Samosprávy v Olomouckém kraji uvažují o moderní plazmové spalovně

O pořízení moderní technologie plazmového zplyňování odpadu uvažují samosprávy v Olomouckém kraji, které tímto způsobem chtějí v budoucnu ročně zlikvidovat až 100 000 tun zbytkového odpadu z celého regionu. Vybudování plazmové spalovny bude stát 1,5 až dvě miliardy korun, přičemž úřady nyní zjišťují možnosti financování projektu. Původně se počítalo s vybudováním klasické spalovny odpadu v Přerově, v přípravě projektu se ale kvůli odporu místních obyvatel nepokročilo.

Mluvčí hejtmanství Kamila Navrátilová řekla, že podle nového plánu odpadového hospodářství by občané Olomouckého kraje v následujících letech měli ročně vyprodukovat zhruba 160.000 tun zbytkového směsného komunálního odpadu. Města a obce ho ale od roku 2024 nebudou moci ukládat do země. Přibližně 100 000 tun odpadu by mohlo být zlikvidováno pomocí plazmového zplyňování, což je podle Navrátilové nová technologie.

Spolek Odpady Olomouckého kraje, který sdružuje obce a města s více než dvěma třetinami obyvatel regionu, proto už zahájil spolupráci s firmou PGP Terminal, jež se na plazmové zplyňování specializuje a vlastní v Česku licenci na kanadskou technologii Westinghouse Plasma Corporation. "Chtěli bychom, aby zvolené řešení co nejméně zatěžovalo životní prostředí. Velký důraz klademe také na zvýšení materiálového využití směsného komunálního odpadu a v neposlední řadě i zhodnocení jeho energetického potenciálu," uvedla koordinátorka systému odpadového hospodářství v kraji Zuzana Ochmanová.

Podle generálního ředitele PGP Terminal Petra Břenka technologii plazmového zplyňování nelze srovnávat s klasickými spalovnami, protože pracuje při mnohem vyšších teplotách. "Jde o zařízení, v němž dochází k přeměně odpadu na prvky a jednoduché sloučeniny, například vodík, oxid uhelnatý a vodu. V zařízení se při teplotách okolo 3000 stupňů Celsia odpad transformuje na syntetický plyn, z něhož se po pročištění vyrábí elektřina, teplo nebo palivo pro automobily," uvedl Břenek. Vedlejším produktem procesu je sklovitá tavenina, kterou lze využít ve stavebnictví.

Konečné rozhodnutí o tom, zda se spolek pustí do stavby plazmové spalovny, podle Navrátilové zatím nepadlo. Vytipována nebyla ani vhodná místa, kde by nová technologie s roční kapacitou 100 000 tun odpadu mohla být postavena. "Může být zprovozněna například v opuštěných průmyslových areálech či v sousedství skládek," uvedla Navrátilová.

Ve spolupráci s hejtmanstvím spolek připravuje také žádost o evropské dotace na vytvoření systému sedmi odpadových center v kraji, z nichž má být slisovaný zbytkový komunální odpad odvážen do spalovny. Velká část odpadu nyní končí v brněnské spalovně. Poplatky za umístění komunálního odpadu na skládky se stále zvyšují. Například Olomouc platí více než 1000 korun za tunu a v následujících letech by se měla částka až zdvojnásobit.

---

reklama

---