Ryby při otravě Bečvy vyskakovaly z vody na břeh, uvedli před soudem rybáři
"Ryby jako sebevrazi vystřelovaly do kamenů na břeh. Na všechny strany. Utíkaly před tím, co tam teklo. Cítili jsme zápach, jako kdyby Savo," řekl rybář Jiří Kašpar. Uvedl, že spolu se synem a dobrovolným hasičem odebral do tří propláchnutých PET lahví vzorky vody, které pak předal pracovnici oddělení životního prostředí Městského úřadu v Hranicích na Přerovsku. Později jí telefonicky kontaktoval, žena mu prý tvrdila, že vzorky předala pracovníkům České inspekce životního prostředí.
Přečtěte si také |
Záhada vzorků z Bečvy. Rybáři je prý předali, inspekce je prý nepřevzalaU lávky ve Lhotce nad Bečvou, části Valašského Meziříčí na Vsetínsku, pozorovali rybáři po otravě mnoho živých ryb. Lávka pro pěší se nachází asi 1,5 kilometru po proudu pod výpustí společnosti Energoaqua, kudy se podle obžaloby jedovaté látky do vody dostaly, a zhruba dva kilometry nad mostem u Choryně na Vsetínsku. Firma spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy.
Přečtěte si také |
Záhada vzorků z Bečvy II: Hranický úřad prozradil, komu předal vzorky od rybářů. ČIŽP to odmítáSvědek Lukáš Gerla vypověděl, že první uhynulé ryby v den otravy viděl asi 100 metrů pod poslední výustí ve Lhotce nad Bečvou, která se nachází na pravém břehu Bečvy poblíž bývalého vepřína. Domnívá se, že jedovaté látky se do řeky dostaly právě tudy, což prý řekl i zasahujícím hasičům a policii. "Nejel tam nikdo, neřešil to nikdo. Jiný kanál to být nemohl. Ten kanál byl vybělený, spálený. Kam vede, neví nikdo," řekl Gerla.
Přečtěte si také |
Záhada rybářských vzorků z Bečvy III: Stále nevíme, kde skončilyNa ostatních výše položených výpustích podle něj rostl mech a řasy. Zhruba 300 metrů nad kanálem ve Lhotce podle něj navíc v době otravy chytal ryby jiný rybář, který byl po kolena ve vodě. "Ryby mu braly," uvedl Gerla.
Stejně jako další rybáři před soudem tvrdil, že některé leklé ryby byly poleptané. Jiní rybáři na nich však nic zvláštního nepozorovali. Část rybářů si také stěžovala, že je po ponoření do vody pálily ruce. Jeden po sběru uhynulých ryb v noci na 22. září krvácel z nosu. "Nemám žádnou nemoc, už se mi to neopakovalo," řekl svědek Jaromír Pospíšil. Řeka měla podle rybářů v době otravy kvůli suchu nízký průtok, voda v ní ale byla čistá. Hlavní líčení bude pokračovat odpoledne.
Zmocněnec obžalované firmy Vladimír Kurka i Havelka vinu v kauze odmítli. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.
Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb různých druhů, velikosti a stáří. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, podle odborníků tam jedovaté látky poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Miroslav Vinkler
15.2.2023 12:32MŽP ČR kromě potroublých oběžníků neudělalo vůbec nic, aby se podobným případům další vodní toky vyhnuly.
Michal Ukropec
15.2.2023 13:48 Reaguje na Miroslav Vinklersmějící se bestie
15.2.2023 14:15 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
15.2.2023 14:46 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
15.2.2023 14:58 Reaguje na smějící se bestieAle to by se jednalo jen o vyústění ve Lhotce, což je asi ten viník.
Michal Ukropec
15.2.2023 15:00 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
15.2.2023 14:59 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Kvítek
16.2.2023 08:57Pojďme si odpovědět na základní otázky:
1) Který úřad měl zákonnou povinnost při havárii konat?
2) Zakazují nějaké předpisy převzít vzorek bez dokumentace?
3) Existuje nějaký oficiální postup, co se vzorkem bez dokumentace?
4) Přísluší pracovníkovi ČIŽP rozhodovat o použitelnosti neoznačeného vzorku?
Tak pěkně popořadě:
Ad 1) Který úřad měl zákonnou povinnost při havárii konat?
Podle § 42 (Opatření k nápravě) vodního zákona (č.254/2001 Sb.) jsou to:
vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí
Takže praxe je taková, že pokud místní vodoprávní úřad neví, co s tím, přehodí to na ČIŽP.
Ad 2) Zakazují nějaké předpisy převzít vzorek bez dokumentace?
Ne. Na tento případ pamatuje norma ČSN EN ISO/IEC 17025:2018 (Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří), která v takovém případě doporučuje označit do dokumentace, že vzorek odebral "zákazník". Podrobnosti najdete v kapitole 7.1 (Přezkoumání poptávek, nabídek a smluv). Pokud by takový vzorek nesplňoval požadavky laboratoře, řeší to kapitola 7.10 (Neshodná práce).
Ad 3) Existuje nějaký oficiální postup, co se vzorkem bez dokumentace?
Na základě doporučení normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2018 (Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří), pokud vzorek neobsahuje potřebnou dokumentaci, jsou tyto informace doplněny při příjmu vzorku do laboratoře. Věřím, že prostřednictvím vodoprávního úřadu to šlo zařídit i dodatečně v horizontu desítek hodin (vzhledem k okolnostem), ale to je práce navíc...
Ad 4) Přísluší pracovníkovi ČIŽP rozhodovat o použitelnosti neoznačeného vzorku?
Myslím si, že ne. Jedná se o důkazní prostředek a podle obecných zásad správního řízení (zákon č.500/2004 Sb.), by měl místně příslušný vodoprávní úřad nebo ČIŽP zohlednit mimo jiné i § 52, který doslova stanoví:
"Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci."
Osobně si myslím, že není o čem diskutovat, ale nemusíte se mnou souhlasit.
Jen pro pořádek:
všichni kritizují ČIŽP, ale ten první, kdo měl konat je vodoprávní úřad. Na zmíněné trase Bečvy je jich hned několik. Proč jejich pracovníci nefungovali, nevím.
Pavel Hanzl
16.2.2023 10:37 Reaguje na Jiří KvítekJiří Kvítek
16.2.2023 11:26 Reaguje na Pavel HanzlNásledně se z něho dělá úřední protokol o převzetí (až pomine nebezpečí z prodlení).
Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem (č.82/1998 Sb.) to stanoví jasně:
"Právo na náhradu škody za nesprávný úřední postup má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda"
Ale pozor, běží promlčecí lhůta! Je třeba se o náhradu škody přihlásit.
A teď si představte, kdo všechno by se mohl o tento zákonný nárok hlásit:
- rybáři, správce povodí, krajský úřad, zkrátka každý, kdo vynaložil nějaké náklady...
Zajímavá představa, co?
Pavel Hanzl
16.2.2023 13:33 Reaguje na Jiří KvítekPracovník ČIŽP vzorky od rybářů zapřel (neměli předávací protokol a nechápali, že státní ouředník je podrazí), další se rozbily v autě. Zpráva z médií.
Všichni vzorkaři od asi sedmi organizací, kteří se tam v neděli odpoledne sjeli, byli asi namol opilí, bo žádné vzorky neodebrali. Jen v TV ukazovali, jak se to správně dělá. V laboratořích Povodí dělali rozbory asi 130. vzorků, předpokládám ale, že z Paroubkova Marsu, bo na Bečvě je nikdo neodebral. Připadám si někdy jak u blbejch na dvorku.