti než vodík (i když ten má také docela velké rozpětí).

Ale aby nedošlo k omylu: nejsem propagátor vodíku, jen mám rád reálné argumenty :-)
Odpovědět
va

vaber

14.7.2022 08:39 Reaguje na
jste optimista,
já bych řekl, že takový tlak, když začne unikat vám, uřízne prst jako nic
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

14.7.2022 12:02 Reaguje na vaber
Z hlediska bezpečnosti je asi nejlepší nafta nebo petrolej (neboli kerosin). Sirkou nechytne, téměř se neodpařuje (netvoří výbušné směsi), skladovat se dá v každém sudu neleptá... Je třeba usměrnit chemický průmysl a syntetizovat nová paliva (zásobníky energií) obdobných vlastností.
Emise krom CO2 se dají technicky řešit.... Asi budu nazván ropákem, ale H2 patří do fabrik a ne mezi obyvatelstvo. Jak se zde ví, jsem myslivec.. zkuste si dnes koupit na bělení trofejí peroxid vodíku nad 10% .. staráme se o bezpečnost a tady vypustíme do světa třaskavinu.
Odpovědět
ig

14.7.2022 16:11 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Není to třaskavina. Nebo je, ale potom byste musel uznat, že třaskavina je i benzín (z toho už se dá udělat termobarická bomba, i když se tam přímo nepoužívá) a třaskavina je i pytlík mouky (rozfoukat do vzduchu a zapálit) :-)
Odpovědět
ig

14.7.2022 16:08 Reaguje na vaber
Plyn ne, voda ano.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

15.7.2022 08:40 Reaguje na
Podívejte se do mlýna jak je tam všechno zabezpečeno .. v uhelných dolech také... Dělal jste nějaké zařízení s H2? Ja ano, ale jen směs do 7% H2 + argon... a stačilo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 13:54
Hlavně jsou omezeny zatím nehotovou echnologií. Palivové články jsou zatím příliš citlivé na příměsi ve vodíku, mají nízkou účinnost a výkon a malou životnost.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist