Svoboda zvířat ukazuje děs a hrůzu lišek při norování. A odstartovala kampaň za jeho zrušení
29.5.2024 15:24 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Liška v noře.
Ve spotu se ukazuje influencerka Tereza Hodanová nebo herci Jan Hájek či Veronika Čermáková. Za režií stojí Matyáš Fára, na konceptu a scénáři spolupracoval s Jolanou Haismanovou, která má ve Svobodě zvířat na starosti strategii sociálních sítí.
„Kampaňovým spotem jsme chtěli vyjádřit, o jak zastaralou, děsivou a nelidskou praktiku se jedná. Režisér Matyáš Fára do něj navíc dokázal vložit nenápadnou, ale velmi silnou paralelu o tom, jak vyděšená musí zvířata při norování být ve svém vlastním domově,“ říká Haismanová.
Organizaci Svoboda zvířat se prostřednictvím kampaní podařilo přispět k zákazu kožešinových farem v České republice nebo zákazu zneužívání divokých druhů zvířat v cirkusech. Nejsledovanějším spotem Svobody zvířat byl Ben Cristovao v rámci kampaně za konec pokusů na zvířatech. Spot vidělo za první den 1,2 milionu lidí a za tuto dobu také 30 tisíc lidí podepsalo iniciativu za konec testování. Svoboda zvířat získala za své působení na sociálních sítích v loňském roce cenu Czech Social Awards v kategorii Project.
Petice za zachování norování
Aktuální petice za zákaz norování není první. Zřejmě první petice za zákaz norování vznikla už v roce 2015. Na jejím webu je popsáno norování a jsou zde umístěna videa, dokumentující norování.
Ve stejné době vznikla i petice za zachování norování.
Někteří myslivci norování považují za důležitou součást odkazu tradic a také často nenahraditelný způsob, jak regulovat početnost stavu lišek. „Norování k myslivosti patří, stejně jako jezevčíci a teriéři," řekl v roce 2015 Ekolistu Jiří Kšica, autor petice za zachování norování a předseda mysliveckého sdružení Černovice.
V roce 2016 vyšel v časopise Myslivost článek Norování jako jeden z efektivních způsobů lovu. Článek se zabývá historickým a současným přístupem k lovu lišky obecné v České republice. Liška byla v minulosti považována za škůdce, což odůvodňovalo různé nehumánní lovecké metody, které jsou dnes již zakázané. V dnešní době je lov liška regulován zákony a praktikují se kontrolované metody, jako je odchyt do sklopců a norování. Norování se dělí na zimní, kdy se lišky vypuzují psy, a jarní, zaměřené na mláďata, což některé veřejnosti vadí. Autor zdůrazňuje nutnost regulace stavů lišek kvůli predaci a přenosu nemocí, jako je vzteklina. Autor Jakub Steinocher konstatuje, že lišky mají v přírodě své místo, ale jejich stavy musí být kontrolovány rozumnými a humánními metodami.
Přečtěte si také |
Norování: Zbytečně drastický způsob lovu, nebo myslivecká tradice a efektivní regulace lišek?
Ekolist.cz oslovil Českomoravskou mysliveckou jednotu s žádostí o vyjádření k norování. Jakmile redakce získá vyjádření, do textu jej doplní.
reklama
Dále čtěte |
Ochranná pásma kvůli africkému moru prasat na Liberecku se opět rozšířila
SVS: ČR je 20 let zemí bez vztekliny, hrozí ale její zavlečení z jiných zemí
Myslivci v ČR mohou ode dnes lovit daňky, muflony, jeleny evropské a sika
Další články autora |
Kolik je v biopásu na kraji pole žížal? A jakou hraje roli, jestli je biopás vysetý na podzim, nebo na jaře?
Biopásy na krajích polí. Jaká jsou doporučení přírodovědců pro nastavení zemědělských dotací?
Achillova pata železnice? Stromy Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
Karel Zvářal
29.5.2024 16:09Nejvíce plemen norníků pochází z Velké Británie, sedláci i pastevci tak chránili účinně svůj majetek (jehňata, drůbež). Irský vklodav je dnes již historcké plemeno, ale svou úlohu též sehrál. Vlci s vlkodavy v patách se jistě také necítili nadvakrát dobře, ale o nic hůř, než jimi štvaná kořist. Liškou vyhrabávané myši též pociťují stres, stejně jako zaječka či koroptev, když přijde o část svých potomků.
Je snadné, avšak mylné, dívat se na norování jako zábavu - není tomu tak! Stres k životu patří, stejně jako smrt. Ano, jsou dnes i jiné způsoby lovu, a také se využívají, přesto však stavy lišky jsou nadále vysoké. Proto je snaha je regulovat "všemi způsoby", včetně norování liščat. V tu dobu liška preduje intenzivně vše živé, a proto je dnes rarita potkat v přírodě koroptev, o tetřevovi či tetřívkovi nemluvě. Liška je zajímavé zvíře, ostatně jako všechny šelmy, ale díky vakcinaci je třeba její vysoké stavy regulovat.
Jinak poděkování za podnětný článek, kdo zná historii norování a dnešní neutěšenou situaci u spousty kdysi hojných druhů, má na věc poněkud jiný názor než většina aktivistů.
Odpovědět
Je snadné, avšak mylné, dívat se na norování jako zábavu - není tomu tak! Stres k životu patří, stejně jako smrt. Ano, jsou dnes i jiné způsoby lovu, a také se využívají, přesto však stavy lišky jsou nadále vysoké. Proto je snaha je regulovat "všemi způsoby", včetně norování liščat. V tu dobu liška preduje intenzivně vše živé, a proto je dnes rarita potkat v přírodě koroptev, o tetřevovi či tetřívkovi nemluvě. Liška je zajímavé zvíře, ostatně jako všechny šelmy, ale díky vakcinaci je třeba její vysoké stavy regulovat.
Jinak poděkování za podnětný článek, kdo zná historii norování a dnešní neutěšenou situaci u spousty kdysi hojných druhů, má na věc poněkud jiný názor než většina aktivistů.
EB
Emil Bernardy
30.5.2024 07:29 Reaguje na Karel ZvářalNěkolik let se již vakcinace lišek neprovádí,tedy populace je tedy již jistě vnímavá.A vzteklina v Evropě je,i do Slovenska zaběhla jiška z Polska a dále z Východu,Balkán i jinde.A virus vztekliny na území ČR je..... jen ne u lišek,zatím?
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 07:40 Reaguje na Emil BernardyNedávno mě pokousal pes, šel jsem s tím k lékaři, dostal jsem pojeb, proč tak pozdě (mokvalo, smrdělo), asi tři týdny po incidentu. Volali na hygienu, co s tím, paní mě hnala na očkování proti vzteklině (loni zemřel Švéd až rok! po kousnutí). Vakcinolog se mi vysmál, prý jestli pes žije měsíc po události, tak vzteklinu nemá - byl samozřejmě očkovaný. Jde o to, jestli očkovaný pes (*rdelteriér), ač sám nepodlehne, může virus přenášet - domnívám se, že ano. Takže jsem to nechtěl podcenit, ale jak vidno, nemají v tom jasno ani zdravotníci. Měl jsem hned volat policii - doporučji všem nečekat, až jak se to vyvine. Chodí se psy na volno, přičemž jsou naprosto neovladtelní, konkrétně tato rodina má již třetí generaci oblud, které jen dorážejí za plotem, ani je nedokáže zklidnit či odvolat. Tady bych byl pro vysoké pokuty, jinak majitele nic nemotivuje psa cvičit a ovládat.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
30.5.2024 07:51 Reaguje na Karel ZvářalPes je taková jako páníček....méně šikovní lidé mají blbé psy.Takoví jsme.Vztekliny u psů a koček bych se dnes nebál,poslední liška byla dnes už nevím kdy... jsem ročník 1954 a těch pozitivních mnoho,i několik poranění vzteklou kočkou,stahování pozitivních lišek...Vzteklina před pár lety byla prokázána u netopýry na Benešovsku,není to tajné,bylo to publikováno a potkal jsem se i na vrátnici s kolegyní,která to viděl asvítí pod mikroskopem.Jako student,turista jsem aké mnohokrát vandroval po horách v Karpatech,Rumunsko,psi byli opravdu nebezpeční,pokud jich bylo 2 a více.Tehdy jsem si vůbec nebyl vědom tohoto nebezpečí....
Vztekliny se dnes ještě bát nemusíme(pokud nejde o netopýra),ale !!!lymská borelioza!!! na to pozor.
Odpovědět
Vztekliny se dnes ještě bát nemusíme(pokud nejde o netopýra),ale !!!lymská borelioza!!! na to pozor.
EB
Karel Zvářal
30.5.2024 07:58 Reaguje na Emil BernardyFlek jsem měl třikrát, celou dobu (klouby, záda, hlava, únava) mě měli za simulanta. Dokonce i jakožto důchodce - prostě stačí kouknout do "papírů" a hned mají jasno:-) Všem říkám, že ta parta z Old Lyme je na Nobelovku. Śel o tom pěkný dokument - Pátrání po borelioze. Nejlépe to tam popsal jeden pán, dosti mi podobný: je to jako woo-doo. Na pohled nic, ale uvnitř peklo.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 08:37 Reaguje na Emil BernardyNemám rád argument, že "v Česku v posledních letech nebyla zjištěna". Můžete být první, kdo bude mít tu smůlu...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
30.5.2024 09:00 Reaguje na Karel ZvářalJsme snad 10let úředně prostí vztekliny.Stránky SVS,snad.A člověk je méně vnímavý,než třeba psovité šelmy. Borelioza,to je jiné.Zatím ne vakcina jako proti virové encefalitidě.Sajrajt jako sifylis.Blbě se to léčí.Znám invalidy po borelioze,sifylis z dějepisu.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 09:11 Reaguje na Emil BernardyPrávě že na podcenění klíštěte (stovky na hadrech za vycházku) jsem těžce doplatil, od té doby jsem ve střehu (viz. ten zmíněný případ - až po roce umřel). Mě kousl pes loni v létě a asi před deseti lety - obé se rychle zhojilo. Toto bylo "nějaké divné", asi hajzlbakterie, či co. Navíc mohou být nové nemoci, ta borela je zcela zjevně z labiny (už podle názvu a někdejšího popisu). Ale virus vztekliny prý nemutuje, narozdíl C-19.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
30.5.2024 11:09 Reaguje na Karel ZvářalKoronaviry známe ze školy,už,a mutují,mutují.Beznaděj inf.kočičí peritonitis,a děs SARS COV 1 snad 2010,naštěstí ne Evropa.A za RNA vakciny vloni nobelovka,Je to pokrok.A borrelie určitě ne z laborATOŘÍ...v přírodě je toho mnoho,my vnímáme jen ten zlomek co na sebe nějakým způsobem upozorní.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 11:16 Reaguje na Emil BernardyNo, a s čím myslíte, že laboratoře pracují, než s přírodním materiálem??? Akorát že zesílí jeho patogenní účinky (ozařováním). Nebo že by lidstvo už došlo tak daleko, že vytvoří život z ničeho?-) Jen tak, na sklíčku?
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 11:38 Reaguje na Karel ZvářalOno to klišé "co tě nezabije, to tě posilní" platí zejména pro popisovaný příklad gen. mutací. Většina mikrobů po ozařování zahyne, ale ti, co přežijí, mají sílu superzabijáka.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.5.2024 11:59 Reaguje na Karel ZvářalKdyby to byla skutečně vzteklina, tak by tři týdny po incidentu bylo pro Vás dávno pozdě, tam by už očkování nemohlo fungovat. Umístili by Vás do izolace a zavedli pouze podpůrnou léčbu a doufali, že máte silný organismus.
Tam musí být první očkování do třech dnů po pokousání, jinak už je virus vztekliny v nervech a míří do mozku nebo tak nějak. A očkování je neúčinné.
Odpovědět
Tam musí být první očkování do třech dnů po pokousání, jinak už je virus vztekliny v nervech a míří do mozku nebo tak nějak. A očkování je neúčinné.
Karel Zvářal
30.5.2024 12:30 Reaguje na Radim PolášekOpakuji, vše (čas, místo) jsem sdělil v ordinaci obvodního, sestra se radila s hygieničkou, a ta mě nasměrovala naočkovat se, s tím, že loni zemřel Švéd až ROK po kousnutí. Jinak jsem jako teeager četl knihu o Pasteurovi (F), a za ním šli PĚŠKY z Běloruska lidi pokusaní vlkem s nadějí, že ještě není pozdě. Věda pokročila, možný posun je jak v léčbě, tak i virulenci mikrobu. Podcenil jsem klíšťovku, tady jsem se řídil radami nemocničního personálu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.5.2024 16:57 Reaguje na Karel ZvářalMě kdysi kousla kočka do ruky a tak jsem ty očkování, tuším 6, absolvoval a to, co z toho vím, jsem napsal. Ty tři dny jsou jinak jistota, určitě tam je nějaká rezerva, 50 , možná 100 % času pro odolnější nebo pro šťastlivce.
Jinak vzteklina by měla tělem putovat velmi pomalu, než se dostane do mozku, asi je velmi velký rozdíl, když někoho kousne vzteklé zvíře například do palce u nohy nebo například do tváře.
Odpovědět
Jinak vzteklina by měla tělem putovat velmi pomalu, než se dostane do mozku, asi je velmi velký rozdíl, když někoho kousne vzteklé zvíře například do palce u nohy nebo například do tváře.
Karel Zvářal
30.5.2024 17:11 Reaguje na Radim PolášekPan doktor mi to rozmluvil (zaplatil bych si to), prý se nechávají očkovat veterináři, kteří jsou každou chvíli něčím pokousaní, ale v mém případě to viděl jako zbytečné. Tak jsem mu uvěřil a zatím dobrý.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
30.5.2024 20:17 Reaguje na Karel ZvářalPřesně. Spolek i ekolist jsou ekologické. Takže jim jde o likvidaci přírody. Tak to bylo a je. Za ty léta se nic nezměnilo.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 20:50 Reaguje na Michal UkropecHm, v pohledu na Ekolist se asi lišíme, jsem za jeho existenci rád, je to jedna z mála svobodných platforem k diskusi a výměně názorů.
Pod pojmem svoboda zvířat si asi opravdu představuji něco jiného, než účelová a selektivní opatření či protesty proti stávajícím/tradičním postupům. Stresem netrpí jen "ikony"=predátoři, ale i jejich kořist. Že lišek je mnohonásobně více, než v časech bez vakcinace, ví každý, kdo se problematikou zabývá. Proto také jsem pro jejich regulaci, tak jako u jiných přemnožených predátorů. Mnohem více lišek se uloví na čekaných, nicméně norování taktéž patří do rejstříku účinných zásahů.
Dávám na zvážení "soucitným aktivistům" např. osud osiřelých ježčat, jejichž máma zahynula pod koly auta a která se většinou do záchr. stanic nedostanou. To je jen jeden z mnoha příkladů utrpení/vyhladovění, které jsou zcela mimo pozornost mainstreamu. Osiření ptáčat, jejichž rodiče odlovil krahujec, je bráno jako "přirozené utrpení", atp. Jelikož člověk, jakožto top manager, je též součástí přírody, je jeho úkolem - po eliminaci vztekliny, regulovat lišky a jiné predátory. Je to prostě nutnost, nikoliv "zábava otrlých". Něco jako deratizace a dezinsekce.
Odpovědět
Pod pojmem svoboda zvířat si asi opravdu představuji něco jiného, než účelová a selektivní opatření či protesty proti stávajícím/tradičním postupům. Stresem netrpí jen "ikony"=predátoři, ale i jejich kořist. Že lišek je mnohonásobně více, než v časech bez vakcinace, ví každý, kdo se problematikou zabývá. Proto také jsem pro jejich regulaci, tak jako u jiných přemnožených predátorů. Mnohem více lišek se uloví na čekaných, nicméně norování taktéž patří do rejstříku účinných zásahů.
Dávám na zvážení "soucitným aktivistům" např. osud osiřelých ježčat, jejichž máma zahynula pod koly auta a která se většinou do záchr. stanic nedostanou. To je jen jeden z mnoha příkladů utrpení/vyhladovění, které jsou zcela mimo pozornost mainstreamu. Osiření ptáčat, jejichž rodiče odlovil krahujec, je bráno jako "přirozené utrpení", atp. Jelikož člověk, jakožto top manager, je též součástí přírody, je jeho úkolem - po eliminaci vztekliny, regulovat lišky a jiné predátory. Je to prostě nutnost, nikoliv "zábava otrlých". Něco jako deratizace a dezinsekce.
MU
Michal Ukropec
4.6.2024 18:59 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím jako vždy. Ovšem nemá cenu zde polemizovat, jelikož když jsou komentáře jinak, tak se prostě odstraní. Jako u článku pana Tůmy.
Odpovědět
LK
Lucie Kupková
29.5.2024 20:52 Reaguje na Karel ZvářalTak zrovna na tristním stavu koroptve polní má daleko větší podíl člověk než liška. Jen připomenu - doba komunismu, kolektivizace, ničení remízků, agresivní zemědělské obhospodařování v čele s pesticidy mělo za následek rapidní snížení počtu koroptví. Její počty pomalu rostou, a to i díky tomu, že se začala aktivně chránit a i lokality, kde se vyskytuje.
Tetřev hlušec. Opět za snížení české populace může člověk. Mezi hlavní příčiny prudkých poklesů lze zařadit ztrátu přirozeného prostředí následkem těžby dřeva, změny ve struktuře lesa a to, že díky volnočasovým aktivitám člověka prostě v lese není klid a zvířata jsou ve stresu. Díky reintrodukčním programům můžeme stále tetřeva ještě v ČR zaznamenat.
Odpovědět
Tetřev hlušec. Opět za snížení české populace může člověk. Mezi hlavní příčiny prudkých poklesů lze zařadit ztrátu přirozeného prostředí následkem těžby dřeva, změny ve struktuře lesa a to, že díky volnočasovým aktivitám člověka prostě v lese není klid a zvířata jsou ve stresu. Díky reintrodukčním programům můžeme stále tetřeva ještě v ČR zaznamenat.
Karel Zvářal
29.5.2024 21:36 Reaguje na Lucie KupkováNo, myslím, že kdybych jmenoval libovolného dalšího predátora (prase, kuna, výr, jestřáb, káně, pochop, krkavec), tak bude reakce stejná - nemá/jí na početnost kořisti vliv. Ale biologická ochrana proti hraboši polnímu - který se aspoň může schovat v norce, tak je obecně považována za účinnou. Jednou tak, podruhé jinak - podle toho, o čem je řeč, že.
Ohánět se dobou komunismu, kterou mám v blahé paměti s hejnky koroptví na každém kroku, můžete zkoušet na někoho jiného. Dnes na tomtéž kopci bez chemie a int. zemědělství je nula koroptví, zajíce tak desetina stavů, bažant ještě méně. Podobné je to v širším regionu, koroptev doslova přežívá, nějaký nárůst stavů je spíše přáním než realitou. Prostě setrvale nízké procento stavu z šedesátek.
Koroptev je polní druh, remízky nahrávaly spíše strakám, vranám, káni, lišce a kuně. Když vidím rohatinky umístěné ve větrolamu, nevím, zda se smát, či plakat.
A k meritu věci, proč Angláni šlechtili teriéry, když liška "nemá vliv" na početnost kořisti - bez komentáře. To asi z dlouhé chvíle, aby měly budoucí generace o čem přemýšlet, proč byli tak hloupí a marnili čas zbytečnými nesmysly.
Odpovědět
Ohánět se dobou komunismu, kterou mám v blahé paměti s hejnky koroptví na každém kroku, můžete zkoušet na někoho jiného. Dnes na tomtéž kopci bez chemie a int. zemědělství je nula koroptví, zajíce tak desetina stavů, bažant ještě méně. Podobné je to v širším regionu, koroptev doslova přežívá, nějaký nárůst stavů je spíše přáním než realitou. Prostě setrvale nízké procento stavu z šedesátek.
Koroptev je polní druh, remízky nahrávaly spíše strakám, vranám, káni, lišce a kuně. Když vidím rohatinky umístěné ve větrolamu, nevím, zda se smát, či plakat.
A k meritu věci, proč Angláni šlechtili teriéry, když liška "nemá vliv" na početnost kořisti - bez komentáře. To asi z dlouhé chvíle, aby měly budoucí generace o čem přemýšlet, proč byli tak hloupí a marnili čas zbytečnými nesmysly.
LK
Lucie Kupková
29.5.2024 23:42 Reaguje na Karel ZvářalNevím, kde jste v mém příspěvku četl, že predátoři nemají vliv na stav kořisti. Komentovala jsem Vámi zmíněné druhy, že to není všechno na liškách. Podle Vás za vše může liška (predátor), člověk je bez viny. Zajímavé je, že udávaný stav koroptví ještě po 2.sv.v. byl v řádu milionů, v 60. letech nedosahoval ani 3/4 milionu. Jak to ty lišky dokázaly? Máte pravdu, JZD v tom nemá vůbec prsty, chemizace také ne, všechno to zvládly lišky samy. Negativní vliv kolektivizace na naší přírodu mi ovšem nevymluvíte. Mějte se hezky a přeji Vám, aby se na ten Váš kopec vrátily koroptve, zajíci, bažanti a lišky se mu zdaleka vyhnuly.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 06:00 Reaguje na Lucie KupkováVážená paní, zabývám se intenzivně přírodou od předškolních let. Pamatuji úplně jiný obraz přírody, i myslivosti - ač sám jako nemyslivec! Ale jako ochranář chápu význam regulace, neb adorace a nedotknutelnost predátorů, tak jak se nám servíruje aktivisty v dnešní době, je cestou do pekel. Když ještě najdete odvahu k reakci, odpovězte na zvýrazněné otázky (viz. dole).
P.S. Liška chodí přednímu myslivci na slepice až domů (opakovaně na FT), ač chová smečku jezevčíků, jejich pach ahlasy ji vůbec neodradí.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět
P.S. Liška chodí přednímu myslivci na slepice až domů (opakovaně na FT), ač chová smečku jezevčíků, jejich pach ahlasy ji vůbec neodradí.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Karel Zvářal
30.5.2024 06:09 Reaguje na Karel ZvářalA co je na tom nejhorší, že tyto štvavé kampaně dělají z myslivců krotké beránky, drtivá většina na lišku nezmačkne, kunou se vůbec nezabývají. Jsou rádi, že zvládají kukuřicí "nadopovanou" černou, snad největší hřebík do rakve drobné zvěře, hrabošem počínaje. Neb i na něm se podepisuje predační tlak - na louce není pro prase problém ho vyrýt. Myšice v lese zachrání silné kořeny od jisté smrti. Takže až budete (všichni aktivisti) se stejným nadšením či úsilím podporovat regulaci přemnožených predátorů, změní se zajisté k lepšímu i početnost dříve hojných druhů.
Odpovědět
LK
Lucie Kupková
30.5.2024 07:00 Reaguje na Karel ZvářalVážený pane, když si ještě jednou přečtete mé příspěvky, a to pozorně a bez domýšlení, nikde se nevyjadřuji k regulaci predátorů, norování a vlastně ani k samotnému článku či videu. Reagovala jsem na další vlivy, které ovlivňují nízký stav populace Vámi zmíněných druhů (koroptev polní, tetřev hlušec, tetřívek obecný). Aktivista nejsem, čím se zabývám taky nevíte, zvýrazněné otázky jsem nikde nenašla a přiznám se, že už nemám chuť a hlavně ani čas s Vámi diskutovat. Na shledanou.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 07:25 Reaguje na Lucie KupkováNo jistě, arogantní, povýšené chování, nic jiného jsem nečekal. Číst zajisté umíte, ale jen to, co se Vám hod, že. V článku se nezpochybňuje vliv silně pozměněné krajiny. Ale jsou místa, kde došlo ke ZLEPŠENÍ biotopů - a i tam drobná zmizela! Níže je to popsáno tak, jak to cítím také, ale neodvážil bych se to tak natvrdo napsat. Prostě predakční TLAK není procházka růžovým sadem. Sice sama jste to apriori nenapsala nikde, ale znám velmi dobře reakce svého okolí. Vymyté hlavy, nic jiného.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 07:29 Reaguje na Karel ZvářalP.S. A ten kopec - jako vzorek práce dnešní státní ochrany - to NENÍ moje vizitka, ale někoho úplně jiného, na koho je zbytečné ukazovat.
Odpovědět
EB
Karel Zvářal
30.5.2024 07:45 Reaguje na Emil BernardyAsi jo. Nikdy jsem nebyl protekční dítě, ale vím toho víc, než všichni ti hurvínci dohromady. Tam se jen citují stokrát opakované polopravdy a lži.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
30.5.2024 07:56 Reaguje na Karel Zvářal"Panelákoví zelenáči",myslí to upřímně.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 08:02 Reaguje na Emil BernardyDěkuji za pokec, jinak je to tady zdechlé, přitom zajímavé téma.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.5.2024 12:46 Reaguje na Lucie KupkováStačilo lehce zagůglit a zjistíte, že stavu krajiny (změna klimatu, diverzita) věnuji pozornost jako málokdo. Ale vrtalo mi hlavou, proč zvěř není v těch dobrých biotopech. Jediné možné vysvětlení byl predační tlak.
"Změna hospodaření" v lesích + rušení: to vypadá, jako by školní výlety chodily po lese v rojnici, nebo co. Zajímavé, že PLACHÝM dravcům (orel, sokol) i šelmám se v naší přírodě nebývale daří. Že by kurovití se nedokázali ukrýt?
Po kůrovci se spouta lesů otevřela, vznikly holiny, mlaziny - zkrátka diverzifikované prostředí s hmyzem (mraveniště), navíc se sadí mnohem více listnáčů, než v časech hojnosti lesních kurovitých. Takové NP/ChKO jako Krkonoše, Jeseníky, Beskydy zajisté poskytují klidu dostatek, podobně jako Libavá, ale nějaký baby boom lesních kurů se nekoná. Myslím, že odpověď znám, ale nikomu ji nevnucuji, jen dávám argumenty na misku vah.
Odpovědět
"Změna hospodaření" v lesích + rušení: to vypadá, jako by školní výlety chodily po lese v rojnici, nebo co. Zajímavé, že PLACHÝM dravcům (orel, sokol) i šelmám se v naší přírodě nebývale daří. Že by kurovití se nedokázali ukrýt?
Po kůrovci se spouta lesů otevřela, vznikly holiny, mlaziny - zkrátka diverzifikované prostředí s hmyzem (mraveniště), navíc se sadí mnohem více listnáčů, než v časech hojnosti lesních kurovitých. Takové NP/ChKO jako Krkonoše, Jeseníky, Beskydy zajisté poskytují klidu dostatek, podobně jako Libavá, ale nějaký baby boom lesních kurů se nekoná. Myslím, že odpověď znám, ale nikomu ji nevnucuji, jen dávám argumenty na misku vah.
MU
Karel Zvářal
4.6.2024 19:21 Reaguje na Michal UkropecDěkuji, vážím si Vašich souhlasných reakcí, někteří trpělivě čekají jen a pouze na dobrou ránu. V těchto diskusích si člověk dělá současně sociologický test/ průzkum o mentalitě národa.
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.5.2024 09:04 Reaguje na Lucie KupkováPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
30.5.2024 09:13 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
30.5.2024 09:15 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
30.5.2024 09:18 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
30.5.2024 09:18 Reaguje na Karel ZvářalStačí jedna tuhá zima se sněhem a koroptve padnou na zlomek stavů. Ale s jejich plodností to během dvou-tří let doženou. Takže jak vidět, ta "změna hospodaření" je stále jedinou příčinou, predace je banalita. Ale jakmile přijde řeč na lov zbraní- též predace, tak najednou je řevu jak v opičárně. Tímto se aktivisti dokonale odkopali.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
4.6.2024 22:11 Reaguje na Karel ZvářalMnohem větší negativní vliv na kdysi běžné druhy má přemnožená černá zvěř. Ale to si myslivci nikdy nepřipustí.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.6.2024 07:42 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekMyslíte?-)
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Brezen--/Trvale-udrzitelna-regulace
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Brezen--/Trvale-udrzitelna-regulace
JŠ
Jindřich Štěpánek
17.6.2024 10:12 Reaguje na Karel ZvářalAno, dokonce to tam myslivci i sami přiznávají. Správně označují prase za biovysavač prakticky všeho, co je trochu poživatelné. A spolu s myšlenkou, rovněž v časopise uvedenou, "Cílem ochrany (a regulace) by mělo být v první řadě zajistit takovou početnost druhu, aby se nerozmnožil natolik, že ohrožuje druhy jiné, a současně aby nebyla ohrožena jeho existence." si říkám, proč na jedné straně hlásí nutnost regulace zvěře a na druhé straně jsou druhy s velkými škodami na kulturách - srnčí a černá - stále přemnožené.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.6.2024 18:27 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekTen text se zdaleka neshoduje s názorem všech myslivců, a nejen jich. Ona ta celková disbalance (v porovnání s minulostí) má základ v zákonných opatřeních, kdy jedno se smí (regulovat) a druhé (přemnožené) nikoliv. Takže to je apel na obě strany sporu k pře/vyhodnocení stávajích trendů, resp. dosažených "výsledků hospodaření" s přírodním bohatstvím. Tristní stav mnoha dříve hojných druhů (by) měl být budíčkem..., jenže není:-/
Odpovědět
Ra
Radek
29.5.2024 17:18Páni a dámy aktivisté vidí jen utrpení lišky ale utrpení její kořisti je nezajímá , škoda že sem nejde dát video jak liška loví srnče , jeho nářek a hlavně doba trvání ( protože srnče je pro lišku poměrně velká kořist ) by je možná uvedl do lépe do života . Toto pramení z blahobytu který lidstvo prožívá , jídlo se kupuje v supermarketech a spousta lidí si neumí představit jak vzniká a co je k tomu potřeba , pokud budou šelmy hájeny takovým způsobem že se znemožní možnost lovu a jeho úspěšnost , nebudou na konec ve volné přírodě ani šelmy , nebudou mít co žrát . Zakažte jejich vakcinaci na vzteklinu a příroda bude regulovat lišku sama , bez toho ji musí prostě regulovat lovec .
Odpovědět
PB
DA
DAG
29.5.2024 22:37Měli by natočit jaký strach a paniku zažívají ptáčata a jejich rodiče, když je vraždí liška.
Odpovědět
BM
Karel Zvářal
30.5.2024 08:04 Reaguje na Břetislav MachačekAno, toto je asi obor, kde ta věčná vlastnost se profiluje nejvíce.
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.5.2024 09:06 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
MU
Michal Ukropec
5.6.2024 06:19 Reaguje na Břetislav MachačekJoo. Třídní boj a ideová nenávist pohání ekologisty v boj proti myslivcům, rybářům, včelařům, chovatelům.......
Odpovědět
MM
Milan Milan
30.5.2024 22:24Proč o tom vůbec diskutovat? Já to vidím jako další blábol z dílny salónních ekologistů.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.5.2024 07:08 Reaguje na Milan MilanProč? Protože zlu, lži a demagogii se ustupovat nemá. Mlčení není odpověď, resp. je to "tichý souhlas". Ono těch změn, kromě mantry o "změny hospodaření", se událo mnohem více, a je třeba je pojmenovat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.6.2024 07:58Svoboda zvířat? To jsou ti psychopati co jim můžeme děkovat za rozšířování nových druhů u nás? Tedy poděkovat například za " osvobozování" minka z různých farem, který se následně úspěšně rozmnožuje a vytlačuje poslední zbytky u nás původního norka evropského.
No a pan Mach by si měl článek pana Jakuba Steinochera asi znovu přečíst a následně opravit svůj text. Podle pana Steinochera se početní stav lišky obecné nejlépe a nejefektivněji udržuje v rozumné míře právě tím norováním a proto je nutné norování zachovat pane Machu. Tak to alespoň píše ten autor. Takže, pochybuji že běžný čtenář z vašich slov, tak jak jste to napsal pochopí, že mezi ty rozumné a humánní metody patří i to norování.
Odpovědět
No a pan Mach by si měl článek pana Jakuba Steinochera asi znovu přečíst a následně opravit svůj text. Podle pana Steinochera se početní stav lišky obecné nejlépe a nejefektivněji udržuje v rozumné míře právě tím norováním a proto je nutné norování zachovat pane Machu. Tak to alespoň píše ten autor. Takže, pochybuji že běžný čtenář z vašich slov, tak jak jste to napsal pochopí, že mezi ty rozumné a humánní metody patří i to norování.
MM
Milan Milan
1.6.2024 10:28Norování je naprosto přirozený způsob lovu, člověk jej možná výcvikem zdokonalil. Lov je v přírodě jediný způsob jak udržet zvířecí i hmyzí populaci zdravou, odolnou a schopnou přežít. Jinak zasáhne matka příroda nějakou morovou ranou. Liška taky loví a neptá se zda kořist trpí a jak je vyděšená. Žralok, had, nebo pavouk taky loví...jen ekočlověk z paneláku si myslí že když to dělá i člověk, tak to je špatné a pak podpoří, dokonce snad i prosadí nápad vypustit do bezpečné krajiny predátory, třeba zabijácké vlky.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
2.6.2024 15:58Jen ať se špinavou vodou nevylijeme i dítě. Myslím si, že každá zvěř si zaslouží svou dobu lovu a i hájení. I ta spárkatá, proč můžeme podle vyhlášky lovit březí samice? Proti zákazu norování v zimě nevidím sebemenší důvod. Při přemožení lze akceptovat i norování liščat, ale všeho s mírou. S výbavou dnešních lovců je to jen o chuti lovit lišku.., pokud nemohu ovlivnit jiné predátory (např. krkavce) pak spousta lovců, protože už není žádná drobná v jejich honitbě, si ránu na lišku odpustí se slovy patrona taky něco stojí a třeba přijde prase...
Odpovědět
Karel Zvářal
3.6.2024 16:36https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-v-ulicich-londyna-se-strhl-lity-souboj-mezi-liskou-a-krysou-lide-prchali-40474473#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Toto nás čeká, jestli dáme množení lišek volný průchod. Na scéně hned čtyři predátoři, normální ptáček (vrabec, kos) na záběrech (většinou) chybí. Predátorů zdar! a ve městě zvlášť.
Odpovědět
Toto nás čeká, jestli dáme množení lišek volný průchod. Na scéně hned čtyři predátoři, normální ptáček (vrabec, kos) na záběrech (většinou) chybí. Predátorů zdar! a ve městě zvlášť.
JŠ
Jindřich Štěpánek
4.6.2024 22:13V zemi, kde je dovolené legálně vozit jateční zvířata stovky km, často do primitivních zemí, mě legálnost norování vůbec nepřekvapuje.
Odpovědět
